Přeskočit na obsah

Jang-c’-ťiang

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox řeka

Jang-c’-ťiang (čínsky v českém přepisu Čchang-ťiang, pchin-jinem Cháng Jiāng, znaky zjednodušené 长江, tradiční 長江; v překladu „Dlouhá řeka“) je nejdelší řeka v Asii a třetí nejdelší řeka na světě po Amazonce a Nilu. Celý její tok se nachází na území Čínské lidové republiky. Řeka je dlouhá přibližně 6 300 kilometrů, její povodí má rozlohu 1,8 milionu km² a představuje klíčovou dopravní, hospodářskou a kulturní tepnu Číny. Spolu se Žlutou řekou je považována za kolébku čínské civilizace.

🏞️ Název

Název Jang-c’-ťiang (扬子江), který se vžil v západním světě, původně označoval pouze dolní tok řeky. V samotné Číně je však řeka nejčastěji nazývána Čchang-ťiang (长江), což znamená „Dlouhá řeka“.

Řeka má v různých úsecích svého toku i další historické a místní názvy:

  • Tchuo-tchuo-che (沱沱河): Označení pro samotný pramenný tok.
  • Tchung-tchien-che (通天河): Název pro horní tok v provincii Čching-chaj, v překladu „Řeka procházející nebesy“.
  • Ťin-ša-ťiang (金沙江): Název pro úsek protékající hlubokými soutěskami na pomezí S’-čchuanu a Jün-nanu, v překladu „Řeka zlatých písků“, odkazující na zlatonosný písek v řece.

🌍 Geografie a hydrologie

Tok řeky Jang-c’-ťiang lze geograficky rozdělit na tři hlavní části: horní, střední a dolní tok.

🏔️ Pramen a horní tok

Jang-c’-ťiang pramení v nadmořské výšce přes 5 000 metrů v pohoří Tangla na Tibetské náhorní plošině v provincii Čching-chaj. Pramenná oblast je tvořena ledovci a bažinami. Zde je řeka známá jako Tchuo-tchuo-che. Dále po proudu, pod názvem Ťin-ša-ťiang, protéká hlubokými a strmými kaňony, včetně slavné Soutěska skákajícího tygra, která patří k nejhlubším na světě. Tento úsek se vyznačuje velkým spádem a obrovským hydroenergetickým potenciálem.

🏞️ Střední tok a Tři soutěsky

Střední tok začíná u města I-pin v provincii S’-čchuan. Řeka zde vstupuje do úrodné a hustě osídlené Sečuánské pánve. Nejznámějším úsekem středního toku jsou bezesporu Tři soutěsky (San-sia, 三峡), které se táhnou v délce přibližně 200 km mezi městy Feng-ťie a I-čchang. Tento dramatický úsek byl proslulý svou malebnou krajinou a nebezpečnou plavbou. Právě zde byla vybudována monumentální přehradní nádrž Tři soutěsky. Na středním toku se do Jang-c’-ťiang vlévá několik velkých přítoků, včetně řek Chan-šuej, Jüan-ťiang a Siang-ťiang, a řeka protéká velkými sladkovodními jezery, jako jsou Tung-tching-chu a Pcho-jang-chu, která fungují jako přirozené regulátory jejího průtoku.

🌊 Dolní tok a delta

Dolní tok začíná za městem Ťiou-ťiang. Řeka zde teče nížinnou krajinou, zpomaluje a vytváří široké meandry. Tato oblast, známá jako Jiangnanská nížina, je jednou z nejúrodnějších a nejbohatších oblastí Číny. Řeka se nakonec vlévá do Východočínské moře severně od Šanghaje, kde vytváří obrovskou a neustále se rozšiřující deltu. Delta Jang-c’-ťiang je ekonomickým srdcem moderní Číny a jednou z nejhustěji osídlených oblastí na světě.

💧 Hydrologický režim

Jang-c’-ťiang má monzunový vodní režim. Nejvyšší průtoky dosahuje v letních měsících (od května do října) v důsledku tání ledovců v pramenné oblasti a vydatných monzunových dešťů. Průměrný roční průtok v ústí činí přibližně 31 900 m³/s, což z ní činí čtvrtou nejvodnatější řeku světa. Řeka je také známá svým vysokým obsahem unášených sedimentů, které každoročně rozšiřují její deltu o desítky metrů. V minulosti způsobovala řeka katastrofální povodně, které si vyžádaly miliony obětí.

tributaries

Jang-c’-ťiang má více než 700 přítoků. Mezi nejvýznamnější patří:

📜 Historie a kultura

Povodí Jang-c’-ťiang je jedním z center vzniku čínské civilizace. Archeologické nálezy dokládají osídlení již v paleolitu. V období neolitu se zde rozvíjely zemědělské kultury, které pěstovaly rýži. Na rozdíl od severní Číny, spojené se Žlutou řekou a pěstováním prosa, se kultura v povodí Jang-c’-ťiang stala symbolem "jižní" čínské kultury.

