Borovice lesní
Obsah boxu
Šablona:Infobox - rostlina Borovice lesní (Pinus sylvestris), často nazývaná také sosna, je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých. Patří mezi nejrozšířenější dřeviny na světě a její areál sahá od Skotska na západě až po Dálný východ na východě. V Česku je původní a hojně rozšířenou dřevinou, která tvoří významnou složku lesních porostů od nížin až po horské oblasti. Je ceněna pro své kvalitní dřevo, nenáročnost a schopnost růst i na extrémních stanovištích.
🌲 Popis
Borovice lesní je stálezelený, jednodomý jehličnatý strom, který se v dospělosti dorůstá výšky 20 až 40 metrů, výjimečně i více. Její vzhled je velmi variabilní v závislosti na stanovišti a věku.
🌳 Koruna a kmen
Mladé stromy mají pravidelnou, kuželovitou korunu, která se s věkem stává nepravidelnou, deštníkovitou a často malebně rozložitou. Kmen je v mládí pokrytý šedohnědou, šupinatou borkou. U starších jedinců je ve spodní části kmene borka silná, hluboce rozpukaná a šedohnědá, zatímco v horní části kmene a na větvích je charakteristicky tenká, papírovitě se odlupující a má nápadnou rezavě oranžovou barvu. Tento barevný kontrast je jedním z hlavních poznávacích znaků druhu.
🍃 Jehlice
Jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou na zkrácených větévkách (brachyblastech). Jsou 4–7 cm dlouhé, mírně zkroucené, na průřezu půlkruhovité a mají šedozelenou až modrozelenou barvu. Na stromě vytrvávají obvykle 2–3 roky, v drsnějších podmínkách i déle.
🌰 Šišky a semena
Borovice lesní je jednodomá rostlina, což znamená, že samčí i samičí květenství rostou na stejném stromě. Samčí šištice jsou žluté, nahloučené na bázi letorostů a po vyprášení pylu opadávají. Samičí šištice (šišky) jsou zpočátku malé, červenofialové a nacházejí se na koncích letorostů. Po opylení, které probíhá v květnu a červnu, se šišky vyvíjejí dva roky. Zralé šišky jsou kuželovité až vejčité, 3–8 cm dlouhé, šedohnědé a dřevnaté. Otevírají se za suchého počasí a uvolňují okřídlená semena, která jsou roznášena větrem.
ρι Kořenový systém
Kořenový systém je velmi přizpůsobivý. Na hlubokých půdách vytváří silný kůlový kořen, který strom pevně ukotvuje. Na mělkých nebo skalnatých půdách se kořenový systém rozrůstá do šířky a je spíše povrchový. Tato plasticita umožňuje borovici růst na široké škále stanovišť.
🌍 Rozšíření a ekologie
Borovice lesní má největší přirozený areál rozšíření ze všech druhů borovic.
- Geografické rozšíření: Sahá od Pyrenejského poloostrova a
Skotska přes celou Evropu a Sibiř až po Ochotské moře. Na severu zasahuje až za polární kruh ve Skandinávii, na jihu se vyskytuje v horách Španělska, na Balkáně a v Turecku. - Ekologické nároky: Je to typická světlomilná dřevina, která nesnáší zastínění. Je velmi tolerantní k půdním podmínkám – roste na kyselých, písčitých i rašelinných půdách. Je také odolná vůči suchu, mrazu i větru. Díky těmto vlastnostem je považována za pionýrskou dřevinu, která je schopna osidlovat i extrémní stanoviště, jako jsou lomy, výsypky nebo skalní sutě.
V Česku se přirozeně vyskytuje od nížin (např. Polabí, jižní Morava) až po horské oblasti (např. Šumava, Krkonoše), kde tvoří horní hranici lesa.
⚙️ Využití
Borovice lesní je jednou z hospodářsky nejvýznamnějších dřevin v Evropě.
