Hrtan

Rozbalit box

Obsah boxu

Hrtan (latinsky larynx) je nepárový, trubicovitý orgán, který je součástí dýchací i hlasové soustavy obratlovců, včetně člověka. Je umístěn v přední části krku mezi hltanem a průdušnicí. Jeho hlavními funkcemi jsou ochrana dolních cest dýchacích, účast na dýchání a především tvorba hlasu (fonace). U mužů je hrtan obvykle větší a jeho přední část, tvořená štítnou chrupavkou, vystupuje jako viditelný "ohryzek" (prominentia laryngea).

🏛️ Anatomie a struktura

Hrtan je složitá struktura tvořená chrupavkami, vazy, svaly a sliznicí. Jeho kostru tvoří soubor hyalinních a elastických chrupavek, které jsou navzájem pohyblivě spojeny.

🦴 Chrupavky hrtanu

Hrtanovou kostru tvoří devět chrupavek – tři velké nepárové a tři menší párové.

• Chrupavka štítná (cartilago thyroidea): Největší hrtanová chrupavka, tvořená dvěma ploténkami, které se vpředu spojují a vytvářejí hrtanovou prominenci, známou jako Adamovo jablko neboli ohryzek. U mužů je úhel spojení ostřejší (kolem 90°), což způsobuje její větší viditelnost, zatímco u žen je tupější (kolem 120°).
• Chrupavka prstencová (cartilago cricoidea): Tvoří základ hrtanu a jako jediná je kompletně uzavřená do kruhu, připomínající pečetní prsten. Je umístěna pod chrupavkou štítnou a nad prvním prstencem průdušnice.
• Hrtanová příklopka (epiglottis): Elastická chrupavka lžícovitého tvaru, která je připojena ke štítné chrupavce. Během polykání se sklápí a uzavírá vchod do hrtanu, čímž brání vdechnutí potravy či tekutin (aspiraci) do plic.
• Chrupavky hlasivkové (cartilagines arytenoideae): Dvě malé, pyramidovité chrupavky umístěné na horním okraji prstencové chrupavky. Jsou klíčové pro pohyb hlasivek, na které se upínají hlasové vazy a svaly.
• Chrupavky rohovité (cartilagines corniculatae, Santoriniho chrupavky): Malé kuželovité chrupavky nasedající na vrcholy hlasivkových chrupavek.
• Chrupavky klínovité (cartilagines cuneiformes, Wrisbergovy chrupavky): Malé, klínovité chrupavky uložené ve slizniční řase (plica aryepiglottica), které zpevňují stěnu hrtanu.

🤸 Svaly hrtanu

Svaly hrtanu se dělí na vnější (zevní) a vnitřní (vlastní).

• Vnější svaly: Spojují hrtan s okolními strukturami, jako je jazylka a hrudní kost. Zabezpečují pohyb celého hrtanu nahoru a dolů, což je důležité zejména při polykání a fonaci.
• Vnitřní svaly: Jsou zodpovědné za jemné a přesné pohyby jednotlivých chrupavek a především hlasivek. Mění napětí hlasových vazů a šířku hlasivkové štěrbiny (glottis), čímž ovlivňují výšku a sílu hlasu. Mezi nejdůležitější patří:

   *   Musculus cricothyroideus: Napíná hlasivky, a tím zvyšuje tón hlasu.
   *   Musculus thyroarytenoideus: Jeho vnitřní část (musculus vocalis) tvoří svalový podklad hlasivky a umožňuje jemné změny jejího napětí.
   *   Svaly otevírající hlasivkovou štěrbinu (abduktory), např. m. cricoarytenoideus posterior.
   *   Svaly uzavírající hlasivkovou štěrbinu (adduktory), např. m. cricoarytenoideus lateralis.

