Hrudník

Šablona:Infobox - část těla

Hrudník (latinsky thorax) je část trupu obratlovců, která se nachází mezi krkem a břichem. U člověka a dalších primátů je to horní část trupu. Jeho kostěný základ tvoří hrudní koš (cavum thoracis), který chrání životně důležité orgány hrudní dutiny, především srdce, plíce a velké cévy. Hrudník hraje klíčovou roli v procesu dýchání a slouží jako úpon pro svaly horních končetin, krku a zad. ``` ```

🏛️ Struktura a anatomie

Hrudník je komplexní anatomická struktura složená z kostí, chrupavek, svalů, orgánů a dalších tkání.

🦴 Kostra hrudníku (hrudní koš)

Kostěný podklad hrudníku, známý jako hrudní koš, je tvořen:

Hrudní kost (Sternum): Plochá kost umístěná uprostřed přední části hrudníku. Skládá se ze tří částí: rukojeti (manubrium), těla (corpus) a mečovitého výběžku (processus xiphoideus).
Žebra (Costae): Celkem 12 párů obloukovitých kostí, které se kloubně připojují k hrudním obratlům.
- Pravá žebra (costae verae): Prvních 7 párů, které se pomocí vlastní chrupavky připojují přímo k hrudní kosti.
- Nepravá žebra (costae spuriae): 8., 9. a 10. pár. Jejich chrupavky se spojují a připojují se k chrupavce 7. žebra.
- Volná žebra (costae fluctuantes): 11. a 12. pár, které končí volně ve svalovině břišní stěny a nejsou připojeny k hrudní kosti.
Hrudní obratle (Vertebrae thoracicae): 12 obratlů páteře, na které se kloubně napojují žebra.

Prostory mezi žebry se nazývají mezižeberní prostory (spatia intercostalia) a jsou vyplněny mezižeberními svaly.

🫁 Orgány hrudní dutiny

Hrudní dutina (cavitas thoracis) je prostor ohraničený hrudním košem a bránicí. Obsahuje několik životně důležitých orgánů:

Srdce (Cor): Dutý svalový orgán, který pumpuje krev do celého těla. Je uloženo v osrdečníkovém vaku (perikard) v prostoru zvaném mediastinum (mezihrudí).
Plíce (Pulmones): Párový orgán zodpovědný za výměnu plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) mezi krví a vdechovaným vzduchem. Každá plíce je obalena tenkou blánou zvanou pohrudnice (pleura).
Velké cévy:
- Aorta: Největší tepna v těle, která vychází z levé srdeční komory a rozvádí okysličenou krev.
- Plicnice (truncus pulmonalis): Vychází z pravé komory a vede odkysličenou krev do plic.
- Horní dutá žíla a Dolní dutá žíla: Přivádějí odkysličenou krev z těla do pravé srdeční síně.
- Plicní žíly: Přivádějí okysličenou krev z plic do levé síně.
Průdušnice (Trachea): Trubice vyztužená chrupavkami, která vede vzduch do plic, kde se větví na průdušky.
Jícen (Oesophagus): Svalová trubice, která transportuje potravu z hltanu do žaludku. Prochází mediastinem za průdušnicí.
Brzlík (Thymus): Lymfatická žláza umístěná za hrudní kostí, která hraje klíčovou roli ve vývoji imunitního systému, zejména v dětství. V dospělosti postupně atrofuje.

💪 Svaly hrudníku

Svaly hrudníku lze rozdělit do několika skupin podle jejich funkce a polohy:

