Ukrajina

Ukrajina
	Vlajka Ukrajiny
	Státní znak Ukrajiny (Trojzubec)
	Poloha Ukrajiny v Evropě
Heslo	Volnost, Svrchovanost, Sjednocení (Воля, Соборність, Єдність)
Hymna	Šče ne vmerla Ukrajiny i slava, i volja (Ještě neumřela Ukrajina, ani sláva, ani svoboda)
Rozloha	603 550 km² (46. na světě, největší v Evropě, pokud se započítá celé území včetně okupovaných částí)
Vodní plocha	7%
Počet obyvatel	Přibližně 38 milionů (odhad pro 2025, výrazně ovlivněno válkou a migrací)
Hustota zalidnění	Přibližně 63 ob./km²
Úřední jazyk	Ukrajinština
Forma vlády	Poloprezidentská republika (jednotný stát)
Prezident	Volodymyr Zelenskyj (od 20. května 2019)
Předseda vlády	Denys Šmyhal (od 4. března 2020)
Hlavní město	Kyjev
Největší město	Kyjev
Měna	Ukrajinská hřivna (UAH)
HDP nominální	Odhad pro 2025: cca 190 miliard USD
HDP per capita	Odhad pro 2025: cca 5 000 USD
Časové pásmo	EET (UTC+2), EEST (UTC+3)
Internetová doména	.ua
Telefonní předvolba	+380
Členství	OSN, Rada Evropy, OBSE, GUAM, WTO, EU (kandidátská země od června 2022)

Rozbalit box

Obsah boxu

Ukrajina (ukrajinsky Україна) je východoevropský stát, rozlohou největší země zcela ležící v Evropě. Na východě a severovýchodě sousedí s Ruskem, na severu s Běloruskem, na západě s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Moldavskem a na jihozápadě s Černým mořem a Azovským mořem. Její hlavní město a největší město je Kyjev. Ukrajina má bohatou historii, strategickou polohu a značné přírodní zdroje, což z ní činí významného geopolitického aktéra v regionu.

---

Geografie

Ukrajina zaujímá rozlohu přibližně 603 550 km², což ji činí největší zemí v Evropě z hlediska celkové rozlohy, pokud se nezapočítává asijská část Ruska.

Topografie: Většina země je pokryta úrodnými rovinami (stej, ukrajinsky step), které jsou součástí Východoevropské roviny. Na západě se rozprostírají Karpatské pohoří s nejvyšším bodem Hoverla (2 061 m n. m.). Na jihu se táhne Krymské pohoří.
Vodstvo: Nejvýznamnější řeka je Dněpr, která protéká středem země a ústí do Černého moře. Dalšími významnými řekami jsou Dněstr, Jižní Bug a Doněc. Ukrajina má dlouhé pobřeží u Černého a Azovského moře.
Klima: Převládá mírné kontinentální klima s teplými léty a chladnými zimami. Na jižním pobřeží Krymu je subtropické podnebí.
Přírodní zdroje: Ukrajina je bohatá na nerostné suroviny, zejména černé uhlí, železná ruda, mangan, zemní plyn, ropa a sůl. Má také jedny z nejúrodnějších půd na světě (černozemě), což ji činí významným producentem obilovin a olejnin.

---

Historie

Ukrajina má komplexní a často turbulentní historii, která je ovlivněna její strategickou polohou na křižovatce kultur a civilizací:

Kyjevská Rus (9.–13. století): První východoslovanský státní útvar s centrem v Kyjevě, který položil základy pro pozdější ruskou, ukrajinskou a běloruskou identitu. Kyjevská Rus přijala křesťanství z Byzance.
Období fragmentace a cizí nadvlády (14.–18. století): Po rozpadu Kyjevské Rusi se ukrajinská území dostala pod nadvládu různých mocností, včetně Polsko-litevské unie, Osmanské říše a Moskevského knížectví (pozdějšího Ruska). Vznikla kozácká samospráva, která hrála významnou roli v ukrajinské identitě.
Ruská a Rakousko-uherská nadvláda (18.–20. století): Většina ukrajinského území byla součástí Ruského impéria, zatímco západní oblasti (Galicie, Zakarpatsko) patřily Rakousko-Uhersku. V tomto období se formovalo moderní ukrajinské národní hnutí.
Ukrajinská národní republika a sovětská éra (1917–1991): Po říjnové revoluci v Rusku vznikla v roce 1918 Ukrajinská lidová republika, ale po bojích s bolševiky a dalšími silami se v roce 1922 stala součástí Sovětského svazu jako Ukrajinská SSR. Toto období bylo poznamenáno Holodomorem (velkým hladomorem ve 30. letech) a represím.
Nezávislost (1991): Po rozpadu Sovětského svazu vyhlásila Ukrajina dne 24. srpna 1991 nezávislost. Následovalo období přechodu k tržní ekonomice a budování demokratických institucí.
Oranžová revoluce (2004) a Euromajdan (2014): Tyto události demonstrovaly touhu ukrajinské společnosti po demokracii a evropské integraci. Euromajdan vedl ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

---

Ruská agrese a současná situace (k červnu 2025)

Od roku 2014 čelí Ukrajina ruské agresi, která dramaticky změnila její politickou, ekonomickou a sociální krajinu.

