Přeskočit na obsah

Dálný východ

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - region

Dálný východ je geografický a geopolitický termín označující nejvýchodnější region Asie. V nejužším a nejčastějším pojetí zahrnuje Východní Asii (tedy Čínu, Japonsko, Severní a Jižní Koreu, Tchaj-wan) a východní část Ruska známou jako Ruský Dálný východ. V širším smyslu se do Dálného východu někdy započítávají i země Jihovýchodní Asie a Mongolsko. Tento region je jedním z nejlidnatějších na světě, je kolébkou starověkých civilizací a v moderní době představuje klíčové centrum světové ekonomiky, technologií a geopolitiky.

Název "Dálný východ" je eurocentrického původu a odráží perspektivu Evropy, pro kterou byl tento region nejvzdálenější částí Východu. V samotných zemích regionu se tento termín používá méně často a preferují se označení jako "Východní Asie".

🌍 Geografické vymezení

Vymezení Dálného východu není zcela jednotné a liší se v závislosti na kontextu (geografickém, politickém, kulturním).

🗺️ Užší a širší definice

  • Užší definice (Východní Asie): Toto je nejběžnější vymezení, které se z velké části překrývá s pojmem Východní Asie. Zahrnuje státy a teritoria, která jsou historicky a kulturně silně ovlivněna čínskou civilizací.
   *   Čínská lidová republika
   *   Japonsko
   *   Korejská republika (Jižní Korea)
   *   Korejská lidově demokratická republika (Severní Korea)
   *   Čínská republika (Tchaj-wan)

🏞️ Fyzická geografie

Region Dálného východu je geograficky velmi rozmanitý. Na západě je ohraničen vysokými pohořími, jako jsou Himálaj a Ťan-šan, a rozlehlými pouštěmi, například Gobi. Východní pobřeží je omýváno Tichým oceánem a jeho okrajovými moři, jako je Japonské moře, Východočínské moře a Jihočínské moře.

Region je charakteristický:

📜 Historie

Historie Dálného východu je historií velkých říší, technologických inovací, filozofických směrů a dramatických konfliktů.

🏛️ Starověké civilizace

Čína je považována za jednu z nejstarších souvislých civilizací na světě. Již ve 3. tisíciletí př. n. l. zde vznikaly první státní útvary v povodí Žluté řeky. Během dynastií Šang a Čou byl vyvinut systém čínského písma a položeny základy konfucianismu a taoismu. Čchin Š’-chuang-ti v roce 221 př. n. l. sjednotil Čínu a zahájil stavbu Velké čínské zdi. Následující dynastie Chan rozšířila čínský vliv a otevřela Hedvábnou stezku, která propojila Východ se Západem.

V Japonsku se v období Džómon a Jajoi formovala unikátní kultura, která byla později silně ovlivněna Čínou a Koreou, odkud převzala buddhismus a písmo. V Koreji existovala v prvním tisíciletí n. l. tzv. Tři království (Kogurjo, Pekče a Silla), která mezi sebou soupeřila o nadvládu.

✒️ Středověk a raný novověk

Středověk byl v Číně ve znamení dynastií Tchang a Sung, které jsou považovány za zlatý věk čínské kultury, vědy a umění. Vynálezy jako střelný prach, knihtisk a kompas se postupně rozšířily do celého světa. V 13. století region čelil invazi Mongolů pod vedením Čingischána a jeho nástupců, kteří vytvořili největší pozemní říši v dějinách.

V Japonsku se moc přesunula od císaře k vojenské šlechtě (šógunát) a válečníkům samurajům. Země se na dlouhou dobu uzavřela před vnějším světem (sakoku).

🚢 Kolonialismus a střet se Západem

Od 16. století začali do regionu pronikat evropští mořeplavci a obchodníci, nejprve Portugalci a Španělé, později Nizozemci a Britové. V 19. století se zájem západních mocností změnil z obchodu na politickou a vojenskou dominanci. Čína byla oslabena opiovými válkami a donucena podepsat sérii tzv. nerovných smluv, které ji otevřely západnímu vlivu a vedly ke ztrátě území (Hongkong).

Naopak Japonsko po nuceném otevření v roce 1854 (mise komodora Perryho) prošlo rychlou modernizací během tzv. reforem Meidži a samo se stalo imperialistickou mocností. V první čínsko-japonské válce (1894–1895) a rusko-japonské válce (1904–1905) porazilo Čínu i Rusko a získalo kontrolu nad Tchaj-wanem a Koreou.