Mezižeberní svaly (Musculi intercostales): Nacházejí se v mezižeberních prostorech. Vnější mezižeberní svaly zvedají žebra při nádechu, vnitřní je naopak stahují při usilovném výdechu.
Bránice (Diaphragma): Plochý, kupolovitý sval, který odděluje hrudní a břišní dutinu. Je hlavním dýchacím svalem; její stah (pokles) způsobuje nádech.
Velký prsní sval (Musculus pectoralis major): Velký, vějířovitý sval pokrývající horní část hrudníku. Umožňuje připažení, předpažení a vnitřní rotaci paže.
Malý prsní sval (Musculus pectoralis minor): Nachází se pod velkým prsním svalem. Pomáhá při dýchání a pohybech lopatky.
Přední pilovitý sval (Musculus serratus anterior): Nachází se na boční stěně hrudníku a je důležitý pro stabilizaci a pohyb lopatky.

``` ```

⚙️ Funkce hrudníku

Hrudník plní několik zásadních funkcí pro lidské tělo:

🛡️ Ochrana orgánů

Pevná, ale zároveň pružná struktura hrudního koše poskytuje vynikající ochranu pro srdce, plíce, jícen a velké cévy před vnějšími nárazy a zraněními.

🌬️ Dýchání

Hrudník je centrem dýchacího mechanismu. Rytmické stahy a uvolňování dýchacích svalů, především bránice a mezižeberních svalů, mění objem hrudní dutiny.

Nádech (inspirace): Bránice klesá a mezižeberní svaly zvedají žebra, čímž se zvětšuje objem hrudní dutiny. V plicích vzniká podtlak, který nasává vzduch.
Výdech (exspirace): V klidu jde o pasivní děj, kdy se bránice a mezižeberní svaly uvolní, objem hrudní dutiny se zmenší a vzduch je vytlačen ven. Při usilovném výdechu se zapojují břišní svaly a vnitřní mezižeberní svaly.

❤️ Podpora krevního oběhu

Změny tlaku v hrudní dutině během dýchání (tzv. nitrohrudní tlak) napomáhají návratu žilní krve z těla zpět do srdce. Tento mechanismus je znám jako hrudní pumpa.

💪 Opora a pohyb

Hrudník slouží jako místo úponu pro řadu svalů, které ovládají pohyby horních končetin, hlavy, krku, páteře a břišní stěny. Stabilizuje horní část trupu a přenáší síly mezi horními končetinami a zbytkem těla. ``` ```

🩺 Klinický význam a onemocnění

Vzhledem k přítomnosti životně důležitých orgánů je hrudník oblastí častého lékařského zájmu. Bolest na hrudi je jedním z nejčastějších důvodů návštěvy pohotovosti.

🩹 Zranění

Zlomeniny žeber: Nejčastější poranění hrudního koše, obvykle způsobené přímým nárazem. Mohou být velmi bolestivé a komplikované poraněním plic.
Sériová zlomenina žeber (Flail chest): Vážný stav, kdy je několik sousedních žeber zlomeno na dvou místech, což vede k paradoxnímu pohybu části hrudní stěny při dýchání.
Pneumotorax: Přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině, která způsobí kolaps plíce. Může být spontánní nebo traumatický.
Hemotorax: Nahromadění krve v pohrudniční dutině, obvykle v důsledku poranění cév.

❤️ Onemocnění srdce a cév

Infarkt myokardu: Akutní stav způsobený ucpáním koronární tepny, projevující se typicky svíravou bolestí na hrudi.
Angina pectoris: Bolest na hrudi způsobená dočasným nedostatečným prokrvením srdečního svalu.
Disekce aorty: Život ohrožující stav, kdy dojde k natržení vnitřní stěny aorty.

🫁 Onemocnění plic a dýchacích cest

Zápal plic (Pneumonie): Zánět plicní tkáně, nejčastěji infekčního původu.
Zánět průdušek (Bronchitida): Zánět sliznice průdušek.
Astma: Chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest vedoucí k záchvatům dušnosti.
Rakovina plic: Nádorové onemocnění plic, často spojené s kouřením.

🦴 Deformity hrudníku

Vpáčený hrudník (Pectus excavatum): Vrozená deformita, při které je hrudní kost a přilehlé chrupavky propadlé dovnitř.
Ptačí hrudník (Pectus carinatum): Deformita, při které hrudní kost naopak vyčnívá dopředu.

``` ```

🔬 Vyšetřovací metody

Pro diagnostiku onemocnění a poranění hrudníku se používá řada metod:

Fyzikální vyšetření: Poslech (auskultace) srdce a plic fonendoskopem, poklep (perkuse) a pohled (inspekce).
Rentgen (RTG) hrudníku: Základní a nejčastější zobrazovací metoda.
Počítačová tomografie (CT): Poskytuje detailní průřezy hrudníkem, užitečné pro diagnostiku nádorů, cévních onemocnění a komplexních zranění.
Magnetická rezonance (MRI): Vhodná pro zobrazení měkkých tkání, jako je srdce a velké cévy.
Echokardiografie: Ultrazvukové vyšetření srdce.
Bronchoskopie: Endoskopické vyšetření průdušnice a průdušek.
Elektrokardiografie (EKG): Záznam elektrické aktivity srdce.

``` ```

💡 Pro laiky

Hrudník si lze představit jako ochranný, ale zároveň pohyblivý dům pro dva nejdůležitější orgány – srdce a plíce.

Stěny domu tvoří žebra a hrudní kost, které jsou pevné, aby ochránily orgány před nárazy zvenčí.
Střecha a podlaha jsou flexibilní. "Podlahou" je bránice, velký sval, který se pohybuje nahoru a dolů jako píst. Když se pohne dolů, dům se zvětší a nasaje vzduch (nádech). Když se vrátí nahoru, vzduch vytlačí ven (výdech).
Obyvatelé domu jsou srdce (motor, který pumpuje životodárnou tekutinu) a plíce (filtr a výměník, který dodává kyslík a odstraňuje odpadní plyn).
Potrubí a kabely představují velké cévy, jícen a nervy, které procházejí domem a spojují ho se zbytkem těla.

Celý tento systém je navržen tak, aby spolehlivě chránil své cenné obyvatele a zároveň jim umožnil pracovat – dýchat a pumpovat krev – 24 hodin denně. ``` ```

🌍 Srovnávací anatomie

Struktura hrudníku se u různých skupin obratlovců liší v závislosti na jejich způsobu života a pohybu.

U plazů a obojživelníků je hrudní koš často méně vyvinutý a dýchání se účastní i jiné mechanismy (např. polykání vzduchu u žab).
U ptáků je hrudní kost (sternum) masivně zvětšená a tvoří tzv. hřeben hrudní kosti (carina), na který se upínají mohutné létací svaly. Žebra jsou pevně spojena, což poskytuje rigidní oporu pro let.
U čtyřnohých savců (např. psů nebo koní) je hrudník obvykle ze stran zploštělý, což umožňuje efektivnější pohyb končetin pod tělem. U člověka je naopak hrudník zploštělý předozadně, což souvisí se vzpřímeným postojem a pohybem horních končetin do stran.

``` ```

🖼️ Galerie

Kostra hrudního koše.
Schéma plic a dýchacích cest v hrudníku.
Umístění srdce v hrudní dutině.
Velký prsní sval (pectoralis major).

``` ```

Šablona:Aktualizováno ```