Přeskočit na obsah

Krmivo

Z Infopedia

Šablona:Infobox ```

``` Krmivo je jakákoliv látka nebo směs látek určená k výživě zvířat. Zahrnuje širokou škálu produktů od přirozených, jako je tráva na pastvině, až po průmyslově zpracované kompletní krmné směsi. Správná výživa je klíčová pro zdraví, růst, reprodukci a produkci (např. mléka, masa, vajec) u hospodářských zvířat a pro celkovou pohodu a dlouhověkost domácích mazlíčků. Věda zabývající se výživou zvířat se nazývá dietetika.

Krmiva se dělí na několik základních kategorií podle původu, obsahu živin a způsobu zpracování. Moderní krmivářský průmysl využívá vědecké poznatky k formulaci přesně vyvážených diet, které odpovídají specifickým potřebám různých druhů zvířat v různých fázích jejich života. ```

```

📜 Historie a vývoj

Historie krmení zvířat je úzce spjata s procesem domestikace. Zpočátku se zvířata živila výhradně pastvou a tím, co si sama našla. S rozvojem zemědělství začali lidé cíleně pěstovat plodiny nejen pro sebe, ale i pro svá zvířata. Důležitým milníkem bylo objevení metod konzervace píce, jako je sušení na seno, které umožnilo krmit dobytek i v zimních měsících.

Průlom v 19. století přinesl rozvoj chemie a biologie, který umožnil analyzovat složení krmiv a pochopit základní principy výživy. Byly identifikovány klíčové živiny jako bílkoviny, sacharidy a tuky. To vedlo k výrobě prvních doplňkových krmiv a později, ve 20. století, k masovému rozvoji průmyslu kompletních krmných směsí.

Významným pokrokem byla také technologie silážování, která umožnila uchovat zelenou píci ve šťavnatém a výživném stavu pomocí fermentace. V posledních desetiletích se vývoj zaměřuje na optimalizaci krmných dávek pomocí počítačových programů, využívání nových surovin (např. vedlejších produktů potravinářského průmyslu) a zvyšování stravitelnosti a bezpečnosti krmiv. ```

```

वर्गीकरण krmiv

Krmiva lze dělit podle několika kritérií, která se často prolínají. Základní rozdělení je podle obsahu živin a vody.

Podle obsahu živin a vody

  • Objemná krmiva: Charakterizuje je vysoký obsah vlákniny (nad 18 % v sušině) a zpravidla nižší koncentrace energie. Tvoří základ krmné dávky zejména pro přežvýkavce.
    • Suchá objemná krmiva: Nízký obsah vody (cca 10–15 %). Patří sem seno, sláma a plevy.
    • Šťavnatá objemná krmiva: Vysoký obsah vody (60–90 %). Zahrnují zelenou píci (pastva), okopaniny (krmná řepa, brambory) a konzervovaná krmiva jako siláž a senáž.
  • Jadrná krmiva: Mají nízký obsah vlákniny a vysokou koncentraci energie a dalších živin (bílkoviny, škrob). Slouží jako doplněk k objemným krmivům pro zvýšení užitkovosti.
  • Doplňková krmiva: Přidávají se v malém množství pro doplnění specifických látek.
    • Minerální krmiva: Zdroje vápníku, fosforu a dalších prvků (např. krmný vápenec, krmná sůl, lizy).
    • Vitamínové doplňky: Obsahují syntetické nebo přírodní vitamíny.
    • Krmné přísady (aditiva): Látky přidávané za účelem zlepšení vlastností krmiva nebo zdraví zvířete (např. probiotika, antioxidanty, aromata).

Podle zpracování

  • Krmné směsi: Průmyslově vyráběné směsi různých komponentů, navržené tak, aby pokryly veškeré nutriční potřeby zvířete (kompletní krmná směs) nebo doplnily základní krmnou dávku (doplňková krmná směs). Mohou být sypké, granulované nebo extrudované.

