Přeskočit na obsah

Biom

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Vědecký koncept

Biom je v ekologii a biogeografii označení pro rozsáhlou oblast biosféry, která je charakterizována specifickým typem klimatu, vegetace (flóry) a fauny. Biomy představují nejvyšší úroveň ekologické organizace, která sdružuje podobné ekosystémy na globální úrovni. Hranice mezi biomy nejsou ostré, ale tvoří přechodové zóny známé jako ekotony.

Hlavními faktory, které určují typ biomu, jsou teplota a množství srážek. Tyto faktory jsou ovlivněny především zeměpisnou šířkou, nadmořskou výškou a blízkostí oceánů a pohoří. Každý biom má své charakteristické společenstvo organismů, které jsou adaptovány na dané podmínky.

📜 Definice a charakteristika

Biom je více než jen soubor rostlin a živočichů. Je to komplexní systém, kde abiotické (neživé) faktory, jako je sluneční svit, teplota, srážky a typ půdy, úzce interagují s biotickými (živými) faktory, tedy rostlinami, živočichy, houbami a mikroorganismy.

Klíčové charakteristiky biomu zahrnují:

  • Dominantní vegetační formace: Například stromy v lesích, trávy ve stepích nebo sukulenty v pouštích. Struktura vegetace (např. počet pater v lese) je klíčová.
  • Klimatické podmínky: Průměrné roční teploty, teplotní rozsah, množství a sezónnost srážek.
  • Adaptace organismů: Rostliny a živočichové v daném biomu vykazují specifické adaptace, které jim umožňují přežít v místních podmínkách (např. tlustá srst zvířat v tundře, schopnost kaktusů zadržovat vodu).
  • Globální měřítko: Biomy se vyskytují na různých kontinentech, pokud jsou zde splněny odpovídající klimatické podmínky. Například poušť Sahara v Africe a poušť Gobi v Asii patří do stejného biomu, i když se liší konkrétními druhy.

🌍 Klasifikace a typy biomů

Biomy se nejčastěji dělí na tři hlavní skupiny: suchozemské (terestrické), sladkovodní a mořské (marinní).

🌳 Suchozemské biomy

Suchozemské biomy jsou definovány především klimatem a dominantní vegetací.

❄️ Tundra

Tundra je nejchladnější biom, který se nachází v arktických oblastech a ve vysokých nadmořských výškách (alpínská tundra). Je charakterizována trvale zmrzlou půdou (permafrost), která brání růstu stromů.

🌲 Tajga (Boreální les)

Tajga, známá také jako boreální jehličnatý les, tvoří rozsáhlý pás na severní polokouli jižně od tundry. Je to největší suchozemský biom na Zemi.

🍂 Lesy mírného pásu

Tyto lesy se nacházejí v oblastech s mírným klimatem a čtyřmi výraznými ročními obdobími. Dělí se na listnaté a smíšené.

🌾 Travnaté oblasti mírného pásu (Step, Prérie, Pampa)

Tyto oblasti jsou charakteristické dominancí trav a nedostatkem stromů. Nazývají se step v Eurasii, prérie v Severní Americe a pampa v Jižní Americe.

☀️ Středomořský biom (Chaparral)

Tento biom se vyskytuje v oblastech se středomořským klimatem.

🌵 Poušť

Pouště jsou definovány extrémním nedostatkem srážek (méně než 250 mm ročně). Mohou být horké (Sahara) i studené (Gobi).

  • Klima: Velmi nízké srážky, velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
  • Flóra: Rostliny adaptované na sucho (xerofyty), jako jsou kaktusy, sukulenty a efemérní rostliny, které vyklíčí jen po dešti.
  • Fauna: Zvířata jsou často noční, aby se vyhnula dennímu horku. Patří sem velbloud, fenek, štír, různí plazi a hlodavci.

🦓 Savana

Savana je tropická nebo subtropická travnatá oblast s roztroušenými stromy a keři.

  • Klima: Vysoké teploty po celý rok s výrazným střídáním období dešťů a období sucha.
  • Flóra: Převládají trávy, stromy jako akácie a baobab jsou odolné vůči ohni a suchu.
  • Fauna: Velmi bohatá, zahrnuje velké býložravce (slon, žirafa, zebra, antilopa) a predátory (lev, levhart, gepard, hyena).

🐒 Tropický deštný les

Tropické deštné lesy se nacházejí v blízkosti rovníku. Jsou to biomy s nejvyšší biodiverzitou na světě.

