Kreml

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox budova Moskevský kreml (rusky Московский Кремль), často zkráceně jen Kreml, je historická pevnost a komplex budov v centru Moskvy, který slouží jako oficiální sídlo prezidenta Ruské federace. Jedná se o nejznámější kreml (ruský městský hrad) a jeden z nejvýznamnějších symbolů Ruska. Komplex se nachází na Borovickém pahorku nad řekou Moskvou, v těsné blízkosti Rudého náměstí a chrámu Vasila Blaženého.

Areál Kremlu je obehnán masivními cihlovými hradbami s dvaceti věžemi a zahrnuje řadu světských i církevních staveb mimořádného historického a uměleckého významu, včetně carských paláců, katedrál a administrativních budov. Od roku 1990 je Moskevský kreml spolu s Rudým náměstím zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

📜 Historie

🌳 Rané osídlení a dřevěná pevnost

První osídlení na Borovickém pahorku je archeologicky doloženo již ve 2. tisíciletí př. n. l. První písemná zmínka o Moskvě pochází z roku 1147, kdy zde kníže Jurij Dolgorukij hostil svého spojence. V roce 1156 nechal Jurij Dolgorukij na pahorku vybudovat první dřevěné opevnění, které je považováno za základ budoucího Kremlu. Tato raná pevnost byla relativně malá a obklopena dřevěnou palisádou.

Během mongolské invaze na Rus v zimě 1238 byla Moskva i s Kremlem vypálena a zničena vojsky chána Bátúa. Po odchodu Mongolů byla pevnost obnovena, stále však převážně ze dřeva.

🧱 Vzestup Moskvy a italská renesance

Klíčové období pro přeměnu Kremlu nastalo ve 14. a 15. století, kdy se Moskevské velkoknížectví stalo dominantní silou na Rusi. Kníže Ivan I. Kalita zde nechal postavit první kamenné chrámy. Zásadní přestavbu inicioval velkokníže Ivan III. Veliký ve druhé polovině 15. století. Ivan III., který se oženil se Sofií Palaiologovnou, neteří posledního byzantského císaře, usiloval o přeměnu Moskvy v "Třetí Řím" a Kreml se měl stát jeho důstojným centrem.

Pro tento ambiciózní projekt pozval do Moskvy přední italské architekty a inženýry, mezi nimiž byli Aristotele Fioravanti, Pietro Antonio Solari nebo Aloisio da Milano. Tito mistři přinesli na Rus renesanční stavební techniky, které spojili s tradiční ruskou architekturou. V letech 1485–1495 byly postaveny nové, mohutné hradby a věže z červených pálených cihel, které Kremlu vtiskly jeho dnešní podobu. V tomto období vznikly i hlavní katedrály na Chrámovém náměstí:

• Uspenský chrám (Aristotele Fioravanti) – místo korunovace všech ruských carů.
• Archandělský chrám (Aloisio da Milano) – pohřebiště moskevských vládců.
• Blagověščenský chrám – soukromá carská kaple.

👑 Období carů a přesun hlavního města

Za vlády Ivana IV. Hrozného a dynastie Romanovců byl Kreml dále rozšiřován a zdoben. Během období Smuty na počátku 17. století byl Kreml dobyt polsko-litevskými vojsky, ale v roce 1612 byl osvobozen lidovou domobranou pod vedením Kuzmy Minina a Dmitrije Požarského.

Po založení Petrohradu carem Petrem I. Velikým v roce 1703 a přesunu hlavního města ztratil Kreml na politickém významu, ale zůstal důležitým náboženským a ceremoniálním centrem. Během Napoleonova tažení do Ruska v roce 1812 byl Kreml obsazen francouzskou armádou. Při ústupu dal Napoleon Bonaparte rozkaz Kreml vyhodit do povětří. Díky dešti a statečnosti ruských patriotů, kteří zneškodnili mnoho zápalných šňůr, byly škody menší, než se předpokládalo, přesto však značné. Následná obnova probíhala několik desetiletí.

☭ Sovětská éra

Po bolševické revoluci v roce 1917 se vláda v čele s Vladimirem Iljičem Leninem přestěhovala zpět do Moskvy a Kreml se stal sídlem nejvyšších orgánů Sovětského svazu. Pro veřejnost byl areál uzavřen. Sovětský režim, prosazující ateismus, měl k náboženskému dědictví Kremlu negativní vztah. V roce 1918 byly uzavřeny všechny chrámy a v následujících letech bylo několik historických budov, včetně Čudovského kláštera a Vozněsenského kláštera, zničeno, aby uvolnily místo pro nové administrativní stavby.

Ve 30. letech 20. století byly carské dvouhlavé orlice na vrcholech hlavních kremelských věží nahrazeny pěticípými rubínovými hvězdami, které se staly jedním z nejznámějších symbolů sovětské moci.

🇷🇺 Současnost

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Kreml stal oficiálním sídlem prezidenta Ruské federace. Areál byl postupně opět zpřístupněn veřejnosti a začaly rozsáhlé restaurátorské práce. V roce 1990 byl Kreml zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Dnes je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Rusku a nadále slouží jako politické a duchovní srdce země.

🏛️ Architektura a významné stavby

Areál Kremlu je trojúhelníkového půdorysu a rozkládá se na ploše 27,5 hektaru. Je obehnán hradbami o celkové délce 2235 metrů, jejichž výška se pohybuje od 5 do 19 metrů.

