Přeskočit na obsah

Pivo

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox nápoj Pivo je kvašený, slabě alkoholický nápoj vyráběný z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek. Jedná se o jeden z nejstarších a nejrozšířenějších nápojů na světě, jehož historie sahá až do doby před 13 000 lety. Slovo pivo je slovanského původu a znamenalo "nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější". Dnes existuje nepřeberné množství druhů a stylů piva, které se liší barvou, chutí, vůní i obsahem alkoholu.

Pro svou charakteristickou chuť a osvěžující účinky je pivo oblíbené po celém světě a hraje významnou roli v mnoha kulturách. Česko je proslulé svou pivní kulturou a drží světové prvenství ve spotřebě piva na obyvatele.

📜 Historie

Historie piva je stará jako sama civilizace. Archeologické nálezy dokazují, že pivo znali již Sumerové v Mezopotámii před více než 6 000 lety. Důkazy o vaření piva staré až 13 000 let byly nalezeny v Izraeli v jeskyni poblíž Haify. Pivo, sumersky zvané "kaš", se vyrábělo z ječných chlebů, které se nechaly zkvasit ve vodě.

🍺 Výroba

Výroba piva je komplexní biochemický proces, který lze rozdělit do několika základních fází. Základními surovinami jsou voda, slad, chmel a pivovarské kvasnice.

Fáze výroby

  1. Sladování: Ječmen (nebo jiná obilnina) se nechá naklíčit, čímž se v zrnu aktivují enzymy nezbytné pro štěpení škrobů na jednodušší cukry. Poté se klíčení zastaví sušením (hvozděním). Teplota sušení ovlivňuje barvu a chuť výsledného sladu.
  2. Šrotování a vystírání: Slad se namele (našrotuje) a smíchá s vodou o určité teplotě ve vystírací kádi. Vznikne hustá kaše zvaná rmut nebo dílo.
  3. Rmutování: Během rmutování se za postupného zvyšování teploty aktivují enzymy ze sladu, které štěpí škroby na zkvasitelné cukry. Tento proces je klíčový pro budoucí obsah alkoholu a plnost chuti piva.
  4. Scezování: Sladká tekutina, zvaná sladina, se oddělí od pevných zbytků sladu (mláta). Mláto slouží jako hodnotné krmivo pro hospodářská zvířata.
  5. Chmelovar: Sladina se přivede do varu a přidává se k ní chmel. Chmelovar dodává pivu hořkost, aroma, a také ho konzervuje. Vařením sladiny s chmelem vzniká mladina.
  6. Zchlazování a kvašení: Horká mladina se zchladí na kvasnou teplotu a přečerpá do kvasných tanků, kde se přidají pivovarské kvasnice. Kvasinky přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý. Tento proces se nazývá fermentace (kvašení) a trvá několik dní až týdnů.
  7. Dozrávání (ležení): Po hlavním kvašení se mladé pivo přečerpá do ležáckých tanků, kde při nízkých teplotách dozrává. Během této fáze se pivo chuťově zakulacuje, čistí a sytí oxidem uhličitým. Ležení může trvat od několika týdnů (výčepní piva) až po několik měsíců (silné speciály).
  8. Filtrace a stáčení: Před stáčením do sudů, lahví či plechovek se většina piv filtruje, aby se odstranily zbytky kvasinek a pivo bylo čiré. Některá piva (kvasnicová, nefiltrovaná) se filtrace vynechává.

🔬 Pro laiky: Jak funguje pivo?

Představte si výrobu piva jako stavbu domu z kostek Lego.

  • Kostky (Slad): Na začátku máte obrovskou krabici plnou složitých, velkých a pospojovaných dílů Lega (to je škrob v zrnu ječmene). Takhle se s nimi nedá stavět. Procesem sladování' (namáčení a klíčení zrna) v podstatě probudíte malé "panáčky-dělníky" (enzymy), kteří jsou v zrnu schovaní.
  • Rozebírání kostek (Rmutování): Dělníci (enzymy) začnou velké a složité díly Lega (škrob) rozebírat na malé, jednoduché kostičky (cukry). Dělají to v teplé vodě, která jim pomáhá, aby byli aktivní. Výsledkem je sladká voda plná jednoduchých kostiček – to je sladina.
  • Koření (Chmelovar): Aby dům nebyl jen sladký a nudný, přidáte "koření" – chmel. Ten dodá hořkost a vůni, jako když dům natřete barvou a přidáte na zahradu květiny.
  • Stavební parta (Kvasinky): Teď přichází na řadu hlavní stavební parta – kvasinky. Nasypete je do sladké vody plné kostiček. Kvasinky jsou neuvěřitelně pracovité. Začnou "jíst" jednoduché kostičky (cukry) a při tom produkují dvě věci: alkohol (ten dává pivu "sílu") a bublinky (oxid uhličitý).
  • Úklid a odpočinek (Ležení): Když stavební parta sní většinu kostek, stavba je hotová. Teď je potřeba nechat dům usadit, uklidit a doladit detaily. Pivo se dá do chladu, kde se vyčistí, chuť se zjemní a bublinky se v něm hezky rozpustí.

A výsledek? Perfektně postavený, osvěžující "dům" – váš půllitr piva.

🌍 Druhy piva po celém světě

Piva se dělí především podle typu použitého kvašení.

Spodně kvašená piva (Ležáky)

Kvašení probíhá při nízkých teplotách (cca 8–14 °C) a kvasinky klesají ke dnu. Výsledná piva jsou chuťově čistší, s důrazem na slad a chmel.