  • Klima: Stabilně vysoké teploty a vysoké srážky po celý rok.
  • Flóra: Extrémně hustá a druhově bohatá vegetace s několika patry (stromové, keřové, bylinné). Roste zde mnoho druhů lián a epifytů.
  • Fauna: Obrovské množství druhů hmyzu, ptáků (tukan, papoušek), savců (opice, jaguár, lenochod) a obojživelníků.

💧 Sladkovodní biomy

Tyto biomy zahrnují veškeré vnitrozemské vodní plochy a toky.

  • Stojaté vody (Lentické): Jezera a rybníky. Život je zde rozdělen do zón podle hloubky a vzdálenosti od břehu.
  • Tekoucí vody (Lotické): Řeky a potoky. Organismy jsou přizpůsobeny životu v proudu.
  • Mokřady: Oblasti, kde je půda trvale nebo sezónně nasycena vodou, jako jsou bažiny a rašeliniště. Jsou klíčové pro filtraci vody a jako habitat pro mnoho druhů.

🌊 Mořské biomy

Mořské biomy pokrývají přibližně 75 % povrchu Země a jsou klíčové pro regulaci globálního klimatu.

  • Oceány: Největší biom, rozdělený do zón podle hloubky a dostupnosti světla (fotická a afotická zóna). Zahrnují plankton, ryby, kytovce a mnoho dalších.
  • Korálové útesy: "Deštné pralesy moří" s obrovskou biodiverzitou. Vyskytují se v teplých, mělkých a čistých vodách. Jsou tvořeny korály.
  • Estuáry: Přechodové zóny, kde se sladká voda z řek mísí se slanou mořskou vodou. Jsou to velmi produktivní ekosystémy.

⚙️ Faktory ovlivňující biomy

  • Klima: Je nejdůležitějším faktorem. Teplota a srážky určují, jaké rostliny mohou v oblasti růst, což následně ovlivňuje celou faunu.
  • Zeměpisná šířka: S rostoucí vzdáleností od rovníku klesá intenzita slunečního záření a průměrná teplota, což vede ke střídání biomů od tropických lesů po tundru.
  • Nadmořská výška: S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota, což způsobuje vertikální zonaci biomů, podobnou té zeměpisné. Na vysoké hoře tak můžeme najít ekvivalenty několika biomů.
  • Půda: Složení a kvalita půdy ovlivňuje typ vegetace. Například písčité půdy podporují jinou flóru než úrodná černozem.
  • Topografie: Sklon svahů, orientace vůči slunci (návětrná vs. závětrná strana hor) ovlivňuje místní mikroklima a srážky.

🌱 Význam a ohrožení

Biomy hrají klíčovou roli v udržování ekologické rovnováhy na Zemi. Regulují koloběh vody, koloběh uhlíku a dalších živin, ovlivňují globální klima a jsou domovem pro miliony druhů.

V současnosti jsou však všechny biomy ohroženy lidskou činností:

  • Změna klimatu: Zvyšování teplot posouvá hranice biomů, což ohrožuje druhy, které se nedokážou dostatečně rychle adaptovat nebo přesunout. Tání permafrostu v tundře nebo bělení korálů jsou přímými důsledky.
  • Odlesňování: Masivní kácení lesů, zejména tropických deštných pralesů a tajgy, ničí habitaty a snižuje biodiverzitu.
  • Znečištění: Znečištění vody, půdy a vzduchu poškozuje ekosystémy ve všech biomech. Kyselý déšť poškozuje lesy, plasty znečišťují oceány.
  • Zemědělství: Přeměna přirozených biomů (prérií, savan) na zemědělskou půdu vede ke ztrátě původních společenstev.
  • Invazní druhy: Zavlečení nepůvodních druhů člověkem může narušit rovnováhu v ekosystému a vytlačit původní druhy.

🤔 Pro laiky

Představte si Zemi jako obrovský dům s mnoha různými pokoji. Každý pokoj má jinou teplotu, jiné světlo a jiné "vybavení" (rostliny a zvířata). Biom je jako jeden takový velký typ pokoje.

  • "Pouštní pokoj" je velmi horký, suchý a světlý. Žijí v něm jen specialisté jako kaktusy a velbloudi, kteří umí šetřit vodou.
  • "Pokoj deštného pralesa" je naopak teplý, velmi vlhký a spíše tmavý u země. Je plný bujné zeleně, opic a papoušků.
  • "Ledový pokoj" (tundra) je extrémně studený a žijí v něm jen ti nejodolnější, jako lední medvědi a mechy.

Každý biom je tedy unikátní kombinací podnebí, rostlin a živočichů, kteří jsou dokonale přizpůsobeni životu právě v těchto podmínkách.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Biom&oldid=16169“