Přeskočit na obsah

Savana

Z Infopedia

Šablona:Infobox biom ```

``` Savana je typ biomu, který se nachází převážně v tropických a subtropických oblastech. Charakterizuje se jako travnatá krajina s roztroušenými stromy nebo skupinami stromů, které netvoří souvislý korunový zápoj. Klíčovým znakem savan je výrazné střídání období dešťů a období sucha, které zásadně ovlivňuje veškerý život v tomto ekosystému.

Nejznámější a nejrozsáhlejší savany se nacházejí v Africe, kde tvoří domov pro ikonickou megafaunu, ale významné oblasti savan se rozkládají také v Jižní Americe (známé jako Cerrado nebo Llanos), Austrálii a částech Asie. Savany představují přechodový ekosystém mezi tropickými deštnými lesy a pouštěmi či stepmi. ```

```

📜 Původ slova

Slovo savana pochází ze španělského výrazu sabana, který byl převzat z jazyka Taínů, původních obyvatel Karibiku. V jejich jazyce slovo zabana označovalo „travnatou pláň bez stromů“ nebo „otevřenou krajinu“. Španělští dobyvatelé tento termín přijali pro popis podobných krajinných typů, se kterými se setkali v Novém světě, a odtud se rozšířil do dalších jazyků. ```

```

🌳 Charakteristika

Savany jsou definovány kombinací klimatických, půdních a biotických faktorů. Jejich existence je podmíněna specifickými podmínkami, které brání rozvoji hustého lesa, ale zároveň poskytují dostatek vláhy pro růst travin a některých dřevin.

🌡️ Podnebí

Klima je nejdůležitějším faktorem formujícím savanu. Je charakterizováno:

  • Vysoké teploty: Průměrné měsíční teploty se po celý rok pohybují nad 18 °C.
  • Střídání ročních období: Místo střídání zimy a léta se zde střídá výrazné období sucha (trvající 4–8 měsíců) a období dešťů. Během období dešťů spadne naprostá většina ročních srážek, což umožňuje bujný růst vegetace. V období sucha vegetace usychá a krajina se stává vyprahlou.

🌍 Půda

Půdy v savanách jsou často chudé na živiny, protože intenzivní deště v období dešťů vyplavují živiny do hlubších vrstev (proces zvaný laterizace). Půdy mají často načervenalou barvu kvůli vysokému obsahu oxidů železa a hliníku. Některé savany, například v Jižní Americe, mají půdy s vysokou kyselostí a toxicitou hliníku, což omezuje růst většiny stromů.

🔥 Vliv ohně

Oheň je přirozenou a klíčovou součástí ekologie savan. Požáry, ať už přírodní (způsobené bleskem) nebo antropogenní (založené člověkem), plní několik důležitých funkcí:

  • Omezují růst stromů: Pravidelné požáry ničí mladé stromky a brání tak přeměně savany v les.
  • Podporují růst trav: Odstraňují starou, suchou biomasu a uvolňují živiny zpět do půdy, což stimuluje nový růst travin.
  • Selektují druhy: Přežívají pouze druhy rostlin a živočichů adaptované na oheň. Stromy v savanách mají často silnou, ohnivzdornou kůru.

```

```

🗺️ Geografické rozšíření

Savany pokrývají přibližně 20 % zemského povrchu a nacházejí se na několika kontinentech.

  • Afrika: Africké savany jsou nejrozsáhlejší a nejznámější. Táhnou se v širokém pásu kolem rovníkových deštných pralesů. Patří sem slavné národní parky jako Národní park Serengeti v Tanzanii nebo Masai Mara v Keni.
  • Jižní Amerika: Zdejší savany mají specifická jména. V Brazílii se nachází rozsáhlá oblast zvaná Cerrado, která je biologicky nejbohatší savanou na světě. V Venezuele a Kolumbii se rozkládají savany zvané Llanos.
  • Austrálie: Savany pokrývají velkou část severní a východní Austrálie. Jsou charakteristické porosty eukalyptů a akácií a jsou domovem pro klokany a wallaby.
  • Asie: Menší plochy savan se nacházejí v Indii a Jihovýchodní Asii, často jako výsledek lidské činnosti, například vypalování lesů pro zemědělskou půdu.

