Přeskočit na obsah

Plíseň

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox houba Plíseň je obecné, nesystematické označení pro různorodou skupinu mikroskopických hub, které tvoří charakteristické vláknité povlaky (mycelia) na povrchu různých organických materiálů. Nejedná se o taxonomickou skupinu, ale o popis vzhledu a způsobu života. Plísně se vyskytují téměř všude v přírodě a hrají klíčovou roli v ekosystémech jako rozkladači, ale některé druhy mohou způsobovat zdravotní problémy nebo být využívány v potravinářství a biotechnologii.

🔬 Biologická podstata

Základní stavební jednotkou plísní je mikroskopické vlákno zvané hyfa. Soubor těchto vláken tvoří podhoubí neboli mycelium, což je viditelný povlak, který vnímáme jako plíseň. Hyfy mohou být přehrádkované (septované) nebo bez přehrádek (coenocytické). Plísně se řadí mezi heterotrofní organismy, což znamená, že nedokáží samy vytvářet organické látky pomocí fotosyntézy a jsou závislé na získávání živin z okolního prostředí.

🔄 Růst a rozmnožování

Plísně se rozmnožují primárně pomocí spor, což jsou drobné rozmnožovací částice uvolňované do ovzduší. Tyto spory jsou extrémně lehké, odolné a mohou být přenášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Jakmile spora dopadne na vhodný substrát s dostatkem vlhkosti a živin, vyklíčí a začne vytvářet nové mycelium. Pro růst plísní jsou klíčové tři faktory:

  • Vlhkost: Optimální vlhkost vzduchu se pohybuje nad 60 %.
  • Teplota: Většině plísní vyhovuje teplota mezi 20 a 25 °C, ale některé druhy mohou růst i při nižších teplotách.
  • Živiny: Plísně mohou růst na široké škále organických materiálů, jako jsou potraviny, dřevo, papír, textilie nebo i prach.

🏠 Plísně v lidském prostředí

V domácnostech představují plísně častý problém, zejména v prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou koupelny, kuchyně, sklepy nebo špatně větrané místnosti. Jejich přítomnost je často signalizována typickým zatuchlým zápachem a viditelnými skvrnami různých barev (černé, zelené, bílé, žluté).

🩺 Zdravotní rizika

Expozice plísním v interiéru může představovat významné zdravotní riziko, zejména pro citlivé jedince jako jsou děti, starší osoby, alergici, astmatici a lidé s oslabeným imunitním systémem.

  • Alergické reakce: Spory plísní jsou silným alergenem a mohou vyvolávat rýmu, kýchání, svědění očí, kožní vyrážky nebo zhoršovat příznaky astmatu.
  • Respirační problémy: Vdechování spor může dráždit sliznice dýchacích cest a způsobovat kašel, záněty průdušek, záněty vedlejších nosních dutin nebo bolesti hlavy.
  • Mykotoxiny: Některé druhy plísní (např. rody Aspergillus, Penicillium nebo Stachybotrys) produkují toxické látky zvané mykotoxiny. Dlouhodobé vystavení mykotoxinům může mít vážné dopady na zdraví, včetně poškození jater, ledvin, narušení imunitního a nervového systému a v některých případech jsou považovány za karcinogenní.

🧹 Prevence a odstranění

Klíčem k zamezení růstu plísní je kontrola vlhkosti v interiéru.

  • Pravidelné větrání: Krátké a intenzivní větrání několikrát denně pomáhá odvádět přebytečnou vlhkost.
  • Kontrola zdrojů vlhkosti: Používání digestoře při vaření, zapínání ventilátoru v koupelně a sušení prádla v dobře větraných prostorách nebo venku.
  • Udržování optimální teploty: Vytápění všech místností a zamezení vzniku studených míst (tepelných mostů), na kterých kondenzuje vlhkost.
  • Správné umístění nábytku: Ponechání mezery (alespoň 5-10 cm) mezi nábytkem a stěnami pro zajištění cirkulace vzduchu.

Při odstraňování již existující plísně je nutné postupovat opatrně. Viditelnou plíseň je třeba nejprve ošetřit vhodným dezinfekčním prostředkem (chemickým nebo přírodním, např. na bázi octa nebo jedlé sody), nechat působit a poté mechanicky odstranit (seškrábat kartáčem nebo špachtlí). Je důležité nosit ochranné pomůcky (rukavice, respirátor). V případě rozsáhlého zasažení je vhodné obrátit se na odborníky.

💡 Využití plísní

Navzdory negativním konotacím jsou mnohé druhy plísní pro člověka nesmírně užitečné.

🌍 Ekologický význam

V přírodě hrají plísně nezastupitelnou roli jako dekompozitoři (rozkladači). Rozkládají odumřelou organickou hmotu (spadané listí, mrtvé dřevo, těla živočichů) a vrací tak živiny zpět do půdy, čímž se podílejí na koloběhu živin v ekosystémech.

🧒 Plíseň pro laiky

Představte si plíseň jako miniaturní, velmi pracovitou houbičku, která roste ve formě tenkých nitek, podobných kořínkům. Tyto nitky se proplétají a vytvářejí viditelný "kožíšek". Plíseň nemá ráda slunce a miluje vlhká a tmavá místa, podobně jako houby v lese rostou po dešti. Aby se mohla šířit dál, vypouští do vzduchu maličká semínka, kterým se říká spory. Ta létají vzduchem jako prach a když najdou nové vlhké místo s něčím k "snědku" (třeba kousek chleba nebo vlhký roh ve zdi), usadí se tam a začnou růst nové nitky. Některé plísně jsou jako hodní pomocníci – pomáhají nám vyrábět chutné sýry nebo léky. Jiné jsou ale jako nezvaní hosté, kteří nám doma dělají nepořádek a mohou nám způsobit, že kýcháme nebo kašleme, proto je důležité doma pravidelně větrat a udržovat sucho.

Zdroje

Wikipedia - Plíseň Poradme.se - Plísně Izomat.cz - Jak odstranit plíseň ze zdi Alza.cz - Jak odstranit plíseň Česká průmyslová zdravotní pojišťovna - Plíseň nenechávejte bez povšimnutí Novinky.cz - Plísně v bytě představují riziko pro naše zdraví Chronické zdraví - Mykotoxiny v těle Universitas.cz - Mykotoxinům v jídle se vyhnout nedá HBhistory.cz - Penicilin: Náhodný objev, historie a záchrana milionů životů