Trombóza
Obsah boxu
Šablona:Infobox nemoc Trombóza je intravitální (zaživa probíhající) proces, při kterém dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu) uvnitř cévy nebo srdce. Vzniklý trombus může cévu částečně nebo úplně ucpat, což brání normálnímu průtoku krve. Trombóza je závažný stav, který může vést k život ohrožujícím komplikacím, jako je plicní embolie, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.
Trombóza se dělí na dva základní typy podle toho, ve které části oběhového systému vzniká:
- Žilní trombóza (flebotrombóza): Vzniká v žilách, nejčastěji v hlubokých žilách dolních končetin.
- Tepenná (arteriální) trombóza: Vzniká v tepnách, často na podkladě aterosklerotických plátů.
📜 Patofyziologie a vznik
Vznik trombózy je komplexní děj, který je tradičně vysvětlován pomocí tzv. Virchowovy triády, která popisuje tři hlavní faktory přispívající ke vzniku trombu:
1. Poškození cévní stěny (endotelu): Vnitřní výstelka cév, endotel, má za normálních okolností protisrážlivé vlastnosti. K jejímu poškození může dojít při úrazu, zánětu, chirurgickém zákroku nebo v důsledku aterosklerotických změn. Poškozený endotel odhalí podkladové vrstvy, což aktivuje krevní destičky a spouští srážecí kaskádu. 2. Změny v krevním proudu (hemodynamika): Zpomalení nebo turbulence krevního toku (stáza) zvyšuje riziko trombózy. Krevní destičky a srážecí faktory se hromadí v určitých místech, což usnadňuje jejich aktivaci. Typickými příklady jsou dlouhodobé sezení nebo ležení (imobilizace), srdeční selhání nebo fibrilace síní. 3. Změny ve složení krve (hyperkoagulace): Jedná se o stav zvýšené srážlivosti krve. Může být vrozený (např. Leidenská mutace faktoru V, deficit antitrombinu) nebo získaný (např. při nádorových onemocněních, v těhotenství, při užívání hormonální antikoncepce nebo při dehydrataci).
Samotný proces tvorby trombu začíná adhezí a agregací krevních destiček na poškozeném místě. Aktivované destičky uvolňují látky, které spouští koagulační kaskádu – sérii enzymatických reakcí, na jejímž konci je přeměna rozpustného fibrinogenu na nerozpustnou síť fibrinových vláken. Tato síť zpevní původní shluk destiček a zachytí další krevní elementy (červené krvinky, bílé krvinky), čímž vzniká pevný trombus.
🩸 Typy trombózy
🦵 Žilní trombóza (flebotrombóza)
Žilní trombóza postihuje žilní systém, kde je krevní tlak nižší a tok pomalejší. Nejčastější a nejznámější formou je hluboká žilní trombóza (HŽT).
Hluboká žilní trombóza (HŽT)
Hluboká žilní trombóza (anglicky Deep Vein Thrombosis, DVT) je vznik trombu v hlubokém žilním systému, nejčastěji v žilách dolních končetin (lýtkové, stehenní, pánevní žíly). Méně často se může vyskytnout v horních končetinách nebo v břišních žilách.
Hlavním nebezpečím HŽT je riziko utržení části trombu, který se pak jako embolus dostane krevním řečištěm přes pravou komoru srdeční do plic, kde ucpe některou z plicních tepen. Tento stav se nazývá plicní embolie a může být smrtelný.
Povrchová tromboflebitida
Jedná se o zánět a srážení krve v povrchových žilách, často v souvislosti s varixy. Projevuje se jako bolestivý, zarudlý a zatvrdlý pruh na kůži. Obvykle není tak nebezpečná jako HŽT, ale může být signálem zvýšeného rizika nebo může přejít do hlubokého žilního systému.
❤️ Tepenná (arteriální) trombóza
Tepenná trombóza vzniká v tepnách, kde je krevní tok rychlý a tlak vysoký. Nejčastěji nasedá na prasklý aterosklerotický plát v cévní stěně. Důsledky jsou obvykle okamžité a dramatické, protože dochází k akutnímu přerušení dodávky okysličené krve do tkání.
- Koronární trombóza: Uzávěr věnčité tepny zásobující srdeční sval vede k akutnímu infarktu myokardu.
