Řepka olejka

Rozbalit box

Obsah boxu

Řepka olejka (Brassica napus), botanicky správněji brukev řepka olejka, je jednoletá až dvouletá bylina z čeledi brukvovitých. Patří mezi celosvětově nejdůležitější olejniny, pěstované pro svá semena s vysokým obsahem oleje. Využívá se v potravinářství pro výrobu jedlého oleje, jako klíčová surovina pro výrobu bionafty a její zbytky po lisování slouží jako hodnotné bílkovinné krmivo pro hospodářská zvířata. Její jasně žlutá pole jsou na jaře charakteristickým prvkem krajiny v mnoha oblastech světa, včetně České republiky.

🧬 Botanická charakteristika

Řepka olejka je rostlina dosahující výšky 60 až 150 cm, někdy až 200 cm. Má silný, hluboko sahající kůlový kořen, který může prorůstat až do hloubky dvou metrů. Lodyha je přímá, větvená a typicky sivozeleně ojíněná. Spodní listy jsou lyrovité a řapíkaté, zatímco horní listy jsou přisedlé a objímají lodyhu. Květy jsou uspořádány v hroznovitém květenství, mají charakteristickou jasně žlutou barvu a čtyřčetné uspořádání typické pro brukvovité rostliny. Kvete od dubna do května. Plodem je šešule, která obsahuje 15 až 40 malých, kulovitých semen tmavě hnědé až černé barvy.

Existují dvě základní formy:

Ozimá řepka: Vysévá se na podzim, přezimuje ve formě listové růžice a sklízí se v létě následujícího roku. Je výnosnější a v Evropě dominantní.
Jarní řepka (Canola): Vysévá se na jaře a sklízí se na podzim téhož roku. Pěstuje se především v oblastech s tuhými zimami, jako je Kanada.

⏳ Historie a šlechtění

Řepka je stará kulturní plodina, jejíž původ není zcela jasný, ale předpokládá se, že vznikla spontánním křížením brukve zelné (Brassica oleracea) a brukve řepáku (Brassica rapa), pravděpodobně ve Středomoří. V střední Evropě je její pěstování doloženo již ve 13. století. Původně se její olej využíval především pro technické účely, například ke svícení v lampách nebo jako mazivo.

Klíčovým milníkem v historii řepky byl šlechtitelský program v Kanadě v 60. a 70. letech 20. století. Původní odrůdy obsahovaly vysoké množství dvou antinutričních látek:

Kyselina eruková: Mastná kyselina, která při vyšších koncentracích vykazovala v pokusech na zvířatech negativní vliv na srdeční sval.
Glukosinoláty: Látky obsahující síru, které způsobovaly hořkou chuť a u zvířat mohly narušovat činnost štítné žlázy.

Kanadským šlechtitelům se podařilo vyšlechtit odrůdy s nízkým obsahem obou těchto látek. Tyto nové odrůdy byly pojmenovány Canola (Canadian oil, low acid). Tento úspěch otevřel řepkovému oleji cestu do potravinářství a ze zbytkového šrotu učinil bezpečné a kvalitní krmivo. Dnes se v potravinářství a krmivářství používají výhradně tyto tzv. "dvounulové" odrůdy.

🌾 Pěstování a agrotechnika

Řepka je plodinou mírného pásu. Nejlépe se jí daří na hlubokých, hlinitých půdách s dostatkem humusu a vápníku. Vyžaduje roční srážky mezi 500–700 mm. V osevním postupu je považována za zlepšující plodinu; její mohutný kořenový systém prokořeňuje půdu do hloubky, zanechává v ní velké množství organické hmoty a zlepšuje její strukturu. Následně pěstovaná pšenice mívá po řepce až o 10 % vyšší výnosy. Z důvodu prevence šíření chorob a škůdců se doporučuje pěstovat ji na stejném pozemku nejdříve jednou za čtyři roky. Je také významnou medonosnou rostlinou, poskytující včelám bohatou pastvu.

