Přeskočit na obsah

Mongolská říše

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - stát

Mongolská říše (mongolsky Yeke Mongγol Ulus, v překladu Velký mongolský národ) byla největší souvislou pozemní říší v dějinách lidstva. V době svého největšího rozmachu ve 13. a 14. století se rozkládala na ploše přibližně 24 milionů km², od východní Evropy a části Blízkého východu až po Japonské moře a od Sibiře po Indický subkontinent. Byla založena v roce 1206 sjednocením mongolských a turkických kmenů pod vedením Temüdžina, který přijal titul Čingischán.

Říše je známá nejen svou obrovskou rozlohou, ale také svými brutálními a efektivními vojenskými kampaněmi, které vedly k podmanění desítek národů a zničení mnoha velkých měst. Na druhou stranu, po ustavení své nadvlády vytvořila období relativního míru a stability známé jako Pax Mongolica (Mongolský mír). Během tohoto období došlo k bezprecedentnímu propojení Východu a Západu, což umožnilo bezpečný obchod, cestování a kulturní výměnu po Hedvábné stezce. Mongolská nadvláda zanechala hlubokou a trvalou stopu v demografii, kultuře a politice Eurasie. Po smrti Möngkeho v roce 1259 se říše postupně rozpadla na čtyři nástupnické chanáty: dynastie Jüan v Číně, Zlatá horda v Rusku a východní Evropě, Ílchanát v Persii a Čagatajský chanát ve Střední Asii.

📜 Historie

🌄 Vzestup Čingischána

Před vznikem říše obývaly mongolské stepi kočovné kmeny, které mezi sebou neustále válčily. Patřily mezi ně Merkité, Najmani, Kerejtové, Tataři a samotní Mongolové. Kolem roku 1162 se narodil muž jménem Temüdžin, syn menšího kmenového vůdce Jesügeje. Po otcově otravě Tatary prožil Temüdžin krušné mládí plné únosů, otroctví a bojů o přežití.

Díky své charismatické osobnosti, vojenskému talentu a diplomatickým schopnostem začal postupně sjednocovat rozdrobené kmeny. Využíval kombinaci spojenectví, sňatkové politiky a nemilosrdného potlačení odporu. Jeho klíčovým spojencem byl Toghrul, chán mocného kmene Kerejtů, a jeho přítel z dětství Džamucha. Postupně si podmanil Tatary, Kerejty a nakonec v roce 1204 porazil i mocné Najmany.

V roce 1206 svolal velký sněm, zvaný kurultaj, na břehu řeky Onon. Zde byl všemi sjednocenými kmeny provolán za vládce a přijal jméno Čingischán (v překladu pravděpodobně "univerzální vládce"). Tímto aktem byla formálně založena Mongolská říše.

⚔️ Expanze a dobývání

Po sjednocení obrátil Čingischán pozornost za hranice Mongolska. Jeho armáda, organizovaná podle přísného desítkového systému a vedená talentovanými generály jako Sübetej a Džebe, se stala nejefektivnější vojenskou silou své doby.

  • Dobytí říše Si Sia (1209–1227): První velkou kampaní byla válka proti tangutské říši Si Sia na severozápadě Číny. Po několika taženích byla říše zcela zničena.
  • Válka s říší Ťin (1211–1234): V roce 1211 Mongolové vtrhli do severní Číny ovládané džürčenskou říší Ťin. V roce 1215 dobyli a vyplenili hlavní město Čung-tu (dnešní Peking). Válka pokračovala i po Čingischánově smrti a byla dokončena až jeho nástupcem Ögedejem.
  • Zničení Chorézmské říše (1219–1221): Poté, co vládce Chorezmské říše urazil a nechal popravit mongolské vyslance, zahájil Čingischán masivní invazi do Střední Asie. Během tohoto tažení byla zničena kvetoucí města jako Samarkand, Buchara a Urgenč. Tato kampaň je považována za jednu z nejkrvavějších v historii.
  • Výprava na Kavkaz a do Evropy (1221–1223): Generálové Sübetej a Džebe vedli průzkumnou výpravu kolem Kaspické moře, porazili Gruzínce, Kumány a spojená vojska ruských knížat v bitvě na řece Kalce v roce 1223.

