Tepna

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - orgán Tepna (latinsky arteria, plurál arteriae) je céva, která vede krev směrem od srdce. Tepny jsou součástí velkého (tělního) i malého (plicního) krevního oběhu. Ve velkém krevním oběhu vedou tepny okysličenou krev, zatímco v malém krevním oběhu vedou krev odkysličenou z pravé srdeční komory do plic. Stěna tepen je silná, pružná a svalnatá, aby dokázala odolávat vysokému tlaku krve pumpované ze srdce. Největší tepnou v lidském těle je aorta.

Tepny se postupně větví na stále menší cévy, které se nazývají tepénky neboli arterioly. Ty nakonec přecházejí v síť krevních kapilár, kde dochází k výměně látek mezi krví a tkáněmi.

🏛️ Stavba tepenné stěny

Stěna tepny se skládá ze tří základních vrstev, které se liší svou stavbou v závislosti na typu a velikosti tepny.

Vnitřní vrstva (Tunica intima)

Jedná se o nejvnitřnější vrstvu, která je v přímém kontaktu s protékající krví. Skládá se z:

Endotel: Jedna vrstva plochých buněk, které tvoří hladký povrch, minimalizují tření a zabraňují srážení krve. Endotelové buňky jsou metabolicky aktivní a produkují látky ovlivňující svalovinu cévní stěny (např. oxid dusnatý).
Subendotelová vrstva: Tenká vrstva řídkého kolagenního vaziva, která spojuje endotel s další vrstvou.
Membrana elastica interna: Fenestrovaná (proděravěná) blanka z elastických vláken, která odděluje tunica intima od tunica media. Umožňuje difúzi látek mezi vrstvami.

Střední vrstva (Tunica media)

Tato vrstva je obvykle nejsilnější a je zodpovědná za pružnost a kontraktilitu tepny. Její složení určuje typ tepny:

Hladká svalovina: Buňky hladkého svalstva jsou uspořádány do spirál. Jejich stah (vazokonstrikce) nebo uvolnění (vazodilatace) reguluje průměr cévy, a tím i průtok krve a krevní tlak.
Elastická vlákna: Zajišťují pružnost tepny, která se při každém stahu srdce (systole) roztáhne a při jeho uvolnění (diastole) se vrací do původního stavu. Tento jev, známý jako Windkesselův jev, pomáhá udržovat plynulý tok krve.
Kolagenní vlákna: Poskytují stěně pevnost a odolnost proti přetržení.
Membrana elastica externa: Další elastická membrána, která odděluje tunica media od vnější vrstvy.

Vnější vrstva (Tunica adventitia/externa)

Vnější obal tepny tvořený převážně vazivem.

Kolagenní a elastická vlákna: Zajišťují ukotvení cévy v okolních tkáních.
Vasa vasorum (cévy cév): Síť malých cévek, které vyživují vnější části stěny velkých tepen, kam již nemohou živiny difundovat z protékající krve.
Nervi vasorum (nervy cév): Autonomní nervová vlákna, která inervují hladkou svalovinu ve střední vrstvě a regulují tak průměr tepny.

⚙️ Funkce tepen

Tepenný systém plní v těle několik klíčových úkolů:

Transport krve: Hlavní funkcí je rychlý a efektivní rozvod okysličené krve a živin od srdce ke všem orgánům a tkáním. V plicním oběhu transportují odkysličenou krev do plic k okysličení.
Udržování krevního tlaku: Díky své pružnosti (zejména velké elastické tepny) přeměňují nárazový tok krve ze srdce na plynulejší proudění. Tím stabilizují krevní tlak v průběhu srdečního cyklu.
Regulace průtoku krve: Svalnaté tepny a arterioly mohou měnit svůj průměr a aktivně tak regulovat, kolik krve poteče do jednotlivých orgánů podle jejich aktuální metabolické potřeby. Například při sportu se zvyšuje průtok krve do svalů a snižuje v trávicí soustavě.

🔬 Typy tepen

Tepny se dělí podle své stavby a funkce na tři hlavní typy.

Elastické tepny (vodivé)

Jsou to největší tepny v těle, které vycházejí přímo ze srdce nebo jsou jeho hlavními větvemi. Patří sem aorta, plicnice (truncus pulmonalis) a jejich bezprostřední větve (např. krkavice, tepna podklíčková).

Stavba: Jejich tunica media obsahuje velké množství elastických membrán a vláken a relativně méně hladké svaloviny.
Funkce: Jejich hlavní úlohou je vést krev ze srdce a tlumit tlakové nárazy vznikající při systole. Během systoly se jejich stěna roztáhne a naakumuluje část energie, kterou pak během diastoly uvolní a udržuje tak krev v pohybu.