Anexe Krymu a válka na Donbasu (2014): Po Euromajdanu Rusko v březnu 2014 anektovalo Krym a podpořilo proruské separatisty v oblasti Donbasu (Doněcká a Luhanská oblast), což vedlo k ozbrojenému konfliktu.
Plnohodnotná invaze (2022): Dne 24. února 2022 Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, jejímž cílem bylo svrhnout ukrajinskou vládu a obsadit zemi. Ukrajinská armáda a národ se však postavili silnému odporu, což vedlo k dlouhodobému a vyčerpávajícímu konfliktu.
Mezinárodní podpora: Ukrajina získala masivní mezinárodní podporu ve formě vojenské pomoci, finančních prostředků a humanitární pomoci od zemí Západu, včetně EU a NATO. Rusku byly uvaleny rozsáhlé sankce.
Územní ztráty a obnova (k červnu 2025): K červnu 2025 Rusko stále okupuje značnou část ukrajinského území, včetně Krymu a částí Donbasu, Záporožské a Chersonské oblasti. Probíhají intenzivní boje, zejména na východní a jižní frontě. Ukrajina se zároveň potýká s obrovskými humanitárními a ekonomickými problémy. Počet obyvatel je výrazně snížen kvůli masové emigraci a vnitřnímu přesídlování. Mezinárodní společenství se zaměřuje na poválečnou obnovu Ukrajiny, přičemž plány zahrnují investice do infrastruktury, bydlení a ekonomiky. Otázka poválečných reparací a spravedlnosti za válečné zločiny zůstává klíčová.

---

Politika a administrativa

Ukrajina je poloprezidentská republika s demokratickým systémem.

Prezident: Hlava státu, volený přímo lidem na pětileté období. Současným prezidentem je Volodymyr Zelenskyj.
Parlament (Verchovna Rada): Jednokomorový parlament s 450 poslanci, kteří jsou voleni na pětileté období. Je to hlavní zákonodárný orgán.
Vláda: Vede ji předseda vlády, kterého jmenuje prezident s většinovou podporou parlamentu.
Administrativní dělení: Země je rozdělena na 24 oblastí (provincie), jednu autonomní republiku (Autonomní republika Krym) a dvě města se speciálním statusem (Kyjev a Sevastopol – obě aktuálně pod ruskou okupací).

---

Ekonomika

Před rokem 2014 měla Ukrajina rozvíjející se tržní ekonomiku s významným průmyslovým a zemědělským sektorem. Válka však způsobila masivní hospodářský pokles a ničení infrastruktury.

Zemědělství: Ukrajina je často nazývána "obilnicí Evropy" díky svým úrodným černozemím. Je významným světovým vývozcem obilovin (pšenice, kukuřice), slunečnicového oleje a dalších zemědělských produktů. Válka však narušila produkci a export.
Průmysl: Důležitý je hutnický průmysl, strojírenství, chemický průmysl a potravinářský průmysl. Mnoho průmyslových oblastí se nachází na východě země, které jsou postiženy konfliktem.
Energetika: Země je závislá na dovozu zemního plynu, ale má také významné zásoby uhlí a rozvíjí obnovitelné zdroje.
Hospodářské dopady války (k červnu 2025): Ukrajinská ekonomika se v důsledku invaze propadla o desítky procent. Velká část infrastruktury je zničena, miliony lidí opustily zemi, což vede k nedostatku pracovní síly. Západní finanční pomoc a snahy o obnovu jsou klíčové pro její přežití a budoucí oživení. Ukrajina se aktivně snaží o plnou integraci do EU a její ekonomiky.

---

Demografie a společnost

Demografická situace Ukrajiny je k červnu 2025 velmi dynamická a nejistá.

Počet obyvatel: Před válkou se počet obyvatel pohyboval kolem 43 milionů. V důsledku invaze došlo k masivnímu exodu obyvatel (odhadem 6–8 milionů uprchlíků do zahraničí a miliony vnitřně přesídlených osob). Přesný počet je obtížné zjistit, ale odhady pro rok 2025 se pohybují kolem 38 milionů.
Etnické složení: Převládají Ukrajinci, následuje významná ruská menšina a další etnika (Bělorusové, Krymští Tataři, Maďaři, Rumuni, Poláci atd.).
Jazyk: Úředním jazykem je ukrajinština. Ruština je široce rozšířena, zejména na východě a jihu země. Konflikt však posílil pozici ukrajinštiny.
Náboženství: Převládá pravoslaví, rozdělené mezi několik církví (např. Pravoslavná církev Ukrajiny a Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)). Existuje také Řeckokatolická církev, římskokatolíci a protestanti.

---

Kultura

Ukrajinská kultura je bohatá a rozmanitá, ovlivněná východoslovanskými, evropskými a asijskými tradicemi.

Literatura: Významní spisovatelé jako Taras Ševčenko, Ivan Franko, Lesja Ukrajinka.
Hudba a tanec: Bohatá lidová hudba a tradiční tance, jako je Hopak.
Umění: Ikonografie, výšivky (vyšyvanka), tradiční keramika.
Kuchyně: Slavná je boršč, varenyky, holubtsi a salo.
Kulturní dopady války: Válka vedla k posílení ukrajinské národní identity a odporu proti rusifikaci, ale zároveň způsobila značné ničení kulturního dědictví.

---

Pro laiky

Ukrajina je velká země ve východní Evropě, která je známá svými úrodnými poli a dlouhou a často těžkou historií. Její hlavní město je Kyjev. Byla dlouho součástí Sovětského svazu, ale v roce 1991 se stala nezávislou. Bohužel, od roku 2014 a hlavně od 2022 je Ukrajina ve válce s Ruskem, které ji napadlo a okupuje část jejího území. Přestože je válka velmi tvrdá, Ukrajinci bojují za svou svobodu a získávají velkou podporu od celého světa. Jejich země je bohatá na zemědělství (pěstují hodně obilí) a má velmi silnou národní identitu a kulturu.

---

Externí odkazy