⚔️ 20. století: Války a revoluce

První polovina 20. století byla pro Dálný východ obdobím obrovských otřesů. V Číně padlo císařství (1912) a země se propadla do občanské války mezi nacionalisty a komunisty. Japonský militarismus vedl k invazi do Číny (1937) a útoku na Pearl Harbor (1941), čímž se region stal klíčovým bojištěm druhé světové války v Tichomoří.

Po porážce Japonska v roce 1945 zvítězili v čínské občanské válce komunisté pod vedením Mao Ce-tunga a v roce 1949 vyhlásili Čínskou lidovou republiku. Korea byla rozdělena na komunistický sever a prozápadní jih, což vedlo ke korejské válce (1950–1953). Během studené války se region stal arénou soupeření mezi USA a Sovětským svazem.

📈 Poválečný ekonomický zázrak

Od druhé poloviny 20. století zažil region bezprecedentní ekonomický růst. Japonsko se stalo první asijskou ekonomickou supervelmocí. Později ho následovali tzv. Asijští tygřiJižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur. Od konce 70. let se po ekonomických reformách Teng Siao-pchinga začala dramaticky rozvíjet i Čína, která se na počátku 21. století stala druhou největší ekonomikou světa.

💰 Ekonomika

Dálný východ je dnes motorem globální ekonomiky. Soustředí se zde významná část světové průmyslové výroby, technologických inovací a finančních trhů.

  • Průmysl a výroba: Region je často označován jako "továrna světa". Čína je dominantním světovým výrobcem v široké škále odvětví, od textilu po elektroniku. Japonsko a Jižní Korea jsou lídry v automobilovém průmyslu (Toyota, Hyundai), elektronice (Sony, Samsung) a loďařství.
  • Technologie a inovace: Země jako Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan (s firmou TSMC) jsou na špičce v oblasti polovodičů, robotiky a spotřební elektroniky. Čína masivně investuje do umělé inteligence, 5G sítí a biotechnologií. Města jako Šen-čen, Tokio a Soul jsou globálními technologickými centry.
  • Finance a obchod: Finanční centra v Tokiu, Hongkongu, Šanghaji a Singapuru patří mezi nejdůležitější na světě. Region je klíčový pro globální obchodní a dodavatelské řetězce. Nachází se zde několik největších kontejnerových přístavů světa (např. Šanghaj, Singapur).
  • Regionální spolupráce: Existují zde významné ekonomické bloky jako ASEAN a APEC.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a demografie

Dálný východ je nejlidnatějším regionem světa, žije zde více než 1,6 miliardy lidí (v užším vymezení), což představuje přes 20 % světové populace.

  • Etnické skupiny: Dominantní etnickou skupinou jsou Chanové v Číně, kteří tvoří největší etnikum na světě. Dalšími velkými národy jsou Japonci, Korejci a Vietnamci. Ruský Dálný východ je osídlen převážně Rusy, ale žijí zde i původní sibiřské národy.
  • Urbanizace a megaměsta: Region prochází masivní urbanizací. Nachází se zde několik největších městských aglomerací na světě, včetně metropolitní oblasti Tokia (téměř 40 milionů obyvatel), Šanghaje, Pekingu, Soulu a Jakarty.
  • Demografické výzvy: Mnoho zemí v regionu, zejména Japonsko, Jižní Korea a Čína, čelí vážným demografickým problémům, jako je rychlé stárnutí populace a nízká porodnost. To představuje výzvu pro jejich ekonomiky a sociální systémy.

🎨 Kultura a společnost

Kulturní dědictví Dálného východu je nesmírně bohaté a ovlivnilo celý svět.

💡 Pro laiky: Co je to Dálný východ?

Představte si, že stojíte v Evropě a díváte se na mapu světa. Blízko vás na východě je Blízký východ (např. Turecko, Sýrie). Dále za ním je Střední východ (např. Írán, Afghánistán). A úplně nejdál na východě, na druhé straně Asie, leží "Dálný východ". Tento název tedy vznikl z evropské perspektivy.

Dnes tento termín označuje hlavně země jako Čína, Japonsko a obě Koreje. Je to region obrovských kontrastů:

  • Najdete zde supermoderní velkoměsta s mrakodrapy a rychlovlaky, jako je Tokio nebo Šanghaj, ale i starobylé chrámy a klidné venkovské oblasti.
  • Je to místo, kde vznikly prastaré vynálezy jako papír nebo střelný prach, a zároveň je to dnes centrum výroby nejmodernějších počítačových čipů a robotů.
  • Žije zde více než miliarda a půl lidí, což je pětina celé planety.

V podstatě, když se dnes mluví o Dálném východě, mluví se o jedné z nejdůležitějších a nejdynamičtějších částí světa, která zásadně ovlivňuje globální ekonomiku, politiku i kulturu.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025