🎤 Hlasivky

Vnitřek hrtanu je vystlán sliznicí, která vytváří dvě párové řasy:

• Pravé hlasivky (hlasové vazy, plicae vocales): Dva slizniční valy, jejichž podkladem je hlasový vaz (ligamentum vocale) a hlasový sval (musculus vocalis). Jsou bílé, protože mají málo cév. Jejich vibrací při průchodu vzduchu vzniká základní tón hlasu. Prostor mezi nimi se nazývá hlasivková štěrbina (rima glottidis nebo glottis).
• Nepravé hlasivky (vestibulární řasy, plicae vestibulares): Leží nad pravými hlasivkami. Na tvorbě hlasu se za normálních okolností nepodílejí, jejich funkcí je ochrana a zvlhčování pravých hlasivek.

🧠 Cévní zásobení a inervace

• Tepny: Krev do hrtanu přivádí horní hrtanová tepna (větev horní štítné tepny z zevní krkavice) a dolní hrtanová tepna (větev dolní štítné tepny).
• Žíly: Odkysličenou krev odvádějí stejnojmenné žíly do vnitřní hrdelní žíly.
• Inervace: Je zajištěna větvemi X. hlavového nervu (bloudivého nervu).

   *   Nervus laryngeus superior (horní hrtanový nerv) zajišťuje senzitivní inervaci sliznice nad hlasivkami a motoricky inervuje m. cricothyroideus.
   *   Nervus laryngeus recurrens (dolní neboli zvratný hrtanový nerv) inervuje motoricky všechny ostatní vnitřní svaly hrtanu a senzitivně sliznici pod hlasivkami. Jeho průběh je asymetrický – vlevo se stáčí pod oblouk aorty, vpravo pod podklíčkovou tepnu. Kvůli svému dlouhému průběhu je náchylný k poškození, například při operacích štítné žlázy, což může vést k poruchám hlasu.

⚙️ Funkce hrtanu

Hrtan plní tři základní životně důležité funkce.

🌬️ Dýchání

Hrtan je součástí horních cest dýchacích a představuje bránu do dolních cest dýchacích (průdušnice, průdušky, plíce). Během klidového dýchání je hlasivková štěrbina pootevřená, aby mohl vzduch volně proudit. Při usilovném nádechu se štěrbina maximálně rozšiřuje.

🗣️ Fonace (tvorba hlasu)

Tvorba hlasu je nejspecializovanější funkcí hrtanu. Vzniká tak, že proud vzduchu vydechovaný z plic rozechvěje napjaté hlasivky.

• Výška tónu: Je dána frekvencí vibrací hlasivek. Čím jsou hlasivky napjatější a tenčí, tím rychleji kmitají a tón je vyšší. Naopak, volnější a silnější hlasivky produkují hlubší tón.
• Síla (hlasitost): Závisí na síle proudu vzduchu z plic. Silnější výdechový proud způsobí větší rozkmit hlasivek a hlas je silnější.
• Barva (témbr): Základní tón vytvořený v hrtanu je dále modifikován a zesilován v rezonančních dutinách – hltanu, dutině ústní, nosní dutině a vedlejších nosních dutinách. Artikulace pomocí jazyka, zubů, rtů a měkkého patra pak formuje finální řeč.

🛡️ Ochranná funkce

Hrtan funguje jako svěrač, který chrání dolní cesty dýchací před vniknutím cizích těles, potravy nebo tekutin.

• Polykací reflex: Během polykání se hrtan zvedá a hrtanová příklopka (epiglottis) se překlopí přes hrtanový vchod, čímž ho uzavře.
• Kašlací reflex: Pokud cizí těleso přesto pronikne do hrtanu, dojde k podráždění citlivé sliznice a vyvolání prudkého kašle, který se snaží cizí těleso vypudit ven. Hlasivky se pevně uzavřou, zvýší se tlak v hrudníku a následným explozivním otevřením se vytvoří silný proud vzduchu.

