Galén
Obsah boxu
| Galénos z Pergamu | |
|---|---|
 | |
| Portrét Galéna z 16. století | |
| Datum narození | 129 |
| Místo narození | Pergamon, Římská říše (dnešní Bergama,  Turecko) |
| Národnost | Řecká |
| Povolání | Lékař, chirurg, filozof |
Galénos z Pergamu (řecky Γαληνός, latinsky Claudius Galenus; * 129 Pergamon – † cca 216 Řím), známý jako Galén, byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších lékařů, chirurgů a filozofů starověku. Působil v Římské říši a jeho teorie dominovaly západní lékařské vědě po více než 1300 let. Systematizoval a rozvinul starší řecké lékařské poznatky, zejména Hippokratovy, a propojil je s filozofií. Jeho práce v oblasti anatomie, fyziologie, patologie, farmakologie a neurologie položily základy pro další vývoj medicíny, přestože obsahovaly řadu chyb způsobených především tím, že své anatomické studie prováděl na zvířatech, nikoli na lidech.
📜 Život
👶 Mládí a vzdělání
Galén se narodil v roce 129 v bohatém a kulturně významném městě Pergamon v Malé Asii (dnešní Bergama v Turecku). Jeho otec, Aelius Nicon, byl zámožný architekt a matematik, který svému synovi poskytl prvotřídní vzdělání v oblasti filozofie a politiky. Podle Galénových vlastních spisů se jeho otec rozhodl nasměrovat ho k medicíně po snu, ve kterém se mu zjevil bůh lékařství Asklépios.
Ve věku 16 let se Galén začal plně věnovat studiu lékařství. Po smrti svého otce v roce 148 nebo 149 zdědil značné jmění, které mu umožnilo cestovat a studovat na nejlepších lékařských školách tehdejšího světa. Navštívil Smyrnu, Korint a nakonec proslulou Alexandrii v Egyptě, která byla centrem anatomických studií. Zde se seznámil s prací raných anatomů jako Hérofilos a Erasistratos, ačkoli v jeho době již byly lidské pitvy zakázány.
👨⚕️ Lékař gladiátorů a císařů
Po návratu do rodného Pergamonu v roce 157 se stal hlavním lékařem školy pro gladiátory. Tato pozice mu poskytla jedinečnou příležitost studovat lidskou anatomii na živých pacientech a léčit nejrůznější druhy traumatických zranění, zlomenin a ran. Získal neocenitelné praktické zkušenosti v chirurgii a léčbě ran, které sám označoval za "okna do těla".
V roce 162 se přestěhoval do Říma, hlavního města říše, kde si rychle získal pověst vynikajícího lékaře, anatoma a řečníka. Jeho veřejné pitvy zvířat a demonstrace anatomických znalostí přitahovaly davy a brzy se stal vyhledávaným lékařem římské elity. Mezi jeho pacienty patřili významní filozofové, senátoři a nakonec i samotní císaři. Stal se osobním lékařem císaře Marca Aurelia a později sloužil i jeho synovi Commodovi a císaři Septimiovi Severovi. Jeho postavení u císařského dvora mu zajistilo ochranu a prostředky pro jeho rozsáhlou vědeckou a publikační činnost.
🩺 Lékařské teorie a přínos
Galénův přínos medicíně byl monumentální. Napsal stovky spisů, ve kterých se snažil vytvořit ucelený a logicky provázaný systém lékařských znalostí, založený na pozorování a experimentu.
🧠 Anatomie a fyziologie
Galén je považován za zakladatele experimentální fyziologie. Kvůli zákazu lidských pitev v Římě prováděl své anatomické studie především na zvířatech, zejména na makacích (tzv. barbarských opicích), prasatech a kozách. Věřil, že jejich anatomie je téměř totožná s lidskou, což vedlo k řadě nepřesností, které byly opraveny až o staletí později Andreou Vesaliem.
Navzdory tomuto omezení učinil Galén mnoho klíčových objevů:
- Nervový systém: Prokázal, že mozek řídí svaly prostřednictvím nervů. Identifikoval sedm z dvanácti párů hlavových nervů a ukázal, že přetnutí míchy v různých úrovních vede k paralýze různých částí těla.
- Krevní oběh: Správně identifikoval rozdíl mezi tepnami a žilami. Prokázal, že tepny neobsahují vzduch (jak se dříve věřilo), ale krev. Jeho model krevního oběhu byl však chybný – věřil, že krev vzniká v játrech, proudí do pravé srdeční komory, odkud část prochází neviditelnými póry v srdeční přepážce do levé komory, kde se mísí se vzduchem z plic a je rozváděna po těle. Tento model byl vyvrácen až Williamem Harveyem v 17. století.
- Dýchání: Popsal funkci bránice a mezižeberních svalů při dýchání.
- Hlas: Zjistil, že hrtan je orgánem zodpovědným za tvorbu hlasu, a to experimentem, při kterém přetnutím příslušných nervů u živého prasete způsobil, že přestalo kvičet.
💧 Teorie humorů (šťáv)
Galén převzal a propracoval Hippokratovu teorii čtyř tělesných šťáv (humorů). Podle této teorie je lidské tělo složeno ze čtyř základních tekutin: 1. Krev (lat. sanguis) – spojená se vzduchem, jarem a sangvinickým temperamentem (optimistický, společenský). 2. Hlen (řec. phlegma) – spojený s vodou, zimou a flegmatickým temperamentem (klidný, apatický). 3. Žlutá žluč (řec. cholé) – spojená s ohněm, létem a cholerickým temperamentem (vznětlivý, ambiciózní). 4. Černá žluč (řec. melaina cholé) – spojená se zemí, podzimem a melancholickým temperamentem (depresivní, zamyšlený).