```

```

🧬 Složení a nutriční hodnota

Nutriční hodnota krmiva je dána obsahem a stravitelností jednotlivých živin. Základními složkami jsou:

  • Voda: Nezbytná pro všechny životní procesy. Její obsah v krmivu se pohybuje od cca 10 % v seně a granulích až po více než 80 % v zelené píci. Látka zbývající po odstranění vody se nazývá sušina.
  • Organické látky:
    • Dusíkaté látky (bílkoviny): Stavební kameny těla, nezbytné pro růst, produkci mléka, vajec a obnovu tkání. Jejich kvalita je dána obsahem esenciálních aminokyselin.
    • Bezdusíkaté látky výtažkové (sacharidy a organické kyseliny): Hlavní zdroj energie. Patří sem snadno stravitelný škrob a cukry, ale i složitější vláknina (celulóza, hemicelulóza), která je důležitá pro správnou funkci trávicího traktu, zejména u býložravců.
    • Tuky (lipidy): Nejkoncentrovanější zdroj energie. Jsou také zdrojem esenciálních mastných kyselin a nosičem vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K).
  • Anorganické látky (popeloviny): Zahrnují všechny minerální látky. Dělí se na makroprvky (např. vápník, fosfor, draslík, sodík) a mikroprvky (např. železo, zinek, měď, selen). Jsou klíčové pro stavbu kostí, funkci nervů a svalů a stovky metabolických procesů.
  • Vitamíny: Organické sloučeniny nezbytné v malých množstvích pro správný průběh metabolických reakcí.

```

```

🏭 Výroba a průmysl

Výroba krmných směsí je významným průmyslovým odvětvím. Moderní výrobní závod (krmivárna) funguje na základě přesných postupů a kontroly kvality.

Proces výroby obvykle zahrnuje následující kroky: 1. Příjem a kontrola surovin: Každá dodávka surovin (obiloviny, sójový šrot atd.) je zkontrolována na kvalitu a bezpečnost (např. obsah vlhkosti, přítomnost plísní). 2. Skladování: Suroviny jsou skladovány v silech nebo halách za kontrolovaných podmínek. 3. Šrotování a mletí: Suroviny jsou rozemlety na požadovanou hrubost, aby se zvýšila jejich stravitelnost a usnadnilo míchání. 4. Navažování a míchání: Jednotlivé komponenty jsou podle přesné receptury automaticky naváženy a v obřích míchačkách dokonale promíchány, aby byla zajištěna homogenita směsi. 5. Tepelná úprava: 

   *   Granulace: Směs je zvlhčena párou, stlačena a protlačena přes matrici, čímž vznikají granule. Tento proces zlepšuje hygienickou kvalitu krmiva a zabraňuje zvířatům v přebírání jednotlivých složek.
   *   Extruze: Intenzivnější tepelný a tlakový proces používaný zejména pro výrobu krmiv pro domácí mazlíčky a ryby. Zvyšuje stravitelnost škrobů a zajišťuje, že granule plavou na vodě (v případě krmiv pro ryby).

6. Chlazení a balení: Hotové granule nebo extrudát jsou zchlazeny a následně baleny do pytlů nebo expedovány volně ložené v cisternách. ```

```

🐾 Krmiva pro specifická zvířata

Nutriční požadavky se dramaticky liší mezi jednotlivými druhy zvířat.

Hospodářská zvířata

  • Přežvýkavci (skot, ovce, kozy): Jejich trávicí soustava s bachorem je adaptována na trávení velkého množství vlákniny. Základem jejich krmné dávky jsou objemná krmiva (pastva, seno, siláž), doplněná jadrnými krmivy pro pokrytí vysokých nároků na produkci mléka nebo masa.
  • Prasata: Jako všežravci s jednokomorovým žaludkem potřebují vysoce stravitelnou potravu bohatou na energii. Jejich krmné dávky jsou založeny na obilných šrotech (kukuřice, ječmen) a bílkovinných koncentrátech (sójový šrot).
  • Drůbež (kuřata, krůty): Mají rychlý metabolismus a vysoké nároky na živiny. Krmí se téměř výhradně kompletními krmnými směsmi, jejichž složení se liší pro brojlery (rychlý růst svaloviny) a nosnice (produkce vajec, vysoké nároky na vápník).

