William Harvey
Obsah boxu
William Harvey (* 1. dubna 1578, Folkestone – 3. června 1657, Roehampton) byl anglický lékař, anatom a fyziolog, který jako první v západním světě kompletně a detailně popsal systémovou cirkulaci krve v těle, poháněnou srdcem. Jeho objev představoval jeden z největších milníků v historii medicíny a znamenal zásadní odklon od starověkých teorií Galéna, které dominovaly evropskému lékařství po více než 1400 let. Své poznatky publikoval v roce 1628 ve svém stěžejním díle Exercitatio Anatomica de Motu Cordis et Sanguinis in Animalibus (Anatomické pojednání o pohybu srdce a krve u živočichů), známém také jako De Motu Cordis.
🧬 Život a vzdělání
William Harvey se narodil ve městě Folkestone v hrabství Kent jako nejstarší z devíti dětí Thomase Harveyho, úspěšného obchodníka a pozdějšího starosty města. Jeho vzdělání začalo na The King's School v Canterbury. V šestnácti letech, v roce 1593, byl přijat na Gonville and Caius College na Univerzitě v Cambridgi, kde studoval umění a medicínu. Studium zde dokončil v roce 1597.
Pro další, hlubší studium medicíny se rozhodl odejít na italskou Univerzitu v Padově, která byla v té době nejprestižnějším lékařským centrem v Evropě. Zde studoval pod vedením slavného anatoma Hieronyma Fabricia z Aquapendente. Právě Fabricius v roce 1574 popsal žilní chlopně, ale jejich funkci si vykládal nesprávně – domníval se, že pouze zpomalují tok krve, nikoli že mu brání v návratu. Studium v Padově, centru renesanční vědy a anatomických pitev, mělo na Harveyho formování klíčový vliv. V roce 1602 zde získal doktorát z medicíny s vynikajícím prospěchem.
Po návratu do Anglie se usadil v Londýně, kde v roce 1604 získal licenci k provozování lékařské praxe a oženil se s Elizabeth Browne, dcerou Lancelota Browna, osobního lékaře královny Alžběty I. V roce 1607 se stal členem Královské lékařské koleje (Royal College of Physicians) a v roce 1609 byl jmenován lékařem v Nemocnici svatého Bartoloměje (St Bartholomew's Hospital), kde působil téměř po celý zbytek své kariéry.
🔬 Vědecká práce a objev krevního oběhu
Harveyho největší přínos vědě spočívá v jeho systematickém a experimentálním přístupu. Na rozdíl od svých předchůdců se nespoléhal pouze na autoritu starověkých textů, ale prováděl vlastní pečlivá pozorování, pitvy a vivisekce na desítkách druhů zvířat.
🩸 Galénova teorie
Před Harveym dominovala evropské medicíně teorie řeckého lékaře Galéna z 2. století n. l. Podle Galéna existovaly dva oddělené krevní systémy:
- Žilní systém: Krev se tvořila v játrech z potravy, odtud proudila do celého těla, kde byla spotřebována jako živina.
- Tepenný systém: Krev vznikala v srdci, kde se mísila se vzduchem z plic, a rozváděla "životního ducha".
Galén se domníval, že krev proudí cévami tam a zpět jako příliv a odliv a že mezi levou a pravou srdeční komorou existují neviditelné póry, kterými krev prosakuje. Tato teorie, ač chybná, byla po staletí prakticky nezpochybňována.
📖 De Motu Cordis (1628)
Ve svém 72stránkovém spisu De Motu Cordis Harvey systematicky vyvrátil Galénovy představy a představil ucelený model krevního oběhu. Jeho argumentace byla postavena na třech hlavních pilířích:
- Kvantitativní důkaz: Harvey provedl jednoduchý, ale geniální výpočet. Změřil objem levé srdeční komory a zjistil, že pojme přibližně 2 unce (asi 60 ml) krve. Při srdeční frekvenci 72 úderů za minutu by srdce za hodinu přečerpalo 72 × 60 × 2 = 8640 uncí krve, což je více než trojnásobek váhy dospělého muže. Bylo naprosto nemyslitelné, aby játra dokázala tak obrovské množství krve neustále vyrábět z potravy. Z toho logicky vyplynulo, že krev musí v těle cirkulovat v uzavřeném okruhu.
