Kašel

Rozbalit box

Obsah boxu

Kašel (latinsky tussis) je důležitý obranný reflex dýchacího systému, který slouží k udržení průchodnosti dýchacích cest a k odstranění hlenu, sputa (chrchlů) a cizorodých těles. Patří k nejčastějším příznakům respiračních onemocnění a je jedním z nejběžnějších důvodů návštěvy lékaře či lékárníka. Ačkoliv může být vyčerpávající a narušovat spánek a celkovou kvalitu života, jeho potlačování není vždy žádoucí, jelikož by mohlo vést k zadržování infikovaných hlenů v dýchacích cestách.

🔬 Fyziologie a mechanismus kašle

Kašel je komplexní reflexní děj, který se vyvíjí v prvních šesti týdnech života. Spočívá v prudkém a zpravidla hlasitém výdechovém manévru. Tento reflex je spuštěn podrážděním citlivých nervových zakončení (receptorů) v tzv. tussigenních (kašlacích) zónách. Nejvyšší koncentrace těchto receptorů se nachází v laryngu, trachei a velkých průduškách, ale mohou být přítomny i v pohrudnici, nosohltanu, vedlejších nosních dutinách, Eustachových trubicích, vnitřním uchu a zevním zvukovodu.

Receptory reagují na různé podněty:

Mechanické (např. hlen, prach, cizí těleso).
Termické (např. chladný nebo horký vzduch).
Chemické (např. páry, plyny, kyselé žaludeční šťávy).
Zánětlivé (např. edém, hyperémie).

Samotný mechanismus kašle probíhá ve třech fázích:

Hluboký nádech s uzavřením glottis.
Komprese svalů hrudníku a krátké uzavření glottis, což vede k výraznému zvýšení tlaku v plicích.
Prudké otevření glottis, které způsobí explozivní výdech s vysokou proudovou rychlostí vzduchu, čímž dojde k odstranění obsahu z dýchacích cest.

Kašel je provázen prudkým kolísáním nitrohrudního tlaku, které se přenáší do oběhového systému. Dlouhodobý nebo intenzivní kašel může poškozovat epitel dýchacích cest, narušovat spánek a zhoršovat hojení pooperačních ran.

🦠 Příčiny kašle

Příčiny kašle jsou velmi rozmanité a mohou sahat od banálních nachlazení až po závažná chronická onemocnění. Dělí se na infekční a neinfekční.

Infekční příčiny

Nejčastější příčinou kašle jsou infekce dýchacích cest, ať už virové nebo bakteriální.

Běžné nachlazení a chřipka: Nejčastější virové infekce, které způsobují kašel, často zpočátku suchý, který se později mění na vlhký.
Akutní bronchitida: Zánět průdušek, často virového původu, projevující se vlhkým kašlem a produkcí hlenu.
Pneumonie: Závažné infekční onemocnění plic, které může doprovázet vlhký kašel s různě zbarveným hlenem.
Laryngitida: Zánět hrtanu, často s typickým štěkavým kašlem a chrapotem.
Pertuse (černý kašel): Závažné bakteriální onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertussis, charakterizované záchvaty dávivého kašle, které se mohou zhoršovat a končit kokrhavým zvukem. V České republice byl v roce 2025 zaznamenán zvýšený počet případů pertuse, s 1 734 nahlášenými případy do konce února 2025. Nejvíce případů bylo evidováno ve věkové skupině 45-54 let, ale i u dětí do jednoho roku života (53 případů, z nichž 13 bylo hospitalizováno).
COVID-19: Onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2, jehož typickými příznaky jsou horečka, kašel a dušnost. I v roce 2025 se objevují nové varianty, a kašel může přetrvávat i po odeznění akutní fáze nemoci.

