Lipnicovité

Rozbalit box

Obsah boxu

Lipnicovité (Poaceae), dříve také nazývané trávy (Gramineae), jsou jednou z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších čeledí krytosemenných rostlin na světě. S více než 12 000 druhy v přibližně 780 rodech představují pátou největší rostlinnou čeleď. Dominují v mnoha ekosystémech, jako jsou stepi, savany a prérie, a pokrývají odhadem 20 % vegetačního krytu Země. Do této čeledi patří klíčové zemědělské plodiny, jako je pšenice, rýže, kukuřice, ječmen a cukrová třtina, které tvoří základ lidské výživy.

🌿 Popis a morfologie

Lipnicovité jsou převážně byliny, ať už jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé. Jen malá část, například bambusy, má dřevnatějící stonky. Jejich stavba těla je vysoce specializovaná a přizpůsobená specifickým podmínkám růstu.

Kořenový systém

Kořenová soustava je u trav vždy svazčitá. Skládá se z velkého množství adventivních (náhradních) kořenů, které vyrůstají z bazální části stonku. Tento typ kořenového systému efektivně kotví rostlinu v půdě a umožňuje rychlé vstřebávání vody a živin z povrchových vrstev půdy, což je výhodné v oblastech s občasnými srážkami.

Stonek

Charakteristickým stonkem lipnicovitých je duté stéblo (culmus), které je rozděleno plnými kolénky (nodi) na jednotlivé články, tzv. internodia. Kolénka jsou místem, kde přisedají listy a kde se nacházejí dělivá pletiva umožňující růst a regeneraci, například po sešlapání nebo pastvě. Mnoho druhů trav se vegetativně rozmnožuje pomocí podzemních oddenků nebo nadzemních výběžků (šlahounů), což vede k tvorbě hustých trsů a souvislých porostů (trávníků). Tento proces se nazývá odnožování.

Listy

Listy jsou jednoduché, střídavé a uspořádané ve dvou řadách. Skládají se ze tří hlavních částí:

Listová pochva: Spodní část listu, která objímá stéblo. Chrání mladá dělivá pletiva v kolénkách.
Čepel: Plochá, obvykle úzká a protáhlá část listu se souběžnou žilnatinou. Je hlavní fotosyntetizující částí.
Jazýček (ligula): Blanitý nebo chlupatý výběžek na přechodu mezi pochvou a čepelí. Zabraňuje pronikání vody a nečistot mezi stéblo a pochvu. U některých druhů mohou být přítomna i ouška (auriculae), což jsou malé výběžky na bázi čepele objímající stéblo.

Květy a květenství

Květy trav jsou malé, nenápadné a specializované na opylování větrem (anemogamie). Jsou oboupohlavné, zřídka jednopohlavné. Květ je redukovaný a skládá se z:

Semeníku s jedním vajíčkem a dvou péřitých blizen.
Obvykle tří tyčinek s dlouhými nitkami a velkými prašníky.
Dvou až tří malých, nabobtnalých šupin zvaných plenky (lodiculae), které při kvetení nabobtnají a rozevřou plevy, čímž umožní vystavení tyčinek a blizen.

Květ je chráněn dvěma listeny: vnější pluchou (lemma) a vnitřní pluškou (palea). Plucha může vybíhat v dlouhou štětinu zvanou osina.

Základní jednotkou květenství je klásek (spicula), který se skládá z jednoho nebo více květů. Na bázi klásku jsou dva (zřídka více nebo žádné) listeny zvané plevy (glumae). Klásky jsou pak uspořádány do složených květenství, nejčastěji do:

Klasu: Klásky přisedají přímo na hlavní vřeteno (např. pšenice, žito).
Laty: Klásky jsou na rozvětvených postranních větvích (např. oves, lipnice luční).
Lichoklasu (hroznu klásků): Stopkaté klásky vyrůstají z hlavního vřetene (např. jílek vytrvalý).

Plod

Typickým plodem lipnicovitých je suchý, nepukavý plod zvaný obilka (caryopsis). U obilky srůstá osemení pevně s oplodím. Endosperm je bohatý na škrob a tvoří hlavní zásobní látku pro klíček.

🌍 Rozšíření a ekologie

Lipnicovité mají kosmopolitní rozšíření a vyskytují se na všech kontinentech, včetně Antarktidy (např. druh Deschampsia antarctica). Jsou adaptovány na širokou škálu stanovišť, od pouští a tundry po tropické deštné lesy a mokřady.

Ekologicky jsou trávy dominantními druhy v rozsáhlých oblastech světa, které se nazývají travní biomy. Patří sem severoamerické prérie, jihoamerické pampy, eurasijské stepi a africké savany. Tyto ekosystémy jsou charakteristické nízkými srážkami, které neumožňují růst lesů, a jsou často ovlivňovány pastvou velkých býložravců a periodickými požáry. Trávy jsou na tyto podmínky skvěle adaptovány díky:

**Umístění růstových zón:** Dělivá pletiva jsou na bázi listů a v kolénkách, což jim umožňuje rychle regenerovat po spasení nebo požáru.
**Hustý kořenový systém:** Zpevňuje půdu, brání erozi a efektivně využívá dostupné srážky.
**Větrosprašnost:** Nezávislost na opylovačích je výhodná v otevřené krajině.