Domácí mazlíčci

  • Psi: Ačkoliv jsou psovité šelmy, domestikací se adaptovali na trávení škrobu. Jejich krmiva obsahují jak živočišné, tak rostlinné složky. Na trhu jsou dostupné suché granule, vlhké konzervy nebo alternativní diety jako BARF (syrová strava).
  • Kočky: Jsou obligátní (výhradní) masožravci. Jejich strava musí obsahovat vysoký podíl živočišných bílkovin a tuků. Potřebují specifické živiny, jako je aminokyselina taurin nebo kyselina arachidonová, které si na rozdíl od psů nedokážou samy vytvořit.
  • Koně: Jsou býložravci. Základem jejich stravy je kvalitní seno a pastva. Jadrná krmiva (oves, ječmen, speciální směsi) se přidávají podle míry zátěže.

```

```

✅ Kvalita a bezpečnost

Bezpečnost krmiv je zásadní nejen pro zdraví zvířat, ale i pro bezpečnost lidských potravin živočišného původu. Mezi hlavní rizika patří:

  • Kontaminanty:
    • Mykotoxiny: Jedovaté látky produkované plísněmi, které mohou růst na plodinách na poli nebo během skladování.
    • Těžké kovy: Například olovo, kadmium nebo rtuť, které se mohou do krmiv dostat z kontaminované půdy nebo průmyslového znečištění.
    • Rezidua pesticidů: Zbytky chemických látek používaných při pěstování plodin.
    • Mikrobiální kontaminace: Přítomnost patogenních bakterií, jako je Salmonella.
  • Regulace: V Evropské unii a dalších vyspělých zemích existuje přísná legislativa, která reguluje výrobu, označování a prodej krmiv. Výrobci jsou povinni implementovat systémy řízení kvality a bezpečnosti, jako je HACCP. Státní orgány (v Česku například Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) provádějí pravidelné kontroly.

```

```

💡 Pro laiky: Krmivo zjednodušeně

Představte si krmivo jako pečlivě sestavený jídelníček pro zvířata, který připravují odborníci na výživu. Cílem je, aby zvíře dostalo vše, co potřebuje ke zdravému a spokojenému životu, podobně jako lidé potřebují vyváženou stravu.

  • Seno vs. Siláž: Seno je v podstatě sušená tráva, takové "křupky" pro krávy na zimu. Siláž je naopak zkvašená tráva nebo kukuřice, což je něco jako "zvířecí kysané zelí". Díky kvašení si uchová více živin a šťavnatosti.
  • Jadrné krmivo: To je energetická bomba. Obilný šrot nebo granule jsou pro zvíře jako proteinová tyčinka nebo energetický nápoj pro sportovce. Dává se jim, aby měly dost síly na produkci mléka nebo rychlý růst.
  • Proč kočka nemůže jíst psí granule?: Kočka je čistokrevný masožravec, její "motor" je stavěný výhradně na živočišnou stravu. Potřebuje mnohem více bílkovin a některé látky (třeba taurin), které si pes umí vyrobit sám, ale kočka ne. Krmit kočku psím žrádlem je jako snažit se provozovat benzínové auto na naftu – chvíli to možná pojede, ale brzy se zadře motor.

```

```

🌍 Dopady na životní prostředí

Produkce krmiv má významný dopad na životní prostředí. Pěstování krmných plodin, zejména sóji a kukuřice, zabírá obrovské plochy zemědělské půdy po celém světě, což někdy vede k odlesňování, například v oblasti Amazonského pralesa.

Výroba a doprava krmiv jsou energeticky náročné a přispívají k produkci skleníkových plynů. Další zátěž představuje používání hnojiv a pesticidů při pěstování plodin.

V současnosti se hledají udržitelnější alternativy, jako je využívání vedlejších produktů potravinářského průmyslu, pěstování krmného hmyzu (který má vysoký obsah bílkovin a nízké nároky na půdu a vodu) nebo využití řas. Cílem je snížit ekologickou stopu živočišné výroby. ```

```

```

```

Šablona:Aktualizováno ```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Krmivo&oldid=14196“