Přeskočit na obsah

Statiny

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - léčivo

Statiny, odborně nazývané inhibitory HMG-CoA reduktázy, jsou skupinou léčiv, která se primárně používají ke snižování hladiny cholesterolu v krvi. Jsou jedněmi z nejčastěji předepisovaných léků na světě a hrají klíčovou roli v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt myokardu a cévní mozková příhoda. Jejich účinek spočívá v blokování enzymu, který je nezbytný pro tvorbu cholesterolu v játrech.

📜 Historie

Vývoj statinů je úzce spjat s výzkumem metabolismu cholesterolu. V 70. letech 20. století japonský mikrobiolog a biochemik Akira Endó hledal látky produkované mikroorganismy, které by mohly inhibovat syntézu cholesterolu. V roce 1976 jeho tým izoloval z plísně Penicillium citrinum první takovou látku, nazvanou mevastatin (ML-236B). Ačkoliv mevastatin nikdy nebyl komerčně uveden na trh kvůli obavám z toxicity u zvířecích modelů, jeho objev prokázal, že cílená inhibice HMG-CoA reduktázy je možná a účinná.

Na základě práce Endova týmu začala americká farmaceutická společnost Merck zkoumat podobné látky. V roce 1978 izolovali z plísně Aspergillus terreus látku lovastatin. Po rozsáhlých klinických studiích byl lovastatin v roce 1987 schválen americkým úřadem FDA jako první komerčně dostupný statin pod obchodním názvem Mevacor. Tento moment odstartoval novou éru v léčbě hypercholesterolemie a prevenci srdečně-cévních chorob.

Následoval vývoj dalších, účinnějších a bezpečnějších statinů:

⚙️ Mechanismus účinku

Hlavním mechanismem účinku statinů je kompetitivní inhibice enzymu HMG-CoA reduktáza (3-hydroxy-3-methylglutaryl-koenzym A reduktáza). Tento enzym je klíčový pro syntézu cholesterolu v játrech, kde katalyzuje přeměnu HMG-CoA na kyselinu mevalonovou. Tento krok je v celém procesu syntézy cholesterolu rychlost omezující, což znamená, že jeho zablokováním se efektivně zastaví celá výrobní linka.

Snížení produkce cholesterolu v jaterních buňkách (hepatocytech) vede k následné kompenzační reakci:

  1. Zvýšení počtu LDL receptorů: Jaterní buňka detekuje nedostatek cholesterolu a na svém povrchu začne vystavovat více LDL receptorů.
  2. Zvýšené vychytávání LDL cholesterolu z krve: Tyto receptory aktivně vážou a odstraňují lipoproteiny o nízké hustotě (LDL, tzv. "zlý cholesterol") z krevního oběhu.
  3. Snížení hladiny LDL cholesterolu: Výsledkem je pokles koncentrace LDL cholesterolu v krvi, což je hlavní terapeutický cíl.

Kromě snižování LDL cholesterolu mají statiny i další příznivé účinky na lipidový profil – mírně zvyšují hladinu HDL cholesterolu ("hodného cholesterolu") a snižují hladinu triglyceridů.

💡 Pleiotropní účinky

Kromě hlavního účinku na hladinu lipidů mají statiny i řadu dalších, tzv. pleiotropních účinků, které přispívají k jejich kardioprotektivnímu působení. Tyto účinky jsou nezávislé na snižování cholesterolu a zahrnují:

  • Protizánětlivé působení: Snižují hladiny zánětlivých markerů, jako je C-reaktivní protein (CRP), a stabilizují aterosklerotické pláty v cévách, čímž snižují riziko jejich prasknutí a vzniku trombu.
  • Zlepšení funkce endotelu: Podporují funkci endotelu (vnitřní výstelky cév), zlepšují jeho schopnost dilatace a snižují oxidační stres.
  • Antioxidační účinky: Snižují produkci volných radikálů v cévní stěně.
  • Antitrombotické účinky: Mírně snižují shlukování krevních destiček.

💊 Terapeutické využití

Statiny jsou indikovány v celé řadě situací spojených s rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

Primární prevence

U osob, které dosud neprodělaly kardiovaskulární příhodu (infarkt, cévní mozkovou příhodu), ale mají vysoké riziko jejího vzniku. Rizikové faktory zahrnují:

Sekundární prevence

U pacientů, kteří již prodělali kardiovaskulární příhodu. V těchto případech je léčba statiny klíčová pro snížení rizika opakování příhody a zlepšení prognózy. Indikace zahrnují stavy po:

🔬 Jednotlivé statiny a jejich vlastnosti

Statiny se liší svou účinností (potencí), farmakokinetickými vlastnostmi a rizikem interakcí. Dělí se na lipofilní (rozpustné v tucích) a hydrofilní (rozpustné ve vodě).