Zdraví bylo podle Galéna výsledkem rovnováhy (eukrasie) těchto šťáv, zatímco nemoc byla způsobena jejich nerovnováhou (dyskrasie). Úkolem lékaře bylo tuto rovnováhu obnovit pomocí diety, léků, a především metodami jako pouštění žilou nebo podáváním projímadel.
💊 Farmakologie a léčba
Galén byl mistrem farmakologie. Jeho spisy obsahují stovky receptů na složité léky, často obsahující desítky ingrediencí rostlinného, živočišného i minerálního původu. Tento přístup, známý jako polyfarmacie, vedl k tomu, že léky připravované podle jeho postupů se nazývají galenika. Jeho nejslavnějším přípravkem byl theriak, komplexní protijed, který měl údajně působit proti všem jedům a léčit mnoho nemocí. Galénova farmakologie byla založena na teorii, že každá látka má určité vlastnosti (horká, studená, suchá, vlhká), kterými působí proti nerovnováze humorů.
✍️ Spisy a dílo
Galén byl neuvěřitelně plodným autorem. Odhaduje se, že napsal přes 20 000 stran textu na různá témata, od medicíny a anatomie přes filozofii až po lingvistiku. Velká část jeho díla byla zničena při požáru Chrámu Míru v Římě v roce 192, ale i tak se dochovalo asi 3 miliony slov, což představuje významnou část veškeré dochované starořecké literatury.
Jeho spisy byly přeloženy do syrštiny a arabštiny, což zajistilo jejich přežití po pádu Západořímské říše. Arabští učenci jako Al-Rází a Ibn Sína (Avicenna) na jeho dílo navázali a dále ho komentovali. Do latiny byly jeho práce přeloženy až ve vrcholném středověku a staly se základním kamenem výuky na evropských univerzitách.
Mezi jeho nejvýznamnější spisy patří:
- O přirozených schopnostech (De naturalibus facultatibus)
- O anatomických postupech (De anatomicis administrationibus)
- O užití částí lidského těla (De usu partium corporis humani)
- Umění lékařské (Ars medica)
🏛️ Odkaz a vliv
Galénův vliv na dějiny medicíny je srovnatelný pouze s Hippokratem. Jeho systematický a komplexní přístup z něj učinil absolutní autoritu na více než tisíciletí.
⏳ Středověk a renesance
V středověké Evropě a v islámském světě byl Galén považován za neomylného. Jeho spisy byly základem lékařského vzdělání a jakákoli odchylka od jeho učení byla považována za kacířství. Jeho teleologický pohled, že každá část těla byla dokonale stvořena pro svůj účel, rezonoval s monoteistickými náboženstvími.
🔬 Kritika a překonání
První vážné trhliny v galenismu se objevily v období renesance. Klíčovou postavou byl vlámský anatom Andreas Vesalius, který v roce 1543 vydal své dílo De humani corporis fabrica (O stavbě lidského těla). Na základě vlastních pitev lidských těl Vesalius opravil více než 200 Galénových anatomických chyb (například popřel existenci pórů v srdeční přepážce nebo existenci pětilaločných jater u člověka).
Dalšími, kdo zpochybnili Galénovy teorie, byli Paracelsus v 16. století, který odmítl humorální teorii ve prospěch chemického pojetí medicíny, a William Harvey v 17. století, který správně popsal velký krevní oběh. Přesto Galénův odkaz přetrvával a některé jeho myšlenky, jako pouštění žilou, se praktikovaly až do 19. století.
🤔 Pro laiky
- Co to byly ty "humory" (šťávy)? Představte si, že vaše tělo má čtyři hlavní tekutiny: krev, hlen, žlutou a černou žluč. Galén věřil, že když jsou tyto tekutiny v dokonalé rovnováze, jste zdraví. Když je jedné moc nebo málo, onemocníte. Úkolem lékaře bylo tuto rovnováhu obnovit, například dietou, bylinkami nebo kontroverzním pouštěním žilou. Každá šťáva navíc podle něj ovlivňovala i vaši povahu – odtud pocházejí pojmy jako sangvinik, flegmatik, cholerik a melancholik.
- Proč pitval opice a ne lidi? V Galénově době bylo pitvání lidských těl z náboženských a společenských důvodů přísně zakázáno. Aby mohl studovat, jak tělo funguje, musel se spolehnout na zvířata, která se lidem nejvíce podobala, jako byli makakové nebo prasata. To ale znamenalo, že mnoho jeho popisů lidské anatomie bylo ve skutečnosti popisem anatomie zvířecí, což vedlo k chybám, které v medicíně přetrvávaly přes 1000 let.
- Jaký je jeho největší odkaz? Galén byl jedním z prvních, kdo se snažil medicínu postavit na systematickém pozorování a experimentu. I když se v mnohém mýlil, jeho důraz na detailní studium těla a jeho funkcí položil základy pro moderní medicínu. Byl to geniální pozorovatel a logik, jehož práce se stala na neuvěřitelně dlouhou dobu absolutním standardem lékařského vědění.