Krym
Obsah boxu
Krym (ukrajinsky Крим, rusky Крым, krymskou tatarštinou Qırım) je strategicky významný poloostrov v severní části Černého moře. Podle mezinárodního práva je nedílnou součástí Ukrajiny jako Autonomní republika Krym a město se zvláštním statusem Sevastopol. Od roku 2014 je však poloostrov v rozporu s mezinárodním právem okupován a fakticky ovládán Ruskou federací, která ho spravuje jako dva federální subjekty – Republiku Krym a federální město Sevastopol.
Tato anexe, která proběhla po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče na Ukrajině, není většinou států světa uznána. Valné shromáždění OSN v rezoluci 68/262 potvrdilo územní celistvost Ukrajiny a označilo krymské referendum z března 2014 za neplatné. Od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Krym stal klíčovým logistickým a vojenským uzlem pro ruské síly a zároveň cílem ukrajinských útoků.
💡 Pro laiky: O co jde v Krymském sporu?
Představte si, že Ukrajina je velký dům s mnoha místnostmi a jednou z nich je krásný slunný pokoj s výhledem na moře – to je Krym. V tomto pokoji bydlí lidé mluvící různými jazyky. V roce 2014 soused, Rusko, využil zmatku v domě, vtrhl do tohoto pokoje a zamkl dveře. Následně uspořádal hlasování jen mezi lidmi v tomto pokoji (zatímco zbytek domu protestoval) a na základě něj prohlásil, že pokoj nyní patří jemu.
Většina ostatních sousedů v ulici (mezinárodní společenství) s tím nesouhlasí a stále tvrdí, že pokoj je právoplatnou součástí ukrajinského domu. Soused (Rusko) však pokoj nadále ovládá, přestavuje ho a používá jako svou základnu. Od roku 2022 se majitel domu (Ukrajina) snaží svůj pokoj získat zpět a občas se mu podaří na dveře nebo okna zaútočit, aby ukázal, že se ho nevzdal.
🌍 Geografie a příroda
Krym je s pevninskou Ukrajinou spojen úzkou Perekopskou šíjí. Na východě ho od ruské Krasnodarského kraje odděluje Kerčský průliv. Poloostrov omývají vody Černého a Azovského moře.
Severní a centrální část Krymu tvoří převážně rovinatá step, která trpí nedostatkem sladké vody, historicky dodávané Severokrymským kanálem z řeky Dněpr. Jižní pobřeží je naopak hornaté, lemované třemi hřebeny Krymských hor. Nejvyšší vrchol je Roman-Koš (1545 m n. m.). Tato oblast, známá jako "Ruská riviéra", má subtropické klima a je proslulá svými letovisky, jako jsou Jalta, Alušta nebo Sudak.
⏳ Historie
Dějiny Krymu jsou mimořádně pestré a odrážejí jeho strategickou polohu na křižovatce civilizací.
- Starověk a středověk: Ve starověku byl jih poloostrova kolonizován Řeky (např. město Chersonésos) a později se stal součástí Římské a Byzantské říše. Ve 13. století na poloostrov vpadli Tataři a Krym se stal centrem mocného Krymského chanátu, který byl od roku 1475 vazalem Osmanské říše.
- Ruské impérium: V roce 1783 byl Krym anektován Ruským impériem za vlády Kateřiny Veliké. V Sevastopolu byla založena základna Černomořského loďstva. Poloostrov těžce zasáhla Krymská válka (1853–1856).
- Sovětské období: Po ruské občanské válce se Krym stal součástí Ruské SFSR. Během druhé světové války byl dějištěm krutých bojů. V roce 1944 nechal Stalin deportovat celé etnikum Krymských Tatarů do Střední Asie kvůli údajné kolaboraci s nacisty. V roce 1954, za vlády Nikity Chruščova, byl Krym administrativně převeden k Ukrajinské SSR.
- Součást nezávislé Ukrajiny: Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zůstal Krym součástí nezávislé Ukrajiny, což Rusko potvrdilo v Budapešťském memorandu v roce 1994. Získal status autonomní republiky s vlastním parlamentem.
Anexe Ruskem v roce 2014
V únoru 2014, po kyjevské revoluci a svržení proruského prezidenta Janukovyče, se na Krymu objevili neoznačení ozbrojenci, tzv. "zelení mužíčci", kteří obsadili klíčové budovy a vojenské základny. Pod jejich kontrolou se 16. března 2014 konalo referendum o připojení k Rusku, které ukrajinská ústava neumožňovala a které bylo mezinárodním společenstvím odsouzeno jako nelegitimní. Následně Vladimir Putin 18. března 2014 podepsal smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci.
🏛️ Politický status a mezinárodní právo
- De iure (podle práva): Drtivá většina zemí světa a mezinárodní organizace, včetně OSN a Evropské unie, považují Krym za území Ukrajiny dočasně okupované Ruskem. Tento postoj je zakotven v rezoluci Valného shromáždění OSN 68/262 "Územní celistvost Ukrajiny".
- De facto (fakticky): Poloostrov je plně pod vojenskou a administrativní kontrolou Ruské federace. Moskva zde zavedla ruské zákony, měnu (ruský rubl) a systematicky integruje poloostrov do své infrastruktury a společnosti, což zahrnuje i přesidlování ruských občanů na Krym.
📊 Demografie
Před anexí v roce 2014 žilo na Krymu přibližně 2,4 milionu obyvatel. Etnické složení bylo následující:
- Rusové (cca 58–65 %)
- Ukrajinci (cca 15–24 %)
- Krymští Tataři (cca 12–13 %)
Po roce 2014 došlo k demografickým změnám. Část proukrajinských obyvatel a Krymských Tatarů poloostrov opustila, naopak došlo k přistěhování statisíců občanů z Ruska. Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, čelí po anexi represím a omezování svých práv.
🏗️ Ekonomika a infrastruktura
Tradičními pilíři krymské ekonomiky jsou turismus, zemědělství (vinařství, pěstování ovoce) a průmysl. Po anexi se stala zcela závislou na Rusku. Moskva masivně investovala do infrastruktury, aby poloostrov k sobě připoutala.
Nejvýznamnějším projektem je Krymský most (též Kerčský most) přes Kerčský průliv, který byl otevřen v roce 2018 a spojuje Krym přímo s ruskou pevninou. Tento most má obrovský strategický význam pro zásobování ruské armády a od roku 2022 se stal opakovaným cílem ukrajinských útoků.
🏰 Kultura a památky
Krym je bohatý na historické a kulturní památky, které odrážejí jeho multikulturní dějiny:
- Vlaštovčí hnízdo: Ikonický novogotický zámek na útesu poblíž Jalty.
- Livadijský palác: Místo konání Jaltské konference v roce 1945.
- Chersonésos: Ruiny antického řeckého města na okraji Sevastopolu, zapsané na seznamu UNESCO.
- Chánův palác v Bachčisaraji: Bývalé sídlo krymských chánů.
- Voroncovský palác: Velkolepé sídlo v Alupce kombinující anglickou a orientální architekturu.