🪵 Dřevo
Borové dřevo je měkké, lehké a pružné, s výraznou kresbou letokruhů. Má nažloutlou běl a načervenalé jádro. Je bohaté na pryskyřice, což zvyšuje jeho trvanlivost, ale může komplikovat povrchovou úpravu. Používá se:
- ve stavebnictví (trámy, střešní konstrukce, okna, dveře),
- v nábytkářství (masivní nábytek, dýhy),
- na výrobu železničních pražců,
- jako palivové dřevo,
- v papírenském a celulózovém průmyslu.
🧪 Pryskyřice
Historicky byla borovice zdrojem pryskyřice (smůly), ze které se destilací získával terpentýn a kalafuna. Tento proces, nazývaný smolaření, byl v minulosti významným řemeslem. Dnes se pryskyřice získává především jako vedlejší produkt při zpracování dřeva.
🎄 Ostatní využití
- Vánoční stromky: Díky svému vzhledu a vůni je oblíbeným vánočním stromkem.
- Okrasná dřevina: Pěstuje se v parcích a zahradách, existuje mnoho kultivarů různých tvarů a velikostí.
- Léčitelství: Mladé výhonky (tzv. "svíčky") a jehličí obsahují éterické oleje a vitamín C. Používají se k přípravě čajů a sirupů proti kašli a nachlazení.
- Rekultivace: Díky své nenáročnosti se využívá k zalesňování neplodných půd a rekultivaci krajiny narušené těžbou.
📜 Historie a symbolika
Borovice lesní je strom s hlubokými kořeny v evropské kultuře a historii.
- Symbolika: V mnoha kulturách je symbolem dlouhověkosti, odolnosti a nesmrtelnosti, protože zůstává zelená i v zimě. Ve Skotsku je národním stromem a je úzce spjata s historií Kaledonského lesa.
- Mytologie: Ve slovanské mytologii byla borovice považována za posvátný strom, který chrání před zlými silami.
- Historické využití: Její dřevo bylo klíčové pro stavbu lodí, domů a pro těžbu v dolech (důlní výdřeva).
🐛 Choroby a škůdci
Borovice lesní je hostitelem řady hub a hmyzu. Mezi nejvýznamnější patří:
- Sypavky: Houbové choroby způsobující předčasné opadávání jehličí.
- Václavka: Dřevokazná houba napadající kořenový systém.
- Kůrovci: Například lýkožrout sosnový, který může při přemnožení způsobit rozsáhlé škody.
- Bekyně mniška: Housenky tohoto motýla mohou při kalamitním přemnožení způsobit holožíry.
- Rzi: Například rez jehlicová, která střídá hostitele (borovice a pelyněk).
💡 Zajímavosti
- Nejstarší známá borovice lesní na světě roste ve Finsku a její věk se odhaduje na více než 780 let.
- Je to jedna z prvních dřevin, která po poslední době ledové znovu osídlila Evropu.
- Pyl borovice má dva vzdušné vaky, které mu umožňují létat na velké vzdálenosti. Na jaře může vytvářet viditelné žluté povlaky na vodních hladinách, tzv. "sirný déšť".
- Její latinský druhový název sylvestris znamená "lesní" nebo "rostoucí divoce".
🔬 Pro laiky
- Jehličnan: Strom, který má místo listů jehlice a jeho semena se vyvíjejí v šiškách. Na rozdíl od listnatých stromů většina jehličnanů neopadává na zimu.
- Jednodomá rostlina: Znamená to, že jeden strom má jak samčí "květy" (které produkují pyl), tak samičí "květy" (ze kterých se vyvine šiška se semeny). Nemusí tedy existovat "samčí" a "samičí" strom jako u některých jiných druhů.
- Světlomilná dřevina: Strom, který pro svůj růst potřebuje hodně slunečního světla. V hustém lese, kde je stín, se mladým borovicím nedaří a jsou vytlačeny stínomilnějšími druhy, jako je buk lesní nebo jedle bělokorá.
- Pionýrská dřevina: Druh stromu, který jako první osidluje holá, nezarostlá místa (např. po požáru, sesuvu půdy nebo v opuštěném lomu). Tyto dřeviny jsou obvykle nenáročné a odolné.
- Pryskyřice (smůla): Lepkavá látka, kterou strom vylučuje při poranění. Slouží jako "náplast" – chrání ránu před infekcí houbami a hmyzem.