Kábul
Obsah boxu
Kábul (paštunsky a persky کابل) je hlavní a největší město Afghánistánu. Leží ve východní části země v úzkém údolí podél řeky Kábul, obklopené vysokými horami pohoří Hindúkuš. S nadmořskou výškou přibližně 1800 metrů je jedním z nejvýše položených hlavních měst na světě. Kábul je po více než 3500 let strategickým, politickým, kulturním a ekonomickým centrem regionu, nacházejícím se na křižovatce obchodních cest mezi Střední a Jižní Asií. Město prošlo v posledních desetiletích bouřlivým vývojem, od období modernizace přes devastaci během válečných konfliktů až po rychlý a často chaotický růst v 21. století. K roku 2025 je pod kontrolou vlády Tálibánu.
📜 Historie
Historie Kábulu je dlouhá a pohnutá, odrážející jeho strategickou polohu. Město bylo svědkem vzestupu a pádu mnoha říší a dynastií.
🏺 Starověk a antika
První zmínky o oblasti Kábulu pocházejí z védských textů, kde je řeka Kábul nazývána Kubhā. Město bylo součástí Achaemenovské říše a později se stalo důležitým centrem pod vládou Alexandra Velikého a jeho nástupců. V následujících staletích bylo součástí Maurjovské říše, která zde zavedla buddhismus, a později Kušánské říše, během níž se stalo významným střediskem obchodu na Hedvábné stezce. V této době bylo město známé jako Kabura.
🕌 Středověk a islámská éra
V 7. století oblast dobyli Arabové, kteří přinesli islám, ačkoliv místní dynastie si udržely určitou míru autonomie. V 11. století se Kábul stal součástí mocné Ghaznovské říše. Největšího významu dosáhl v 16. století, kdy si jej Bábur, zakladatel Mughalské říše, zvolil za své hlavní město předtím, než dobyl Indii. Bábur si město zamiloval a jeho hrobka se nachází v Báburových zahradách, jedné z nejvýznamnějších památek města.
👑 Moderní dějiny
V roce 1776 se Kábul stal hlavním městem moderního Afghánistánu za vlády Timura Šáha Durráního z Durránské říše. Během 19. století se město stalo ústředním bodem geopolitického soupeření mezi Britským impériem a Ruskem, známého jako Velká hra. Bylo dějištěm klíčových událostí během první i druhé anglo-afghánské války.
Ve 20. století, zejména za vlády krále Amanulláha Chána a později Záhira Šáha, prošel Kábul významnou modernizací. Byly budovány nové silnice, školy, nemocnice a vládní budovy. Město se stalo kosmopolitním centrem s vlivy evropské architektury.
💥 Sovětská intervence a občanská válka
Zlatá éra Kábulu skončila v roce 1979 sovětskou invazí. Město se stalo velitelstvím sovětských sil, ale zároveň i centrem odporu. Po stažení sovětských vojsk v roce 1989 propukla ničivá občanská válka mezi různými frakcemi mudžáhidů. Během těchto bojů byla velká část města zničena a desítky tisíc obyvatel zabity. V roce 1996 Kábul obsadil Tálibán, který zavedl přísný islámský režim.
🇦🇫 Éra republiky a návrat Tálibánu
Po invazi vedené USA v roce 2001 a pádu prvního režimu Tálibánu se Kábul stal hlavním městem Afghánské islámské republiky. Do města začaly proudit miliardy dolarů v rámci mezinárodní pomoci, což vedlo k masivní rekonstrukci a populační explozi. Vznikly nové moderní budovy, obchodní centra a diplomatické čtvrti. Tento rozvoj byl však doprovázen korupcí, sociální nerovností a neustálými bezpečnostními hrozbami. V srpnu 2021, po stažení mezinárodních vojsk, Kábul opět bez boje obsadil Tálibán, což znamenalo konec dvacetileté éry republiky.
🌍 Geografie a podnebí
🏞️ Topografie
Kábul se nachází v údolí sevřeném mezi horami Asamai a Sher Darwaza. Městem protéká řeka Kábul, která je v letních měsících často téměř vyschlá. Poloha v nadmořské výšce kolem 1800 metrů a obklopení horami dává městu jeho charakteristický ráz. Strategická poloha města kontroluje přístup k důležitým horským průsmykům, jako je Chajbarský průsmyk.
🌡️ Klima
Klima v Kábulu je kontinentální a polopouštní (typ BSk podle Köppenovy klasifikace). Zimy jsou chladné a sněhové, s průměrnými lednovými teplotami pod bodem mrazu. Léta jsou horká a suchá, s červencovými teplotami často přesahujícími 30 °C. Srážky jsou minimální a soustředí se hlavně do jarních měsíců.