Neinfekční příčiny

Kromě infekcí existuje mnoho dalších příčin kašle:

Alergie a astma: Alergický kašel bývá suchý, dráždivý a sezónní. Průduškové astma je často doprovázeno záchvatovitým kašlem, zejména v noci a po námaze, se ztíženým dýcháním.
Refluxní choroba jícnu (GERD): Kyselý obsah žaludku se vrací do jícnu a může dráždit dýchací cesty, což vede k chronickému suchému kašli.
Syndrom zadní rýmy (Post-nasal drip syndrome, PNDS): Stékání hlenu z nosohltanu do krku dráždí receptory a vyvolává kašel.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN): Dlouhodobé poškození plic, často způsobené kouřením, projevující se chronickým vlhkým kašlem, zejména ráno.
Kouření a znečištěné ovzduší: Dráždivé látky v cigaretovém kouři a znečištěném ovzduší chronicky poškozují dýchací cesty.
Užívání některých léků: Například ACE inhibitory (léky na vysoký krevní tlak) mohou jako nežádoucí účinek vyvolávat suchý, dráždivý kašel.
Vdechnutí cizího tělesa: Časté zejména u dětí, vyvolává náhlý a intenzivní kašel.
Srdeční selhání: Překrvení plic při nedostatečnosti levé srdeční komory může vést k tzv. srdečnímu kašli.
Psychogenní kašel: Vzniká v bdělém stavu, často po běžné infekci dýchacích cest, a může být reakcí na stres nebo psychosomatické faktory.

🌡️ Typy kašle

Kašel se klasifikuje podle několika kritérií, což je klíčové pro správnou diagnostikau a léčbu.

Podle charakteru

Suchý kašel (neproduktivní, dráždivý):
- Popis: Není spojen s vykašláváním hlenu. Je dráždivý, často doprovázený škrábáním nebo bolestí v krku či za hrudní kostí. Může být velmi vyčerpávající a způsobovat dávivé záchvaty, které se zhoršují v noci.
- Příčiny: Často se objevuje na začátku virových infekcí, při zánětu hrtanu (laryngitidě) nebo průdušnice (tracheitidě), při alergiích, astmatu, expozici dráždivým látkám (kouř, prach) nebo suchému vzduchu.
Vlhký kašel (produktivní, s expektorací):
- Popis: Je doprovázen produkcí a vykašláváním hlenu (sputa). Hlen může mít různou barvu i konzistenci (od bílé po zelenavou).
- Příčiny: Obvykle se objevuje v pokročilejších fázích respiračních infekcí, při akutním zánětu průdušek, zápalu plic nebo CHOPN. Hlen obsahuje bakterie, viry a odpadní látky, které se tělo snaží odstranit.

Podle délky trvání

Akutní kašel: Trvá obvykle do 3 týdnů. Nejčastěji je projevem infekce dýchacích cest, jako je nachlazení nebo chřipka.
Subakutní kašel: Trvá 3 až 8 týdnů. Často se jedná o postinfekční kašel, který přetrvává po odeznění akutní infekce.
Chronický kašel: Trvá déle než 8 týdnů (u dospělých) nebo déle než 3–4 týdny (u dětí). Vyžaduje podrobnější diagnostiku, protože může signalizovat vážnější základní onemocnění, jako je astma, refluxní choroba jícnu, CHOPN nebo chronická bronchitida.

🩺 Diagnostika kašle

Správná diagnostika je klíčová pro účinnou léčbu kašle. Lékař se zaměřuje na zjištění příčiny kašle, protože léčba by měla být cílena na ni.

Mezi základní diagnostické postupy patří:

Anamnéza: Podrobný rozhovor s pacientem o okolnostech vzniku kašle, jeho délce trvání, charakteru (suchý/vlhký), denní době výskytu, provázejících příznacích (horečka, dušnost, bolest), kuřáckých návycích, pracovním prostředí, užívaných lécích a prodělaných onemocněních. Důležité je i zjištění, zda se nejedná o sezónní kašel nebo kašel vázaný na jídlo či námahu.
Fyzikální vyšetření: Poslech plic (auskultace) a hrudníku k identifikaci pískotů, vrzotů nebo jiných zvuků, které mohou naznačovat obstrukci dýchacích cest, plicní infiltraci nebo edém.
Vyšetření sputa: Mikrobiologické, cytologické a imunologické vyšetření vykašlávaného hlenu může odhalit přítomnost bakterií, virů nebo jiných patogenů.
Zobrazovací metody:
- Skiagram hrudníku: Důležité pro posouzení zánětlivých změn v plicním parenchymu, například při pneumonii, bronchiektaziích nebo plicních nádorech.
- Výpočetní tomografie (CT) hrudníku: Poskytuje podrobnější obraz plic a dýchacích cest, zejména u chronického kašle.
Funkční vyšetření plic: Spirometrie a bronchodilatační testy pomáhají určit typ a závažnost plicního onemocnění, jako je astma nebo CHOPN.
Alergologické vyšetření: Kožní testy nebo krevní testy na specifické protilátky mohou potvrdit alergickou příčinu kašle.
pH-metrie jícnu: Měření kyselosti v jícnu pro potvrzení nebo vyloučení gastroezofageálního refluxu jako příčiny kašle.
Bronchoskopie: Endoskopické vyšetření průdušek a průdušnice k vizualizaci dýchacích cest, odstranění cizích těles nebo odběru vzorků.

