Galénos
Obsah boxu
| Galénos z Pergamu | |
|---|---|
| Datum narození | cca 129 |
| Místo narození | Pergamon, Římská říše |
| Národnost | řecká |
Galénos z Pergamu (řecky Γαληνός, latinsky Aelius Galenus nebo Claudius Galenus; cca 129 Pergamon – cca 216 Řím) byl jeden z nejvýznamnějších a nejvlivnějších lékařů, anatomů a filozofů antické éry. Působil v Římské říši a jeho dílo dominovalo a formovalo západní i islámskou medicínu po více než 1300 let, až do období renesance. Jeho systematický přístup k medicíně, založený na pozorování a experimentu (především na zvířatech), položil základy pro mnoho lékařských disciplín, včetně anatomie, fyziologie, patologie, farmakologie a neurologie.
📜 Život
🏛️ Mládí a vzdělání
Galénos se narodil v řeckém městě Pergamon (dnešní Bergama v Turecku), které bylo významným kulturním a intelektuálním centrem s proslulou knihovnou a chrámem boha lékařství Asklépia (tzv. Asklépion). Jeho otec, Aelius Nicon, byl zámožný a vzdělaný architekt a matematik, který svému synovi zajistil prvotřídní vzdělání.
Zpočátku se Galénos věnoval studiu filozofie a seznámil se s hlavními myšlenkovými proudy své doby: stoicismem, platonismem, peripatetismem a epikureismem. K medicíně se obrátil až v 16 letech, údajně na základě snu, který měl jeho otec. Své lékařské vzdělání započal v místním Asklépionu. Po otcově smrti v roce 148 nebo 149 zdědil značné jmění, které mu umožnilo svobodně cestovat a dále se vzdělávat. Studoval v tehdejších centrech lékařské vzdělanosti, jako byla Smyrna, Korint a nakonec proslulá Alexandrie v Egyptě, která byla jediným místem, kde se v minulosti prováděly systematické pitvy lidských těl.
👨⚕️ Lékař gladiátorů a kariéra v Římě
Po návratu do Pergamu v roce 157 se stal lékařem v místní gladiátorské škole. Tato pozice mu poskytla jedinečnou příležitost studovat lidskou anatomii a léčit rozsáhlá zranění, traumata a rány. Sám tuto zkušenost popisoval jako "okno do těla". Díky jeho péči se úmrtnost gladiátorů dramaticky snížila.
Kolem roku 162 se Galénos přestěhoval do Říma, hlavního města říše. Zde si rychle získal pověst výjimečného lékaře, anatoma a řečníka. Prováděl veřejné pitvy zvířat a demonstrace, kterými dokazoval své teorie a oslňoval římskou elitu. Mezi jeho pacienty patřili významní občané, včetně konzula Flavia Boethia. Profesní žárlivost a intriky ze strany ostatních římských lékařů, spolu s hrozbou antoninovského moru, ho přiměly v roce 166 Řím opustit.
Netrvalo však dlouho a byl povolán zpět spolucísaři Luciem Verem a Markem Aureliem, aby sloužil jako lékař při vojenském tažení proti Markomanům. Galénos se však brzy vrátil do Říma, kde se stal osobním lékařem císaře Commoda a později i Septimia Severa. Císařská přízeň mu zajistila neomezené prostředky pro jeho výzkum, psaní a praxi až do konce života.
🩺 Lékařská teorie a praxe
Galénův systém byl komplexní a snažil se obsáhnout všechny aspekty medicíny. Jeho autorita pramenila z logické argumentace a experimentálních důkazů, i když byly často založeny na analogiích ze zvířecí anatomie.
🩸 Humorální patologie
Galénos navázal na Hippokratovu teorii čtyř tělesných šťáv (humorů) a propracoval ji do detailního systému. Podle této teorie je lidské tělo složeno ze čtyř základních tekutin:
- Krev (lat. sanguis) – spojená se vzduchem, srdcem a jarem; temperament: sangvinik.
- Hlen (řec. phlegma) – spojený s vodou, mozkem a zimou; temperament: flegmatik.
- Žlutá žluč (řec. cholé) – spojená s ohněm, játry a létem; temperament: cholerik.
- Černá žluč (řec. melan cholé) – spojená se zemí, slezinou a podzimem; temperament: melancholik.
Zdraví podle Galéna spočívalo v rovnováze (eukrasii) těchto šťáv. Nemoc byla důsledkem jejich nerovnováhy (dyskrasie). Cílem léčby bylo obnovit rovnováhu pomocí diety, léků, pouštění žilou či projímadel, které měly odstranit nadbytečnou šťávu.
🐒 Anatomie a fyziologie
Galénos je považován za zakladatele experimentální fyziologie. Protože pitva lidského těla byla v Římské říši společenským tabu, prováděl své anatomické studie a vivisekce na zvířatech, především na berberských opicích, prasatech a kozách. To vedlo k řadě přesných pozorování, ale také k chybným závěrům, když zvířecí anatomii aplikoval na člověka.
Klíčové objevy a teorie:
- Krevní oběh: Správně identifikoval, že tepny obsahují krev, nikoli vzduch, jak se dříve domnívala alexandrijská škola. Jeho model oběhu byl však chybný – věřil, že krev vzniká v játrech z potravy, odtud proudí do pravé srdeční komory, kde se část dostává neviditelnými póry v srdeční přepážce do levé komory, mísí se se vzduchem (pneuma) z plic a je rozváděna tepnami do těla. Tento model byl vyvrácen až Williamem Harveyem v 17. století.
