Plod
Obsah boxu
Plod (latinsky fructus) je v botanice rostlinný orgán krytosemenných rostlin, který obsahuje semena. Vzniká přeměnou květu, především jeho pestíku (konkrétně semeníku), po procesu opylení a oplodnění. Hlavní funkcí plodu je ochrana vyvíjejících se semen a zajištění jejich šíření do okolí, což umožňuje rozmnožování a kolonizaci nových stanovišť.
V běžném jazyce se termín "plod" často zaměňuje s pojmem "ovoce", což je však kulinářský a hospodářský termín označující obvykle sladké a dužnaté plody. Z botanického hlediska jsou plody i takové útvary, které se běžně označují jako zelenina (např. rajče, okurka, paprika), ořech (např. lískový ořech) nebo obilí (např. pšenice).
📖 Definice a stavba
Plod je charakteristickým znakem krytosemenných rostlin (Magnoliophyta). Vzniká z jednoho nebo více semeníků, které jsou součástí pestíku. Stěna semeníku se po oplození mění ve stěnu plodu, která se nazývá oplodí neboli perikarp. Oplodí chrání semena a často se podílí na jejich rozšiřování.
Oplodí se obvykle skládá ze tří vrstev:
- Exokarp (vnější vrstva) – často označovaný jako slupka. Může být tenký a blanitý (hrách), kožovitý (citrusy) nebo tvrdý (kokosový ořech).
- Mezokarp (střední vrstva) – bývá nejmohutnější částí oplodí. U dužnatých plodů tvoří šťavnatou dužninu (broskev, třešeň), u suchých plodů je tenký a nevýrazný.
- Endokarp (vnitřní vrstva) – obklopuje přímo semeno nebo semena. Může být blanitý (jádřinec u jabloně), sklerenchymatický a tvrdý (pecka u peckovic) nebo šťavnatý (u citrusů tvoří dužninu).
Kromě semeníku se na tvorbě plodu mohou podílet i další části květu, jako je květní lůžko, kalich nebo květní obaly. Takové plody se označují jako nepravé.
🌳 Vznik a vývoj plodu
Vývoj plodu začíná po úspěšném opylení, kdy pylové zrno dopadne na bliznu pestíku, a následném oplození, při kterém spermatická buňka splyne s vaječnou buňkou v vajíčku. Tento proces spouští hormonální změny, které vedou k růstu a transformaci semeníku v plod a vajíček v semena.
Během zrání plodu dochází k řadě biochemických a fyziologických změn:
- Růst: Plod se zvětšuje díky dělení a zvětšování buněk.
- Změna barvy: Chlorofyl se odbourává a syntetizují se jiná barviva, jako jsou karotenoidy (žlutá, oranžová, červená) nebo anthokyany (červená, fialová, modrá). Změna barvy často signalizuje zralost a láká živočichy.
- Změna chuti a vůně: Složité sacharidy (škroby) se štěpí na jednoduché cukry, což způsobuje sladkou chuť. Kyseliny se odbourávají a vznikají těkavé aromatické látky, které dodávají plodu charakteristickou vůni.
- Změna konzistence: Enzymy (např. pektinázy) rozkládají pektin v buněčných stěnách, což způsobuje měknutí dužniny.
Některé rostliny mohou tvořit plody i bez předchozího oplození. Tento jev se nazývá partenokarpie a výsledkem jsou plody bez semen, jako například u některých odrůd banánů, ananasů nebo vinné révy.
वर्गीकरण plodů
Plody se klasifikují podle několika kritérií, nejčastěji podle způsobu vzniku, konzistence oplodí a způsobu uvolňování semen.
🏛️ Podle vzniku
- Pravé plody: Vznikají pouze přeměnou pestíku (jednoho nebo více srostlých). Příkladem je třešeň nebo hrách.
- Nepravé plody: Na jejich vzniku se kromě pestíku podílejí i jiné části květu, nejčastěji zdužnatělé květní lůžko. Příkladem je jablko nebo jahoda.