Čingischán zemřel v roce 1227 během posledního tažení proti říši Si Sia. Položil základy říše, která se pod jeho nástupci dále rozšiřovala.

🌍 Pax Mongolica a nástupci

Po Čingischánově smrti byl na kurultaji v roce 1229 zvolen jeho třetí syn Ögedej druhým velkým chánem. Ögedej pokračoval v expanzi a centralizaci říše. Založil hlavní město Karakorum a zavedl systém pravidelných daní a poštovní službu Jam.

Za jeho vlády mongolská vojska pod vedením Bátúa (Čingischánova vnuka) a Sübeteje zahájila masivní invazi do Evropy:

  • Dobytí Rusi (1237–1240): Mongolové zničili většinu knížectví Kyjevské Rusi, včetně měst jako Rjazaň, Vladimir a Kyjev. Tím začalo více než dvousetleté období mongolské nadvlády nad Ruskem.
  • Invaze do Polska a Uher (1241): Mongolská armáda se rozdělila. Jedna část porazila polsko-německé vojsko v bitvě u Lehnice, druhá, hlavní část, rozdrtila uherskou armádu v bitvě na řece Slané (u Mohi). Mongolové pronikli až k Jaderskému moři, ale v roce 1242 se stáhli zpět na východ kvůli zprávě o Ögedejově smrti.

Ögedejova smrt vyvolala nástupnickou krizi. Po období regentské vlády jeho vdovy Töregene byl nakonec v roce 1246 zvolen jeho syn Güjük. Po Güjükově brzké smrti v roce 1248 se moc přesunula na potomky Čingischánova nejmladšího syna Toluje.

👑 Vrchol a rozdělení říše

Čtvrtý velký chán, Möngke (zvolen 1251), byl schopným vládcem, který se snažil udržet jednotu říše. Za jeho vlády proběhly dvě velké vojenské operace: 1. Jeho bratr Hülegü vedl invazi na Blízký východ, kde zničil centrum asasínů v Alamútu a v roce 1258 dobyl a vyplenil Bagdád, čímž ukončil existenci Abbásovského chalífátu. Založil tak Ílchanát. 2. Jeho další bratr Kublaj vedl válku proti říši Sung v jižní Číně.

Möngkeho smrt během obléhání v Číně v roce 1259 se stala definitivním bodem zlomu. Mezi jeho bratry Kublajem a Ariq Bökem vypukla občanská válka o nástupnictví. Ačkoliv Kublaj nakonec zvítězil, autorita velkého chána byla oslabena a říše se fakticky rozpadla na čtyři samostatné, i když formálně spojené, celky:

📉 Úpadek a zánik

Jednotlivé chanáty se postupně vyvíjely samostatně. Mongolští vládci a elity se asimilovali s místním obyvatelstvem, přijímali jejich náboženství (islám v Ílchanátu a Zlaté hordě, buddhismus v Jüan) a kulturu. To vedlo k postupné ztrátě mongolské identity a vojenské síly.

K úpadku přispělo několik faktorů:

  • **Vnitřní konflikty:** Neustálé boje o moc a války mezi jednotlivými chanáty.
  • **Asimilace:** Mongolové byli početně malou vládnoucí vrstvou a postupně splynuli s podmaněnými národy.
  • **Černá smrt:** Morová pandemie ve 14. století, která se rychle šířila po obchodních cestách vytvořených Mongoly, oslabila všechny chanáty.
  • **Vzestup lokálních mocností:** V Číně vypuklo Povstání rudých turbanů, které v roce 1368 svrhlo dynastii Jüan a nastolilo dynastii Ming. V Persii se Ílchanát rozpadl na menší státy. V Rusku postupně sílilo Moskevské velkoknížectví, které se nakonec vymanilo z nadvlády Zlaté hordy. Ve Střední Asii se k moci dostal Tamerlán, který se prohlašoval za Čingischánova dědice a vytvořil vlastní obrovskou říši.

Formální zánik jednotné Mongolské říše se obvykle datuje do roku 1368, kdy padla dynastie Jüan. Jednotlivé chanáty však přežívaly déle, například Zlatá horda se rozpadla až v 15. století a poslední její pozůstatek, Krymský chanát, byl anektován Ruskem až v roce 1783.

