Kytara

Rozbalit box

Obsah boxu

Kytara je drnkací strunný nástroj ze skupiny chordofonů s hmatníkem většinou opatřeným pražci a obvykle má šest nebo dvanáct strun. Tón vzniká rozechvěním struny napjaté mezi dvěma pevnými body – pražcem a kobylkou. Struny jsou rozechvívány drnkáním prsty nebo plektrem (lidově trsátko). Hmatník umožňuje získávat tóny zkracováním chvějné délky struny přitlačením struny na pražec. Zvuk kytary je promítán buď akusticky, pomocí rezonanční duté komory na kytaře, nebo zesílený elektronickým snímačem a zesilovačem. Z hlediska akustického patří kytara mezi nástroje s doznívajícím tónem. Kytara je akordický nástroj, který umožňuje jednohlasou i vícehlasou hru. V současné době je kytara jedním z nejpopulárnějších a nejrozšířenějších hudebních nástrojů na světě.

⏳ Historie

Historie kytary je velmi bohatá a sahá až do starověku, kde se objevují první podoby strunných nástrojů. První zmínky o nástroji vzdáleně připomínajícím kytaru nacházíme u Sumerů (kinnór) kolem roku 2500 před naším letopočtem. Tento starověký strunný hudební nástroj je opakovaně zmiňován v Bibli. Vývoj strunných drnkacích nástrojů významně ovlivnili také Chetité, jejichž „chetitská kytara“ měla dlouhý krk s pražci, plochý korpus a řadu ozvučných otvorů. Vliv chetitské kultury se přenesl do Egypta, kde se objevují nástroje s oválným tělem a krkem připomínajícím loutnu. Ve starověkém Řecku se objevuje nástroj zvaný kithara, který byl dříve považován za předchůdce dnešní kytary, ale jednalo se spíše o předchůdce harfy.

V průběhu středověku se strunné nástroje dále vyvíjely. Ve 12. století se ve Španělsku objevil nástroj zvaný vihuela, který existoval v několika variantách pro hru trsátkem (vihuela de penola), smyčcem (vihuela de arco) a prsty (vihuela de mano). Tyto nástroje měly různý počet strun, často zdvojených (tzv. sbory).

V období renesance se používaly převážně čtyřsborové vihuely. V druhé polovině 16. století se objevuje pětisborová barokní kytara. Od druhé poloviny 18. století dochází k postupnému přechodu z pětistrunné na šestistrunnou kytaru. V 19. století se pak objevují dva typy kytar: takzvaná romantická kytara s menším korpusem a menzurou, a postupně se dotváří obraz dnešní klasické kytary, a to zásluhou španělského výrobce Antonia Torrese. Moderní šestistrunná kytara přišla na svět na konci 18. století a svého dnešního vzhledu se dočkala v polovině 19. století.

20. století přineslo revoluci v designu kytary. Nejvýznamnějším okamžikem bylo vynalezení kytary s ocelovými strunami a akustické kytary, což zásadně změnilo zvukové vlastnosti nástroje a umožnilo větší projekci zvuku. Další revoluci přinesla elektrická kytara, která se objevila kolem roku 1932. Původně byla vyvinuta pro jazzové hudebníky, kteří potřebovali zesílit zvuk kytary v orchestrech. Elektrická kytara měla obrovský vliv na populární kulturu a je primárním nástrojem v žánrech jako blues, rock, metal a punk.

🛠️ Stavba a části

Kytara se skládá ze tří hlavních částí: korpusu (těla), krku a hlavice.

Korpus (tělo): U akustických kytar je dutý a slouží jako rezonanční skříň. Skládá se z vrchní (přední) desky, spodní (zadní) desky a lubů, které tyto desky spojují. Vrchní deska je nejdůležitější částí korpusu, přejímá chvění strun a zesiluje jejich zvuk. Obvykle se vyrábí ze smrku nebo cedru. Ve středu vrchní desky je rezonanční otvor (u akustických kytar), jehož velikost a tvar ovlivňuje zvuk. U elektrických kytar je korpus často plný (solid body), nebo polodutý (semi-hollow body).
Krk: Slouží jako základna pro hmatník a je vystaven velkému tahu strun. Obvykle je zhotoven z jednoho kusu tvrdého dřeva, například z mahagonu. Na krk je přilepen hmatník, do kterého jsou zapuštěny kovové pražce. Hmatník se nejčastěji vyrábí z ebenu nebo palisandru.
Hlavice: Je zakončením krku a slouží k umístění ladící mechaniky, pomocí které se napínají a ladí struny. Na hlavici je také umístěn nultý pražec (ořech), který odděluje hlavici od krku a spolu s kobylkou určuje výšku strun nad hmatníkem.
Struny: Jsou napnuty mezi nultým pražcem a kobylkou. Klasické kytary používají nylonové struny, zatímco akustické a elektrické kytary používají kovové struny. Struny jsou obvykle laděny do tónů E, H, G, D, A, E (od nejtenčí po nejtlustší).
Kobylka: Pevně přiklížená na vrchní desku (u akustických kytar) nebo připevněná k tělu (u elektrických kytar). Slouží k uvázání strun a přenosu jejich chvění na korpus.
Snímače: U elektrických a elektroakustických kytar se jedná o zařízení, která převádějí mechanické chvění strun na elektrický signál. Nejčastěji se používají elektromagnetické snímače (např. single coil nebo humbucker).

