Angina pectoris

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Angina pectoris (často označovaná také jako stenokardie) je lékařský termín pro svíravou, tlakovou nebo pálivou bolest na hrudi. Je hlavním příznakem ischemické choroby srdeční (ICHS) a vzniká v důsledku dočasného nedostatečného prokrvení a okysličení části srdečního svalu (myokardu). Tento stav, nazývaný ischemie, obvykle nezpůsobuje trvalé poškození srdce, ale je vážným varovným signálem, že srdce nedostává dostatek kyslíku a hrozí riziko infarktu myokardu.

🩺 Patofyziologie

Základní příčinou anginy pectoris je nerovnováha mezi dodávkou kyslíku do srdečního svalu a jeho aktuální potřebou. Srdce je sval, který neustále pracuje a pro svou činnost potřebuje stálý přísun okysličené krve. Tuto krev mu dodávají věnčité tepny (koronární arterie).

V naprosté většině případů je tato nerovnováha způsobena aterosklerózou, procesem, při kterém se na stěnách tepen hromadí tukové pláty (ateromy). Tyto pláty postupně zužují průsvit tepen a omezují průtok krve. V klidovém stavu může být i zúženou tepnou dodávka krve dostatečná. Problém nastává při zvýšené námaze (fyzická aktivita, stres, chlad), kdy srdce musí pracovat rychleji a silněji, a tím se zvyšují jeho nároky na kyslík. Zúžená tepna však není schopna tento zvýšený požadavek uspokojit, což vede k ischemii a následné bolesti.

Méně častou příčinou může být spazmus (křeč) věnčité tepny, který dočasně zúží její průsvit, i když v ní nemusí být významný aterosklerotický plát.

📋 Klasifikace a typy

Angina pectoris se dělí do několika základních typů podle svých charakteristik, příčin a závažnosti.

Stabilní angina pectoris

Jedná se o nejčastější a nejméně nebezpečnou formu. Bolest se objevuje předvídatelně při určité úrovni zátěže (např. chůze do schodů, rychlá chůze) a má stereotypní charakter. Pacienti často dokáží přesně popsat, co bolest vyvolává. Úleva přichází po přerušení zátěže (odpočinek) nebo po podání nitroglycerinu pod jazyk, obvykle během několika minut. Stabilní angina pectoris sice omezuje kvalitu života, ale bezprostředně neohrožuje pacienta na životě, pokud se její charakter nemění.

Nestabilní angina pectoris

Tato forma je mnohem závažnější a je považována za součást akutních koronárních syndromů, stejně jako infarkt myokardu. Je charakterizována jednou z následujících situací:

Nově vzniklá angina: První záchvat anginy pectoris v životě.
Zhoršující se angina (akcelerovaná): Záchvaty jsou častější, silnější, delší nebo se objevují při menší námaze než dříve.
Klidová angina: Bolest se objevuje v klidu, bez zjevné provokující příčiny.

Nestabilní angina je způsobena prasknutím (rupturou) aterosklerotického plátu, na kterém se rychle vytvoří krevní sraženina (trombus), která tepnu téměř nebo úplně ucpe. Tento stav vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc, protože hrozí vysoké riziko přechodu v plnohodnotný infarkt myokardu.

Variantní (Prinzmetalova) angina

Tento vzácnější typ je způsoben náhlou křečí (spazmem) věnčité tepny, která dočasně omezí průtok krve. Na rozdíl od ostatních typů není primárně spojena s aterosklerózou, i když se může vyskytovat i u pacientů s ICHS. Bolest se typicky objevuje v klidu, často v noci nebo v časných ranních hodinách, a může být velmi intenzivní. Na EKG jsou během záchvatu patrné specifické změny.

Mikrovaskulární angina (Syndrom X)

U některých pacientů se objevují typické anginózní bolesti, ale při koronarografickém vyšetření se neprokáže žádné významné zúžení velkých věnčitých tepen. Příčina potíží je v tomto případě porucha funkce nejmenších cév v srdečním svalu (mikrocirkulace). Diagnostika je složitější a léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků.

симптомы a projevy

Hlavním příznakem je bolest na hrudi, kterou pacienti popisují různě:

Charakter: Tlak, svírání, pálení, tíha, pocit sevření "jako v kleštích".
Lokalizace: Nejčastěji za hrudní kostí (retrosternálně).
Vyzařování (iradiace): Bolest může vystřelovat do levého ramene, paže, krku, dolní čelisti, zad (mezi lopatky) nebo do nadbřišku.
Délka trvání: U stabilní anginy trvá bolest obvykle 2–10 minut. Bolest trvající déle než 20 minut je podezřelá z infarktu myokardu.

Kromě bolesti se mohou objevit i další doprovodné příznaky:

Dušnost (pocit nedostatku dechu)
Nadměrné pocení
Nevolnost nebo zvracení
Závratě
Úzkost, strach ze smrti

🔬 Diagnostika

Diagnostika anginy pectoris je založena na kombinaci několika vyšetřovacích metod.

