Krymský chanát
Obsah boxu
Šablona:Infobox - historický stát
Krymský chanát (krymskotatarsky Qırım Hanlığı, osmansky قرم خانلغى) byl turkický stát krymských Tatarů, který existoval od roku 1441 do roku 1783. Vznikl jako nástupnický stát mocné Zlaté hordy a po většinu své existence byl vazalským státem Osmanské říše. Chanát ovládal nejen Krymský poloostrov, ale také rozsáhlé stepní oblasti v dnešní jižní Ukrajině a jihozápadním Rusku, známé jako Divoká pole. Jeho hlavním městem byl Bachčisaraj.
Chanát hrál klíčovou roli v geopolitice východní Evropy po více než tři staletí. Jeho ekonomika byla do značné míry založena na obchodu, zemědělství a především na rozsáhlých nájezdech (tzv. jasyr) do sousedních zemí, zejména do Polsko-litevské unie a Moskevského velkoknížectví (později Ruského carství), s cílem získat otroky a kořist. Tyto nájezdy měly devastující dopad na demografii a rozvoj postižených regionů.
Moc chanátu začala upadat v 18. století s rostoucí silou Ruského impéria. Po sérii porážek Osmanské říše v rusko-tureckých válkách byl chanát na základě smlouvy z Küçük Kaynarca v roce 1774 formálně osamostatněn od osmanské nadvlády, čímž se dostal pod silný ruský vliv. Tento stav netrval dlouho a v roce 1783 byl chanát anektován Ruským impériem za vlády Kateřiny II. Veliké, čímž jeho existence definitivně skončila.
📜 Historie
🏛️ Vznik a konsolidace
Po rozpadu mongolské Zlaté hordy ve 14. a 15. století se na jejím území začaly formovat nové, menší státní útvary, tzv. chanáty. Jedním z nich byl i Krymský chanát. Za jeho zakladatele je považován Hacı I. Giray, potomek Čingischána. Po dlouhém boji o moc s jinými tatarskými vůdci a s podporou litevské šlechty se mu podařilo v roce 1441 definitivně ovládnout Krym a založit dynastii Girayů, která v chanátu vládla po celou dobu jeho existence.
Prvním hlavním městem byl opevněný Qırq Yer (dnes součást Bachčisaraje). Později jeho syn a nástupce Meñli I. Giray přesunul sídlo do nově založeného Bachčisaraje, kde nechal vybudovat slavný Chánův palác. V počátcích své existence chanát soupeřil s pozůstatky Zlaté hordy, zejména s Velkou hordou, a hledal silné spojence.
🇹🇷 Osmanské vazalství
Klíčovým momentem v historii chanátu byl rok 1475, kdy vojska osmanského sultána Mehmeda II. dobyla janovské obchodní kolonie na jižním pobřeží Krymu, včetně významného přístavu Kaffa (dnešní Feodosija). Chán Meñli I. Giray byl zajat a odvezen do Istanbulu. Po dvou letech byl propuštěn a znovu dosazen na trůn, avšak pod podmínkou, že uzná svrchovanost osmanského sultána.
Tím se Krymský chanát stal vazalem Osmanské říše. Tento vztah však nebyl typickou podřízeností. Chanát si zachoval značnou vnitřní autonomii. Chánové z rodu Girayů byli považováni za druhou nejvýznamnější dynastii v říši po samotných Osmanech. V případě vymření osmanské dynastie po meči měli Girayové podle dohody nastoupit na sultánský trůn. Sultán si však vyhrazoval právo schvalovat (a někdy i jmenovat) nové chány, což často vedlo k vnitřním sporům a intrikám. Krymští chánové byli povinni poskytovat sultánovi vojenskou pomoc, a jejich obávaná lehká jízda se stala klíčovou složkou osmanských armád při taženích v Evropě i Persii.
⚔️ Zlatý věk a nájezdy
Od 16. do konce 17. století představoval Krymský chanát vrchol své moci. Jeho vojenská síla spočívala v rychlé a mobilní jízdě, která byla schopna podnikat bleskové nájezdy hluboko do území sousedů. Tyto nájezdy, známé jako jasyr (sklizeň) nebo "sklizeň stepi", cílily především na Ukrajinu (tehdy součást Polsko-litevské unie) a jižní oblasti Ruska.