📈 Světová produkce a ekonomika

Řepka olejka patří mezi klíčové světové olejniny, hned po sóje a palmovém oleji. Podle odhadů pro sezónu 2024/2025 se očekává světová produkce kolem 88 milionů tun. Dlouhodobě patří mezi největší producenty:

Kanada (především jarní řepka/canola)
Evropská unie (jako celek, hlavními pěstiteli jsou Německo, Francie a Polsko)
Čína
Indie
Austrálie

V posledních letech (cca 2023–2024) světová produkce řepky mírně klesla, zejména kvůli snížení osevních ploch a nižším výnosům v EU. V České republice zaujímá řepka přibližně 15 % orné půdy a je nejpěstovanější olejninou. Její pěstování je motivováno stabilní poptávkou jak z potravinářského, tak energetického sektoru.

🍳 Využití v potravinářství

Hlavním potravinářským produktem je řepkový olej. Moderní "canola" olej je ceněn pro své výživové vlastnosti:

Nízký obsah nasycených mastných kyselin: Ze všech běžných rostlinných olejů má jeden z nejnižších obsahů (cca 7 %).
Vysoký obsah mononenasycených mastných kyselin: Především kyseliny olejové (cca 60 %), podobně jako olivový olej.
Dobrý zdroj omega-3 mastných kyselin: Obsahuje kyselinu alfa-linolenovou (ALA), která je v rostlinné říši méně obvyklá a je prospěšná pro kardiovaskulární systém.

Díky neutrální chuti a vysokému kouřovému bodu (kolem 200 °C) je univerzální pro použití v kuchyni – hodí se do salátů, na pečení i na šetrné smažení. Je také klíčovou surovinou pro výrobu margarínů a majonéz.

⛽ Průmyslové a energetické využití

Bionafta: V Evropě je řepkový olej hlavní surovinou pro výrobu bionafty první generace (známé jako MEŘO - methylester řepkového oleje). Ta se povinně přimíchává do fosilní motorové nafty s cílem snížit emise a závislost na ropě.
Krmiva: Zbytky po extrakci oleje – řepkový extrahovaný šrot nebo pokrutiny – jsou vedlejším, ale velmi cenným produktem. Obsahují vysoký podíl bílkovin (32–38 %) a jsou důležitou složkou krmných směsí pro skot, prasata i drůbež.
Ostatní průmysl: Řepkový olej se využívá i pro výrobu maziv, hydraulických olejů, bioplastů a v kosmetice.

🌍 Environmentální dopady a kontroverze

Pěstování řepky je předmětem veřejných i odborných debat.

Monokultury a krajinný ráz: Rozsáhlá, jednolitá pole žluté řepky jsou často kritizována z estetického hlediska a kvůli negativnímu vlivu na biodiverzitu. Velké lány poskytují méně úkrytů pro zvěř a snižují pestrost krajiny.
Používání pesticidů: Řepka je plodina náročná na ochranu proti škůdcům, což vede k intenzivnímu používání pesticidů. Zvláště kontroverzní bylo používání neonikotinoidů, které byly spojovány s úhyny včel. Jejich venkovní použití bylo v EU výrazně omezeno.
Geneticky modifikovaná řepka: V Severní Americe (USA, Kanada) je drtivá většina pěstované řepky geneticky modifikovaná (GM), především pro odolnost vůči herbicidům. V EU je pěstování GM řepky zakázáno, povolen je pouze dovoz a zpracování pro krmivářské účely.
Potraviny vs. paliva: Využívání zemědělské půdy pro pěstování plodin na výrobu biopaliv vyvolává debatu o tom, zda by se tato půda neměla primárně využívat pro produkci potravin.

🤔 Řepka pro laiky

Představte si řepku jako malou přírodní továrnu na olej. Farmář na podzim zaseje drobná semínka. Z nich vyroste malá zelená rostlinka, která přečká zimu. Na jaře se vytáhne do výšky a rozkvete tisíci zářivě žlutými květy, které milují včely. Po odkvětu se v plodech, kterým se říká šešule, vyvinou nová semínka. Ta jsou plná oleje. V létě farmář pole sklidí a semínka odveze do lisovny. Tam se ze semínek vylisuje cenný olej. Ten se buď vyčistí a prodává v lahvích na vaření, nebo se z něj v chemické továrně vyrobí ekologické palivo – bionafta. Co zbyde po vylisování? Pevná hmota, takzvaný šrot, která je plná bílkovin. Tento šrot se usuší, namele a přidává se do krmení pro krávy, prasata a slepice, aby byly silné a zdravé. Řepka tak poskytuje tři užitečné produkty najednou: olej pro lidi, palivo pro auta a krmivo pro zvířata.

Zdroje