Ischemie
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Ischemie (z řeckého ischein - zadržet a haima - krev) je lékařský termín označující stav, kdy dochází k nedostatečnému prokrvení (a tím i k nedostatečnému přísunu kyslíku a živin) určité části těla nebo orgánu. Příčinou je nejčastěji zúžení nebo úplné ucpání přívodné tepny. Dlouhodobá nebo náhlá a úplná ischemie vede k poškození tkáně a v nejhorším případě k jejímu odumření, což se nazývá infarkt (nekróza). Ischemie je základem mnoha závažných a život ohrožujících onemocnění, jako je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.
⚙️ Patofyziologie a příčiny
Základním mechanismem ischemie je nepoměr mezi dodávkou kyslíku a živin a metabolickými nároky tkáně. Když krevní průtok klesne pod kritickou úroveň, buňky trpí nedostatkem kyslíku (hypoxie).
Buněčné změny
Při nedostatku kyslíku přecházejí buňky z efektivního aerobního metabolismu na méně účinný anaerobní metabolismus. Jeho vedlejším produktem je kyselina mléčná (laktát), která se ve tkáni hromadí a způsobuje pokles pH (lokální acidóza). Tento stav narušuje funkci buněčných enzymů a iontových pump (např. sodíko-draselné pumpy). Důsledkem je hromadění sodíku a vody v buňce, což vede k jejímu otoku a poškození. Pokud ischemie trvá příliš dlouho, dochází k nevratnému poškození buněčných struktur (membrán, mitochondrií) a k buněčné smrti (nekróza).
Zvláštním jevem je tzv. reperfuzní poškození, které paradoxně nastává po obnovení krevního průtoku do ischemické tkáně. Náhlý přísun kyslíku vede k masivní tvorbě škodlivých volných radikálů a k zánětlivé reakci, která může poškození tkáně ještě zhoršit.
Hlavní příčiny
- Ateroskleróza: Nejčastější příčina. Jedná se o proces kornatění tepen, při kterém se v cévní stěně ukládají tukové látky, vápník a další složky, čímž vzniká tzv. aterosklerotický plát. Ten postupně zužuje průsvit cévy a omezuje průtok krve.
- Trombóza: Vznik krevní sraženiny (trombus) přímo v cévě, často na povrchu aterosklerotického plátu. Trombus může cévu zcela ucpat.
- Embolie: Ucpání cévy vmetkem (embolus), který byl přinesen krevním proudem z jiného místa v těle. Nejčastěji se jedná o utržený kus trombu (tromboembolie), ale může jít i o tukovou, vzduchovou nebo plodovou embolii.
- Vasospasmus: Náhlé a dočasné stažení (křeč) cévní stěny, které dramaticky sníží průtok krve. Může se vyskytnout i na zdravých cévách.
- Vnější komprese: Stlačení cévy zvenčí, například nádorem, úrazem nebo při uskřinutí kýly.
🩺 Klinické projevy a typy
Projevy ischemie se liší podle toho, který orgán je postižen, jak rychle ischemie vznikla a jaký je její rozsah.
Ischemická choroba srdeční (ICHS)
Je způsobena nedostatečným prokrvením srdečního svalu (myokard) v důsledku zúžení věnčitých tepen.
- Angina pectoris: Dočasná ischemie myokardu, která se projevuje svíravou bolestí na hrudi, typicky při námaze nebo stresu. Bolest po uklidnění nebo podání nitroglycerinu ustupuje. Tkáně ještě neodumírají.
- Infarkt myokardu: Dlouhotrvající ischemie vedoucí k odumření části srdečního svalu. Projevuje se intenzivní, déletrvající bolestí na hrudi, která nereaguje na klid ani nitroglycerin. Je to život ohrožující stav.
Cévní mozková příhoda (CMP)
Vzniká při ischemii mozkové tkáně. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku.
- Ischemická cévní mozková příhoda: Tvoří asi 85 % všech CMP. Je způsobena ucpáním mozkové tepny trombem nebo embolem. Projevy závisí na lokalizaci postižení (např. porucha hybnosti končetin, porucha řeči, ztráta zraku).
- Tranzitorní ischemická ataka (TIA): "Malá mrtvice", jde o krátkodobou epizodu neurologických poruch způsobenou dočasnou ischemií mozku. Příznaky plně odezní do 24 hodin, ale TIA je vážným varováním před rizikem plnohodnotné CMP.
Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)
Postihuje tepny zásobující dolní končetiny.
- Klaudikace: Bolest svalů (typicky v lýtku) vznikající při chůzi a mizející v klidu. Je způsobena nedostatečným okysličením svalů při zátěži.