- Mechanický důkaz: Harvey popsal srdce nikoli jako zdroj tepla, ale jako svalovou pumpu. Pozoroval, že při stahu (systole) srdce bledne a zmenšuje svůj objem, čímž vypuzuje krev do tepen. Naopak při uvolnění (diastole) se plní krví.
- Anatomický důkaz: Správně pochopil funkci žilních chlopní, které objevil jeho učitel Fabricius. Experimenty s podvazováním končetin (ligaturou) prokázal, že chlopně umožňují tok krve pouze jedním směrem – k srdci. Když zaškrtil paži, žíly se nalily krví pod místem zaškrcení, zatímco tepny nad ním. To byl jasný důkaz jednosměrného proudění.
Harvey tak popsal velký (systémový) i malý (plicní) krevní oběh jako jeden propojený systém. Jediným chybějícím článkem jeho teorie byly kapiláry – mikroskopické cévy spojující tepny a žíly. Jejich existenci Harvey správně předpověděl, ale nemohl je pozorovat, protože mikroskop ještě nebyl dostatečně vyvinut. Kapiláry objevil až v roce 1661 Marcello Malpighi.
🥚 Práce v embryologii
Kromě krevního oběhu se Harvey intenzivně věnoval také embryologii. Svá pozorování shrnul v knize Exercitationes de Generatione Animalium (Pojednání o plození živočichů), vydané v roce 1651. V ní studoval vývoj kuřete ve vejci a embryí savců. Zpopularizoval slavnou tezi ex ovo omnia ("vše z vejce"), čímž vyjádřil přesvědčení, že všichni živočichové, včetně savců, pocházejí z vajíčka. Ačkoliv savčí vajíčko bylo objeveno až o dvě století později, Harveyho práce položila základy moderní embryologie.
👑 Služba u dvora a pozdější život
Harveyho pověst rostla a v roce 1618 byl jmenován osobním lékařem krále Jakuba I. Stuarta. Po jeho smrti pokračoval ve službě u jeho syna, krále Karla I. Stuarta. Během anglické občanské války zůstal věrný králi a byl přítomen například v bitvě u Edgehill v roce 1642. Během nepokojů byl jeho dům v Londýně vyrabován a mnoho jeho cenných anatomických poznámek a záznamů bylo zničeno, což byla pro vědu velká ztráta.
Po porážce royalistů se Harvey stáhl do ústraní a žil u svých bratrů. Zemřel 3. června 1657 ve věku 79 let, pravděpodobně na následky mozkové mrtvice. Je pohřben v rodinné hrobce v Hempsteadu v hrabství Essex.
🏛️ Odkaz a význam
Objev krevního oběhu je považován za jeden z nejzásadnějších v historii biologie a medicíny. Harveyho práce znamenala revoluci v chápání lidského těla a fyziologie. Jeho důraz na experiment, pozorování a kvantifikaci se stal vzorem pro moderní vědeckou metodu. Tím, že vyvrátil staletou autoritu Galéna na základě empirických důkazů, pomohl nastartovat vědeckou revoluci 17. století. Jeho poznatky otevřely cestu pro další objevy v oblasti fyziologie, farmakologie a chirurgie.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že vaše tělo je město a krev je doručovací služba, která rozváží kyslík a živiny (palivo) do každého domu (buňky) a odváží odpad.
- **Stará představa (Galén):** Lidé si mysleli, že palivo se vyrábí v jedné továrně (játrech), rozveze se po městě a tam se prostě spotřebuje. Každý den se muselo vyrobit úplně nové palivo.
- **Harveyho objev:** William Harvey zjistil, že to tak není. Zjistil, že uprostřed města je obrovská pumpa (srdce). Tato pumpa neustále tlačí stejnou krev dokola a dokola v uzavřeném potrubí. Krev se tedy nespotřebovává, ale cirkuluje. Z pumpy vede potrubí (tepny) do všech částí města. Tam krev odevzdá kyslík a živiny a nabere odpad. Pak se jiným potrubím (žílami) vrací zpět k pumpě. Než ji pumpa pošle znovu do města, pošle ji na rychlou "čistící" zastávku do plic, kde se nabere čerstvý kyslík. Harvey tak dokázal, že naše tělo má úžasně efektivní recyklační systém krevního oběhu.