Smrk
Obsah boxu
Smrk (Picea) je rod stálezelených jehličnatých stromů z čeledi borovicovitých (Pinaceae). Zahrnuje přibližně 35 druhů, které jsou rozšířeny především na severní polokouli v mírném a subarktickém pásu. Smrky jsou charakteristické svým kuželovitým tvarem, jehlicemi vyrůstajícími jednotlivě na větvičkách a převislými, nerozpadavými šiškami. Patří mezi hospodářsky nejvýznamnější dřeviny světa, využívané ve stavebnictví, papírenství a jako zdroj dřeva pro výrobu hudebních nástrojů. V mnoha kulturách je smrk neodmyslitelně spjat s oslavami Vánoc jako vánoční stromek.
🌲 Popis a charakteristika
Smrky jsou typicky vysoké stromy, které mohou v závislosti na druhu a podmínkách dorůstat výšky od 20 do 60 metrů, výjimečně i více. Mají rovný, průběžný kmen a pravidelně přeslenitě uspořádané větve, které tvoří charakteristickou kuželovitou až válcovitou korunu.
🌳 Vzhled a růst
Kůra smrků je v mládí hladká, později se mění v šupinatou až deskovitě odlupující se borku, jejíž barva se liší od šedohnědé po červenohnědou. Kořenový systém je obvykle mělký a talířovitý, což činí smrky náchylnějšími k vývratům při silném větru, zejména na podmáčených půdách. Růst je v mládí poměrně rychlý, stromy se mohou dožívat několika set let. Rekordmanem je Old Tjikko ve Švédsku, jehož kořenový systém je starý přes 9 500 let, ačkoli kmen je mnohem mladší.
🍃 Jehlice a šišky
Jehlice smrků jsou čtyřhranné nebo zploštělé, na konci zašpičatělé a vyrůstají jednotlivě ve šroubovici na tzv. listových polštářcích (pulvinus), které na větvičce zůstávají i po opadu jehlic a dodávají jí drsný povrch. Délka jehlic se pohybuje od 1 do 3 cm.
Smrky jsou jednodomé rostliny, což znamená, že samčí i samičí šištice rostou na stejném jedinci. Samčí šištice jsou malé, žluté až načervenalé a po vyprášení pylu opadávají. Samičí šištice jsou zpočátku vzpřímené, obvykle červené nebo zelené barvy, a po opylení se stáčejí směrem dolů. Dozrávají v prvním roce v dřevnaté, nerozpadavé šišky, které visí z větví. Po uvolnění okřídlených semen šišky jako celek opadávají.
🪵 Dřevo
Smrkové dřevo je měkké, lehké, pružné a pevné. Má světle žlutou až bílou barvu s výraznými letokruhy. Je snadno opracovatelné, dobře se lepí a moří. Neobsahuje barevně odlišené jádro. Pro svou rezonanční kvalitu je vysoce ceněno při výrobě hudebních nástrojů, zejména vrchních desek houslí, kytar a klavírů.
🌍 Rozšíření a ekologie
Smrky tvoří rozsáhlé lesy, známé jako tajga, v severních oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Vyskytují se také ve vyšších horských polohách jižnějších oblastí.
🏞️ Přirozený areál
Areál rozšíření rodu Picea je cirkumpolární. V Evropě je dominantním druhem smrk ztepilý (Picea abies), který zasahuje od Alp a Karpat až po Skandinávii a Rusko. V Asii roste například smrk sibiřský (Picea obovata) a smrk ajanský (Picea jezoensis). Severní Amerika je domovem mnoha druhů, jako je smrk sivý (Picea glauca), smrk černý (Picea mariana) nebo na západním pobřeží mohutný smrk sitka (Picea sitchensis).
🌱 Nároky na stanoviště
Většina smrků preferuje vlhké, chladnější klima a dobře provzdušněné, kyselé půdy. Jsou citlivé na sucho a znečištění ovzduší, zejména na oxid siřičitý. V České republice byl smrk ztepilý v minulosti masivně vysazován v monokulturách i v nižších polohách, kde není původní, což vedlo ke snížení jejich stability a zvýšené náchylnosti k poškození větrem a škůdci.
⚙️ Hospodářské využití
Smrk je jednou z nejdůležitějších hospodářských dřevin na světě. Jeho dřevo má široké uplatnění.