- Souplodí: Vzniká z jednoho květu, který má více volných (apokarpních) pestíků. Jednotlivé plůdky sedí na společném květním lůžku. Příkladem je malina nebo ostružina.
- Plodenství: Vzniká z celého květenství přeměnou květů a často i jiných částí (např. vřetene květenství). Příkladem je ananas, fík nebo moruše.
⚙️ Podle konzistence oplodí a způsobu uvolňování semen
Suché plody
Mají suché, kožovité nebo dřevnaté oplodí.
- Pukavé (dehiscentní): V době zralosti se samy otevírají a uvolňují semena.
- Měchýřek:** Vzniká z jednoho plodolistu, puká jedním švem (např. pivoňka, blatouch).
- Lusk:** Vzniká z jednoho plodolistu, puká dvěma švy (hřbetním i břišním). Typický pro bobovité (např. hrách, fazol).
- Šešule a šešulka:** Vznikají ze dvou srostlých plodolistů, oddělených blanitou přepážkou. Typické pro brukvovité (např. řepka, penízek rolní).
- Tobolka:** Vzniká z více srostlých plodolistů, puká různými způsoby (víčky, děrami, zuby). Je to nejběžnější typ pukavého plodu (např. mák, durman, jírovec maďal).
- Nepukavé (indehiscentní): Neotevírají se, oddělují se od mateřské rostliny celé.
- Nažka:** Má blanité nebo kožovité oplodí, které těsně přiléhá k semeni, ale nesrůstá s ním (např. slunečnice, pampeliška).
- Oříšek:** Má tvrdé, dřevnaté oplodí (skořápku). Příkladem je lískový ořech nebo žalud.
- Obilka:** Oplodí pevně srůstá s osemením. Typická pro trávy (např. pšenice, kukuřice, rýže).
- Poltivé (schizokarpické): V době zralosti se rozpadají na jednosemenné díly (plůdky).
- Dvounažka:** Rozpadá se na dva plůdky (např. miříkovité jako kmín, javor).
- Tvrdka:** Rozpadá se na čtyři plůdky (např. hluchavkovité jako šalvěj, hluchavka).
- Struk:** Zaškrcovaný plod, který se rozpadá napříč (např. ohnice, čičorka pestrá).
Dužnaté plody
Mají šťavnaté a masité oplodí.
- Bobule: Vzniká z jednoho nebo více srostlých plodolistů, oplodí je celé dužnaté a obsahuje jedno nebo více semen (např. hroznové víno, rajče, angrešt, borůvka). Zvláštními typy bobule jsou:
- Hesperidium:** Plod citrusů, s kožovitým exokarpem a šťavnatým endokarpem rozděleným na pouzdra.
- Peponium:** Plod tykvovitých rostlin (okurka, meloun, dýně), se ztvrdlým exokarpem.
- Peckovice: Oplodí je rozlišeno na vnější dužnatou část (mezokarp) a vnitřní tvrdou, sklerenchymatickou pecku (endokarp), která ukrývá jedno semeno (např. třešeň, švestka, meruňka, oliva, vlašský ořech).
- Malvice: Nepravý plod, kde dužninu tvoří zdužnatělé květní lůžko, které obaluje jádřinec s blanitým endokarpem (např. jablko, hruška, jeřáb).
🌍 Rozšiřování semen
Jednou z klíčových funkcí plodu je zajistit rozptýlení semen na nová místa, kde mohou vyklíčit a růst bez konkurence mateřské rostliny. Tento proces se nazývá chorie.
- Zoochorie (šíření živočichy):
- Endozoochorie: Živočichové sežerou šťavnaté a barevné plody. Semena projdou jejich trávicím traktem nepoškozená a jsou vyloučena s trusem na jiném místě.
- Epizoochorie: Plody nebo semena mají háčky, ostny nebo lepkavý povrch (lopuch, svízel), kterým se přichytí na srst zvířat nebo peří ptáků.