  • Pilsner (Plzeňský typ): Světlý ležák, který vznikl v Plzni roku 1842. Je to nejrozšířenější typ piva na světě, charakteristický zlatavou barvou, výraznou hořkostí a bohatou pěnou.
  • Bock: Silnější ležák původem z Německa, obvykle tmavší barvy a sladší chuti.
  • Märzen (Březňák): Jantarově zbarvené pivo, historicky vařené v březnu a konzumované na podzimních slavnostech, jako je Oktoberfest.
  • Tmavý a polotmavý ležák: Vyrábí se z tmavých a karamelových sladů, které mu dodávají tmavou barvu a nasládlou, karamelovou či kávovou chuť.

Svrchně kvašená piva (Ale)

Kvašení probíhá při vyšších teplotách (15–24 °C) a kvasinky stoupají k hladině. Tento proces je rychlejší a produkuje piva s komplexnějšími, často ovocnými a kořenitými tóny.

  • Ale: Široká kategorie piv, velmi populární zejména ve Velké Británii. Patří sem styly jako Pale Ale, Bitter nebo Brown Ale.
  • India Pale Ale (IPA): Silně chmelené pivo s vyšším obsahem alkoholu a výraznou hořkostí i aromatem. Původně se vařilo pro britské kolonie v Indii.
  • Stout: Velmi tmavé, téměř černé pivo z praženého sladu s chutí připomínající kávu nebo čokoládu. Nejslavnějším příkladem je irský Guinness.
  • Porter: Tmavé pivo podobné stoutu, ale obvykle méně hořké a s nižším obsahem alkoholu.
  • Pšeničné pivo (Weissbier/Weizen): Vyrábí se s podílem pšeničného sladu, je typicky světlé, silně sycené a má tóny banánu a hřebíčku.

Spontánně kvašená piva

Jedná se o historický způsob, kdy je mladina vystavena působení divokých kvasinek a mikroorganismů z okolního vzduchu. Tato piva jsou typická pro Belgii (oblast Pajottenland) a mají specifickou, často nakyslou chuť. Nejznámější jsou styly Lambik, Gueuze a ovocné varianty jako Kriek (s višněmi).

📈 Pivo v číslech (2025)

  • Největší producenti piva: Dlouhodobě je největším světovým producentem Čína, následovaná USA, Brazílií, Mexikem a Německem.
  • Největší pivovarnické skupiny: Globálnímu trhu dominují nadnárodní koncerny. Největší společností je Anheuser-Busch InBev (značky Budweiser, Corona, Stella Artois), následovaná Heineken, China Resources Snow Breweries a Carlsberg.
  • Spotřeba piva na obyvatele: V přepočtu na obyvatele je na prvním místě dlouhodobě Česká republika, kde průměrná roční spotřeba přesahuje 135 litrů. S odstupem následují země jako Rakousko, Německo a Polsko.

🇨🇿 Pivo v České republice

Pivo je v České republice považováno za národní nápoj a je nedílnou součástí české kultury a historie.

  • Historie: První zmínka o vaření piva na českém území pochází z roku 993 z Břevnovského kláštera. Významným dokladem je nadační listina krále Vratislava II. z roku 1088, která zmiňuje desátky chmele pro vyšehradskou kapitulu. Velký rozvoj pivovarnictví nastal ve 12. a 13. století se zakládáním královských měst, která získávala právo várečné.
  • České pivo: Specifikem českého piva je použití kvalitních domácích surovin, zejména sladu z českého ječmene a aromatického chmele, především odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Typickým českým produktem je světlý ležák plzeňského typu, který se vyznačuje plnou chutí, zlatavou barvou a vyváženou hořkostí.
  • Pivní kultura: K české pivní kultuře neodmyslitelně patří hospody s čepovaným pivem. Důraz je kladen na správné čepování ("hladinka", "šnyt", "mlíko") a péči o pivo. Mezi nejznámější české pivovary patří Plzeňský Prazdroj, Pivovar Budějovický Budvar, Staropramen a mnoho dalších velkých i malých řemeslných pivovarů.

🧠 Zdraví a společnost

Umírněná konzumace piva může mít podle některých studií pozitivní vliv na zdraví. Pivo je zdrojem vitamínů skupiny B, minerálů (např. draslík, hořčík) a antioxidantů. Střídmé pití piva bývá spojováno se snížením rizika srdečně-cévních onemocnění, podporou trávení a snížením stresu.

Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že pivo obsahuje alkohol, jehož nadměrná konzumace je zdraví škodlivá, vede k riziku vzniku závislosti, poškození jater, a dalším zdravotním i sociálním problémům. Doporučená denní dávka by neměla překročit dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy.

🏆 Zajímavosti a rekordy

  • Nejstarší pivovar: Nejstarším nepřetržitě fungujícím pivovarem je bavorský klášterní pivovar Weihenstephan, založený roku 1040. V Čechách je za nejstarší považován Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha v Praze, jehož existence je doložena ve 13. století.
  • Nejsilnější pivo: Titul nejsilnějšího piva na světě drží skotské pivo Snake Venom od pivovaru Brewmeister, které obsahuje 67,5 % alkoholu. Tohoto obsahu je dosaženo metodou vymrazování.
  • Nejdražší pivo: Historicky nejdražším pivem je lahev Allsopp's Arctic Ale z roku 1875, která byla vydražena za 503 300 amerických dolarů. Z běžně dostupných piv patří k nejdražším například limitovaná edice Gigabier od společnosti Tesla.
  • Největší pivní festival: Největším pivním festivalem na světě je mnichovský Oktoberfest, který každoročně navštíví přes 6 milionů lidí. Koná se od roku 1810. Dalšími významnými festivaly jsou Great American Beer Festival v Denveru nebo Belgian Beer Weekend v Bruseli.

Zdroje

Google Search Google Search Google Search Google Search Google Search Google Search Google Search Google Search