- Cerebrální trombóza: Uzávěr mozkové tepny způsobuje ischemickou cévní mozkovou příhodu (mrtvici).
- Periferní arteriální trombóza: Uzávěr tepen v končetinách (nejčastěji dolních) vede k akutní končetinové ischemii, která může skončit amputací, pokud není rychle obnoven průtok krve.
⚠️ Rizikové faktory
Existuje mnoho faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku trombózy. Lze je rozdělit na vrozené a získané.
- Imobilizace: Dlouhé cestování (letadlem, autem), upoutání na lůžko po operaci nebo nemoci.
- Chirurgické zákroky a úrazy: Zejména velké operace v oblasti břicha, pánve a ortopedické operace (např. náhrada kyčelního nebo kolenního kloubu).
- Nádorová onemocnění: Některé typy rakoviny produkují látky podporující srážení krve.
- Těhotenství a šestinedělí: Hormonální změny a tlak zvětšené dělohy na pánevní žíly zvyšují riziko.
- Hormonální léčba: Užívání kombinované hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie.
- Věk: Riziko stoupá s věkem, zejména po 40. roce života.
- Obezita: Zvyšuje zánětlivou aktivitu v těle a zhoršuje žilní návrat.
- Kouření: Poškozuje endotel a zvyšuje srážlivost krve.
- Vrozené trombofilní stavy: Genetické mutace, jako je Leidenská mutace faktoru V nebo mutace protrombinového genu.
- Chronická onemocnění: Srdeční selhání, chronická obstrukční plicní nemoc, zánětlivá střevní onemocnění (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida).
- Centrální žilní katetr: Může mechanicky dráždit cévní stěnu.
🩺 Příznaky a diagnostika
Příznaky trombózy se liší podle její lokalizace.
- Hluboká žilní trombóza (HŽT):
* Otok postižené končetiny (často jednostranný). * Bolest, která se může zhoršovat při chůzi nebo stání. * Pocit napětí nebo tíhy v končetině. * Zarudnutí nebo namodralé zbarvení kůže. * Zvýšená teplota kůže v postižené oblasti. * Někdy může být HŽT zcela bezpříznaková.
- Plicní embolie:
* Náhlá dušnost. * Ostrá bolest na hrudi, zhoršující se při nádechu. * Kašel, někdy s vykašláváním krve (hemoptýza). * Zrychlený srdeční tep (tachykardie). * Závrať nebo mdloba.
- Tepenná trombóza:
* Příznaky odpovídají postiženému orgánu – bolest na hrudi u infarktu, poruchy hybnosti, řeči nebo vidění u mrtvice, náhlá krutá bolest, bledost a chlad končetiny u periferní trombózy.
Diagnostické metody
- Krevní testy: Stanovení hladiny D-dimerů. D-dimery jsou produkty rozpadu fibrinu. Jejich nízká hladina s vysokou pravděpodobností vylučuje přítomnost trombózy. Zvýšená hladina však není specifická jen pro trombózu.
- Dopplerovská ultrasonografie: Neinvazivní, rychlá a přesná metoda pro zobrazení žil a průtoku krve v nich. Je to metoda první volby při podezření na HŽT.
- CT angiografie: Zobrazovací metoda s použitím kontrastní látky, která je zlatým standardem pro diagnostiku plicní embolie.
- Flebografie (venografie): Invazivní metoda, při které se do žíly vstříkne kontrastní látka a pomocí rentgenu se zobrazí žilní systém. Dnes se používá zřídka.
- EKG a stanovení srdečních enzymů při podezření na infarkt myokardu.
- CT nebo magnetická rezonance mozku při podezření na cévní mozkovou příhodu.
💊 Léčba a prevence
Léčba
Cílem léčby je zabránit dalšímu růstu trombu, předejít vzniku plicní embolie a minimalizovat riziko dlouhodobých následků.
- Antikoagulační léčba: Základem léčby jsou léky na ředění krve (antikoagulancia). Zabraňují dalšímu srážení krve a umožňují tělu, aby vlastními mechanismy postupně rozpustilo existující sraženinu.