🧱 Hradby a věže

Hradby jsou posíleny dvaceti věžemi, z nichž každá má svůj unikátní design a historii. Mezi nejznámější patří:

• Spasská věž – Nejznámější věž s hlavní bránou a slavným hodinovým strojem (kremelský orloj). Její brána byla tradičně hlavním ceremoniálním vjezdem do Kremlu.
• Trojická věž – Nejvyšší věž Kremlu (80 metrů i s hvězdou), která dnes slouží jako hlavní vstup pro turisty.
• Nikolská věž – Nachází se u Rudého náměstí a byla vážně poškozena během revolučních bojů v roce 1917.
• Borovická věž – Slouží jako hlavní vjezd pro vládní a prezidentské kolony.
• Vodovzvodná věž – Rohová věž u řeky Moskvy, která v minulosti obsahovala stroj na čerpání vody.

⛪ Chrámové náměstí

Chrámové náměstí (rusky Соборная площадь) je historickým a duchovním centrem Kremlu. Je obklopeno třemi hlavními katedrálami:

• Uspenský chrám (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice) – Postaven v letech 1475–1479, byl hlavním chrámem Ruského carství, kde probíhaly korunovace carů a intronizace patriarchů.
• Archandělský chrám (Chrám svatého Archanděla Michaela) – Sloužil jako nekropole ruských panovníků od Ivana Kality po Petra II.
• Blagověščenský chrám (Chrám Zvěstování Panny Marie) – Menší, ale bohatě zdobený chrám, který sloužil jako soukromá kaple carské rodiny.
• Zvonice Ivana Velikého – S výškou 81 metrů byla až do počátku 20. století nejvyšší stavbou v Moskvě.
• Chrám Uložení roucha Panny Marie – Bývalý soukromý chrám moskevských patriarchů.

🏢 Paláce a administrativní budovy

• Velký kremelský palác – Postaven v letech 1837–1849 jako moskevská carská rezidence. Dnes se jeho sály, jako je Andrejevský nebo Georgijevský, využívají pro nejdůležitější státní ceremonie a recepce.
• Teremnoj palác – Původní carský palác ze 17. století, známý svou bohatou výzdobou. Je součástí komplexu Velkého kremelského paláce.
• Kremelská zbrojnice – Jedno z nejstarších a nejbohatších muzeí v Rusku. Uchovává carské korunovační klenoty, kočáry, zbraně, brnění a slavná Fabergého vejce.
• Senátní palác – Trojúhelníková budova s kopulí postavená za Kateřiny Veliké. Dnes je oficiálním pracovním sídlem prezidenta Ruské federace.
• Státní kremelský palác – Moderní budova ze skla a betonu postavená v roce 1961 pro sjezdy Komunistické strany. Dnes slouží jako koncertní a baletní scéna.

🔔 Další památky

• Car-puška (Car-dělo) – Obrovské dělo z roku 1586, které je jedním z největších na světě. Nikdy však nevystřelilo.
• Car-kolokol (Car-zvon) – Největší zvon na světě, odlitý v 18. století. Během požáru praskl a nikdy nezvonil. Jeho fragment je umístěn vedle něj na podstavci.

🌍 Politický význam

Kreml je více než jen historická památka; je to živoucí centrum politické moci. Od dob Moskevského velkoknížectví byl sídlem vládců a symbolem státní autority. V sovětské éře se stal synonymem pro komunistickou vládu a její politiku.

Dnes je Kreml oficiálním sídlem prezidenta Ruské federace. V Senátním paláci se nachází jeho pracovna a kanceláře prezidentské administrativy. Termín "Kreml" se v médiích a politologii často používá jako metonymie pro označení ruské vlády, podobně jako se používá "Bílý dům" pro vládu USA nebo "Downing Street 10" pro vládu Spojeného království.

🛡️ Pro laiky

• Co je to vlastně "kreml"?

Slovo "kreml" (кремль) je obecný ruský termín pro centrální opevněnou část historických ruských měst, podobně jako v Česku slovo "hrad". Existuje mnoho dalších kremlů, například v Novgorodu, Kazani nebo Pskově. Moskevský kreml je z nich pouze ten největší a nejznámější.

• Je to jen jedna budova?

Ne, Kreml není jedna budova. Je to obrovský komplex obehnaný zdí, uvnitř kterého se nachází desítky samostatných staveb: několik katedrál, několik paláců, administrativní budovy, muzea a rozlehlá náměstí a zahrady. Je to v podstatě "město ve městě".

• Proč jsou na věžích rudé hvězdy?

Původně byly na vrcholcích hlavních kremelských věží pozlacené dvouhlavé orlice, symbol Ruského impéria. Ve 30. letech 20. století je sovětská vláda nechala nahradit pěticípými hvězdami z rubínového skla, které symbolizovaly komunismus a novou éru. Hvězdy jsou osvětlené zevnitř a otáčejí se podle větru.

• Může se tam normální člověk podívat?

Ano, velká část Kremlu je přístupná turistům. Lze si zakoupit vstupenky na prohlídku Chrámového náměstí, kde stojí hlavní katedrály, a také do muzea ve Zbrojnici. Naopak administrativní budovy, jako je Senátní palác (sídlo prezidenta) nebo Velký kremelský palác, jsou pro veřejnost uzavřeny a slouží pouze pro státní účely.

Šablona:Aktualizováno