🩺 Klinický význam a onemocnění

Onemocnění hrtanu se projevují nejčastěji chrapotem, změnami hlasu, bolestí v krku, potížemi s polykáním nebo dušností.

• Laryngitida: Zánět hrtanu, nejčastěji virového původu. Projevuje se chrapotem až ztrátou hlasu. Akutní subglotická laryngitida je závažné onemocnění u dětí, které může vést k dušení.
• Hlasivkové uzlíky a polypy: Nezhoubné útvary na hlasivkách vznikající jejich přetěžováním (tzv. "zpěvácké uzlíky") nebo chronickým drážděním.
• Obrna (paréza) hlasivek: Vzniká při poškození zvratného hrtanového nervu (n. laryngeus recurrens), například při operacích štítné žlázy, nádorech v hrudníku nebo virových infekcích. Může vést k chrapotu a dušnosti.
• Rakovina hrtanu: Závažné zhoubné onemocnění, jehož hlavním rizikovým faktorem je kouření a nadměrná konzumace alkoholu. Léčba zahrnuje chirurgické odstranění, ozařování a chemoterapie. V pokročilých případech může být nutné úplné odstranění hrtanu (laryngektomie).
• Laryngospasmus: Křečovité stažení svalů hrtanu, které vede k dočasnému uzavření dýchacích cest. Může být vyvoláno podrážděním, alergií nebo jako komplikace při anestezii.

🔬 Vyšetřovací metody

Pro diagnostiku onemocnění hrtanu se používají různé metody:

• Nepřímá laryngoskopie: Vyšetření pomocí malého zrcátka a zdroje světla.
• Přímá laryngoskopie: Vyšetření pomocí rigidního nebo flexibilního endoskopu (laryngoskopu), který se zavádí přes nos nebo ústa. Umožňuje detailní pohled na struktury hrtanu a případný odběr biopsie.
• Stroboskopie: Speciální metoda, která pomocí záblesků světla synchronizovaných s frekvencí kmitání hlasivek umožňuje detailně zobrazit jejich vlnění a diagnostikovat jemné poruchy funkce.
• Zobrazovací metody: Počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI) se používají k posouzení rozsahu nádorových procesů a vztahu k okolním strukturám.

🤔 Pro laiky: Jak hrtan funguje?

Představte si hrtan jako malou krabičku v krku, která má tři hlavní úkoly: dýchání, mluvení a ochranu.

1. Dýchací trubka: Většinu času je hrtan jen otevřená trubka, kterou proudí vzduch do plic a ven. Je to jako otevřené dveře, aby mohl vzduch volně procházet.

2. Hudební nástroj: Uvnitř hrtanu jsou dvě malé, pružné blány – hlasivky. Když chcete mluvit nebo zpívat, svaly je napnou a přiblíží k sobě. Vzduch, který vydechujete z plic, je pak musí "profouknout", čímž je rozechvěje. Je to podobné jako u strun na kytaře nebo u pístku na trubce. Rychlé vibrace vytvářejí vysoký tón, pomalejší zase hluboký. Tento základní zvuk je pak dotvarován v ústech a nose na konkrétní slova.

3. Záklopka proti zaskočení: Nad vchodem do hrtanu je malá "stříška" zvaná hrtanová příklopka. Kdykoliv polykáte, tato stříška se automaticky sklopí a celý vchod do dýchacích cest zakryje. Tím zajistí, že jídlo a pití putuje správnou cestou do jícnu a ne do plic. Když vám "zaskočí", znamená to, že se tento mechanismus na chvíli pokazil a kousek jídla nebo kapka tekutiny zabloudila do hrtanu, což vyvolá obranný kašel.

Ohryzek (Adamovo jablko), který je vidět hlavně u mužů, je jednoduše přední část největší chrupavky hrtanu. Protože muži mají v dospělosti delší a silnější hlasivky (a tedy hlubší hlas), jejich hrtan je větší a jeho přední část více vystupuje.

Šablona:Aktualizováno