Přehled běžně používaných statinů
Léčivo Relativní účinnost Vlastnosti Běžné dávkování (mg/den)
Atorvastatin Vysoká Lipofilní, dlouhý poločas 10–80
Rosuvastatin Velmi vysoká Hydrofilní, nízké riziko interakcí 5–40
Simvastatin Střední Lipofilní, vysoké riziko interakcí 10–40 (dávka 80 mg se již nedoporučuje)
Lovastatin Nízká Lipofilní, prekurzor (prodrug) 20–80
Pravastatin Nízká až střední Hydrofilní, nízké riziko interakcí 10–80
Fluvastatin Nízká Lipofilní, krátký poločas 20–80

⚠️ Nežádoucí účinky a rizika

Ačkoliv jsou statiny obecně dobře snášeny, mohou se u některých pacientů vyskytnout nežádoucí účinky.

  • Myopatie (svalové potíže): Nejčastější a nejznámější nežádoucí účinek. Projevuje se jako bolest svalů (myalgie), svalová slabost nebo křeče. Ve většině případů jsou příznaky mírné.
  • Rhabdomyolýza: Vzácná, ale velmi závažná forma myopatie, při které dochází k rozpadu svalových buněk. Uvolněný myoglobin může poškodit ledviny a vést k jejich selhání. Riziko je vyšší při vysokých dávkách a v kombinaci s některými jinými léky.
  • Zvýšení jaterních enzymů: U malého procenta pacientů může dojít k asymptomatickému zvýšení hladin jaterních transamináz (ALT, AST). Většinou se jedná o přechodný jev, který nevyžaduje přerušení léčby.
  • Zvýšené riziko vzniku diabetu 2. typu: Rozsáhlé studie ukázaly, že léčba statiny, zejména ve vysokých dávkách, mírně zvyšuje riziko nově vzniklého diabetu 2. typu, a to především u pacientů, kteří již mají jiné rizikové faktory (např. obezita, prediabetes). Přínos v prevenci kardiovaskulárních příhod však u rizikových pacientů výrazně převažuje nad tímto rizikem.
  • Kognitivní poruchy: Vzácně byly hlášeny případy ztráty paměti nebo zmatenosti, které po vysazení léku odezněly. Souvislost však není jednoznačně prokázána.

🔄 Interakce s jinými léčivy

Mnoho statinů (zejména lipofilní jako simvastatin, lovastatin a atorvastatin) je metabolizováno jaterním enzymatickým systémem cytochrom P450, konkrétně izoenzymem CYP3A4. Léky, které tento enzym inhibují, mohou výrazně zvýšit hladinu statinů v krvi a tím i riziko nežádoucích účinků, zejména myopatie.

Mezi významné inhibitory CYP3A4 patří:

Hydrofilní statiny jako rosuvastatin a pravastatin nejsou významně metabolizovány přes CYP3A4, a proto mají podstatně nižší riziko těchto interakcí.

🧪 Pro laiky: Jak statiny fungují?

Představte si vaše játra jako továrnu na cholesterol. Cholesterol je pro tělo důležitý, ale když ho továrna vyrábí příliš mnoho, začne se usazovat v cévách a ucpávat je, podobně jako vodní kámen v potrubí. To může vést k infarktu nebo mrtvici.

Uvnitř této továrny je klíčový stroj, který se jmenuje HMG-CoA reduktáza. Tento stroj je hlavním motorem celé výrobní linky cholesterolu.

Statin je jako specializovaný technik, kterého pošlete do továrny. Jeho jediným úkolem je najít tento klíčový stroj a zpomalit ho. Nechá ho běžet jen na malý výkon. Tím pádem celá továrna vyrobí mnohem méně cholesterolu.

Když játra zjistí, že mají málo vlastního cholesterolu, začnou si ho stahovat z krve, aby jim nechyběl. Na svůj povrch vystrčí jakési "chapadla" (LDL receptory), kterými aktivně loví "zlý" LDL cholesterol z krevního oběhu. Výsledkem je, že se vaše krev pročistí od nadbytečného cholesterolu a riziko ucpání cév se výrazně sníží.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Statiny&oldid=17931“