SARS-CoV-2

Rozbalit box

Obsah boxu

Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2), česky koronavirus s těžkým akutním respiračním syndromem 2, je (+)ssRNA virus z čeledi koronavirů. Je původcem infekčního onemocnění COVID-19, které na konci roku 2019 vyvolalo celosvětovou pandemii. Virus byl poprvé identifikován ve městě Wu-chan v Číně v prosinci 2019. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli jeho šíření 30. ledna 2020 globální stav zdravotní nouze, který trval až do 5. května 2023. SARS-CoV-2 je sedmým známým koronavirem, který může infikovat člověka.

⏳ Historie a původ

První případy onemocnění, později nazvaného COVID-19, byly hlášeny v prosinci 2019 v čínském městě Wu-chan, hlavním městě provincie Chu-pej. Původně se předpokládalo, že zdrojem nákazy je místní trh s mořskými plody a zvířaty, což naznačovalo zoonotický původ. Vědecké studie ukazují, že virus má s největší pravděpodobností přírodní původ a je blízce příbuzný s koronaviry nalezenými u netopýrů.

Dne 11. března 2020, kdy se virus rozšířil do mnoha zemí světa, vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) stav pandemie. Následovala bezprecedentní globální reakce zahrnující uzávěry (lockdowny), masivní testování, vývoj vakcín v rekordním čase a zavádění rozsáhlých hygienických opatření. Pandemie měla drtivý dopad na světovou ekonomiku, sociální život a systémy zdravotní péče po celém světě.

🧬 Virus a jeho varianty

SARS-CoV-2 je obalený, jednovláknový RNA virus s pozitivní polaritou. Jeho genom se skládá přibližně z 30 000 bází. Virion je sférického tvaru a na povrchu má charakteristické "hroty" (spikes), které mu propůjčují vzhled koruny (latinsky "corona"). Tyto spike proteiny jsou klíčové pro vstup viru do lidských buněk, protože se vážou na receptor angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2), který se nachází na povrchu buněk v dýchacím ústrojí a dalších orgánech.

Stejně jako ostatní RNA viry i SARS-CoV-2 mutuje, což vede ke vzniku nových variant. Některé z těchto variant se ukázaly být nakažlivější nebo schopnější obcházet imunitní systém. Mezi nejvýznamnější historické varianty patřily:

• Alpha (B.1.1.7): Poprvé detekována ve Spojeném království na konci roku 2020.
• Beta (B.1.351): Poprvé detekována v Jihoafrické republice v roce 2020.
• Gamma (P.1): Poprvé detekována v Brazílii a Japonsku na začátku roku 2021.
• Delta (B.1.617.2): Poprvé detekována v Indii na konci roku 2020 a v polovině roku 2021 se stala dominantní celosvětově.
• Omikron (B.1.1.529): Poprvé detekován v Jihoafrické republice na konci roku 2021. Vyznačoval se velkým počtem mutací a rychle nahradil variantu Delta.

V roce 2025 jsou dominantní subvarianty Omikronu a jejich rekombinace. Světová zdravotnická organizace a další zdravotnické instituce, jako je Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), nadále monitorují nové varianty, jako jsou JN.1, a její subvarianty KP.3, LP.8.1 a rekombinantní variantu XFG (přezdívanou Stratus), která se stala dominantní v druhé polovině roku 2025.

🩺 Onemocnění COVID-19

Onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 se nazývá COVID-19 (z anglického Coronavirus disease 2019). Přenos probíhá primárně vdechováním infekčních kapének a aerosolů, které nakažená osoba uvolňuje při mluvení, kašlání, kýchání nebo dýchání. Možný je i přenos kontaktem s kontaminovanými povrchy.

Příznaky

Příznaky se mohou lišit v závislosti na variantě viru a imunitním stavu jedince. Mezi nejčastější patří:

• Horečka nebo zimnice
• Suchý kašel
• Únava
• Bolesti svalů, kloubů a hlavy
• Ztráta chuti nebo čichu (méně častá u novějších variant)
• Bolest v krku, rýma
• U některých variant, jako je Stratus (XFG), byl jako specifický příznak popisován chrapot.

Onemocnění může probíhat bezpříznakově (asymptomaticky) až po těžké formy s respiračním selháním, které vyžadují hospitalizaci a umělou plicní ventilaci.

Dlouhý covid

U části pacientů přetrvávají zdravotní potíže i týdny, měsíce nebo dokonce roky po prodělání akutní infekce. Tento stav se označuje jako postcovidový syndrom nebo dlouhý covid (long covid). Projevuje se širokou škálou příznaků, včetně extrémní únavy, dušnosti, kognitivních poruch ("mozková mlha"), bolestí na hrudi a svalů. Přesné příčiny dlouhého covidu jsou stále předmětem intenzivního výzkumu.