🎸 Typy kytar

Existuje mnoho typů kytar, které se liší konstrukcí, materiály, počtem strun a způsobem tvorby tónu. Mezi hlavní kategorie patří klasické, akustické a elektrické kytary.

🎶 Klasické kytary

Klasická kytara (často nazývaná též španělka) je nejstarší typ moderní kytary. Je charakteristická kruhovým ozvučným otvorem, širším rovným hmatníkem a nylonovými strunami, které poskytují měkčí a zastřenější zvuk. Používá se především v klasické hudbě, flamenco a folku. Hraje se na ni primárně prsty, bez použití trsátka.

🔊 Akustické kytary

Akustická kytara s ocelovými strunami (často označovaná jako westernová kytara nebo folková kytara) se od klasické kytary liší užším krkem a použitím kovových strun, které produkují jasnější a hlasitější zvuk. Tón vzniká chvěním strun, zesíleným dutým tělem kytary, které funguje jako rezonanční komora. Mezi oblíbené tvary patří dreadnought (velký korpus pro silný zvuk) a jumbo (větší tělo s bohatými basy). Hraje se na ně obvykle trsátkem.

Elektroakustické kytary: Jsou v podstatě akustické kytary vybavené snímači (často piezoelektrickými v kobylce) a předzesilovačem, což umožňuje jejich zapojení do zesilovače a zvukové aparatury, aniž by ztratily svůj akustický charakter.

⚡ Elektrické kytary

Elektrická kytara (někdy označovaná jako elektrofonická kytara) spoléhá na elektrické zesílení zvuku. Zvuk vzniká chvěním kovových strun, které je snímáno elektromagnetickými snímači a posíláno do zesilovače a reproduktorů. Bez zesilovače hrají elektrické kytary jen velmi tiše. Existují různé typy elektrických kytar podle stavby těla:

Solid body: Kytary s plným, masivním korpusem, nejčastější v rocku a metalu.
Hollow body (lubové): Mají duté tělo podobné akustickým kytarám, často s výřezy ve tvaru písmene "f". Používají se v jazzu a blues.
Semi-hollow body (pololubové): Kombinují duté komory s centrálním masivním blokem, což snižuje náchylnost ke zpětné vazbě.

Mezi nejznámější modely elektrických kytar patří Fender Stratocaster, Fender Telecaster a Gibson Les Paul.

🔊 Basové kytary

Basová kytara (baskytara) je speciální typ elektrické kytary, která se vyvinula z elektrické kytary a kontrabasu. Má obvykle čtyři tlustší struny laděné o oktávu níže než nejnižší čtyři struny standardní kytary (E-A-D-G). Slouží k hraní basových linek a tvoří rytmický a harmonický základ v mnoha hudebních žánrech.

🌟 Významní kytaristé a vliv

Kytara měla a má zásadní vliv na vývoj hudby a populární kultury po celém světě. Díky své univerzálnosti a výrazovým možnostem ovlivnila nespočet žánrů a inspirovala generace hudebníků. Mnozí kytaristé se stali legendami a jsou pravidelně umisťováni v žebříčcích nejlepších kytaristů všech dob.

Podle žebříčku hudebního magazínu Rolling Stone z roku 2023 je nejlepším kytaristou všech dob Jimi Hendrix. Mezi dalšími významnými osobnostmi, které se pravidelně objevují v těchto seznamech, patří Chuck Berry, Jimmy Page (z Led Zeppelin), Eddie Van Halen (z Van Halen), Jeff Beck, Sister Rosetta Tharpe, Nile Rodgers, B. B. King, Joni Mitchell a Duane Allman (z The Allman Brothers Band). Českou kytarovou scénu ovlivnili například Jiří Jirmal, Štěpán Urban nebo Štěpán Rak.