⚙️ Hospodářský význam

Čeleď lipnicovitých je bezpochyby nejdůležitější rostlinnou čeledí pro lidstvo. Její význam spočívá především v produkci potravin, krmiv a technických surovin.

Obiloviny

Obiloviny jsou trávy pěstované pro své škrobnaté obilky a tvoří základní složku potravy pro většinu světové populace. Mezi nejdůležitější patří:

Pšenice (Triticum aestivum): Základní surovina pro výrobu chleba a pečiva.
Rýže (Oryza sativa): Hlavní potravina pro více než polovinu lidstva, zejména v Asii.
Kukuřice (Zea mays): Původem z Ameriky, využívá se jako potravina, krmivo i průmyslová surovina (výroba ethanolu, škrobu).
Ječmen (Hordeum vulgare): Používá se k výrobě sladu pro pivo a whisky, a jako krmivo.
Oves (Avena sativa): Známý pro své nutriční vlastnosti (ovesné vločky).
Žito (Secale cereale): Odolná obilovina pro výrobu žitného chleba.
Čirok (Sorghum bicolor) a proso (Panicum miliaceum): Důležité plodiny v suchých oblastech Afriky a Asie.

Cukrová třtina

Cukrová třtina (Saccharum officinarum) je mohutná tráva, z jejíhož stébla se získává přibližně 80 % světové produkce cukru. Je také klíčovou plodinou pro výrobu bioethanolu, zejména v .

Pícniny a trávníky

Mnoho druhů trav, jako jsou jílek (Lolium), kostřava (Festuca), lipnice (Poa) nebo bojínek (Phleum), se pěstuje jako kvalitní krmivo pro hospodářská zvířata (píce). Tyto a další druhy se také využívají k zakládání okrasných a sportovních trávníků.

Technické využití

Bambus: Dřevnatá stébla bambusů se používají jako stavební materiál, na výrobu nábytku, papíru, textilií a kuchyňského náčiní.
Rákos obecný (Phragmites australis): Používá se jako střešní krytina (došky) a v kořenových čistírnách odpadních vod.
Některé druhy se využívají k výrobě papíru, rohoží nebo jako zdroj biomasy pro energetické účely.

🔬 Systematika a taxonomie

Lipnicovité jsou monofyletická skupina, jejíž sesterskou čeledí jsou šáchorovité (Cyperaceae). Čeleď se dělí na 12 podčeledí, z nichž nejvýznamnější jsou:

Pooideae: Největší podčeleď, zahrnující trávy mírného pásu, jako je pšenice, ječmen, žito, oves a většina trav tvořících trávníky.
Panicoideae: Zahrnuje především tropické a subtropické trávy, jako je kukuřice, čirok, proso a cukrová třtina. Jsou charakteristické C4 fotosyntézou.
Bambusoideae: Zahrnuje dřevnaté i bylinné bambusy.
Chloridoideae: Převážně trávy suchých a teplých oblastí, často s C4 fotosyntézou.
Oryzoideae: Zahrnuje rod rýže (Oryza).

Fylogenetické studie založené na molekulárních datech neustále zpřesňují vnitřní členění této rozsáhlé čeledi.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si louku, pole s obilím, bambusový lesík nebo rákosí u rybníka. Všechny tyto rostliny, ač na první pohled odlišné, patří do jedné obrovské a neuvěřitelně úspěšné rodiny – lipnicovitých neboli trav. Co mají společného?

**Dutý stonek s "kolínky":** Jejich stonek, zvaný stéblo, je jako brčko s přepážkami. Díky tomu je lehký, ale pevný. Když trávu sešlápnete nebo ji spasete, dokáže znovu vyrůst právě z těchto kolínek.
**Nenápadné květy:** Trávy se nesnaží lákat včely pestrými barvami. Spoléhají na vítr, který přenáší jejich lehký pyl. Proto mají jen malé, nevýrazné květy.
**Plod jako zrnko:** Plodem je obilka – zrno, které jíme. U pšenice, rýže nebo kukuřice je to ta nejdůležitější část. Obal zrna je pevně srostlý se semenem uvnitř.

Bez trav by náš svět vypadal úplně jinak. Neměli bychom chleba, těstoviny, rýži, kukuřičné lupínky, popcorn, pivo ani cukr. Také by se neměl čím krmit dobytek, takže bychom měli mnohem méně mléka a masa. Trávy jsou zkrátka tichými hrdiny naší planety a základem naší civilizace.

Šablona:Aktualizováno