* Hepariny: Nízkomolekulární hepariny (LMWH) se aplikují podkožně a působí rychle. * Warfarin: Starší lék podávaný v tabletách, jehož účinek nastupuje pomaleji a vyžaduje pravidelné monitorování krevní srážlivosti (test INR). * Nová orální antikoagulancia (NOAC/DOAC): Moderní léky (např. rivaroxaban, apixaban, dabigatran), které se podávají v tabletách, mají rychlý nástup účinku a nevyžadují pravidelné monitorování.
- Trombolýza: Podání léků, které aktivně rozpouštějí krevní sraženinu. Používá se u závažných stavů, jako je masivní plicní embolie nebo rozsáhlá HŽT, kvůli vyššímu riziku krvácení.
- Mechanická trombektomie: Invazivní zákrok, při kterém se trombus mechanicky odstraní pomocí katetru zavedeného do cévy.
- Kompresní terapie: Nošení elastických kompresních punčoch pomáhá snižovat otok a bolest a je klíčové v prevenci posttrombotického syndromu.
Prevence
Prevence (profylaxe) je zásadní u rizikových pacientů, například po velkých operacích nebo u imobilizovaných nemocných.
- Časná mobilizace a rehabilitace po operacích.
- Používání kompresních punčoch nebo přístrojové intermitentní komprese.
- Podávání nízkých dávek antikoagulancií (farmakologická profylaxe).
- Úprava životního stylu: zanechání kouření, redukce hmotnosti, pravidelný pohyb.
- Dostatečná hydratace při dlouhém cestování a pravidelné protahování končetin.
📈 Komplikace a prognóza
- Plicní embolie: Nejzávažnější akutní komplikace HŽT.
- Posttrombotický syndrom (PTS): Dlouhodobá komplikace HŽT, která postihuje až 50 % pacientů. Projevuje se chronickým otokem, bolestí, změnami barvy kůže a v nejtěžších případech vznikem bércových vředů. Je způsobena poškozením žilních chlopní trombem.
- Rekurence (návrat) trombózy: Riziko opakování trombózy je po prodělané příhodě zvýšené.
- Komplikace tepenné trombózy zahrnují trvalé následky po mrtvici, srdeční selhání po infarktu nebo ztrátu končetiny.
Prognóza závisí na lokalizaci, rozsahu trombózy a včasnosti zahájení léčby. Správně léčená HŽT má dobrou prognózu, ale riziko komplikací, zejména PTS, zůstává. Masivní plicní embolie a akutní tepenné uzávěry jsou život ohrožující stavy s vysokou mortalitou.
🧑🏫 Pro laiky: Co je to krevní sraženina a proč je nebezpečná?
Představte si vaše cévy jako systém silnic a dálnic, po kterých proudí krev jako auta. Srážení krve je normálně užitečný proces, podobný práci silničářů, kteří rychle opraví díru v silnici (poranění), aby nedošlo k velké nehodě (vykrvácení).
Trombóza je situace, kdy tito "silničáři" začnou stavět masivní a zbytečnou zátarasu (krevní sraženinu neboli trombus) uprostřed fungující dálnice, aniž by došlo k nehodě. Tento zátaras zpomaluje a nakonec může úplně zastavit provoz.
- Problém č. 1: Dopravní kolaps (ucpání cévy)
* Když se ucpe žíla na noze (hluboká žilní trombóza), krev se nemůže vracet k srdci. Noha oteče, bolí a je zarudlá – jako když se na příjezdové cestě k městu vytvoří obrovská zácpa. * Když se ucpe tepna vedoucí k srdci nebo mozku, je to mnohem horší. Tyto orgány nedostanou kyslík a živiny a začnou odumírat. To je podstata infarktu a mrtvice.
- Problém č. 2: Utržený kus zátarasy na cestě (embolie)
* Někdy se kus sraženiny utrhne a začne cestovat po krevním oběhu jako neřízená střela (tomu se říká embolus). * Pokud tento kus doputuje z nohy až do plic, může ucpat životně důležité cévy. To je plicní embolie – jako by kamion zablokoval hlavní křižovatku v celém městě. Doprava se zhroutí, což může být smrtelné.
Stručně řečeno, trombóza je nebezpečná, protože vytváří "dopravní zácpy" v cévách, které mohou poškodit orgány, a protože z ní mohou vznikat "utržené kamiony", které způsobí fatální nehody v plicích, mozku nebo srdci.