💰 Nejdražší kytary

Některé kytary dosáhly astronomických cen na aukcích, často díky svému historickému významu nebo spojení se slavnými hudebníky:

Fender Stratocaster "Reach Out To Asia": Tato kytara, kterou vlastnil Bryan Adams a podepsalo ji 19 slavných kytaristů (včetně Keithe Richardse, Erica Claptona, Jimmyho Page, Davida Gilmoura a Jeffa Becka), se v roce 2015 prodala za 2,7 milionu dolarů. Výtěžek šel na pomoc obětem tsunami z roku 2004.
Gibson J-160 E Johna Lennona: Akustická kytara z roku 1962, na kterou hrál John Lennon, se v roce 2014 prodala za 2,4 milionu dolarů.
Bílý Stratocaster Jimiho Hendrixe: Kytara, na kterou Jimi Hendrix hrál na festivalu Woodstock v roce 1969, byla v roce 1998 prodána za 2 miliony dolarů Paulu Allenovi, spoluzakladateli Microsoftu.
Gibson SG "Eden Of Coronet": V roce 2015 byla tato kytara, zdobená 1,6 kg 18karátového zlata a 400 diamanty, zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako nejdražší továrně vyrobená kytara s cenou 2 miliony dolarů.

🌍 Kytara v kultuře a společnosti

Kytara se stala ikonickým symbolem v mnoha hudebních žánrech a kulturách. Je neodmyslitelně spjata s rockovou hudbou, kde hlasitý a zesílený zvuk elektrické kytary sehrál klíčovou roli ve vývoji blues a rocku, a to jak jako doprovodný nástroj, tak pro kytarová sóla. Kytara je také ústředním nástrojem v country, flamenco, folku, jazzu a mnoha dalších stylech.

Kromě profesionální hudební scény je kytara oblíbeným nástrojem pro volnočasové hraní, ať už u táboráku, doma, nebo ve školách. Mnoho lidí se na ni učí hrát jako na svůj první nástroj. Její popularita pramení z relativní dostupnosti a možnosti hrát širokou škálu hudby.

🚀 Současné trendy a inovace

V roce 2025 pokračuje vývoj kytar v několika směrech. Výrobci se zaměřují na inovace v materiálech, technologiích výroby a designu, přičemž se snaží optimalizovat zvukové vlastnosti a hratelnost nástrojů. Česká firma Furch Guitars je například celosvětově uznávaná pro své akustické kytary a v roce 2025 plánuje další růst a projekty nových výrobních hal. Moderní technologie, jako je robotika a detailní quality management, se stávají standardem i v relativně konzervativním odvětví kytarářství.

Trendy zahrnují také pokračující popularitu elektroakustických kytar, které nabízejí flexibilitu akustického zvuku s možností zesílení. Stále se vyvíjí i oblast digitálních kytarových efektů a modelingových technologií, které umožňují kytaristům dosáhnout široké palety zvuků z jednoho nástroje a aparatury. V oblasti akustických kytar se objevují i inovace jako double topové kytary s unikátním vnitřním žebrováním, které zlepšuje rezonanci a zvuk.

💡 Pro laiky

Představte si kytaru jako takovou "hudební krabičku" s nataženými gumičkami. Ty gumičky jsou struny. Když na ně brnknete, začnou se chvět a vydají zvuk. Kytara má velkou dutou díru (to je ten rezonanční otvor na břiše kytary), která ten zvuk zesílí, aby ho bylo lépe slyšet – to je jako když mluvíte do prázdné krabice, zní to hlasitěji. Když chcete změnit tón, přitlačíte strunu prstem na takové kovové proužky na krku kytary, kterým se říká pražce. Tím strunu zkrátíte a ona zní jinak, třeba výš.

Existují různé druhy kytar. Některé jsou jako ty "táborákové", co hrají samy o sobě, aniž by potřebovaly elektřinu. Těm se říká akustické. Pak jsou ty, co se musí zapojit do zásuvky, aby hrály nahlas – to jsou elektrické kytary. Ty mají v sobě takové malé "mikrofony" (snímače), které zachytí chvění strun a pošlou ho do velkého reproduktoru (zesilovače), kde se zvuk zesílí a může se i různě upravovat, třeba aby zněl jako drsný rock nebo jemný jazz. Kytara je super, protože na ni můžete hrát spoustu různých písniček, od ukolébavek až po pořádné rockové pecky!