💊 Léčba a prevence

Léčba kašle se vždy odvíjí od jeho příčiny a typu. Je důležité nikdy nekombinovat léky na tlumení kašle s léky na vykašlávání, pokud to není výslovně doporučeno lékařem.

Léčba suchého kašle

Cílem léčby suchého kašle je potlačit dráždění a snížit frekvenci kašlacích záchvatů, které nemají pro tělo užitek.

Antitusika: Léky, které tlumí kašlací reflex v mozkovém kmeni nebo periferně snižují dráždivost receptorů. Mezi účinné látky patří například butamirát (např. Tussin, Sinecod) nebo levodropropizin (např. Levopront). Jsou dostupné ve formě sirup, kapky, pastilky nebo tablety.
Antihistaminika: Používají se, pokud je kašel alergického původu.
Zvlhčování vzduchu: Pomáhá zvlhčit sliznice dýchacích cest a zmírnit dráždění.
Dostatečná hydratace: Pití velkého množství tekutin, zejména teplých nápojů (bylinkové čaje s medem a citron), pomáhá zklidnit podrážděné hrdlo.

Léčba vlhkého kašle

U vlhkého kašle je cílem podpořit ředění a vykašlávání hlenu, aby se dýchací cesty očistily.

Expektorancia a mukolytika: Léky, které ředí hustý hlen a usnadňují jeho vykašlávání. Příkladem jsou přípravky s účinnými látkami jako ambroxol (např. Mucosolvan) nebo acetylcystein (např. ACC). Tyto léky by se neměly užívat před spaním, aby nedocházelo k nočním záchvatům kašle.
Inhalace: Inhalace páry s bylinkami (např. heřmánek, šalvěj) nebo minerální vodou Vincentka pomáhá zvlhčit sliznice a uvolnit hlen.
Dostatečná hydratace: Stejně jako u suchého kašle, i zde je klíčové pít hodně tekutin pro ředění hlenu.

Obecná podpůrná opatření a prevence

Klidový režim: Při akutním kašli je vhodné dopřát si několik dní klidu.
Vyhýbání se dráždivým látkám: Eliminace cigaretového kouře, prachu a jiných alergenů či dráždivých látek.
Očkování: Například proti chřipce a černému kašli může snížit riziko infekcí, které kašel vyvolávají.
Posilování imunity: Vyvážená strava, dostatek pohyb, spánek a minimalizace stresu přispívají k celkovému zdraví a lepší schopnosti těla bojovat s infekcemi.
Hygiena: Zakrývání úst a nosu při kašli kapesníkem nebo do loketní jamky, časté mytí rukou a používání dezinfekčních prostředků pomáhá zabránit šíření infekce.

👶 Kašel u dětí

Kašel je u dětí velmi častým příznakem a jeho diagnostika a léčba mají svá specifika. Děti, zejména kojenci a batolata, často hleny polykají, místo aby je vykašlávaly, což ztěžuje rozlišení mezi suchým a vlhkým kašlem na základě expektorace.

Nejčastější příčiny kašle u dětí:

Infekční příčiny: Většinou virové infekce horních cest dýchacích, ale i bakteriální (např. černý kašel).
Stékání rýmy: Hlen z nosohltanu stéká do krku a dráždí k kašli.
Alergie: Alergický kašel se může projevovat i u dětí.
Astma bronchiale: Chronický kašel, často s hvízdavým dýcháním, může být prvním příznakem astmatu u předškolních dětí.
Vdechnutí cizího tělesa: U malých dětí je to častá a závažná příčina náhlého kašle.
Gastroezofageální reflux (GER): Může se projevovat chronickým kašlem, zejména u kojenců a batolat.
Akutní laryngitida: Typický štěkavý kašel, chrapot a ztížené dýchání.