- Nervový systém: Prokázal, že mozek ovládá svaly prostřednictvím nervového systému. V experimentech na zvířatech přerušoval míchu v různých úrovních a pozoroval následné ochrnutí. Rozlišil mezi senzorickými a motorickými nervy a popsal sedm z dvanácti hlavových nervů.
- Funkce orgánů: Popsal funkci ledvin a močového měchýře a demonstroval, že moč se tvoří v ledvinách, nikoli v měchýři.
Mezi jeho nejznámější anatomické omyly patřila představa pětilaločnatých lidských jater (jako u prasat), dvoudílné hrudní kosti (jako u opic) a existence rete mirabile („zázračné sítě“ cév na bázi mozku), kterou mají někteří savci, ale ne člověk.
💊 Farmakologie
Galénos byl zastáncem polyfarmacie, tedy používání složených léků obsahujících mnoho ingrediencí. Věřil, že každá látka má své specifické vlastnosti (např. horká, studená, suchá, vlhká), které mohou působit proti nerovnováze humorů. Jeho nejslavnějším přípravkem byl thériak, komplexní směs desítek ingrediencí (včetně opia a hadího masa), která byla považována za univerzální protijed a lék na mnoho nemocí. Od jeho jména je odvozen termín galenika, který označuje obor farmacie zabývající se přípravou léků z přírodních zdrojů.
✍️ Dílo
Galénos byl neuvěřitelně plodný autor. Napsal stovky spisů v řečtině, které pokrývaly všechny aspekty medicíny, filozofie a filologie. Odhaduje se, že jeho sebrané spisy tvoří asi 10 % veškeré dochované řecké literatury z období antiky. Mnoho jeho děl bylo zničeno při požáru Chrámu Míru v Římě v roce 192, ale i tak se jich značná část dochovala, často díky překladům do syrštiny a arabštiny.
Mezi jeho nejvýznamnější spisy patří:
- O anatomických postupech (De anatomicis administrationibus) – Podrobný průvodce pitevními technikami na zvířatech.
- O užitečnosti částí těla (De usu partium corporis humani) – Monumentální dílo o 17 knihách, kde popisuje funkci každého orgánu a zdůrazňuje teleologický pohled, že každá část těla byla stvořena s dokonalým účelem.
- Metoda léčení (De methodo medendi) – Praktická příručka pro lékaře.
- O přirozených schopnostech (De naturalibus facultatibus) – Filozoficko-fyziologický spis o fungování těla.
🏛️ Vliv a odkaz
Galénův vliv na medicínu byl obrovský a trvalý. Jeho dílo bylo tak systematické a komplexní, že se na více než tisíc let stalo nepřekonatelnou autoritou. Jeho teleologický přístup, tedy víra, že vše v přírodě má svůj účel daný stvořitelem, rezonoval s monoteistickými náboženstvími – křesťanstvím a islámem, což přispělo k zachování a šíření jeho spisů.
V Byzantské říši a islámském světě (díky překladatelům jako Hunajn ibn Ishák) byl Galénos považován za vrchol lékařské vědy. Jeho spisy se staly základem výuky na středověkých evropských univerzitách.
Tato dominance však zároveň vedla ke stagnaci lékařského poznání, zejména v anatomii. Jakékoli pozorování, které bylo v rozporu s Galénem, bylo často považováno za anomálii nebo chybu pozorovatele. Teprve v 16. století se objevili první významní kritici:
- Paracelsus odmítl celou tradici a symbolicky spálil Galénovy knihy.
- Andreas Vesalius, otec moderní anatomie, na základě vlastních pitev lidských těl ve svém díle De humani corporis fabrica (1543) opravil více než 200 Galénových anatomických chyb.
Přestože byl Galénův systém nakonec překonán, jeho důraz na pozorování, experiment a systematický přístup k medicíně představuje klíčový milník v dějinách lékařství.
🤔 Pro laiky
- Teorie čtyř šťáv: Představte si, že vaše tělo je jako nádoba se čtyřmi tekutinami: krví, hlenem, žlutou a černou žlučí. Podle Galéna jste zdraví, když jsou všechny v rovnováze. Když jste například nachlazení a máte rýmu, máte podle něj příliš mnoho "studeného a vlhkého" hlenu. Lékař by vám pak doporučil jíst "teplá a suchá" jídla (třeba pepř nebo zázvor), aby se rovnováha obnovila.
- Zvířata místo lidí: Galénos chtěl vědět, jak tělo funguje, ale nemohl pitvat lidi. Tak pitval opice a prasata, protože si myslel, že jsou nám nejpodobnější. Díky tomu zjistil spoustu věcí správně (např. že mozek ovládá tělo pomocí nervů), ale také se v mnohém spletl (třeba si myslel, že máme játra jako prase).
- Lékařská superstar na 1300 let: Galénos byl pro medicínu něco jako Aristotelés pro filozofii. Napsal tolik knih a jeho systém byl tak propracovaný, že po jeho smrti se lékaři po staletí učili jen to, co napsal on. Být dobrým lékařem znamenalo znát Galéna nazpaměť. Až moderní vědci s možností pitvat lidi a s novými nástroji (jako mikroskop) dokázali jeho teorie překonat.