Pšenice (latinsky Triticum) je rod obilnin z čeledi lipnicovité (Poaceae). Je to jedna z nejstarších a nejdůležitějších zemědělských plodin na světě, pěstovaná pro své zrno, ze kterého se vyrábí mouka, chléb, těstoviny, krmivo a mnoho dalších produktů. Spolu s kukuřicí a rýží tvoří základ globální potravinové bezpečnosti.
Neolitická revoluce: Pěstování pšenice bylo klíčové pro neolitickou revoluci, přechod od sběračsko-loveckého způsobu života k usedlému zemědělství, což umožnilo rozvoj civilizací.
Rozšíření: Z Blízkého východu se pšenice rozšířila do Evropy, Afriky a Asie. Díky své přizpůsobivosti různým klimatickým podmínkám se stala globální plodinou.
Moderní šlechtění: V průběhu staletí bylo vyšlechtěno mnoho odrůd pšenice, které se liší svými vlastnostmi, výnosy a odolností. Moderní šlechtění, včetně využití genetické modifikace, pokračuje v tvorbě stále výkonnějších odrůd.
Stonky: Má duté, článkované stonky (stébla), které nesou klasy.
Listy: Listy jsou ploché, úzké a zelené.
Květenství: Květy jsou uspořádány v klasu, který se skládá z klásků obsahujících několik zrn.
Odrůdy: Existuje mnoho druhů a poddruhů pšenice, které se liší genetikou (diploidní, tetraploidní, hexaploidní), dobou setí (ozimá, jarní) a vlastnostmi zrna (tvrdá, měkká).
** Pšenice obecná (Triticum aestivum): Nejdůležitější a nejrozšířenější druh, který tvoří asi 95 % celosvětové produkce. Je to hexaploidní pšenice, která se používá pro výrobu chleba, pečiva a většiny běžných pšeničných výrobků.
** Pšenice tvrdá (Triticum durum): Tetraploidní pšenice, druhově druhá nejvýznamnější. Má vysoký obsah bílkovin a lepku a používá se hlavně pro výrobu semoliny a z ní těstovin a kuskusu.
** Pšenice špalda (Triticum spelta): Starobylý hexaploidní druh, v posledních letech opět získává na popularitě díky své chuti a nutričním vlastnostem.
** Pšenice jednozrnka (Triticum monococcum): Jeden z nejstarších domestikovaných druhů, diploidní.
** Pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum): Starobylý tetraploidní druh, předchůdce pšenice tvrdé.
Pěstování
Pšenice je pěstována v široké škále klimatických podmínek, od chladných oblastí po subtropy.
Ozimá pšenice: Sází se na podzim a sklízí se v létě následujícího roku. Je odolnější vůči zimě a má vyšší výnosy.
Jarní pšenice: Sází se na jaře a sklízí se na podzim. Je vhodná pro oblasti s drsnějšími zimami.
Podmínky: Pšenice potřebuje pro růst dostatek slunečního svitu, přiměřené srážky a úrodnou půdu. Moderní pěstování využívá rozsáhlé mechanizace, hnojiva a pesticidy.
Využití
Potravina pro lidi
Pšenice je základní potravinou pro zhruba jednu třetinu světové populace. Její zrno je zpracováváno na:
Pšeničné zrno je bohatým zdrojem sacharidů (zejména škrobu), bílkovin (včetně lepku), vlákniny (zejména v celozrnných produktech), vitaminů skupiny B a minerálů (např. železo, hořčík).
Pro některé lidi může být problémem lepek, bílkovina obsažená v pšenici, která spouští autoimunitní reakci u citlivých jedinců.