```

```

🌱 Flora (Rostlinstvo)

Rostliny v savaně jsou dokonale přizpůsobeny extrémním podmínkám – dlouhému suchu, chudé půdě a pravidelným požárům.

  • Traviny: Tvoří dominantní vegetační složku. Jsou to například sloní tráva (Pennisetum purpureum), vousatice (Andropogon) nebo různé druhy prosa. Mají hluboké kořenové systémy pro čerpání vody a po požáru rychle regenerují.
  • Stromy a keře: Jsou roztroušené a adaptované na sucho a oheň. Mezi typické adaptace patří:
    • Silná kůra: Chrání kmen před ohněm (např. u některých druhů akácií).
    • Hluboké kořeny: Umožňují dosáhnout na podzemní vodu.
    • Opadavost: Mnoho stromů v období sucha shazuje listy, aby omezilo ztrátu vody.
    • Skladování vody: Některé stromy, jako je ikonický baobab, mají masivní kmeny, ve kterých skladují vodu.
  • Další rostliny: V savanách rostou také různé byliny a geofyty, které přežívají nepříznivé období ve formě podzemních hlíz a cibulí.

Mezi nejznámější stromy savan patří akácie s typickou deštníkovitou korunou, baobab a v Austrálii eukalyptus. ```

```

🦓 Fauna (Živočišstvo)

Savana je proslulá svou bohatou faunou, zejména velkými savci. Živočichové jsou přizpůsobeni otevřené krajině a sezónním změnám.

  • Býložravci: Africké savany hostí největší koncentraci velkých býložravců na světě. Patří sem obrovská stáda pakoňů, zeber, buvolů a různých druhů antilop (např. gazela, impala). Dalšími významnými býložravci jsou žirafy, sloni a nosorožci. Mnoho z těchto druhů podniká každoroční migrace na velké vzdálenosti za vodou a pastvou.
  • Predátoři: Bohatá nabídka kořisti podporuje existenci velkých šelem. Na vrcholu potravního řetězce stojí lvi, levharti, gepardi a hyeny.
  • Ptáci: Savany jsou domovem mnoha druhů ptáků, včetně velkých běžců jako pštros v Africe a emu v Austrálii. Dále zde žijí dravci, supi, a mnoho druhů menších ptáků.
  • Hmyz: Velmi důležitou roli hrají termiti, kteří staví obrovská hnízda (termitiště) a podílejí se na rozkladu organické hmoty. V období dešťů se hojně vyskytuje i další hmyz, který je důležitým zdrojem potravy.

Fauna na jiných kontinentech je odlišná. V jihoamerických savanách žijí kapybara, mravenečník velký nebo vlk hřivnatý. V Austrálii dominují vačnatci jako klokani. ```

```

🧑‍🤝‍🧑 Vztah s člověkem a ochrana

Savany jsou pro člověka důležité již od prehistorie. Právě v africké savaně se vyvíjeli první předci člověka. Dnes jsou tyto ekosystémy pod silným tlakem lidské činnosti.

⚔️ Ohrožení

  • Zemědělství: Velké plochy savan jsou přeměňovány na pole pro pěstování plodin (např. kukuřice, sója) nebo na pastviny pro dobytek.
  • Nadměrná pastva: Příliš velké množství domácích zvířat může vést ke zničení travního porostu a k dezertifikaci (rozšiřování pouště).
  • Pytláctví: Ilegální lov ohrožuje populace mnoha ikonických druhů, jako jsou sloni (kvůli slonovině) a nosorožci (kvůli rohům).
  • Klimatické změny: Změny v rozložení srážek mohou narušit křehkou rovnováhu mezi obdobím dešťů a sucha, což má fatální následky pro celý ekosystém.
  • Zastavování migračních tras: Budování plotů, silnic a osad brání zvířatům v jejich přirozených migracích za potravou a vodou.

🛡️ Ochrana

Na ochranu savan a jejich unikátní biodiverzity bylo po celém světě zřízeno mnoho národních parků a rezervací. Tyto oblasti nejen chrání přírodu, ale jsou také významným zdrojem příjmů z ekoturistiky (např. safari). Ochrana savan je klíčová nejen pro zachování druhů, ale i pro udržení ekologické stability v rozsáhlých oblastech světa. ```

```

💡 Savana pro laiky

Představte si savanu jako obrovský přírodní park. Není to hustý les, kde byste se ztratili mezi stromy, ani prázdná poušť bez života. Je to něco mezi – obrovská travnatá louka, na které tu a tam roste strom nebo skupinka stromů, podobně jako v parku.

Život v savaně se řídí přísným kalendářem, který má jen dvě roční období: 1. Období dešťů: Je to jako dlouhé léto. Hodně prší, všechno je zelené a bujně roste. Zvířata mají spoustu potravy a vody. 2. Období sucha: Je to jako dlouhý, horký podzim. Déšť nepřichází celé měsíce, tráva uschne a zežloutne a krajina vypadá vyprahle. Stromy shodí listy a zvířata musí často putovat na velké vzdálenosti, aby našla vodu a něco k snědku.

Právě toto střídání nutí velká stáda zvířat, jako jsou zebry a pakoně, k jejich slavným velkým migracím. Savana je také místem, kde se často vyskytují požáry. Ty ale nejsou jen katastrofou – pro savanu jsou důležité, protože spálí starou suchou trávu a udělají místo pro novou, čerstvou. ```

```

Šablona:Aktualizováno ```