Anamnéza: Podrobný rozhovor s pacientem o charakteru bolesti, jejích vyvolávajících příčinách a faktorech, které přinášejí úlevu. Důležitá je také rodinná a osobní anamnéza rizikových faktorů.
Fyzikální vyšetření: Lékař poslechne srdce a plíce, změří krevní tlak a posoudí celkový stav pacienta.
Elektrokardiogram (EKG): V klidu mezi záchvaty může být EKG zcela normální. Během záchvatu bolesti se však často objevují typické změny (deprese ST úseku), které svědčí pro ischemii.
Zátěžové testy: Cílem je vyvolat ischemii kontrolovanou zátěží a zaznamenat změny na EKG. Nejčastěji se používá bicyklová ergometrie (šlapání na rotopedu) nebo test na běhacím pásu.
Zobrazovací metody:
- Echokardiografie: Ultrazvuk srdce, který může odhalit poruchy pohyblivosti srdečních stěn způsobené ischemií. Často se kombinuje se zátěžovým testem (stresová echokardiografie).
- Koronarografie: Považuje se za "zlatý standard". Jedná se o invazivní vyšetření, při kterém se pomocí katétru zavedeného přes tepnu v zápěstí nebo třísle vstříkne do věnčitých tepen kontrastní látka. Rentgenové snímky pak přesně ukáží místa a rozsah zúžení.
- CT angiografie: Neinvazivní alternativa ke klasické koronarografii, která využívá počítačovou tomografii.
Laboratorní vyšetření: Krevní testy se zaměřují na stanovení hladiny cholesterolu, cukru v krvi a dalších rizikových faktorů. U nestabilní anginy se vyšetřují srdeční markery (např. troponin), aby se vyloučil probíhající infarkt myokardu.

💊 Léčba

Cílem léčby je zmírnit příznaky, zlepšit kvalitu života a především zabránit vzniku infarktu myokardu a prodloužit život pacienta. Léčba zahrnuje změnu životního stylu, farmakoterapii a invazivní zákroky.

Změna životního stylu

Je základním kamenem léčby a prevence. Zahrnuje:

Zanechání kouření: Absolutní priorita.
Dietní opatření: Omezení nasycených tuků a soli, zvýšení příjmu ovoce, zeleniny a vlákniny.
Pravidelná fyzická aktivita: Po konzultaci s lékařem, obvykle aerobní cvičení (chůze, jízda na kole).
Kontrola hmotnosti: Udržování optimální BMI.
Zvládání stresu.

Farmakoterapie

Nitráty: Nejznámější je nitroglycerin podávaný pod jazyk (ve spreji nebo tabletě) pro rychlou úlevu od akutní bolesti. Dlouhodobě působící nitráty se používají k prevenci záchvatů.
Beta-blokátory: Zpomalují srdeční frekvenci a snižují krevní tlak, čímž snižují nároky srdce na kyslík. Jsou lékem první volby u stabilní anginy.
Blokátory vápníkových kanálů: Rozšiřují tepny a zlepšují průtok krve.
Antiagregační léčba: Léky "ředící krev" (např. kyselina acetylsalicylová - Aspirin, klopidogrel) brání tvorbě krevních sraženin.
Statiny: Snižují hladinu cholesterolu v krvi a stabilizují aterosklerotické pláty.

Invazivní léčba

Pokud léky a změna životního stylu nestačí nebo je nález na tepnách příliš závažný, přistupuje se k revaskularizaci (obnovení průtoku krve).

Perkutánní koronární intervence (PCI): Během koronarografie se do zúženého místa zavede balónek, který se nafoukne a tepnu rozšíří. Do místa se obvykle vkládá stent (malá kovová výztuž), který udržuje tepnu otevřenou.
Koronární bypass (CABG): Kardiochirurgická operace, při které se zúžené místo na věnčité tepně přemostí (obteče) cévním štěpem, odebraným z jiné části těla pacienta (např. z nohy nebo hrudníku).

📈 Prognóza a prevence

Prognóza pacientů s anginou pectoris se v posledních desetiletích výrazně zlepšila díky moderní léčbě. U stabilní anginy je při správné léčbě a dodržování režimových opatření prognóza dobrá. Nestabilní angina je však život ohrožující stav s vysokým rizikem komplikací.

Prevence je klíčová a spočívá v důsledné kontrole všech ovlivnitelných rizikových faktorů: nekouřit, zdravě jíst, pravidelně se hýbat, udržovat si zdravou váhu a kontrolovat krevní tlak, hladinu cholesterolu a cukru v krvi.

💡 Pro laiky

Představte si srdeční sval jako motor auta a věnčité tepny jako palivové potrubí, které do motoru přivádí benzín (okysličenou krev).

Zdravé srdce: Palivové potrubí je čisté a široké. I když šlápnete na plyn a motor jede na plné otáčky (např. při běhu), dostává stále dostatek paliva.
Stabilní angina pectoris: V palivovém potrubí se usadil vodní kámen a nečistoty (ateroskleróza), takže je zúžené. Při klidné jízdě po rovině to nevadí, paliva protéká dost. Ale jakmile chcete jet do kopce (fyzická zátěž), motor potřebuje více paliva, než je zúžené potrubí schopno dodat. Motor začne "škytat" a protestovat – to je ta bolest na hrudi. Když zpomalíte (odpočinete si), potřeba paliva klesne a motor se zase uklidní.
Nestabilní angina pectoris / Infarkt: Z usazenin v potrubí se utrhne velký kus a potrubí náhle téměř nebo úplně ucpe. Motor nedostává žádné palivo a hrozí, že se zadře a trvale poškodí. To je stav, který vyžaduje okamžitý servis (nemocnici).

Šablona:Aktualizováno