- Synzoochorie: Živočichové (např. veverka, sojka) si dělají zásoby plodů (ořechy, žaludy) a některé z nich zapomenou nebo nespotřebují.
- Anemochorie (šíření větrem): Plody nebo semena jsou lehká a mají speciální útvary, jako jsou křídla (javor, jasan) nebo chmýr (pampeliška, bodlák), které jim umožňují létat na velké vzdálenosti.
- Hydrochorie (šíření vodou): Plody rostlin rostoucích u vody jsou schopné plavat díky lehkému pletivu nebo vzduchovým dutinám (např. kokosový ořech, leknín).
- Autochorie (šíření vlastními mechanismy): Rostlina aktivně vymršťuje semena do okolí. Například tobolky netýkavka explodují při dotyku.
🍎 Význam pro člověka
Plody jsou pro lidstvo nepostradatelné. Tvoří základní složku potravy, jsou zdrojem vitamínů, minerálů, vlákniny a dalších bioaktivních látek.
- Potrava: Dužnaté plody (ovoce a plodová zelenina) se konzumují syrové i tepelně upravené. Suché plody, zejména obilky, jsou základní potravinou pro většinu světové populace (pšenice, rýže, kukuřice). Lusky luštěnin jsou významným zdrojem bílkovin.
- Ekonomika: Pěstování a obchod s plody (ovocnářství, zemědělství) je klíčovým odvětvím světové ekonomiky. Z plodů se vyrábí džusy, džemy, alkoholické nápoje (víno, pivo, lihoviny) a získává se z nich olej (oliva, slunečnice, řepka).
- Kultura a symbolika: Plody mají hluboký symbolický význam v mnoha kulturách a náboženstvích. Jablko je symbolem poznání a hříchu v křesťanství, granátové jablko symbolem plodnosti a hojnosti. Plody jsou často zobrazovány v umění jako symbol úrody, bohatství a života.
- Léčitelství a průmysl: Mnoho plodů obsahuje látky využívané ve farmacii a kosmetice. Používají se také jako koření (pepř, paprika, muškátový oříšek).
🔬 Pro laiky: Co je a co není ovoce?
V běžném životě často narážíme na rozpor mezi botanickou definicí plodu a kulinářským pojetím ovoce a zeleniny. Zde je několik příkladů pro ujasnění:
- Je rajče ovoce, nebo zelenina?
Z botanického hlediska je rajče jednoznačně plod, konkrétně bobule, protože vzniká ze semeníku květu a obsahuje semena. V kuchyni a obchodech je však kvůli své chuti a použití ve slaných pokrmech řazeno mezi zeleninu. V USA bylo dokonce rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 1893 zařazeno pro daňové účely k zelenině.
- Proč jahoda není bobule?
Ačkoliv jahoda patří mezi drobné ovoce, z botanického hlediska není bobulí. Jedná se o souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku. To, co jíme jako červenou dužninu, je květní lůžko, a ta malá "semínka" na povrchu jsou ve skutečnosti samostatné plody – nažky. Pravá bobule je například rybíz nebo angrešt.
- Je ořech vždy ořech?
Pojem "ořech" je také nejednoznačný. Pravý oříšek (např. lískový) je suchý nepukavý plod s tvrdým oplodím. Naopak vlašský ořech nebo mandle jsou z botanického hlediska semena uvnitř plodu typu peckovice. Arašíd (burský oříšek) je semeno luštěniny, které dozrává v lusku pod zemí.
- Okurka, dýně a lilek jsou plody.
Stejně jako rajče, i okurka, lilek, dýně nebo cuketa jsou z botanického pohledu plody (konkrétně bobule, resp. její varianta peponium). V kuchyni je však považujeme za zeleninu.
Stručně řečeno: botanika klasifikuje podle struktury a původu rostlinného orgánu, zatímco kulinářství a obchod podle chuti a způsobu použití.