Léčba u dětí vyžaduje opatrnost a často konzultaci s pediatrem. Některá antitusika (např. butamirát, levodropropizin) jsou vhodná i pro malé děti od 2 měsíců nebo 2 let věku. Důležitá je také dostatečná hydratace a zvlhčování vzduchu. U černého kašle je nezbytná antibiotická léčba.

🚨 Kdy vyhledat lékaře

Ačkoliv většina případů kašle je způsobena běžným nachlazením a odezní spontánně, v některých situacích je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Na lékaře byste se měli obrátit, pokud:

Kašel trvá déle než 3 týdny (u dospělých) nebo 3–4 týdny (u dětí) a nemění se k lepšímu.
Kašel se zhoršuje nebo se k němu přidávají nové příznaky.
Je přítomna vysoká horečka, dušnost, bolest na hrudi nebo ztížené dýchání.
Vykašláváte hlen s příměsí krve (tzv. hemoptýza).
Hlen je žlutý, zelený nebo hnědý a provází ho horečka (může signalizovat bakteriální infekci).
Kašel je doprovázen úbytkem tělesné hmotnosti.
Máte podezření na vdechnutí cizího tělesa.
Kašel se objevuje u kojenců a malých dětí s vysokou horečkou nebo dýchacími potížemi.
Kašel je záchvatovitý a doprovází ho kokrhavý zvuk (podezření na černý kašel).
Jste senior nebo máte chronické onemocnění a kašel se zhoršuje.

📊 Statistiky

Kašel je celosvětově jedním z nejčastějších symptomů, pro který lidé vyhledávají lékařskou péči. Přesné globální statistiky pro rok 2025 jsou obtížně dostupné, nicméně data z roku 2025 ukazují například na zvýšený výskyt černého kašle v České republice, kde bylo do konce února 2025 nahlášeno 1 734 případů.

Chronický kašel, definovaný jako kašel trvající déle než 8 týdnů, postihuje významnou část populace. Jeho prevalence se liší v závislosti na regionu a definici, ale může se pohybovat v rozmezí 10–20 % dospělé populace. V roce 2025 studie z Barcelony zkoumala prevalenci Long COVID syndromu, který často zahrnuje přetrvávající kašel, a zjistila celkovou prevalenci 2,4 ‰, s vyšší frekvencí u žen ve věku 30–59 let. Dlouhodobé užívání marihuany je také spojováno s chronickým kašlem a zvýšenou náchylností k respiračním infekcím.

Pro laiky

Představte si dýchací cesty jako dlouhou, čistou trubku, kterou proudí vzduch do vašich plic. Někdy se do té trubky dostane něco, co tam nepatří – třeba prach, bacily (malé neviditelné potvůrky, jako jsou viry nebo bakterie) nebo moc hlenu, který se tam vytvoří, když jste nemocní.

A přesně tady nastupuje náš hrdina – kašel! Kašel je jako takový malý "čistící robot" ve vašem těle. Když cítí, že je v trubce něco špatně, udělá rychlý, silný výdech, jako když balónek prudce vypustí vzduch. Tím se snaží ten nepořádek vystřelit ven, aby vaše trubka (dýchací cesty) byla zase čistá a vy jste mohli krásně dýchat.

Existují dva hlavní druhy kašle:

Suchý kašel je jako když se robot snaží něco vyčistit, ale nic moc nevystřelí. Jen dráždí a škrábe to v krku. Často je to na začátku, když se bacily teprve usazují.
Vlhký kašel je, když robot už našel ten nepořádek (hlen s bacily) a snaží se ho dostat ven. Proto něco vykašláváte – to je ten hlen, který se tělo snaží vyloučit.

Je důležité vědět, jaký kašel vás trápí, protože na každý se hodí jiný "čistící prostředek". Někdy je potřeba kašel tlumit, aby vás tak nedráždil (hlavně ten suchý), jindy zase pomoci hlenu, aby šel lépe ven (u vlhkého). A hlavně, pít hodně vody a odpočívat, aby se váš vnitřní robot mohl co nejlépe postarat o úklid!

Zdroje