Jelen lesní

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - živočich Jelen lesní (Cervus elaphus), často nazývaný také jelen evropský, je velký sudokopytník z čeledi jelenovitých a jeden z největších a nejrozšířenějších druhů jelenů na světě. Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy, Kavkazu, Malé Asie, západní a střední Asie. Izolovaná populace žije také v severní Africe, což z něj činí jediný druh jelena na tomto kontinentu. Člověkem byl zavlečen i do Austrálie, na Nový Zéland a do Jižní Ameriky. Pro svou majestátnost a mohutné paroží samců je jelen lesní považován za "královskou zvěř" a je významnou součástí myslivosti i lesních ekosystémů.

📖 Pro laiky

Představte si les jako velkou zahradu. Jelen lesní je v této zahradě něco jako hlavní zahradník. Je to velké a silné zvíře, které se živí rostlinami – spásá trávu, okusuje mladé stromky a keře. Tím pomáhá udržovat v lese rovnováhu. Kdyby to nedělal, některé rostliny by přerostly a udusily ty ostatní. Samec jelena, kterému říkáme jelen, má na hlavě obrovské a složité "větve" – parohy. Ty mu každý rok na jaře upadnou a narostou mu nové, ještě větší. Používá je hlavně na podzim, kdy bojuje s ostatními jeleny o přízeň samic, kterým se říká laně. Jelen je velmi plaché zvíře, které přes den odpočívá ukryté v houští a na pastvu vychází hlavně za soumraku a v noci. I když je tak velký, dokáže se v lese pohybovat tiše a obratně.

🧬 Biologie a vzhled

Jelen lesní je statný savec s mohutným tělem a dlouhýma, silnýma nohama. Zbarvení srsti se mění s ročním obdobím – v létě je červenohnědá, zatímco v zimě spíše šedohnědá a hustší. Samci (jeleni) jsou výrazně větší než samice (laně) a dosahují hmotnosti 160–240 kg a výšky v kohoutku 120–150 cm. Samice váží 120–170 kg. Mláďata, zvaná kolouši, mají charakteristické bílé skvrny, které jim poskytují maskování a obvykle mizí koncem léta.

Nejvýraznějším znakem samců je jejich paroží. Jedná se o kostěné útvary, které jeleni každý rok na konci zimy nebo brzy na jaře (únor až duben) shazují. Ihned po shození začíná růst nové paroží, které je pokryto výživnou a prokrvenou kůží, tzv. lýčím. Růst trvá asi 3-4 měsíce. S věkem se paroží stává mohutnější a členitější. Podle počtu výsad na jedné lodyze se jelen označuje například jako šesterák, osmerák atd. Kolem 12. roku života dosahuje paroží svého vrcholu a poté začíná slábnout; takový jelen se nazývá "zpátečník". Jelen má výborný sluch a čich, zrak je o něco slabší.

🗺️ Rozšíření a habitat

Jelen lesní je původním druhem v rozsáhlých oblastech Eurasie a v severní Africe. Jeho areál sahá od Britských ostrovů a Francie přes střední Evropu a Balkán až po Kavkaz a střední Asii. Původně byl druhem lesostepí, ale postupem času se přizpůsobil životu v rozlehlých lesních komplexech. V České republice se vyskytuje na většině území, především ve větších lesních celcích od nížin po horské oblasti, jako jsou Šumava, Krkonoše nebo Beskydy.

V Česku se historicky vyskytují dva hlavní poddruhy:

Jelen lesní středoevropský (Cervus elaphus hippelaphus) – menší forma, obývající většinu území.
Jelen lesní karpatský (Cervus elaphus montanus) – mohutnější poddruh, původem z Karpat, který se vyskytuje na východním Slovensku a zasahuje i na Moravu.

V současnosti jsou však populace na mnoha místech silně prokřížené.

🍲 Potrava

Jelen lesní je výhradně býložravec a přežvýkavec. Jeho jídelníček je velmi pestrý a mění se v závislosti na ročním období a dostupnosti zdrojů.

Jaro a léto: Hlavní složku potravy tvoří traviny a byliny, které spásá na lesních mýtinách a loukách. Nepohrdne ani zemědělskými plodinami jako obilí nebo kukuřice.
Podzim: S oblibou vyhledává plody lesních dřevin, jako jsou žaludy, bukvice a kaštany, které jsou bohaté na energii.
Zima: V zimním období se zaměřuje na okusování větviček, pupenů a kůry mladých stromů, zejména břízy, habru a borovice. V nouzi může působit značné škody na lesních porostech.

🔄 Životní cyklus a rozmnožování

Život jelenů se řídí ročními cykly. Mimo období páření žijí samci a samice odděleně. Laně tvoří tlupy s mláďaty, které vede stará, zkušená laň, zatímco dospělí jeleni jsou spíše samotáři nebo tvoří menší mládenecké skupiny.

