Přeskočit na obsah

Karpaty

Z Infopedia

Šablona:Infobox pohoří

Karpaty (polsky, slovensky a česky Karpaty, maďarsky Kárpátok, rumunsky Carpați, ukrajinsky a srbsky Карпати) jsou rozsáhlé pásemné pohoří, které tvoří velký oblouk ve střední a východní Evropě. S délkou přibližně 1 500 km jsou třetím nejdelším pohořím v Evropě po Uralu a Skandinávském pohoří. Pohoří zasahuje na území osmi států: Rakouska, Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska.

Nejvyšším vrcholem celého masivu je Gerlachovský štít (2 655 m n. m.) ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Karpaty jsou součástí Alpsko-himálajského systému a vznikly během alpinského vrásnění v období mladších třetihor. Celková rozloha pohoří se odhaduje na 210 000 km², což z nich činí plošně největší horský systém v Evropě.

Pohoří je významné svou biologickou diverzitou, hostí největší evropské populace medvěda hnědého, vlka a rysa. Je také domovem mnoha endemických druhů rostlin. Kulturně jsou Karpaty regionem, kde se střetává mnoho národů a tradic, což se odráží v bohatém folklóru a zvycích.

🗺️ Geografické vymezení a členění

Karpatský oblouk začíná na západě u Dunaje poblíž Bratislavy (Karnuntská brána) a končí na jihovýchodě u Dunaje v Srbsku (Železná vrata). Od Alp jsou odděleny Vídeňskou pánví. Šířka pohoří se pohybuje od 12 km v nejúžších místech po 350 km v nejširších.

Tradičně se Karpaty dělí na tři hlavní provincie:

Kromě tohoto základního dělení se někdy vyčleňují i další celky jako Rumunské Západní Karpaty, Transylvánská vysočina a Srbské Karpaty.

⛰️ Geologie a vznik

Karpaty jsou mladé pásemné pohoří, které vzniklo v důsledku kolize Africké a Eurasijské tektonické desky během procesu zvaného Alpinské vrásnění. Tento proces začal ve spodní křídě a pokračoval až do třetihor.

Geologická stavba je komplexní a pásmová:

  • Vnější pásmo (Flyšové pásmo): Je tvořeno převážně flyšem – střídajícími se vrstvami pískovců, jílovců a slepenců, které byly uloženy v hlubokém moři a následně zvrásněny do podoby příkrovů. Tato část se nachází na vnějším (severním a východním) okraji oblouku.
  • Centrální pásmo: Skládá se z krystalických hornin (žula, rula) a druhohorních usazenin, především vápenců a dolomitů. Tvoří jádrová pohoří, jako jsou Tatry, Nízké Tatry nebo Fagaraš.
  • Vnitřní pásmo: Charakterizují ho pozůstatky třetihorní sopečné činnosti. Nacházejí se zde vulkanická pohoří jako Vihorlatské vrchy nebo Slanské vrchy.

🌦️ Podnebí a vodstvo

Podnebí v Karpatech je silně ovlivněno nadmořskou výškou a má kontinentální rysy. S rostoucí výškou klesá průměrná teplota a zvyšuje se množství srážek. V nejvyšších polohách Tater a Jižních Karpat panují vysokohorské (alpínské) podmínky. Sněhová pokrývka se v nejvyšších polohách drží i více než půl roku. Ledovce se v Karpatech na rozdíl od Alp nenacházejí.

Karpaty jsou významným rozvodím mezi Baltským a Černým mořem. Pramení zde mnoho významných řek, jako jsou Visla, Dněstr, Prut nebo Tisa a její četné přítoky. V pohoří se nachází také mnoho horských jezer, především ledovcového původu, známých jako plesa (v Tatrách) nebo "oči" (v Rumunsku).

🌳 Fauna a flóra

Karpaty jsou jedním z nejvýznamnějších center biologické rozmanitosti v Evropě. Lesy pokrývají rozsáhlé plochy a jejich složení se mění s nadmořskou výškou – od dubových a bukových lesů v nižších polohách, přes smrkové lesy v horském stupni, až po porosty kosodřeviny nad horní hranicí lesa. V Rumunsku se nacházejí jedny z největších ploch původních pralesů v Evropě.

Fauna: Karpaty jsou domovem největších evropských populací velkých šelem:

Dále zde žijí jeleni, srnci, divoká prasata, a ve vyšších polohách také kamzík horský (Rupicapra rupicapra) a svišť horský (Marmota marmota).

Flóra: Rostlinstvo Karpat je velmi bohaté, zahrnuje více než třetinu všech evropských druhů rostlin. Vyskytuje se zde velké množství endemitů, tedy druhů, které nerostou nikde jinde na světě. Mezi známé karpatské endemity patří například:

Zvláštním biotopem jsou horské louky, v Bílých Karpatech známé výskytem vzácných orchidejí.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo a kultura

Karpaty byly historicky oblastí, kde se setkávaly a mísily různé národy a kultury, včetně slovanských, rumunských, maďarských a německých vlivů. Charakteristickým prvkem, který ovlivnil kulturu horských oblastí, byla tzv. valašská kolonizace spojená s pastevectvím. To zanechalo stopy v místních názvech, folklóru, tradičních řemeslech a kuchyni.

Pro karpatský folklór jsou typické legendy o zbojnících, jako byli slovenský Jánošík, slezský Ondráš nebo ukrajinský Oleksa Dovbuš. Mnoho vrcholů a míst je opředeno pověstmi, například Kriváň na Slovensku je národním symbolem, hora Radhošť v Beskydech je spojena s pohanskými bohy.

🏞️ Turismus a ochrana přírody

Karpaty jsou oblíbenou destinací pro letní i zimní turistiku. Nabízejí širokou škálu aktivit od pěší turistiky a cyklistiky přes horolezectví až po lyžování. Mezi nejnavštěvovanější oblasti patří Vysoké a Nízké Tatry na Slovensku, Bieszczady v Polsku a na Ukrajině, nebo pohoří Fagaraš a Retezat v Rumunsku. V Česku jsou populární Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty.

K ochraně jedinečné přírody a krajiny byla v Karpatech zřízena řada velkoplošných chráněných území. Mezi nejvýznamnější patří:

🤔 Pro laiky

Představte si Karpaty jako obrovského kamenného hada, který se táhne přes půlku Evropy. Začíná u Vídně, proplazí se přes Moravu, Slovensko a Polsko, pak se stočí na jih přes Ukrajinu a Rumunsko a ocas ponoří do řeky Dunaj v Srbsku. Není to jeden souvislý hřeben jako zeď, ale spíše řetěz různých hor a kopců, některé jsou skalnaté a špičaté jako zuby (například Tatry), jiné jsou oblé a pokryté hustými lesy (jako Beskydy).

Vznikly obrovskou srážkou kontinentů, podobně jako když se dvě auta srazí a jejich kapoty se zmuchlají – takhle se "zmuchlala" zemská kůra a vytvořila tyto hory. Proto jsou tak rozmanité. V jejich lesích žijí největší evropské šelmy jako medvědi a vlci, které už jinde v Evropě skoro nenajdete. Jsou také "zahradou" Evropy plnou vzácných květin, které nikde jinde nerostou. Pro lidi jsou Karpaty místem pro skvělé výlety, lyžování a poznávání starých tradic a pověstí o statečných zbojnících.

kaynakça

```