Žíla

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - orgán Žíla (latinsky vena) je céva, která vede krev směrem k srdci. Většina žil v těle, patřících do velkého (systémového) krevního oběhu, transportuje odkysličenou krev z tkání zpět do pravé srdeční síně. Výjimkou jsou plicní žíly, které vedou okysličenou krev z plic do levé srdeční síně, a pupečníková žíla, která v prenatálním období přivádí okysličenou krev z placenty do plodu.

Žíly tvoří společně s tepnami a vlásečnicemi komplexní síť oběhové soustavy. Na rozdíl od tepen mají žíly tenčí a méně pružnou stěnu, protože v nich panuje výrazně nižší krevní tlak. Charakteristickým znakem mnoha žil, zejména na končetinách, je přítomnost žilních chlopní, které zabraňují zpětnému toku krve.

🏛️ Stavba a struktura

Stěna žíly je, podobně jako u tepny, tvořena třemi základními vrstvami, které jsou však obecně tenčí a obsahují méně svalových a elastických vláken.

Vrstvy žilní stěny

Tunica intima (vnitřní vrstva): Je tvořena jednou vrstvou plochých endotelových buněk, které jsou v přímém kontaktu s protékající krví. Hladký povrch endotelu minimalizuje tření a brání srážení krve. Pod endotelem se nachází tenká vrstva subendoteliálního vaziva.
Tunica media (střední vrstva): Je výrazně tenčí než u tepen. Obsahuje několik vrstev hladké svaloviny uspořádaných do spirály a menší množství elastických a kolagenních vláken. Kontrakce této svaloviny (venokonstrikce) umožňuje regulovat objem krve v žilním řečišti.
Tunica adventitia (zevní vrstva): Je nejtlustší vrstvou žilní stěny, zejména u velkých žil. Je tvořena převážně kolagenním vazivem, které žílu zpevňuje a ukotvuje v okolních tkáních. Obsahuje také nervová vlákna a u velkých žil i systém drobných cév pro výživu cévní stěny (vasa vasorum).

Žilní chlopně

Žilní chlopně jsou klíčovou strukturou pro zajištění jednosměrného toku krve, především v končetinách, kde krev proudí proti gravitaci. Jedná se o poloměsíčité duplikatury (záhyby) vnitřní vrstvy (tunica intima). Fungují jako jednocestné ventily – když krev proudí směrem k srdci, chlopně se přitisknou ke stěně žíly. Při pokusu o zpětný tok se kapsy chlopní naplní krví a uzavřou průsvit cévy. Chlopně se nenacházejí v žilách hrudníku, břicha, mozku ani v nejmenších žilkách (venulách).

Srovnání s tepnami

| Vlastnost | Žíla (Vena) | Tepna (Arteria) | |---|---|---| | Směr toku krve | K srdci | Od srdce | | Tlak krve | Nízký (cca 10 mmHg) | Vysoký (cca 120/80 mmHg) | | Tloušťka stěny | Tenká | Tlustá a svalnatá | | Průsvit (lumen) | Větší, často nepravidelný | Menší, kruhový | | Chlopně | Přítomny (hlavně v končetinách) | Nepřítomny (kromě aorty a plicnice) | | Obsah kyslíku | Odkysličená krev (kromě plicních žil) | Okysličená krev (kromě plicních tepen) | | Barva krve | Tmavě červená | Jasně červená |

⚙️ Funkce

Žíly plní v těle několik zásadních úkolů.

Návrat krve do srdce

Hlavní funkcí žil je odvádět odkysličenou krev a odpadní látky (např. oxid uhličitý) z tkání a orgánů zpět do pravé síně srdce. Tento proces je náročný, protože krev v žilách proudí pod nízkým tlakem a často proti gravitaci. K návratu krve přispívá několik mechanismů:

Svalová pumpa: Stahy kosterních svalů (zejména na dolních končetinách) stlačují hluboké žíly a vytlačují krev směrem k srdci. Žilní chlopně brání jejímu zpětnému toku.
Dýchací pohyby: Při nádechu klesá tlak v hrudníku a stoupá v břiše, což nasává krev z břišních žil do hrudních a dále do srdce.
Zbytkový krevní tlak: Tlak, který v cévním řečišti zbývá po průchodu kapilárami.
Srdeční činnost: Sání krve do síní během diastoly.

Krevní rezervoár

Žilní systém je velmi roztažitelný a za klidových podmínek obsahuje přibližně 60–70 % celkového objemu krve v těle. Díky tomu funguje jako důležitý rezervoár. Při zvýšené potřebě (např. při fyzické zátěži nebo krvácení) může sympatický nervový systém vyvolat zúžení žil (venokonstrikci), čímž se krev rychle mobilizuje a přesune do aktivní cirkulace.

Termoregulace

Povrchové žíly, které leží blízko pod kůží, hrají roli v regulaci tělesné teploty. V teplém prostředí se tyto žíly rozšiřují (vazodilatace), což umožňuje větší průtok krve a efektivnější odevzdávání tepla do okolí. V chladu se naopak stahují (vazokonstrikce), aby se tepelné ztráty minimalizovaly.

