Přeskočit na obsah

Afghánistán

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Islámský emirát Afghánistán
Soubor:Flag of Afghanistan (2021).svg
Soubor:Emblem of the Islamic Emirate of Afghanistan.svg
Originální názevDa Afġānistān Islāmī Amārāt (paštunsky) امارت اسلامی افغانستان (darí)
MottoLÁ ILAHÁ ILLÁ ALLÁH, MUHAMMADUN RASÚLU LLÁH (Není boha kromě Alláha a Muhammad je jeho posel)
Hymna(neoficiální, Tálibán používá Ananthem)
Rozloha652 864 km²
Vodní plochaZanedbatelná
Počet obyvatelcca 43,8 mil. (odhad 2025)
Hustota zalidnění67 obyv./km²
Úřední jazykPaštština, Darí (afghánská perština)
NáboženstvíIslám (sunnitský a šíitský)
Hlava státuNejvyšší vůdce Hajbatulláh Achúndzáda (od 2021)
Hlavní městoKábul
Největší městoKábul
MěnaAfghání (AFN)
Časové pásmoUTC+4:30
Internetová doména.af
Telefonní předvolba+93

Afghánistán je hornatá vnitrozemská země v Střední Asii a na křižovatce Jižní Asie. Strategická poloha na Hedvábné stezce, která spojovala Blízký východ s Asií, formovala jeho dějiny jako místo střetu mocností a kultur. Země je známá svou drsnou krajinou, bohatou historií a komplexním etnickým složením. Od srpna 2021 je pod kontrolou Tálibánu, který vyhlásil obnovu Islámského emirátu Afghánistán.

---

Geografie a klima

Afghánistán je převážně hornatá země, jejíž velkou část tvoří pohoří Hindúkuš.

---

Demografie

Afghánistán je etnicky velmi různorodá země, což je často zdrojem vnitřních napětí.

  • Etnické složení (odhad):
    • Paštunové (cca 42 %): Největší etnická skupina, tradičně dominantní v politice a vojenství, převládají na jihu a východě země. Většina bojovníků a příznivců Tálibánu jsou Paštunové.
    • Tádžikové (cca 27 %): Druhá největší skupina, hovoří darí (afghánskou perštinou), žijí v Kábulu, na západě a severu.
    • Hazárové (cca 9 %): Mají mongolské rysy a vyznávají šíitský islám (na rozdíl od většinových sunnitů), často historicky marginalizovaní. Žijí hlavně ve střední části země.
    • Uzbeci (cca 9 %): Žijí především na severozápadě, hovoří uzbecky, jsou nábožensky poměrně liberální.
    • Další významné skupiny: Aimakové (4 %), Turkmeni (3 %), Balúčové (2 %) a mnoho menších etnických skupin.
  • Jazyky:
    • Paštština a Darí (afghánská perština) jsou úředními jazyky. Darí je široce rozšířeno jako lingua franca mezi etnickými skupinami.
    • Na severu se mluví uzbecky a turkmensky. Celkem se v zemi hovoří asi 30 dalšími jazyky.

---

Dějiny

Dějiny Afghánistánu jsou plné konfliktů a vlivů různých říší, což mu vyneslo přezdívku „hřbitov říší“.

  • Starověk: Území bylo osídleno před více než 50 000 lety. V roce 329 př. n. l. sem vpadl Alexandr Veliký. Později bylo součástí Maurjovské říše a Řecko-baktrijského státu.
  • Středověk a islám: V 8. století si Afghánistán podrobili Arabové a zahájili islamizaci. V roce 1221 jej zpustošil Čingischán a později patřil k říším Tímúr, Velkých Mughalů a Safíjovců.
  • Vznik moderního Afghánistánu (18. století): Počátkem 18. století se začalo formovat Afghánské knížectví. V roce 1747 Ahmadšáh Durrání vytvořil konfederaci paštunských kmenů a položil základy moderního afghánského státu (Durránská říše).
  • Velká hra (19. století): V 19. století se Afghánistán stal dějištěm tzv. Velké hry – strategického soupeření mezi Britským a Ruským impériem. To vedlo k anglo-afghánským válkám, kdy se Britové snažili o kontrolu nad regionem.
  • Nezávislost a monarchie (20. století): Plnou nezávislost získal Afghánistán v roce 1919 po Třetí anglo-afghánské válce. V letech 1933–1973 vládl král Muhammad Záhir Šáh.
  • Sovětská invaze (1979–1989): V roce 1978 proběhl komunistický převrat a v roce 1979 Sovětský svaz napadl Afghánistán na podporu komunistické vlády. To vyvolalo dlouhou a krvavou válku s mudžahedíny, podporovanými USA a dalšími zeměmi.
  • Občanská válka a vzestup Tálibánu (90. léta): Po stažení Sovětů následovala občanská válka mezi různými frakcemi mudžahedínů. V roce 1996 se moci chopilo radikální islamistické hnutí Tálibán, které zavedlo přísnou interpretaci šaríi a hostilo Al-Káidu.
  • Válka v Afghánistánu (2001–2021): Po teroristických útocích 11. září 2001 v USA, za které byla zodpovědná Al-Káida, napadly USA a spojenci Afghánistán a svrhli režim Tálibánu. Následovala téměř 20 let trvající válka a pokus o vybudování demokracie.
  • Návrat Tálibánu (2021): V srpnu 2021, po stažení amerických a spojeneckých vojsk, Tálibán rychle obsadil zemi a znovu se chopil moci. Vyhlásil obnovení Islámského emirátu Afghánistán.

