Klíště
Obsah boxu
Šablona:Infobox živočich Klíště je obecný český název pro zástupce řádu klíšťatovci (Ixodida), kteří patří mezi roztoče a pavoukovce. Jedná se o obligatorní parazity, kteří se živí sáním krve na plazech, ptácích a zejména na savcích, včetně člověka. Klíšťata jsou celosvětově známá jako významní přenašeči (vektory) řady infekčních onemocnění. V Česku je nejrozšířenějším druhem klíště obecné (Ixodes ricinus).
Ačkoliv jsou klíšťata často mylně označována za hmyz, z biologického hlediska patří mezi pavoukovce, což je patrné například z počtu končetin – dospělá klíšťata a nymfy jich mají osm, stejně jako pavouci nebo štíři.
🧬 Biologie a životní cyklus
Životní cyklus klíšťat je složitý a zahrnuje několik vývojových stádií. K přechodu z jednoho stádia do druhého je zpravidla nutné nasátí krve. Celý cyklus může v závislosti na druhu a podmínkách trvat od několika měsíců až po několik let.
🥚 Vajíčko
Oplodněná samička po nasátí krve naklade stovky až tisíce vajíček do půdy nebo listové hrabanky a poté hyne. Z vajíček se po několika týdnech až měsících líhnou larvy.
🐛 Larva
Larva je prvním pohyblivým stádiem. Je velmi malá (méně než 1 mm) a na rozdíl od pozdějších stádií má pouze šest končetin. Larvy vyhledávají drobné hostitele, jako jsou hlodavci, ještěrky nebo malí ptáci. Po nasátí krve, které trvá několik dní, odpadnou a v úkrytu se svlékají a mění v nymfu.
🦋 Nymfa
Nymfa je již větší (cca 1,5 mm) a má osm končetin. Vyhledává větší hostitele, například zajíce, kočky, psy, ale velmi často i člověka. Právě nymfy jsou pro člověka nejnebezpečnější, protože jsou malé a snadno přehlédnutelné. Po nasátí krve opět odpadnou a v přírodě se přemění v dospělce.
🦟 Dospělec
Dospělec (imago) je konečným stádiem. Samičky jsou výrazně větší než samečci, zejména po nasátí, kdy mohou svůj objem zvětšit více než stonásobně. Dospělci vyhledávají velké hostitele, jako je srnčí a jelení zvěř, skot, koně a také člověka. Sameček saje krev jen minimálně nebo vůbec; jeho hlavním úkolem je vyhledat na hostiteli samičku a oplodnit ji. Po nakladení vajíček životní cyklus končí.
🌍 Výskyt a prostředí
Klíšťata se vyskytují po celém světě, od tropických oblastí až po chladnější pásma. Jejich aktivita je závislá na teplotě a vlhkosti. V mírném pásu, včetně 
Česka, jsou aktivní od jara do podzimu, typicky od března do listopadu, kdy teplota překročí 5–7 °C. Vrcholy jejich aktivity bývají dva: na jaře (duben–květen) a na podzim (září–říjen).
Typickým prostředím pro klíšťata jsou:
- Listnaté a smíšené lesy
- Okraje lesů, paseky a mýtiny
- Vysoké travní porosty na loukách a pastvinách
- Městské parky, zahrady a neudržované zelené plochy
- Okolí vodních toků a ploch
Klíšťata se drží převážně v nižší vegetaci do výšky přibližně jednoho metru, kde číhají na procházejícího hostitele. Často se tradovaný mýtus, že klíšťata skáčou ze stromů, nezakládá na pravdě.
⚙️ Způsob sání krve
Klíště aktivně nevyhledává hostitele, ale čeká na něj na stéblech trávy nebo listech keřů (tzv. "na číhané"). Svým prvním párem nohou, na kterém se nachází specializovaný smyslový orgán (Hallerův orgán), detekuje vibrace, teplo, oxid uhličitý a další chemické signály vydávané potenciálním hostitelem.
Když se hostitel otře o vegetaci, klíště se na něj přichytí. Poté si hledá vhodné místo k přisátí, obvykle tam, kde je kůže tenká a vlhká (podpaží, podkolenní jamka, třísla, za ušima, ve vlasech).
Samotné přisátí probíhá pomocí ústního ústrojí zvaného hypostom, které je opatřeno zpětnými háčky. Klíště nejprve nařízne kůži svými klepítky (chelicerami) a poté do rány zasune hypostom. Během sání vypouští do rány sliny, které obsahují:
- Látky s anestetickým účinkem (znecitlivující), díky nimž přisátí nebolí.
- Látky proti srážení krve (antikoagulancia), které udržují krev v tekutém stavu.
- Látky potlačující imunitní reakci hostitele.
- Cementovou látku, která klíště pevně fixuje v ráně.
Právě prostřednictvím slin může klíště přenést do krve hostitele původce různých onemocnění.
🩺 Zdravotní rizika a přenášené nemoci
Klíšťata jsou po komárech druhým nejvýznamnějším přenašečem infekčních nemocí na člověka na světě. V podmínkách střední Evropy jsou nejvýznamnější dvě onemocnění.