🗺️ Dělení žil

Žíly lze klasifikovat podle několika kritérií, nejčastěji podle jejich uložení v těle nebo podle velikosti.

Podle uložení

Povrchové žíly (Venae superficiales): Nacházejí se v podkožním vazivu. Jsou dobře viditelné, zejména na končetinách (např. vena saphena magna na noze nebo vena cephalica na paži). Slouží k odvodu krve z kůže a podkoží a hrají významnou roli v termoregulaci. Z těchto žil se nejčastěji odebírá krev.
Hluboké žíly (Venae profundae): Probíhají hluboko v těle, obvykle doprovázejí stejnojmenné tepny (často v páru). Odvádějí většinu krve z končetin (asi 90 %) a jsou součástí svalové pumpy.
Spojovací žíly (Perforátory): Krátké žíly, které propojují povrchový a hluboký žilní systém. Jsou vybaveny chlopněmi, které umožňují tok krve pouze z povrchu do hloubky.

Podle velikosti

Venuly: Nejmenší žíly, které navazují na kapilární síť. Sbírají krev z kapilár a postupně se spojují do větších žil.
Malé a střední žíly: Většina pojmenovaných žil v těle. Mají dobře vyvinuté chlopně.
Velké žíly: Největší žíly v těle, jako je horní dutá žíla (vena cava superior) a dolní dutá žíla (vena cava inferior), které ústí přímo do pravé síně srdce.

🩺 Klinický význam a onemocnění

Onemocnění žilního systému jsou velmi častá a mohou mít vážné zdravotní následky.

Křečové žíly (varixy): Rozšířené, vinuté a viditelné povrchové žíly, nejčastěji na dolních končetinách. Vznikají v důsledku oslabení žilní stěny a nedomykavosti chlopní, což vede k hromadění krve a zvýšení tlaku v žilách.
Hluboká žilní trombóza (HŽT): Vznik krevní sraženiny (trombus) v hlubokém žilním systému, nejčastěji na dolní končetině. Je to závažný stav, protože část trombu se může utrhnout a jako embolus doputovat do plic, kde způsobí život ohrožující plicní embolii.
Zánět žil (flebitida): Zánět žilní stěny, který může postihnout povrchové (tromboflebitida) i hluboké žíly. Často je spojen s tvorbou krevní sraženiny.
Chronická žilní nedostatečnost: Dlouhodobý stav, kdy žíly nejsou schopny efektivně odvádět krev z končetin. Projevuje se otoky, bolestí, změnami na kůži a v pokročilých stádiích i bércovými vředy.

Žíly mají také zásadní význam v medicíně pro nitrožilní (intravenózní) aplikaci léků, infuzí, krevních transfuzí a pro odběr vzorků krve pro diagnostické účely.

📜 Historie výzkumu

Představy o funkci žil a tepen se v historii výrazně měnily. Ve starověku, například řecký lékař Galén, se domníval, že krev vzniká v játrech a odtud je žilami rozváděna do těla, kde je spotřebována. Tepny podle něj obsahovaly "vzdušného ducha" (pneuma).

Zásadní obrat přinesl až v 17. století anglický lékař William Harvey. Ve svém díle De Motu Cordis (O pohybu srdce) z roku 1628 jako první správně popsal krevní oběh. Na základě experimentů a pozorování prokázal, že srdce funguje jako pumpa a že krev v těle cirkuluje v uzavřeném systému. Správně identifikoval funkci žil jako cév vedoucích krev zpět do srdce a popsal význam žilních chlopní, které brání zpětnému toku. Jeho objev položil základy moderní fyziologie a kardiologie.

💡 Pro laiky: Žíly zjednodušeně

Představte si oběhový systém jako dopravní síť ve městě. Srdce je hlavní centrála a pumpa. Tepny jsou jako dálnice, které rychle rozvážejí čerstvé zásoby (okysličenou krev) z centrály do všech čtvrtí (orgánů a tkání). Žíly jsou naopak místní a sběrné silnice, které svážejí "odpad" (odkysličenou krev s oxidem uhličitým) zpět do centrály k "vyčištění" (okysličení v plicích).

Proč jsou žíly modré? Ačkoliv se žíly pod kůží jeví jako modré, krev v nich modrá není. Je pouze tmavší červená, protože neobsahuje tolik kyslíku. Modrá barva je optický klam způsobený tím, jak světlo prochází vrstvami kůže a jak jsou různé vlnové délky světla pohlcovány a odráženy.
Jak teče krev do kopce? V nohách musí krev téct proti gravitaci. Pomáhají jí v tom dva hlavní mechanismy. Zaprvé, malé "záklopky" (chlopně) v žilách fungují jako jednosměrné dveře a brání krvi, aby padala zpět dolů. Zadruhé, když chodíte nebo hýbete nohama, vaše svaly se stahují, mačkají žíly a vytlačují krev směrem nahoru k srdci. Proto je pravidelný pohyb důležitý pro zdravé žíly.

Šablona:Aktualizováno