Vrcholem roku je jelení říje, která probíhá od září do října. Samci v tomto období vyhledávají tlupy laní a snaží se je ovládnout. Svou přítomnost a sílu dávají najevo hlasitým, hlubokým troubením, které se nese lesem zejména za soumraku a svítání. Mezi jeleny dochází k soubojům, při kterých používají své parohy. Úspěšný jelen si udrží harém laní, se kterými se páří. Během říje jeleni téměř nepřijímají potravu a mohou ztratit až čtvrtinu své hmotnosti.

Březost laně trvá přibližně 240–262 dní (asi 8 měsíců). Na přelomu května a června rodí obvykle jedno, vzácně dvě mláďata (kolouchy). Kolouch je po narození velmi čilý, ale první dny tráví ukrytý v husté vegetaci, kam ho matka chodí kojit. Ve volné přírodě se jelen lesní dožívá 10–13 let, v zajetí to může být i přes 20 let.

📊 Populace a ochrana

Podle IUCN je jelen lesní celosvětově hodnocen jako málo dotčený druh, protože jeho populace je velká a na mnoha místech stabilní nebo dokonce roste. V minulosti byl na mnoha místech v Evropě téměř vyhuben, ale díky ochranářským opatřením a reintrodukčním programům se jeho stavy podařilo obnovit.

V České republice jsou stavy jelení zvěře v posledních desetiletích vysoké a mají rostoucí tendenci. Podle mysliveckých statistik za rok 2023/2024 bylo uloveno rekordních 35 779 kusů jelení zvěře, což potvrzuje pokračující nárůst populace. Vysoké stavy zvěře mohou působit značné škody na lesních porostech a v zemědělství, proto je nutná jejich regulace prostřednictvím plánovaného lovu. Ve střední Evropě dnes jelen lesní nemá přirozené nepřátele kromě vlka, který může ohrozit především mláďata a slabší jedince.

📜 Historie a systematika

Zobrazení jelenů se objevují již v paleolitickém umění, například v jeskyni Lascaux ve Francii. Jelen byl uctíván mnoha kulturami, včetně Keltů, Skythů a Sumerů, a byl často považován za symbol síly, života a průvodce duší. V keltské mytologii byl zobrazován bůh Cernunnos s jeleními parohy.

Systematika rodu Cervus je složitá a prochází změnami. Dříve se pod druh Cervus elaphus řadily i severoamerické a východoasijské poddruhy, které jsou dnes často považovány za samostatný druh wapiti (Cervus canadensis). Na území ČR se kromě původního jelena lesního vyskytuje také nepůvodní jelen sika (Cervus nippon), který se s jelenem lesním může křížit, což představuje hrozbu pro genetickou čistotu původní populace.

🧑‍🤝‍🧑 Vztah s člověkem

Jelen lesní má pro člověka velký význam již od pravěku, kdy byl důležitým zdrojem masa, kůže i materiálu pro výrobu nástrojů. Později se stal symbolem a prestižní lovnou zvěří pro šlechtu, což mu vyneslo označení "královská zvěř". I dnes je myslivost hlavním nástrojem pro regulaci jeho stavů.

Hlavní trofejí je paroží, které je hodnoceno podle mezinárodních kritérií (CIC). Český národní rekord drží trofej jelena uloveného v roce 2007 v Poněšické oboře s hodnotou 262,46 bodů CIC. Kromě paroží jsou ceněny i tzv. kelce (špičáky v horní čelisti) a "hubertka", což je zkostnatělá chrupavka v srdci starých jelenů. Zvěřina z jelena je považována za velmi kvalitní a chutné maso s nízkým obsahem tuku.

✨ Zajímavosti a rekordy

Jelení paroh je jednou z nejrychleji rostoucích tkání v živočišné říši, může vyrůst až o 2,5 cm za den.
Během říje se samci často válejí v bahnitých kalištích, která si sami vyhrabávají. Moč a výměšky pachových žláz jim dodávají charakteristický silný zápach.
Tlupy laní s kolouchy jsou přísně matriarchální a vede je nejzkušenější samice.
Vzácně se vyskytují i bílí jeleni, kteří nejsou albíni, ale jedná se o leucistickou formu. V Česku je známé stádo bílých jelenů v Žehušické oboře.
Světový rekord v hodnotě trofeje drží jelen ulovený v Bulharsku.

Zdroje

Myslivost Lesy České republiky, s. p. ChovZvirat.cz Wikipedia: Jelen evropský Huntastic Treking.cz BioLib.cz Český statistický úřad Zoopark Chomutov Obora Díly Natura Bohemica ZOO Tábor