Řeka hrála klíčovou roli v čínských dějinách. Sloužila jako přirozená hranice mezi severními a jižními státy a dynastiemi. Odehrála se na ní řada klíčových bitev, například slavná Bitva u Rudých útesů v roce 208. Po vybudování Velkého kanálu v 7. století byla řeka propojena se Žlutou řekou, což umožnilo efektivní transport zboží a potravin mezi severem a jihem a přispělo k hospodářské a politické integraci říše.

Jang-c’-ťiang je také hluboce zakořeněna v čínském umění a literatuře. Její majestátní scenérie, zejména Tři soutěsky, inspirovaly generace básníků, jako byli Li Po a Tu Fu, a malířů, kteří ji ztvárňovali ve svých tušových malbách.

⚙️ Hospodářský význam

Jang-c’-ťiang je pro Čínu nepostradatelnou ekonomickou tepnou. Její povodí generuje přibližně 40 % HDP celé země.

댐 Tři soutěsky

Nejvýznamnějším a zároveň nejkontroverznějším projektem na řece je přehradní nádrž Tři soutěsky. Byla dokončena v roce 2006 a její hydroelektrárna je s instalovaným výkonem 22 500 MW nejvýkonnější na světě. Hlavními cíli projektu byly:

  • Ochrana před povodněmi: Přehrada má chránit miliony lidí na dolním toku před ničivými záplavami.
  • Výroba elektrické energie: Poskytuje obrovské množství čisté energie pro rychle se rozvíjející čínskou ekonomiku.
  • Zlepšení lodní dopravy: Zvýšení hladiny řeky umožnilo plavbu větších nákladních lodí hluboko do vnitrozemí až do města Čchung-čching.

Stavba si však vyžádala obrovské sociální a ekologické náklady, včetně nuceného přesídlení více než 1,3 milionu lidí a zatopení mnoha archeologických nalezišť a přírodních scenérií.

🚢 Doprava

Jang-c’-ťiang je nazývána "Zlatou vodní cestou". Je splavná v délce téměř 2 800 km a představuje nejdůležitější vnitrozemskou vodní cestu v Číně. Propojuje průmyslová centra ve vnitrozemí, jako jsou Čchung-čching a Wu-chan, s přístavem v Šanghaji, jedním z největších na světě. Po řece se přepravuje obrovské množství zboží, včetně uhlí, železné rudy, ropy, kontejnerů a zemědělských produktů.

🌾 Zemědělství a průmysl

Úrodné nížiny v povodí řeky jsou hlavní obilnicí Číny. Pěstuje se zde více než polovina celkové produkce rýže v zemi, dále bavlna, pšenice a kukuřice. Podél řeky se nachází mnoho nejvýznamnějších průmyslových center Číny, včetně oceláren, chemických závodů, automobilek a technologických parků.

🌳 Ekologie a životní prostředí

Intenzivní hospodářská činnost a vysoká hustota osídlení mají devastující dopad na ekosystém řeky.

🐬 Fauna a flóra

Jang-c’-ťiang byla domovem unikátní biodiverzity. Mezi nejznámější druhy patřil delfínovec čínský (Lipotes vexillifer), známý jako baiji, který byl v roce 2006 prohlášen za funkčně vyhynulého, což z něj činí prvního kytovce vyhubeného lidskou činností v moderní době. Mezi další kriticky ohrožené druhy patří sviňucha hladkohřbetá a jeseter čínský. Přehrady na řece narušily migrační trasy ryb a zásadně změnily přirozené prostředí.

🏭 Znečištění a environmentální problémy

Jang-c’-ťiang je jednou z nejznečištěnějších řek na světě. Do řeky jsou vypouštěny obrovské objemy nečištěných průmyslových a komunálních odpadních vod, stejně jako splachy z polí obsahující pesticidy a hnojiva. Znečištění ohrožuje nejen vodní život, ale i zdraví desítek milionů lidí, kteří jsou na vodě z řeky závislí. Čínská vláda v posledních letech iniciovala programy na ochranu řeky a snížení znečištění, ale náprava škod bude trvat desítky let.

💡 Pro laiky

  • Povodí: Je to celé území, ze kterého veškerá voda (z deště, potoků) stéká do jedné hlavní řeky. Povodí Jang-c’-ťiang je obrovské, zabírá téměř pětinu rozlohy Číny.
  • Delta (řeka): Když se velká řeka vlévá do moře, její proud se zpomalí a usazuje se zde písek a bahno, které s sebou nesla. Postupně tak vzniká nová pevnina ve tvaru trojúhelníku, kterému se říká delta. Delta Jang-c’-ťiang je velmi úrodná a hustě osídlená.
  • Hydrologický režim: Popisuje, jak se mění množství vody v řece během roku. U Jang-c’-ťiang to znamená, že v létě, kdy jsou monzunové deště a taje sníh v horách, má řeka mnohem více vody a hrozí povodně, zatímco v zimě je její průtok nižší.


⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Jang-c’-ťiang&oldid=19409“