🏛️ Organizace a správa

⚖️ Právo a řád

Základem mongolského práva byl kodex zvaný Jasa (někdy též Jassa nebo Jasak). Ačkoliv se jeho písemná podoba nedochovala, jeho principy jsou známy z mnoha historických pramenů. Jasa byla souborem zákonů a nařízení, které údajně zavedl sám Čingischán.

Hlavní principy Jasy zahrnovaly:

  • **Absolutní loajalita chánovi.**
  • **Přísná disciplína** v armádě i ve společnosti. Krádež, cizoložství nebo zrada se trestaly smrtí.
  • **Náboženská tolerance:** Všichni duchovní byli osvobozeni od daní a respektováni, pokud se modlili za chána.
  • **Zákaz únosu a zotročování Mongolů.**
  • **Regulace lovu** a ochrany životního prostředí.

Tento právní kodex pomohl stabilizovat společnost a udržet pořádek v obrovské říši.

💰 Hospodářství a obchod

Ačkoliv byli Mongolové původně kočovníci, rychle pochopili význam obchodu a řemesel. Období jejich nadvlády, známé jako Pax Mongolica, přineslo bezprecedentní bezpečnost na Hedvábné stezce. Obchodníci, jako například Marco Polo, mohli cestovat z Evropy až do Číny bez většího nebezpečí.

Klíčovým prvkem správy byl systém poštovních a zásobovacích stanic zvaný Jam. Tento systém umožňoval rychlý přesun poslů, úředníků a zboží po celé říši. Stanice byly od sebe vzdáleny zhruba den jízdy a poskytovaly čerstvé koně, jídlo a ubytování.

Mongolové také jako jedni z prvních zavedli v masovém měřítku papírové peníze (známé jako čao), což usnadnilo obchod na velké vzdálenosti.

🛡️ Armáda a taktika

Mongolská armáda byla klíčem k jejich úspěchu. Byla založena na několika principech:

  • **Desítkový systém:** Vojsko bylo organizováno do jednotek po 10 (arban), 100 (džagun), 1000 (minghan) a 10 000 (tümen) mužích. Tento systém umožňoval skvělou mobilitu a velení.
  • **Jezdectvo:** Základem armády byli lehcí a těžcí jezdci. Každý voják měl několik koní, což jim umožňovalo překonávat obrovské vzdálenosti bez únavy.
  • **Lukostřelba:** Mongolští lučištníci byli mistři v používání silného kompozitního luku z koňského hřbetu.
  • **Taktika:** Používali osvědčené taktiky jako fingovaný ústup, obchvaty a psychologickou válku. Před bitvou často šířili hrůzostrašné zvěsti, aby podlomili morálku nepřítele.
  • **Obléhací technika:** Ačkoliv původně neměli zkušenosti s dobýváním opevněných měst, rychle se učili od podmaněných národů, zejména Číňanů a Peršanů. Využívali katapulty, trebuchety a další obléhací stroje, které pro ně stavěli zajatí inženýři.
  • **Meritokracie:** Povýšení v armádě záviselo na schopnostech a statečnosti, nikoliv na původu.

🧬 Společnost a kultura

🕌 Náboženská tolerance

Mongolové byli pozoruhodně tolerantní k různým náboženstvím. Původně vyznávali tengrismus, šamanistické náboženství uctívající věčné nebe (Tengri). Čingischán však věřil, že všechna náboženství mají svou sílu, a proto osvobodil duchovní všech vyznání (buddhisty, muslimy, křesťany, taoisty) od placení daní. Na chánově dvoře v Karakorumu se nacházely kostely, mešity i buddhistické chrámy. Tato politika pomáhala udržovat klid v multietnické a multináboženské říši.

🎨 Umění a věda

Propojení Východu a Západu během Pax Mongolica vedlo k intenzivní kulturní a vědecké výměně.

  • **Technologie:** Z Číny se do Evropy dostaly vynálezy jako střelný prach, knihtisk, kompas a vysoká pec.
  • **Umění:** V Ílchanátu v Persii došlo k rozkvětu perské miniaturní malby, která kombinovala perské a čínské vlivy. V Číně za dynastie Jüan se rozvíjela výroba porcelánu, zejména modro-bílého.
  • **Věda:** Vědci a učenci mohli volně cestovat. Například astronomie v Persii byla silně ovlivněna čínskými poznatky a naopak.