💊 Prevence a léčba

Prevence

Nejúčinnější prevencí proti těžkému průběhu onemocnění je očkování. Vakcíny, zejména typu mRNA (např. Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech), prošly rychlým vývojem a staly se klíčovým nástrojem v boji proti pandemii. Pro sezónu 2025/2026 jsou k dispozici aktualizované vakcíny, jako je Comirnaty LP.8.1, které cílí na aktuálně cirkulující varianty.

Další preventivní opatření zahrnují:

• Nošení respirátorů, zejména v uzavřených a špatně větraných prostorách.
• Důkladná hygiena rukou.
• Udržování sociálního odstupu.
• Dobré větrání vnitřních prostor.

Léčba

Léčba mírného průběhu COVID-19 je symptomatická a spočívá v klidu na lůžku a podávání volně prodejných léků na horečku a bolest (např. paracetamol, ibuprofen).

U rizikových pacientů nebo u těžších průběhů se používají antivirotika, která brání množení viru v těle. Mezi nejpoužívanější patří:

• Paxlovid (nirmatrelvir/ritonavir): Perorální antivirotikum, které je účinné, pokud je podáno do 5 dnů od prvních příznaků.
• Remdesivir (Veklury): Podává se nitrožilně hospitalizovaným pacientům.

U hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem se dále používají kortikosteroidy (např. dexamethason) k potlačení zánětlivé reakce, monoklonální protilátky a léky na ředění krve (antikoagulancia) k prevenci trombóz.

🌐 Globální dopad

Pandemie COVID-19 měla hluboký a dalekosáhlý dopad na celý svět. K prosinci 2025 byly celosvětově zaznamenány stovky milionů případů nákazy a miliony úmrtí. Pandemie způsobila největší globální ekonomickou recesi od Velké hospodářské krize, narušila dodavatelské řetězce, vedla k masivnímu nárůstu práce z domova a odhalila slabiny systémů zdravotní péče v mnoha zemích. Měla také významné dopady na duševní zdraví a vzdělávání v důsledku sociální izolace a uzavírání škol.

🔬 Pro laiky: Jak virus funguje?

Představte si lidské tělo jako dům s mnoha zamčenými dveřmi. Virus SARS-CoV-2 je jako zloděj, který má speciální klíč. Tímto "klíčem" je jeho spike protein, který trčí z povrchu viru.

"Zámky" na našich buňkách se nazývají receptory ACE2. Jsou to malé bílkoviny na povrchu buněk, hlavně v našich plicích a dýchacích cestách.

Když se nadechneme viru, jeho "klíč" (spike protein) přesně zapadne do "zámku" (receptoru ACE2) na naší buňce. Tím se dveře odemknou a virus se dostane dovnitř. Uvnitř buňky se virus začne masivně množit. Použije k tomu vybavení naší vlastní buňky, jako by obsadil továrnu a začal v ní vyrábět tisíce svých kopií.

Tyto nové kopie viru pak opustí buňku (často ji při tom zničí) a jdou infikovat další buňky v okolí. Imunitní systém se samozřejmě snaží s vetřelci bojovat, a právě tento boj způsobuje příznaky jako horečka a kašel. Vakcíny fungují tak, že našemu tělu předem ukážou obrázek "klíče" (spike proteinu), takže imunitní systém se naučí ho rozpoznat a je připravený virus zneškodnit dříve, než stihne napáchat velké škody.

🔮 Současná situace a budoucnost (2025)

Ke konci roku 2025 je SARS-CoV-2 považován za endemický virus, což znamená, že je trvale přítomen v populaci, podobně jako viry chřipky. Způsobuje sezónní vlny nákaz, zejména v podzimních a zimních měsících. Díky vysoké míře proočkovanosti a promořenosti populace má většina infekcí mírnější průběh než v prvních letech pandemie.

Nadále však představuje riziko pro zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři a lidé s oslabenou imunitou. Proto se doporučuje pravidelné přeočkování aktualizovanými vakcínami, které lépe chrání před aktuálně cirkulujícími variantami. Testování se provádí cíleně u rizikových pacientů, aby mohla být včas zahájena antivirotická léčba. Celosvětový dohled nad virem a jeho variantami pokračuje, aby bylo možné rychle reagovat na případné nebezpečné mutace v budoucnu.

Zdroje

WHO: Coronavirus disease (COVID-19) pandemic ECDC: COVID-19 CDC: COVID-19 MZČR: Onemocnění aktuálně Nature: SARS-CoV-2