Cílem nebylo dobývání území, ale získání kořisti a především otroků. Statisíce Slovanů (převážně Ukrajinců, Rusů a Poláků) byly odvlečeny do otroctví. Hlavním trhem s otroky byl přístav Kaffa, odkud byli prodáváni do celé Osmanské říše a na Blízký východ. Tento obchod tvořil páteř krymské ekonomiky a financoval státní aparát i armádu.
Nejznámějším nájezdem bylo vypálení Moskvy v roce 1571 chánem Devletem I. Girayem. Tyto neustálé hrozby donutily Rusko a Polsko-litevskou unii budovat rozsáhlé obranné linie (např. Belgorodská obranná linie) a udržovat stálou vojenskou přítomnost na svých jižních hranicích, což významně ovlivnilo vznik kozáctva.
📉 Úpadek a ruský tlak
Od konce 17. století začala moc chanátu postupně slábnout. Hlavními příčinami byly:
- **Vzestup Ruska:** Ruské impérium za vlády Petra Velikého a jeho nástupců se stalo dominantní mocností v regionu. Modernizovaná ruská armáda byla stále efektivnější v boji proti tatarským nájezdníkům.
- **Oslabení Osmanské říše:** Osmanská říše, ochránce chanátu, procházela obdobím stagnace a sérií vojenských porážek, což omezovalo její schopnost efektivně zasahovat ve prospěch svého vazala.
- **Změna vojenské taktiky:** Rozvoj palných zbraní a pevnostních systémů snižoval efektivitu tradiční tatarské jízdy.
Během rusko-turecké války v letech 1735–1739 ruská vojska pod vedením maršála Burkharda Christopha von Münnicha poprvé v historii pronikla na Krym a vypálila hlavní město Bachčisaraj. Ačkoliv se Rusové museli stáhnout kvůli logistickým problémům, ukázalo se, že poloostrov již není nedobytný.
🇷🇺 Anexe Ruskem
Osud chanátu byl zpečetěn během rusko-turecké války v letech 1768–1774. Ruská vojska znovu obsadila Krym a drtivě porazila Osmany. Výsledná Smlouva z Küçük Kaynarca (1774) obsahovala pro chanát osudový článek: Krymský chanát byl prohlášen za nezávislý stát, svobodný od jakékoliv nadvlády Osmanské říše.
Tato "nezávislost" byla však pouhou záminkou pro Rusko, aby mohlo na Krymu uplatňovat svůj vliv bez osmanských zásahů. Rusko dosadilo na trůn svého loutkového chána Şahina Giraye, který se pokoušel o reformy v evropském stylu, což vyvolalo odpor konzervativní tatarské šlechty. Následovaly nepokoje a povstání, které Rusko využilo jako záminku k vojenské intervenci.
V roce 1783 ruská carevna Kateřina II. Veliká vydala manifest, kterým Krymský chanát anektovala a začlenila jeho území do Ruského impéria jako Tavrická oblast (později Tavrická gubernie). Poslední chán Şahin Giray byl donucen abdikovat a později byl popraven v Osmanské říši. Anexe Krymu byla pro Rusko strategickým triumfem, který mu zajistil přístup k Černému moři a umožnil vybudování silné Černomořské flotily. Pro krymské Tatary to znamenalo začátek nové éry pod cizí nadvládou, provázené masovou emigrací do Osmanské říše.
🏛️ Státní zřízení a společnost
Krymský chanát byl semi-nomádský stát s komplexní politickou strukturou, která kombinovala prvky Čingischánovy Jasy, islámského práva (Šaría) a kmenových tradic.
- **Chán:** Nejvyšší vládce, vždy z dynastie Girayů. Jeho moc však nebyla absolutní. Byl volen a mohl být i sesazen na kurultaji, shromáždění nejmocnějších šlechtických rodů.
- **Kalga-sultán:** Druhý nejmocnější muž ve státě, obvykle chánův bratr nebo syn, a designovaný následník trůnu.
- **Nureddin:** Třetí nejvyšší post, také z rodu Girayů.
- **Divan:** Státní rada, která sloužila jako poradní orgán chána. Skládala se z nejvyšších hodnostářů a vůdců nejdůležitějších šlechtických klanů.
- **Bejové:** Vůdci mocných šlechtických klanů (např. Şirin, Barın, Arğın, Qıpçaq), kteří ovládali rozsáhlá území a měli vlastní vojenské družiny. Jejich moc často konkurovala moci chána a jejich souhlas byl nezbytný pro jakékoliv důležité rozhodnutí.