🏙️ Města a architektura

Ačkoliv byli Mongolové kočovníci, chápali význam měst jako center správy a obchodu. Hlavní město Karakorum bylo kosmopolitním centrem, kde žili řemeslníci z celé Eurasie. Později Kublajchán vybudoval nové velkolepé hlavní město Chánbalyk (dnešní Peking), které ohromilo i evropské cestovatele jako Marca Pola. Mongolská architektura byla nicméně silně ovlivněna styly podmaněných národů, zejména čínským a perským.

🗺️ Geografický rozsah a dopad

💥 Dědictví a odkaz

Mongolská říše zanechala hluboký a rozporuplný odkaz.

  • **Negativní dopad:**
   *   **Destrukce a vylidnění:** Mongolské invaze způsobily smrt desítek milionů lidí. Celé regiony, jako například Persie nebo Irák, se z této demografické katastrofy vzpamatovávaly po staletí.
   *   **Zničení kulturního dědictví:** Byly zničeny tisíce měst, knihoven a uměleckých děl, například při dobytí Bagdádu v roce 1258.
   *   **Šíření nemocí:** Obchodní cesty vytvořené Mongoly pravděpodobně přispěly k rychlému šíření černé smrti z Asie do Evropy ve 14. století.
  • **Pozitivní dopad:**
   *   **Propojení světa:** Říše vytvořila první přímé spojení mezi Východem a Západem, což vedlo k obrovské výměně zboží, myšlenek a technologií.
   *   **Obchod a komunikace:** Pax Mongolica a systém Jam umožnily rozkvět mezinárodního obchodu.
   *   **Vznik nových států:** Mongolská nadvláda paradoxně přispěla k formování moderních států. V Rusku sjednotila knížata proti společnému nepříteli, což vedlo k vzestupu Moskvy. V Číně vedlo svržení Mongolů k nástupu silné a centralizované dynastie Ming.

🌏 Nástupnické státy

Po rozpadu jednotné říše pokračovaly v existenci čtyři hlavní chanáty, které se dále vyvíjely a ovlivňovaly dějiny svých regionů po další staletí. Jejich existence a postupné slábnutí otevřely cestu pro vzestup nových mocností, jako byla Osmanská říše, Říše Ming a Ruské carství.

🤔 Pro laiky

  • Co byla Mongolská říše?

Představte si největší zemi na světě, která by se táhla od Polska až ke Koreji. To byla Mongolská říše. Vytvořili ji ve 13. století kočovníci z mongolských stepí, kteří byli neuvěřitelně zdatní jezdci a lučištníci.

  • Kdo byl Čingischán?

Byl to geniální vůdce, který dokázal sjednotit neustále válčící mongolské kmeny v jeden národ. Byl to on, kdo zahájil obrovská dobyvačná tažení. Pro Mongoly je dodnes národním hrdinou, pro zbytek světa často symbolem krutého dobyvatele.

  • Proč byli tak úspěšní ve válce?

Měli skvěle organizovanou a disciplinovanou armádu. Jejich hlavní zbraní byla rychlost a luky. Na koních dokázali urazit obrovské vzdálenosti a zasypat nepřítele šípy dříve, než se stačil zformovat. Byli také mistry psychologické války a rychle se učili používat nové technologie, například obléhací stroje od Číňanů.

  • Co je to Pax Mongolica (Mongolský mír)?

Poté, co Mongolové dobyli obrovské území, nastolili na něm přísný řád. To znamenalo, že po zhruba sto let bylo velmi bezpečné cestovat a obchodovat po celé Asii, například po slavné Hedvábné stezce. Díky tomu se do Evropy dostaly vynálezy jako střelný prach nebo kompas.

  • Jak říše skončila?

Byla příliš velká na to, aby ji mohl řídit jeden člověk. Postupně se rozdělila na čtyři menší říše (chanáty). Mongolové v těchto říších se postupně smísili s místními obyvateli, přijali jejich kulturu a náboženství (např. islám) a ztratili svou původní jednotu. Nakonec je svrhla místní povstání, například v Číně.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Mongolská_říše&oldid=14844“