Tundra
Obsah boxu
Šablona:Infobox Biogeografická oblast
Tundra je typ biomu charakterizovaný nízkými teplotami, krátkou vegetační dobou, absencí stromů a přítomností permafrostu (věčně zmrzlé půdy) v arktických a antarktických oblastech, nebo vysokou nadmořskou výškou v případě alpínské tundry. Je to jeden z nejchladnějších a nejméně druhově bohatých ekosystémů na Zemi. Název "tundra" pochází z kildinské sámštiny (tūndâr), což znamená „bezlesá pláň“ nebo „vyvýšenina bez stromů“. Tundra pokrývá přibližně 10 % zemského povrchu a hraje klíčovou roli v globálním uhlíkovém cyklu.
🌍 Geografické rozšíření a typy
Tundra se vyskytuje ve třech hlavních typech, které se liší geografickým umístěním a některými charakteristikami.
- Arktická tundra: Rozprostírá se kolem severního pólu, pokrývající rozsáhlé oblasti Severní Ameriky (např. Kanada, Aljaška), Evropy (např. Skandinávie, Rusko) a Asie (např. Sibiř). Je charakteristická permafrostem, který brání růstu hlubokokořenících rostlin, jako jsou stromy.
- Alpinská tundra: Nachází se ve vysokých nadmořských výškách na horách po celém světě, nad hranicí lesa, kde jsou teploty příliš nízké a vegetační období příliš krátké pro růst stromů. Příkladem jsou Skalnaté hory v Severní Americe, Alpy v Evropě nebo Andy v Jižní Americe. Alpinská tundra obvykle nemá permafrost, ale půda je kamenitá a chudá na živiny.
- Antarktická tundra: Tento typ tundry je mnohem vzácnější a omezenější, vyskytuje se na některých antarktických a subantarktických ostrovech, jako jsou Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy nebo na Antarktickém poloostrově. Je charakterizována extrémně drsnými podmínkami a dominují zde mechy, lišejníky a některé trávy.
🌡️ Klima
Klima tundry je extrémně drsné a chladné. Průměrné roční teploty se pohybují pod bodem mrazu. V arktické tundře jsou zimy dlouhé a mrazivé, s průměrnými teplotami kolem -34 °C. Léta jsou krátká a chladná, s průměrnými teplotami mezi 3 °C a 12 °C. Srážky jsou velmi nízké, obvykle 150 až 250 mm ročně, což klasifikuje tundru jako poušť. Většina srážek spadne ve formě sněhu. Silné větry jsou běžné a přispívají k chladnému pocitu a erozi půdy. Krátké vegetační období trvá jen asi 50 až 60 dní v roce, což omezuje růst rostlin.
🌱 Flóra
Rostlinstvo tundry je přizpůsobeno drsným podmínkám, jako je chlad, silný vítr, krátké vegetační období a přítomnost permafrostu. Dominují zde nízké rostliny, které se drží blízko země, aby se chránily před větrem a chladem. Mezi typické zástupce patří:
- Mechy a lišejníky: Jsou velmi rozšířené a tvoří významnou část biomasy. Příkladem je dutohlávka sobí, která je důležitou potravou pro soby.
- Trávy a ostřice: Různé druhy trav a ostřic tvoří rozsáhlé porosty, zejména v oblastech s vyšší vlhkostí.
- Zakrslé dřeviny: Patří sem například vrba polární (Salix arctica) a bříza trpasličí (Betula nana), které rostou jen několik centimetrů nad zemí.
- Byliny: Mnoho kvetoucích bylin, jako jsou lomikámen (Saxifraga) a pryskyřník (Ranunculus), se objevuje během krátkého léta.
Rostliny v tundře mají mělké kořenové systémy, aby se vyhnuly permafrostu, a často se množí vegetativně.
🐻 Fauna
Živočichové tundry mají speciální adaptace pro přežití v extrémním chladu.
- Savci: Mezi nejznámější patří sob polární (Rangifer tarandus), pižmoň severní (Ovibos moschatus), polární liška (Vulpes lagopus), lumík (Lemmus) a zajíc sněžný (Lepus arcticus). V pobřežních oblastech se vyskytuje medvěd lední (Ursus maritimus). Mnoho z těchto zvířat má hustou srst, vrstvu podkožního tuku a některé mění barvu srsti s ročním obdobím (např. polární liška).
- Ptáci: Během léta je tundra hnízdištěm pro mnoho stěhovavých ptáků, jako jsou sněhule severní (Plectrophenax nivalis), berneška bělolící (Branta leucopsis) a různé druhy rybáků a kulíků. Stálými obyvateli jsou například sovice sněžní (Bubo scandiacus) a bělokur rousný (Lagopus lagopus).
- Hmyz: Přes drsné podmínky se v tundře vyskytuje i hmyz, například komáři, muchničky a pakomáři, kteří se během krátkého léta rychle množí.
🧑🔬 Ekologický význam a ohrožení
Tundra hraje významnou roli v globálním ekosystému. Permafrost v tundře váže obrovské množství uhlíku a metanu, které by se při tání mohly uvolnit do atmosféry, což by urychlilo globální oteplování.
Tundra je však jedním z nejzranitelnějších biomů vůči změně klimatu. Rostoucí teploty způsobují tání permafrostu, což vede k:
- Uvolňování skleníkových plynů: Tání permafrostu uvolňuje dříve zamrzlý uhlík ve formě oxidu uhličitého a metanu, což vytváří pozitivní zpětnou vazbu k oteplování.
- Změny krajiny: Tání vede k propadům půdy, vzniku nových jezer (termokras) a erozi.
- Změny v ekosystému: Ohrožuje druhy přizpůsobené chladu a umožňuje invazi druhů z teplejších oblastí, včetně stromů (tzv. "arborealizace").
Další hrozby zahrnují těžbu nerostných surovin (ropa, zemní plyn), která narušuje křehkou půdu a vegetaci, a znečištění.
💡 Zajímavosti
- Tundra je nejmladším biomem na Zemi, vznikla po poslední době ledové.
- I přes nízké srážky může být tundra v létě velmi mokrá a bažinatá, protože voda nemůže prosakovat skrze permafrost.
- Některé rostliny tundry mají tmavé květy, aby lépe absorbovaly sluneční záření a urychlily tak svůj růst v krátkém létě.
- Fenomén polární záře je často viditelný nad tundrovými oblastmi.
Pro laiky
Představ si, že se vydáš na úplný sever světa, tam, kde je pořádná zima a kde v létě slunce skoro nezapadá, ale přesto není teplo. Nebo se vyšplháš hodně vysoko do hor. Tam, kde už nerostou žádné stromy, protože je prostě moc velká zima a moc fouká vítr. Přesně tohle je tundra! Je to taková velká, studená pláň.
Pod zemí je tam často půda, která je zmrzlá jako kámen po celý rok – tomu se říká permafrost. Protože je půda zmrzlá, nemůžou tam vyrůst velké stromy s hlubokými kořeny. Místo nich tam najdeš takové malé rostlinky, jako jsou mechy, lišejníky, trávy a zakrslé keříčky, které se drží při zemi, aby je neodnesl vítr a nezmrzly.
Žijí tu i speciální zvířata, která mají hodně chlupů nebo tlustý tuk, aby jim nebyla zima. Třeba sobi, pižmoni nebo polární lišky. V létě sem přilétají tisíce ptáků, aby tu vychovali svá mláďata. Tundra je jako obrovská lednička, která nám pomáhá udržovat naši planetu v rovnováze, ale bohužel se teď otepluje a ta lednička se pomalu roztápí.