🦠 Lymská borelióza
Lymská borelióza je bakteriální onemocnění způsobené spirochétami rodu Borrelia. Riziko přenosu se zvyšuje s délkou sání klíštěte; k přenosu dochází obvykle po 24 hodinách. Typickým prvním příznakem je červená skvrna s blednoucím středem (erythema migrans), která se objeví v místě přisátí. Nemoc může postihnout kůži, klouby, nervový systém i srdce. Léčí se antibiotiky a neexistuje proti ní očkování pro lidi.
🧠 Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida (TBE) je virové onemocnění, které postihuje centrální nervový systém. Virus se nachází ve slinných žlázách klíštěte a k přenosu může dojít již během několika málo hodin po přisátí. Onemocnění má často dvoufázový průběh – první fáze připomíná lehkou chřipku, po které následuje období klidu a poté druhá fáze s vysokými horečkami, bolestmi hlavy a neurologickými příznaky (zánět mozkových blan, zánět mozku). Proti klíšťové encefalitidě existuje účinné a bezpečné očkování.
🌡️ Další nemoci
Klíšťata mohou přenášet i další, méně častá onemocnění, jako jsou:
- Lidská granulocytární anaplazmóza (dříve ehrlichióza) – bakteriální onemocnění napadající bílé krvinky.
- Babesióza – parazitární onemocnění napadající červené krvinky.
- Tularémie – bakteriální onemocnění známé jako "zaječí nemoc".
- Q horečka – bakteriální onemocnění způsobené bakterií Coxiella burnetii.
🛡️ Prevence a ochrana
Ochrana před klíšťaty a jimi přenášenými nemocemi spočívá v kombinaci několika opatření.
🚶 Ochrana při pobytu v přírodě
- Vhodné oblečení: Nosit světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, nohavice zastrčené do ponožek nebo bot. Na světlém oděvu je lezoucí klíště lépe vidět.
- Použití repelentů: Aplikovat repelent na oděv i na nekrytá místa kůže.
- Pohyb po cestách: Vyhýbat se vstupu do vysoké trávy a křovin, držet se zpevněných cest.
- Důkladná prohlídka: Po návratu z přírody co nejdříve důkladně prohlédnout celé tělo, včetně vlasové části hlavy a intimních partií. Prohlédnout i domácí mazlíčky.
💉 Očkování
Proti klíšťové encefalitidě je k dispozici účinné očkování, které se doporučuje všem osobám, které se pohybují v přírodě v endemických oblastech. Očkování se skládá ze tří základních dávek a je nutné pravidelné přeočkování (obvykle po 3–5 letech).
🔧 Jak správně odstranit klíště
Včasné a správné odstranění přisátého klíštěte výrazně snižuje riziko přenosu infekce, zejména lymeské boreliózy.
- Dezinfekce nástroje: Připravte si nástroj – ideálně tenkou pinzetu, speciální kleštičky nebo kartu na odstraňování klíšťat. Nástroj vydezinfikujte.
- Uchopení klíštěte: Klíště uchopte co nejblíže u kůže, za jeho hlavičku. Vyvarujte se stisknutí zadečku, aby nedošlo k vytlačení obsahu jeho střev do rány.
- Odstranění: Pomalým, plynulým a mírně viklavým tahem klíště vytáhněte kolmo k pokožce. Nekruťte jím ani ho nevytrhávejte prudce.
- Kontrola a dezinfekce rány: Zkontrolujte, zda v ráně nezůstala hlavička (kusadla). I když tam zůstane, tělo si s ní obvykle poradí jako s třískou. Ránu důkladně vydezinfikujte.
- Likvidace klíštěte: Odstraněné klíště zlikvidujte (např. spláchnutím do záchodu nebo spálením). Nedotýkejte se ho holýma rukama.
- Sledování místa: Místo přisátí sledujte několik týdnů. Pokud se objeví zvětšující se červená skvrna nebo příznaky podobné chřipce, neprodleně vyhledejte lékaře.
Čeho se vyvarovat: Klíště nikdy nezakapávejte olejem, mastí ani alkoholem. Tyto metody ho mohou podráždit a způsobit, že vyvrhne obsah svých střev do rány, čímž se zvyšuje riziko nákazy.
🔬 Pro laiky
- Klíště není hmyz: Je to pavoukovec, příbuzný pavouků. Dospělé klíště má 8 nohou, zatímco hmyz jich má 6.
- Neskočí na vás: Klíště neumí skákat ani létat. Jen pasivně čeká na trávě nebo keři, až se o něj otřete.
- Kousnutí nebolí: Klíště vypouští do rány látky, které ji znecitliví, takže si přisátí často ani nevšimnete.
- Nymfa je nejzrádnější: Mladé stádium klíštěte, nymfa, je velmi malé (asi jako zrnko máku) a snadno se přehlédne. Právě nymfy nejčastěji infikují lidi.
- Vektor: V souvislosti s klíšťaty se často používá slovo "vektor". Znamená to, že klíště je "přepravce" nemoci. Samo o sobě nemoc nezpůsobuje, ale přenáší nebezpečné viry a bakterie z jednoho zvířete na druhé nebo na člověka.
- Očkování: Pamatujte, že očkovat se dá pouze proti klíšťové encefalitidě (zánětu mozku), nikoliv proti lymeské borelióze (bakteriální infekci).