Borovice
Obsah boxu
Borovice (Pinus) je rozsáhlý a hospodářsky významný rod jehličnatých stromů a keřů z čeledi borovicovité (Pinaceae). Zahrnuje více než 120 druhů, které jsou rozšířeny především na severní polokouli. Borovice jsou charakteristické svými jehlicemi vyrůstajícími ve svazečcích po dvou, třech nebo pěti a svými dřevnatými šiškami. Patří mezi nejstarší a nejrozšířenější stromy na světě a hrají klíčovou roli v mnoha ekosystémech.
🌲 Popis a morfologie
Borovice jsou stálezelené, pryskyřičnaté dřeviny, jejichž vzhled se značně liší v závislosti na druhu a stanovišti. Mohou mít podobu vysokých, rovných stromů dosahujících výšky přes 80 metrů (např. borovice Lambertova), nebo nízkých, poléhavých keřů (např. borovice kleč).
🌳 Kmen a kůra
Kmen je obvykle přímý, u některých druhů se však může vlivem prostředí větvit nízko nad zemí. Kůra (borka) je v mládí hladká, později se mění v silnou, hluboce rozpraskanou vrstvu, která strom chrání před ohněm a škůdci. Barva kůry se pohybuje od šedohnědé po oranžovočervenou, což je typické například pro horní část kmene borovice lesní.
🍃 Jehlice
Nejcharakterističtějším znakem borovic jsou jehlice uspořádané ve svazečcích (brachyblastech). Každý svazeček vyrůstá z krátké větévky a je na bázi obalen pochvou. Počet jehlic ve svazečku je klíčovým determinačním znakem:
- Dvě jehlice: Typické pro mnoho evropských a asijských druhů, např. borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo borovice černá (Pinus nigra).
- Tři jehlice: Časté u severoamerických druhů, např. borovice těžká (Pinus ponderosa).
- Pět jehlic: Charakteristické pro tzv. měkké borovice (sekce Strobus), např. borovice vejmutovka (Pinus strobus) nebo borovice limba (Pinus cembra).
Jehlce jsou vytrvalé a na stromě zůstávají několik let (obvykle 2–7, u některých druhů i přes 40 let).
🌲 Šišky a semena
Borovice jsou jednodomé, což znamená, že na jednom stromě rostou samčí i samičí šišky.
- Samčí šištice: Jsou malé, žluté nebo načervenalé, produkují obrovské množství pylu a po jeho uvolnění opadávají.
- Samičí šišky: Jsou to, co běžně nazýváme šiškami. Po opylení dřevnatí a dozrávají 1,5 až 3 roky. Uvnitř, na bázi každé šupiny, se nacházejí dvě semena, která jsou u většiny druhů opatřena křidélkem pro šíření větrem. Některé druhy, známé jako "oříškové borovice" (např. borovice pinie), mají velká semena bez křídel, která jsou šířena zvířaty.
🌳 Kořenový systém
Kořenový systém je obvykle mohutný, s hlavním kůlovým kořenem, který proniká hluboko do půdy a zajišťuje stromu stabilitu. Borovice často vstupují do mykorhizní symbiózy s houbami, což jim umožňuje efektivněji získávat živiny z půdy.
📜 Systematika a klasifikace
Rod Pinus se dělí na dva podrody, které se liší především počtem cévních svazků v jehlicích a stavbou dřeva.
Podrod Pinus (tvrdé borovice)
Také nazývané Diploxylon. Mají ve svazečku dvě nebo tři jehlice, každý s dvěma cévními svazky. Dřevo je tvrdší a pryskyřičnatější. Patří sem například:
- Borovice lesní (Pinus sylvestris)
- Borovice černá (Pinus nigra)
- Borovice kleč (Pinus mugo)
- Borovice těžká (Pinus ponderosa)
- Borovice pinie (Pinus pinea)
Podrod Strobus (měkké borovice)
Také nazývané Haploxylon. Mají ve svazečku obvykle pět jehlic, každý s jedním cévním svazkem. Dřevo je měkčí a méně pryskyřičnaté. Patří sem například:
- Borovice vejmutovka (Pinus strobus)
- Borovice limba (Pinus cembra)
- Borovice osinatá (Pinus aristata)
- Borovice dlouhověká (Pinus longaeva) – nejstarší známý žijící organismus
- Borovice Lambertova (Pinus lambertiana) – má nejdelší šišky na světě
🌍 Rozšíření a ekologie
Borovice jsou rozšířeny téměř po celé severní polokouli, od subarktických oblastí Sibiře a Kanady až po tropické oblasti v Mexiku a jihovýchodní Asii. Jeden druh, borovice sumaterská (Pinus merkusii), přirozeně zasahuje i na jižní polokouli na ostrově Sumatra.
Jsou to typické pionýrské dřeviny, které dokáží osidlovat i extrémní stanoviště, jako jsou skalnaté svahy, písčiny, rašeliniště nebo oblasti narušené požárem. Jsou světlomilné a nenáročné na kvalitu půdy. Mnoho druhů je adaptováno na periodické lesní požáry. Jejich tlustá kůra je chrání před žárem a některé druhy mají tzv. serotinní šišky, které se otevírají a uvolňují semena až po vystavení vysokým teplotám.