Muskulární tepny (distribuční)

Tvoří většinu pojmenovaných tepen v těle a navazují na elastické tepny. Příklady zahrnují tepna vřetenní (a. radialis), tepna stehenní (a. femoralis) nebo věnčité tepny.

Stavba: Jejich tunica media je tvořena převážně buňkami hladké svaloviny (až 40 vrstev). Mají výraznou membrana elastica interna.
Funkce: Jejich primární rolí je distribuce krve do jednotlivých orgánů a částí těla. Díky silné svalové vrstvě mohou aktivně regulovat průtok krve pomocí vazokonstrikce a vazodilatace.

Arterioly (tepénky)

Jedná se o nejmenší tepny s průměrem pod 0,1 mm, které předcházejí kapilární síti.

Stavba: Mají jen jednu až dvě vrstvy hladkých svalových buněk ve své tunica media.
Funkce: Jsou hlavním místem odporu v krevním řečišti. Jejich tonus (stupeň stažení) je klíčovým faktorem pro regulaci celkového krevního tlaku a pro řízení lokálního prokrvení tkání.

🩺 Klinický význam a onemocnění

Tepny jsou postihovány řadou závažných onemocnění, která patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v rozvinutých zemích.

Ateroskleróza: Také známá jako "kornatění tepen". Jedná se o chronický zánětlivý proces, při kterém se do stěny tepny ukládají tukové látky (hlavně cholesterol), vápník a další složky, čímž vznikají tzv. aterosklerotické pláty. Ty zužují průsvit tepny, omezují průtok krve a mohou prasknout, což vede ke vzniku krevní sraženiny a následnému infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.
Hypertenze (vysoký krevní tlak): Dlouhodobě zvýšený tlak krve poškozuje endotel a přetěžuje stěnu tepen, což urychluje rozvoj aterosklerózy a zvyšuje riziko prasknutí cévy.
Aneurysma (výduť): Oslabená stěna tepny se vlivem tlaku krve patologicky vyklene. Aneurysma může růst a hrozí jeho prasknutí (ruptura), které způsobuje masivní vnitřní krvácení a je často smrtelné. Nejčastěji se vyskytuje na aortě nebo na tepnách v mozku.
Trombóza a embolie: V tepně může vzniknout krevní sraženina (trombus), která ji ucpe. Pokud se trombus nebo jeho část utrhne a je krevním proudem zanesen na jiné místo, kde cévu ucpe, nazývá se embolus.
Vaskulitida: Zánětlivé onemocnění cévní stěny, které může být způsobeno infekcí nebo autoimunitní reakcí.

🌍 Srovnání s žilami

Tepny a žíly jsou dva základní typy cév, které se liší stavbou i funkcí.

Vlastnost	Tepna (Arteria)	Žíla (Vena)
Směr toku krve	Od srdce	K srdci
Krev (tělní oběh)	Okysličená (jasně červená)	Odkysličená (tmavě červená)
Krevní tlak	Vysoký, pulzující	Nízký, plynulý
Stěna	Silná, svalnatá, elastická	Tenčí, méně svalnatá
Průsvit	Menší, kulatý	Větší, často zborcený
Chlopně	Ne (kromě aorty a plicnice)	Ano (zejména na končetinách)
Uložení	Hlouběji v těle	Povrchově i hluboko

💡 Zajímavosti

Název "arteria" pochází z řeckého slova ἀρτηρία (artēria), což znamená "průdušnice" nebo "trubice se vzduchem". Starověcí anatomové se domnívali, že tepny obsahují vzduch, protože je po smrti nacházeli prázdné (krev se přesunula do žilního systému).
Aorta, největší tepna, má u dospělého člověka průměr asi 2,5–3,5 cm.
Tepny nemají chlopně (s výjimkou poloměsíčitých chlopní na začátku aorty a plicnice), protože vysoký tlak krve ze srdce zabraňuje zpětnému toku.
Puls, který lze nahmatat například na zápěstí (tepna vřetenní) nebo na krku (krkavice), je tlaková vlna šířící se stěnou tepen po každém stahu srdce.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si oběhový systém jako dopravní síť ve městě. Srdce je hlavní čerpací stanice. Tepny jsou v tomto přirovnání hlavní dálnice a rychlostní silnice, které rozvádějí "zásilky" (okysličenou krev a živiny) z centrálního skladu (srdce) do všech čtvrtí (orgánů a tkání). Stěny těchto dálnic musí být velmi silné a pružné, aby vydržely obrovský tlak dopravy, která je na ně vypouštěna v nárazech. Když se tepna ucpe (například kvůli "nehodě" v podobě krevní sraženiny nebo "zúžení vozovky" kvůli ateroskleróze), doprava do dané čtvrti se zastaví a ta začne odumírat – to je princip infarktu nebo mrtvice.

Šablona:Aktualizováno