---

Politika a současná situace (červen 2025)

Od srpna 2021 je Afghánistán de facto pod kontrolou Tálibánu, který neuznávají všechny státy světa.

  • Hlava státu: Nejvyšším vůdcem Islámského emirátu je Hajbatulláh Achúndzáda.
  • Vláda: Současnou vládu vede úřadující premiér Muhammad Hasan Achund.
  • Lidská práva: Režim Tálibánu výrazně omezil lidská práva, zejména práva žen a dívek, které jsou vyloučeny ze vzdělání nad základní školu a z většiny pracovních míst. Omezena je svoboda slova a svoboda shromažďování.
  • Bezpečnost: Přestože Tálibán po svém nástupu k moci výrazně zlepšil celkovou bezpečnostní situaci v zemi (pokles násilných útoků), stále dochází k útokům ze strany teroristických skupin jako je Islámský stát Chorásán.
  • Mezinárodní vztahy: Tálibán se snaží o mezinárodní uznání a uvolnění sankcí, ale většina zemí je opatrná kvůli porušování lidských práv a obavám z terorismu. Mezinárodní společenství se zaměřuje především na humanitární pomoc.

---

Ekonomika

Afghánistán je jedna z nejchudších zemí světa. Jeho ekonomika je silně závislá na zemědělství a v minulosti na mezinárodní pomoci, která se po nástupu Tálibánu k moci značně omezila.

  • Zemědělství: Dominantním sektorem je zemědělství, které zaměstnává většinu populace. Pěstují se pšenice, kukuřice, rýže a bavlna. Afghánistán je také největším světovým producentem opiového máku, což je hlavní zdroj příjmů Tálibánu.
  • Nerostné suroviny: Země má značné, ale dosud málo využívané zásoby nerostných surovin, včetně lithia, mědi, železa, zlata a chromu. Zahraniční investice do těchto zdrojů jsou omezené kvůli nestabilitě a mezinárodním sankcím.
  • Humanitární krize: Po převzetí moci Tálibánem se ekonomická situace výrazně zhoršila. Zastavení mezinárodní pomoci, zmrazení aktiv a bankovní omezení vedly k rozsáhlé humanitární krizi, nedostatku potravin a léků. Velká část populace žije pod hranicí chudoby. OSN a humanitární organizace stále poskytují pomoc, ale přístup je komplikovaný.
  • Rozpočet: Vláda Tálibánu se snaží vybírat daně a cla, a podařilo se jí snížit korupci v některých oblastech. Nicméně, rozpočet je silně omezen a země se potýká s velkými problémy.

---

Pro laiky

Představte si Afghánistán jako zemi, která leží v srdci Asie, uprostřed hor a pouští, bez přístupu k moři. Je to země s velmi dlouhou a často bouřlivou historií.

Co je důležité vědět o Afghánistánu:

  • **Kde je?** Je to soused Íránu a Pákistánu, a na severu má hranice se zeměmi jako Tádžikistán. Je to taková křižovatka, kudy se dříve jezdilo po Hedvábné stezce.
  • **Hory:** Většinu země pokrývají obrovské hory, jmenují se Hindúkuš. Je tu i nejvyšší hora Nošak, která je hodně vysoká.
  • **Lidé:** Afghánistán je domovem mnoha různých národů. Největší jsou Paštunové, ale žijí tu i Tádžikové, Hazárové (ti mají zase asijské rysy) a Uzbeci. Mluví se tu hlavně paštštinou a darí (což je druh perštiny).
  • **Náboženství:** Skoro všichni lidé jsou muslimové.
  • **Současná vláda:** Od roku 2021 zemi ovládá hnutí zvané Tálibán. To je radikální skupina, která zavedla velmi přísná pravidla podle islámského práva, což má velký dopad na životy lidí, hlavně žen (nemohou chodit do školy ani pracovat).
  • **Ekonomika:** Afghánistán je velmi chudá země. Lidé žijí hlavně ze zemědělství, ale potýkají se s nedostatkem jídla a peněz. I když má země hodně nerostů (třeba lithium nebo měď), nedokáže je těžit, protože je tu nestabilní situace.

Afghánistán je země, která si prošla mnoha válkami a stále se potýká s velkými problémy. Je to země plná výzev.

---

Galerie

---

Externí odkazy

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Afghánistán&oldid=3280“