👥 Obyvatelstvo
📈 Demografie
Kábul je jedním z nejrychleji rostoucích měst na světě. Zatímco v roce 2001 zde žilo přibližně 500 000 lidí, podle odhadů z roku 2021 populace přesáhla 4,6 milionu. Tento dramatický nárůst byl způsoben návratem uprchlíků a migrací lidí z venkovských oblastí, kteří hledali bezpečí a pracovní příležitosti. Přesná čísla jsou však kvůli absenci spolehlivého sčítání lidu nejistá. Rychlý růst vytvořil obrovský tlak na infrastrukturu, bydlení a služby.
🗣️ Etnické a jazykové složení
Kábul je etnicky nejrozmanitějším městem v Afghánistánu. Žijí zde všechny hlavní etnické skupiny země. Nejpočetnější jsou Tádžikové, následováni Paštuny a Hazáry. Významné menšiny tvoří Uzbeci, Turkmeni a další. Úředními jazyky jsou darí (afghánská perština), která slouží jako lingua franca města, a paštština.
🏛️ Městské části a architektura
Město je administrativně rozděleno do 22 městských obvodů. Architektura Kábulu je směsicí starého a nového.
- Staré město: Charakteristické úzkými uličkami, hliněnými domy a rušnými bazary. Navzdory poškození během válek si stále zachovává část svého historického kouzla.
- Wazir Akbar Khan: Moderní a bohatá čtvrť, kde se nacházely ambasády a sídla mezinárodních organizací. Je známá svými vilami a opevněnými komplexy.
- Darul Aman: Oblast na jihozápadě města, kde se nachází ikonický, válkou zničený palác Darul Aman. Palác byl před rokem 2021 částečně zrekonstruován jako symbol obnovy národa.
- Bágh-e Bábur (Báburovy zahrady): Historický park a místo posledního odpočinku císaře Bábura. Jde o jednu z mála zachovalých památek z mughalské éry.
- Pevnost Bala Hissar: Starobylá pevnost, která po staletí sloužila jako sídlo vládců. Dominuje panoramatu jižní části města.
💸 Ekonomika
Kábul je ekonomickým a finančním srdcem Afghánistánu. Tradičně je centrem obchodu, zejména se sušeným ovocem, ořechy, koberci a kůžemi. Po roce 2001 zažila ekonomika města boom díky zahraniční pomoci, což vedlo k rozvoji stavebnictví, telekomunikací a služeb. Po převzetí moci Tálibánem v roce 2021 se však ekonomika dostala do hluboké krize v důsledku mezinárodních sankcí, zmrazení afghánských aktiv a zastavení rozvojové pomoci. Mnoho obyvatel se potýká s chudobou a nezaměstnaností.
🚗 Doprava
Dopravní systém v Kábulu čelí obrovským výzvám.
- Letecká doprava: Mezinárodní letiště Hámida Karzaje je hlavní branou do země. Bylo centrem dramatické evakuace v srpnu 2021.
- Silniční doprava: Město je napojeno na hlavní afghánskou okružní dálnici, která ho spojuje s dalšími velkými městy jako Kandahár, Herát a Mazár-e Šaríf. Městská doprava trpí chronickými zácpami, špatným stavem silnic a nedostatkem veřejné dopravy. V ulicích dominují starší vozy Toyota Corolla.
🎓 Vzdělávání a kultura
Kábul je hlavním vzdělávacím centrem země. Sídlí zde Kábulská univerzita, založená v roce 1932, a několik dalších veřejných i soukromých vysokých škol. Vzdělávací systém, zejména pro dívky a ženy, čelí po návratu Tálibánu k moci značným omezením.
Kulturní život ve městě byl během desetiletí válek těžce zasažen. Afghánské národní muzeum v Kábulu, které kdysi uchovávalo jedny z nejcennějších artefaktů Střední Asie, bylo během občanské války vyrabováno, ačkoliv část sbírek se podařilo zachránit.
💡 Pro laiky: Proč je Kábul tak strategicky důležitý?
Kábul není jen hlavním městem; je to geografický klíč k celému regionu. Jeho strategický význam spočívá ve třech hlavních bodech:
- Kontrola horských průsmyků: Město leží v údolí obklopeném vysokými horami Hindúkuš. Kdo ovládá Kábul, ovládá i přístup k životně důležitým průsmykům, jako je Chajbarský průsmyk, který historicky sloužil jako hlavní brána pro invaze a obchod mezi Střední Asií a indickým subkontinentem.
- Křižovatka civilizací a obchodu: Po tisíce let byl Kábul zastávkou na Hedvábné stezce. Spojoval Persii, Indii a Čínu. Tato role z něj učinila tavicí kotel kultur, ale také cíl pro dobyvatele, kteří chtěli kontrolovat bohatství plynoucí z obchodu.
- Politické a demografické centrum: Jako největší město soustřeďuje politickou moc, ekonomickou aktivitu a největší populaci v zemi. Jeho pád či ovládnutí má obrovský psychologický a politický dopad na zbytek Afghánistánu. Proto se všechny moderní konflikty v zemi točily právě kolem kontroly nad Kábulem.