Společnost byla hierarchicky uspořádaná. Na vrcholu stála vládnoucí dynastie Girayů a klany bejů. Následovali nižší šlechtici, muslimské duchovenstvo, svobodní rolníci a řemeslníci. Na samém dně společenského žebříčku stáli otroci (jasyr), kteří neměli žádná práva a byli považováni za majetek.
💰 Ekonomika
Ekonomika chanátu stála na třech hlavních pilířích:
1. **Obchod s otroky:** Nejvýnosnější odvětví. Nájezdy do sousedních zemí zajišťovaly stálý přísun otroků, kteří byli prodáváni na trzích v Kaffě, Gözleve (dnešní Jevpatorija) a dalších přístavech. Tento obchod byl hlavním zdrojem příjmů pro šlechtu i státní pokladnu. 2. **Zemědělství a pastevectví:** Stepní oblasti na sever od Krymu byly využívány pro kočovný chov dobytka, zejména koní a ovcí. Na úrodnějším jižním pobřeží a v horských údolích se pěstovalo obilí, vinná réva, ovoce a tabák. 3. **Řemesla a obchod:** Chanát byl důležitou křižovatkou obchodních cest. Vyvážely se kůže, vlna, sůl (těžená ze slaných jezer) a zemědělské produkty. Rozvinutá byla také řemesla jako hrnčířství, kovářství a výroba zbraní.
🛡️ Vojenství
Armáda Krymského chanátu byla postrachem východní Evropy. Její hlavní a téměř jedinou složkou byla lehká jízda. Krymskotatarští válečníci byli vynikající jezdci a lučištníci, mistři taktiky "udeř a uteč". Jejich strategie nespočívala v dobývání opevněných měst nebo svádění velkých bitev, ale v rychlých, překvapivých nájezdech, které měly za cíl plenění a zajímání lidí.
Armáda se skládala z osobní gardy chána a vojenských oddílů, které musely na výzvu postavit jednotlivé šlechtické klany. Celková mobilizační schopnost se odhaduje na 80 000 až 100 000 jezdců v době největšího rozkvětu. Chanát nedisponoval významnějším dělostřelectvem ani pěchotou, což se ukázalo jako fatální slabina v konfrontaci s moderními evropskými armádami v 18. století.
🎨 Kultura a odkaz
Kultura Krymského chanátu byla syntézou turkicko-tatarských, islámských a byzantských vlivů. Centrem kultury a umění byl chánský dvůr v Bachčisaraji. Vrcholným dílem krymskotatarské architektury je Chánův palác v Bachčisaraji, komplex mešit, obytných budov, zahrad a fontán, který je dnes zapsán na seznamu kandidátů UNESCO. Nejznámější součástí paláce je Fontána slz, zvěčněná v básni Alexandra Sergejeviče Puškina.
Odkaz Krymského chanátu je komplexní a v různých zemích vnímán odlišně:
- Pro krymské Tatary představuje zlatý věk jejich státnosti a národní identity.
- V ruské a ukrajinské historiografii je chanát tradičně vnímán negativně jako agresivní stát, zdroj neustálých nájezdů a utrpení.
- V turecké historii je vnímán jako důležitý spojenec a součást širšího osmanského světa.
Existence chanátu zásadně ovlivnila historický vývoj celé východní Evropy a jeho pád otevřel cestu k ruské dominanci v černomořském regionu.
🧑🏫 Pro laiky
- **Chanát:** Je to jako království, ale vládne v něm "chán" místo krále. Tento titul používali vládci turkických a mongolských národů.
- **Vazalský stát:** Představte si to jako vztah mezi velkým a silným státem (pánem) a menším státem (vazalem). Vazalský stát si většinou řídí své vnitřní věci sám, ale v zahraniční politice a válce musí poslouchat svého pána a pomáhat mu. Krymský chanát byl vazalem mocné Osmanské říše.
- **Jasyr (sklizeň stepi):** Toto bylo krymskotatarské označení pro velké vojenské nájezdy. Jejich hlavním cílem nebylo zabrat území, ale unést co nejvíce lidí (mužů, žen i dětí) a prodat je do otroctví. Pro země jako Ukrajina a Rusko to byla po staletí obrovská pohroma, jako kdyby se pravidelně přehnalo ničivé tornádo, které odnášelo lidi.