Tvoří rozsáhlé lesní porosty, tzv. bory, a jsou klíčovou součástí ekosystémů, jako je tajga nebo středomořská macchie. Poskytují útočiště a potravu mnoha druhům živočichů.
⚙️ Využití člověkem
Borovice patří mezi hospodářsky nejdůležitější dřeviny na světě.
🪵 Dřevo
Borovicové dřevo je měkké, lehké, ale zároveň pevné a pružné. Má výraznou kresbu a vysoký obsah pryskyřice, která ho činí odolným. Používá se jako:
- Stavební dříví: Na krovy, trámy, podlahy, okna a dveře.
- Nábytkářství: Výroba masivního nábytku, dýh.
- Papírenský průmysl: Je hlavním zdrojem pro výrobu buničiny a papíru.
- Palivo: Jako palivové dříví a pro výrobu dřevěného uhlí.
- Důlní výdřeva, pražce: V minulosti hojně využíváno v hornictví a na železnici.
🧪 Pryskyřice
Z pryskyřice borovic se destilací získávají dvě hlavní suroviny:
- Terpentýn: Používá se jako rozpouštědlo pro barvy a laky.
- Kalafuna: Využívá se v hudbě (natírání smyčců), ve sportu (zlepšení úchopu), v elektrotechnice a při výrobě lepidel.
🍲 Potravinářství
Jedlá semena některých druhů borovic, známá jako pinové oříšky, jsou ceněnou pochoutkou. Nejznámější jsou semena borovice pinie (Pinus pinea), která jsou klíčovou ingrediencí pro výrobu italského pesta.
⚕️ Léčitelství a aromaterapie
Mladé výhonky, jehličí a pryskyřice obsahují silice (éterické oleje) s antiseptickými a protizánětlivými účinky. Používají se k výrobě sirupů proti kašli, koupelových přísad a v aromaterapii k uvolnění dýchacích cest.
🏡 Okrasné využití
Mnoho druhů a kultivarů borovic se pěstuje v parcích a zahradách pro jejich estetický vzhled. Jsou oblíbené pro tvorbu bonsají. V mnoha kulturách slouží jako tradiční vánoční stromek.
🌳 Významné druhy v Česku
Na území Česka jsou původní tři druhy borovic:
- Borovice lesní (Pinus sylvestris): Náš nejrozšířenější a hospodářsky nejvýznamnější druh. Pozná se podle dvou krátkých, kroucených jehlic a oranžovočervené kůry v horní části kmene.
- Borovice kleč (Pinus mugo): Známá také jako kosodřevina. Roste v horských oblastech nad horní hranicí lesa, kde tvoří husté, neprostupné porosty. Má keřovitý vzrůst.
- Borovice blatka (Pinus rotundata): Vzácný druh vázaný na rašeliniště. Je považována za kriticky ohrožený druh.
Kromě původních druhů se u nás často pěstují i druhy introdukované:
- Borovice černá (Pinus nigra): Pochází z jižní Evropy, je odolná vůči znečištění a často se vysazuje ve městech. Má dlouhé, tuhé, tmavě zelené jehlice po dvou.
- Borovice vejmutovka (Pinus strobus): Původem ze Severní Ameriky. Má velmi jemné, dlouhé jehlice po pěti ve svazečku a dlouhé, úzké šišky.
💡 Zajímavosti a rekordy
- Nejstarší strom: Jedinec borovice dlouhověké (Pinus longaeva) v Kalifornii, přezdívaný Metuzalém, je starý přibližně 4 850 let a je považován za nejstarší známý neklonální organismus na Zemi.
- Nejdelší jehlice: Borovice bahenní (Pinus palustris) má jehlice dlouhé až 45 cm.
- Nejdelší šišky: Borovice Lambertova (Pinus lambertiana) může mít šišky dlouhé přes 60 cm.
- Pyl: Na jaře produkují borovice obrovské množství žlutého pylu, který může vytvářet viditelné povlaky na vodních hladinách a površích, tzv. "sirný déšť".
🧑🏫 Pro laiky
Borovici poznáte od ostatních jehličnanů, jako je smrk nebo jedle, velmi snadno. Stačí se podívat, jak rostou jehlice:
- Borovice: Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou, třech nebo pěti. Když utrhnete svazeček, drží pohromadě. Šišky jsou tvrdé a dřevnaté.
- Smrk: Jehlice vyrůstají jednotlivě a jsou na průřezu čtyřhranné. Když jehlice utrhnete, zůstane na větvičce malý "dřík". Šišky visí dolů.
- Jedle: Jehlice vyrůstají také jednotlivě, ale jsou ploché a na konci vykrojené. Po utržení zanechávají na větvičce hladkou, kulatou jizvu. Šišky rostou směrem nahoru a na stromě se rozpadají.