🏗️ Stavebnictví a papírenství
Smrkové dřevo je základním materiálem ve stavebnictví, kde se používá na krovy, trámy, podlahy, obklady a výrobu lepených konstrukčních prvků. Je také klíčovou surovinou pro papírenský průmysl, kde se z něj vyrábí buničina a následně papír. Velké množství smrkového dřeva se zpracovává na dřevotřískové desky a další kompozitní materiály.
🎶 Hudební nástroje
Díky svým vynikajícím akustickým vlastnostem je smrkové dřevo, zejména z pomalu rostoucích horských stromů s hustými letokruhy, nenahraditelným materiálem pro výrobu rezonančních desek strunných hudebních nástrojů. Dřevo z určitých oblastí, jako jsou Alpy nebo Karpaty, je považováno za nejkvalitnější na světě.
💊 Léčitelství a pryskyřice
Mladé smrkové výhonky jsou bohaté na vitamín C a v lidovém léčitelství se z nich připravuje sirup proti kašli. Pryskyřice (smola) má antiseptické účinky a používá se k výrobě mastí na hojení ran. Z jehličí se destilací získává esenciální olej, který se využívá v aromaterapii.
🔬 Systematika a významné druhy
Rod Picea se dělí na několik sekcí podle morfologických znaků, jako je tvar jehlic a šupin na šiškách. Mezi nejznámější druhy patří:
- Smrk ztepilý (Picea abies) – Původní v Evropě, hospodářsky nejvýznamnější druh v Česku.
- Smrk pichlavý (Picea pungens) – Původem ze Skalistých hor v Severní Americe, často pěstován jako okrasný strom, zejména jeho modrostříbrné kultivary (tzv. "stříbrný smrk").
- Smrk omorika (Picea omorika) – Endemit z povodí řeky Drina na pomezí Srbska a Bosny a Hercegoviny, oblíbený pro svůj štíhlý, elegantní růst.
- Smrk sitka (Picea sitchensis) – Nejvyšší druh smrku, rostoucí na západním pobřeží Severní Ameriky, může dosáhnout výšky přes 90 metrů.
- Smrk sivý (Picea glauca) – Široce rozšířený v severní části Severní Ameriky, známý svou zakrslou kulovitou odrůdou 'Conica'.
- Smrk sibiřský (Picea obovata) – Tvoří rozsáhlé lesy na Sibiři, blízce příbuzný smrku ztepilému.
🐛 Choroby a škůdci
Smrkové porosty, zejména oslabené monokultury v nevhodných podmínkách, jsou náchylné k řadě chorob a škůdců. Mezi nejvýznamnější patří:
- Lýkožrout smrkový (Ips typographus) – Brouk, jehož larvy vyžírají lýko pod kůrou stromů, což při přemnožení vede k rozsáhlému odumírání lesů. Kůrovcové kalamity představují vážný ekologický i hospodářský problém v mnoha částech Evropy.
- Václavka smrková (Armillaria ostoyae) – Dřevokazná houba, která napadá kořenový systém a způsobuje hnilobu kořenů a kmene, vedoucí k úhynu stromu.
- Mšice – Různé druhy mšic, jako je korovnice smrková, mohou způsobovat deformace jehličí a tvorbu hálek.
💡 Pro laiky
Rozlišit smrk od ostatních běžných jehličnanů, jako je jedle a borovice, je poměrně snadné, pokud víte, na co se zaměřit. Zde je jednoduchá pomůcka:
- Smrk: Jehlice jsou krátké, ostré a dají se snadno válet mezi prsty (jsou čtyřhranné). Když jehlice upadne, zanechá na větvičce malý dřevnatý "pahýlek", takže větvička je na omak drsná. Šišky visí dolů a opadávají vcelku.
- Jedle: Jehlice jsou ploché, na konci tupé nebo vykrojené a na spodní straně mají dva světlé proužky. Nejdou válet mezi prsty. Větvička je po opadu jehlic hladká. Šišky rostou směrem nahoru a na stromě se rozpadají, takže pod jedlí celé šišky nenajdete.
- Borovice: Jehlice jsou výrazně delší a rostou ve svazečcích po dvou, třech nebo pěti. Šišky jsou tvrdé a dřevnaté.