Doba ledová

Rozbalit box

Obsah boxu

Doba ledová
Rekonstrukce mamuta srstnatého, typického představitele megafauny poslední doby ledové
Typ	Geologické a klimatické období
Období	Opakovaně v historii Země, nejznámější v pleistocénu
Příčiny	Milankovičovy cykly, změny ve složení atmosféry, pohyb kontinentů

Doba ledová je v geologii a klimatologii označení pro delší období v historii Země, během kterého dochází k výraznému a dlouhodobému poklesu teploty zemského povrchu a atmosféry, což vede k rozšíření nebo vzniku kontinentálních a polárních ledovců a alpinského zalednění. V užším a populárnějším smyslu se termínem "doba ledová" často označuje poslední glaciál v rámci pleistocénu, který vyvrcholil přibližně před 20 000 lety. V současnosti se Země nachází v interglaciálu, tedy teplejším období v rámci rozsáhlejší kenozoické doby ledové.

📖 Definice a terminologie

Pro správné pochopení problematiky je nutné rozlišovat několik klíčových pojmů:

• Doba ledová (Ice Age): Jedná se o velmi dlouhé období (miliony až desítky milionů let), během kterého existují na Zemi trvalé ledové čepičky na pólech. Z tohoto pohledu se v současnosti nacházíme v kenozoické době ledové, která začala přibližně před 34 miliony let zaledněním Antarktidy.
• Glaciál (Glacial Period): Chladnější fáze v rámci doby ledové, kdy kontinentální ledovce masivně postupují z polárních oblastí do mírných pásů. Tyto cykly trvají obvykle desítky tisíc let. Poslední glaciál je ten, který si lidé nejčastěji představují pod pojmem "doba ledová".
• Interglaciál (Interglacial Period): Teplejší a kratší fáze v rámci doby ledové, kdy ledovce ustupují zpět k pólům. Současná epocha, holocén, je interglaciálem.

Střídání glaciálů a interglaciálů je typickým znakem pleistocenní epochy, která je součástí současné kenozoické doby ledové.

📜 Historie Země a doby ledové

Země zažila ve své historii nejméně pět velkých, zdokumentovaných dob ledových.

❄️ Nejstarší doby ledové

• Huronské zalednění (před 2,4–2,1 miliardami let): Nejstarší a pravděpodobně nejdelší známá doba ledová. Je spojována s nárůstem kyslíku v atmosféře (Velká kyslíková katastrofa), který reagoval s metanem (silným skleníkovým plynem) a snížil tak jeho koncentraci, což vedlo k dramatickému ochlazení.
• Kryogénní zalednění (před 720–635 miliony let): Nejdrsnější doba ledová v historii Země, známá také jako teorie "Země sněhová koule" (Snowball Earth). Předpokládá se, že ledovce mohly pokrývat téměř celou planetu, včetně rovníkových oblastí.
• Andsko-saharské zalednění (před 450–420 miliony let): Probíhalo na konci ordoviku a během siluru. Důkazy byly nalezeny v Jižní Americe a v Africe (na tehdejším superkontinentu Gondwana).
• Karbonsko-permské zalednění (před 360–260 miliony let): Rozsáhlé zalednění jižních částí superkontinentu Pangea.

❄️ Kenozoická doba ledová

Současná doba ledová začala postupně před přibližně 34 miliony let zaledněním Antarktidy a výrazně se zintenzivnila před asi 2,6 miliony let se začátkem kvartéru a zaledněním severní polokoule. Klíčovou roli hrály geologické změny, především uzavření Panamské šíje, které změnilo globální oceánské proudění, a vyzdvižení Himálaje a Tibetské plošiny, což ovlivnilo atmosférickou cirkulaci.

❄️ Pleistocén a poslední glaciál

Epocha pleistocén (před 2,6 miliony let – 11 700 lety) je charakteristická pravidelným střídáním glaciálů a interglaciálů. Na severní polokouli se rozlišuje několik hlavních glaciálů, které mají v Evropě a Severní Americe různá jména (např. v Alpách Günz, Mindel, Riss, Würm).

Poslední glaciál, v Evropě známý jako würmský glaciál, začal přibližně před 115 000 lety. Jeho vrchol, známý jako Poslední glaciální maximum (Last Glacial Maximum, LGM), nastal zhruba před 26 500 až 19 000 lety. V této době pokrývaly masivní ledovce:

• Velkou část Severní Ameriky (Laurentidský a Kordillerský ledovcový štít).
• Severní Evropu (Fennoskandský ledovcový štít), který zasahoval až na území severního Německa, Polska a okrajově i Česka (Šluknovský výběžek).
• Rozsáhlé horské oblasti jako Alpy, Himálaj a Andy.

Tento glaciál skončil přibližně před 11 700 lety s nástupem současného interglaciálu, holocénu.

⚙️ Příčiny vzniku

Vznik a cyklování dob ledových je komplexní proces ovlivněný několika faktory, které se vzájemně doplňují.