- Kritická končetinová ischemie: Závažný stav s klidovou bolestí, nehojícími se vředy nebo gangrénou (snětí). Hrozí zde vysoké riziko amputace.
Mezenteriální ischemie
Jedná se o ischemii střev, která může být akutní nebo chronická. Akutní forma je život ohrožující stav projevující se náhlou, krutou bolestí břicha.
🔬 Diagnostika
Diagnostika ischemie se opírá o několik pilířů:
- Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař zjišťuje příznaky pacienta (charakter bolesti, okolnosti vzniku) a rizikové faktory (kouření, cukrovka, vysoký tlak). Fyzikálním vyšetřením může odhalit například šelesty nad zúženými tepnami nebo oslabené pulzace na končetinách.
- Laboratorní testy: Z krve se stanovují markery poškození tkáně, například troponin u infarktu myokardu, nebo parametry srážlivosti.
- Elektrokardiografie (EKG): Základní vyšetření u podezření na ischemii srdce. Dokáže odhalit změny typické pro anginu pectoris i probíhající infarkt.
- Zobrazovací metody:
- Dopplerovská ultrasonografie**: Neinvazivní metoda k zobrazení průtoku krve v cévách, často používaná u ICHDK nebo u tepen zásobujících mozek.
- CT angiografie (CTA)** a **MR angiografie (MRA)**: Detailně zobrazí cévy a jejich zúžení či uzávěry.
- Angiografie**: "Zlatý standard" pro zobrazení cév. Přes katetr zavedený do tepny se aplikuje kontrastní látka a pomocí rentgenu se zobrazí průběh a stav cév.
💊 Léčba a prevence
Cílem léčby je co nejrychlejší obnovení krevního průtoku (reperfúze) v postižené oblasti a zabránění dalším komplikacím.
Akutní léčba
- Trombolýza: Podání léků, které rozpouštějí krevní sraženinu. Používá se u některých typů infarktu myokardu a cévní mozkové příhody.
- Angioplastika se stentingem: Miniinvazivní výkon, při kterém se přes tepnu zavede balónek, který zúžené místo roztáhne. Následně se do místa implantuje stent (kovová výztuž), který udržuje cévu průchodnou. Je to metoda volby u akutního infarktu myokardu.
- Chirurgická léčba:
- Bypass**: Přemostění zúženého úseku cévy pomocí cévního štěpu (např. žíly z nohy nebo tepny z hrudníku).
- Endarterektomie**: Chirurgické odstranění aterosklerotického plátu z tepny.
Dlouhodobá léčba a prevence
Základem je ovlivnění rizikových faktorů a farmakoterapie.
- Změna životního stylu: Ukončení kouření, pravidelná fyzická aktivita, redukce hmotnosti a zdravá strava (omezení živočišných tuků a soli).
- Farmakoterapie:
- Antiagregancia** (např. kyselina acetylsalicylová, klopidogrel): Léky snižující shlukování krevních destiček a tím riziko vzniku trombu.
- Statiny**: Léky na snížení hladiny cholesterolu v krvi.
- Léky na vysoký krevní tlak** (antihypertenziva).
- Léky na cukrovku**.
🤔 Ischemie pro laiky
Představte si, že vaše tělo je město a orgány (srdce, mozek, svaly) jsou jednotlivé domy. Krevní cévy jsou vodovodní potrubí, které do domů přivádí životně důležitou vodu (krev s kyslíkem a živinami).
- Ischemie je stav, kdy se potrubí vedoucí k jednomu domu začne ucpávat. Z kohoutku teče jen slabý pramínek vody. Dům sice ještě funguje, ale obyvatelé (buňky) strádají. To je jako angina pectoris – bolest na hrudi při námaze, kdy srdce potřebuje více krve, ale zúžená tepna mu ji nedokáže dodat.
- Infarkt nastane, když se potrubí ucpe úplně. Do domu přestane téct voda a po nějaké době začne dům chátrat a rozpadat se (tkáň odumírá). To je jako infarkt myokardu nebo mrtvice.
- Příčiny ucpání:
- Ateroskleróza**: Je to jako vodní kámen, který se léta usazuje na vnitřních stěnách potrubí a postupně ho zužuje.
- Trombóza**: Na nános vodního kamene se přichytí nečistoty a vytvoří špunt, který potrubí ucpe na místě.
- Embolie**: Kus vodního kamene nebo špuntu se utrhne, putuje potrubím a ucpe menší trubku o kus dál.
Léčba se pak snaží potrubí co nejrychleji zprůchodnit – buď "chemickým čističem" (léky na rozpuštění sraženiny), nebo mechanicky "instalatérem" (angioplastika s balónkem a stentem). Prevence je pak jako pravidelná údržba potrubí – zdravý životní styl, který zabraňuje usazování "vodního kamene".