🌍 Astronomické cykly (Milankovičovy cykly)

Srbský geofyzik Milutin Milanković formuloval teorii, podle které jsou cykly glaciálů a interglaciálů v kvartéru primárně řízeny periodickými změnami v oběhu Země kolem Slunce. Tyto změny ovlivňují množství slunečního záření dopadajícího na různé části planety. Jedná se o tři hlavní cykly:

• Excentricita dráhy: Změna tvaru oběžné dráhy Země z téměř kruhové na mírně eliptickou v cyklu přibližně 100 000 let.
• Sklon zemské osy (obliquita): Kolísání sklonu osy rotace Země mezi 22,1° a 24,5° v cyklu asi 41 000 let. Větší sklon znamená výraznější roční období.
• Precese: Krouživý pohyb zemské osy (podobně jako u dětské "káči") s periodou přibližně 26 000 let. Ovlivňuje, ve které části roku je Země nejblíže Slunci.

Kombinace těchto cyklů vytváří podmínky, které buď podporují růst ledovců (chladná léta na severní polokouli), nebo jejich tání.

🌋 Geologické a atmosférické faktory

• Desková tektonika: Rozmístění kontinentů má zásadní vliv na oceánské a atmosférické proudění. Například vznik Panamské šíje přesměroval teplý proud do severního Atlantiku, což paradoxně přineslo více vlhkosti a sněžení do polárních oblastí a podpořilo růst ledovců.
• Složení atmosféry: Koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO₂) a metanu (CH₄), hraje klíčovou roli. Nižší koncentrace vedou k ochlazování. Data z ledovcových vrtů ukazují silnou korelaci mezi teplotou a koncentrací CO₂.
• Vulkanická činnost: Masivní sopečné erupce mohou dočasně ochladit planetu vyvržením velkého množství aerosolů a popela do stratosféry, kde odrážejí sluneční záření.

🌍 Dopady na planetu a život

Doby ledové dramaticky přetvořily povrch Země a ovlivnily vývoj života.

🧊 Krajina a geologie

• Pokles hladiny moří: Voda vázaná v masivních kontinentálních ledovcích způsobila pokles hladiny světového oceánu až o 120–130 metrů. Tím se obnažily pevninské mosty, jako například Beringie mezi Asií a Severní Amerikou nebo Doggerland mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou.
• Tvorba krajiny: Pohybující se ledovce erodovaly podloží a formovaly charakteristické tvary reliéfu, jako jsou ledovcová údolí (trogy), fjordy, morény, bludné balvany a ledovcová jezera.
• Změny říčních sítí: Ledovce přehradily nebo odklonily toky mnoha velkých řek.

🐘 Fauna (megafauna)

Pleistocén je známý svou velkolepou faunou, tzv. megafaunou, adaptovanou na chladné podmínky. Mezi nejznámější zástupce patřili:

• Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius)
• Nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis)
• Smilodon (šavlozubý tygr)
• Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus)
• Megatherium (obří pozemní lenochod)
• Jelen obrovský (Megaloceros giganteus)

Většina této megafauny vymřela na konci poslední doby ledové, pravděpodobně v důsledku kombinace klimatických změn a loveckého tlaku moderního člověka.

🧑‍🤝‍🧑 Vliv na člověka

Doby ledové byly klíčovým obdobím pro evoluci a migraci člověka.

• Adaptace: Lidé, jako Neandertálci (Homo neanderthalensis) a raní moderní lidé (Homo sapiens), se museli přizpůsobit drsným podmínkám. Vyvinuli dokonalejší nástroje, oděvy z kůží, strategie lovu velkých zvířat a využívali oheň a jeskyně jako úkryty.
• Migrace: Pokles mořské hladiny umožnil lidem osídlit nové kontinenty. Nejvýznamnější byla migrace přes pevninský most Beringie z Asie do Ameriky přibližně před 20 000–15 000 lety.
• Umění a kultura: V tomto období vzniklo první významné umění, jako jsou slavné jeskynní malby v Lascaux nebo Altamiře.

🤔 Pro laiky: Doba ledová zjednodušeně

Představte si, že topení na Zemi se na velmi dlouhou dobu trochu ztlumí. Ne úplně, ale dost na to, aby se v zimě na severu nestihl rozpustit všechen sníh. Rok co rok se sníh hromadí, pod vlastní vahou se stlačuje a mění se v obrovské ledovce, které se pomalu plazí po krajině a drtí vše, co jim stojí v cestě. To je chladná fáze doby ledové, takzvaný glaciál.

Není to ale jedna nepřetržitá zima. Doba ledová je spíše jako jízda na klimatické horské dráze. Střídají se v ní chladnější období (glaciály), kdy ledovce rostou a mořská hladina klesá, a teplejší období (interglaciály), kdy ledovce zase tají a hladina stoupá. My právě žijeme v jednom takovém teplejším "mezidobí". Poslední velký mráz skončil asi před 12 000 lety a zanechal po sobě krajinu plnou jezer, údolí a balvanů, které sem ledovce dotlačily.

🎬 Doba ledová v kultuře

Téma doby ledové je populární v literatuře, filmu i dokumentech. Celosvětově známou se stala série animovaných filmů Doba ledová (Ice Age), která s humornou nadsázkou zobrazuje dobrodružství mamuta, lenochoda, šavlozubého tygra a dalších prehistorických zvířat. Téma se objevuje také v románech, například od Jean M. Auelové (série Děti Země), nebo v mnoha vědecko-populárních dokumentech, které rekonstruují život v tomto fascinujícím období.

Šablona:Aktualizováno