Přeskočit na obsah

Trubka

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox hudební nástroj

Trubka je žesťový dechový hudební nástroj, který v rámci rodiny žesťových nástrojů dosahuje nejvyšších tónů. Je jedním z nejstarších hudebních nástrojů, jehož historie sahá až do starověku, kde sloužil především k signálním a ceremoniálním účelům. Moderní trubka s ventilovým systémem se stala plnohodnotným melodickým nástrojem s širokým uplatněním v klasické hudbě, jazzu, popu i dalších hudebních žánrech. Zvuk vzniká vibrací rtů hráče (tzv. nátisk) v nátrubku.

📜 Historie

Historie trubky je dlouhá a fascinující, odráží technologický i hudební vývoj lidstva.

🏛️ Od starověku po baroko

Předchůdci trubky existovali již ve starověkém Egyptě, jak dokládají dva exempláře nalezené v hrobce faraona Tutanchamona, datované přibližně do roku 1323 př. n. l. Tyto nástroje, vyrobené ze stříbra a bronzu, neměly ventily a sloužily k vojenským a náboženským rituálům. Podobné nástroje, jako řecký salpinx nebo římská tuba a cornu, plnily obdobné funkce. Ve středověku se trubky, stále bez ventilů, používaly jako signální nástroje pro armády a na šlechtických dvorech.

Zlatý věk pro přirozenou (bezventilovou) trubku nastal v období baroka. Skladatelé jako Johann Sebastian Bach nebo Georg Friedrich Händel psali pro trubku extrémně virtuózní party ve vysoké poloze, známé jako clarino. Hra v tomto registru vyžadovala od trumpetistů mimořádné schopnosti a specializaci.

⚙️ Revoluce ventilů

Největší zlom v historii nástroje přišel na počátku 19. století s vynálezem ventilového systému. Ačkoliv s různými systémy se experimentovalo již dříve, za klíčové se považují patenty Heinricha Stölzela a Friedricha Blühmela z let 1818–1820. Ventily umožnily prodloužit délku nástroje a tím chromaticky zahrát všechny tóny v celém rozsahu. Tím se trubka proměnila z nástroje omezeného na přirozenou tónovou řadu v plně melodický nástroj. Skladatelé romantismu, jako Hector Berlioz nebo Richard Wagner, začali plně využívat její nové možnosti v orchestru.

🎺 20. století a jazz

Ve 20. století zažila trubka další boom, a to především díky vzniku a rozvoji jazzu. Stala se jedním z klíčových sólových nástrojů tohoto žánru. Legendární trumpetisté jako Louis Armstrong, Dizzy Gillespie a později Miles Davis posunuli technické i výrazové možnosti nástroje na zcela novou úroveň. Armstrong definoval roli jazzového sólisty, Gillespie byl pionýrem bebopu a Davis experimentoval s modálním jazzem, cool jazzem a fusion.

⚙️ Konstrukce a funkce

Moderní trubka je komplexní nástroj složený z několika klíčových částí.

  • Nátrubek (Mouthpiece): Část, do které hráč fouká a vibrací rtů vytváří primární zvuk. Tvar a velikost nátrubku zásadně ovlivňují barvu tónu a pohodlí při hře.
  • Ústnice (Leadpipe): Kuželovitá trubice navazující na nátrubek, která vede vzduchový sloupec do hlavní části nástroje.
  • Ventilový systém (Valves): Srdce moderní trubky. Nejčastěji se používají tři pístové (Périnetův systém) nebo otočné ventily. Stisknutím ventilu se vzduch přesměruje do přídavné trubice (snižce), čímž se prodlouží celková délka nástroje a sníží se výsledný tón.
   *   1. ventil snižuje tón o velkou sekundu (2 půltóny).
   *   2. ventil snižuje tón o malou sekundu (1 půltón).
   *   3. ventil snižuje tón o malou tercii (3 půltóny).
   Kombinací ventilů lze dosáhnout snížení až o šest půltónů.
  • Snižce (Slides): U-tvarované trubice spojené s ventily a hlavní ladicí snižec sloužící k jemnému doladění intonace.
  • Ozvučník (Bell): Rozšiřující se konec nástroje, který zesiluje a formuje výsledný zvuk.

Trubky se nejčastěji vyrábějí z mosazi (slitina měďi a zinku). Povrchová úprava bývá buď lakovaná, nebo pokovená (stříbro, zlato).

🎼 Technika hry

Hra na trubku vyžaduje zvládnutí několika základních technik:

  • Nátisk (Embouchure): Správné postavení a napětí rtů v nátrubku. Je to nejdůležitější prvek pro tvorbu kvalitního tónu, intonaci a výdrž.
  • Dýchání: Práce s dechem a bránicí je klíčová pro podporu tónu, jeho sílu a délku.
  • Artikulace: Způsob nasazení tónu pomocí jazyka (např. vyslovením slabik "ta", "da", "ka"). Umožňuje hrát tóny odděleně (staccato) nebo vázaně (legato).
  • Použití dusítek (Mutes): Do ozvučníku lze vložit různá dusítka (sordinky), která mění barvu a hlasitost tónu. Mezi nejznámější patří rovné dusítko (straight mute), kalíškové (cup mute) a Harmon mute (často spojované se zvukem Milese Davise).

🎺 Typy trubek

Existuje několik variant trubek, které se liší laděním, velikostí a použitím:

  • B trubka (in B♭): Nejběžnější typ, používaný v jazzu, dechových orchestrech i populární hudbě. Zní o tón níže, než je psáno v notách.
  • C trubka (in C): O něco menší a zní výše. Používá se především v symfonických orchestrech, protože nemusí transponovat a má jasnější zvuk.
  • Pikola trubka (Piccolo Trumpet): Malá trubka laděná obvykle in B♭/A (o oktávu výše než standardní B trubka). Je známá díky použití v barokní hudbě, například v Braniborském koncertu č. 2 od J. S. Bacha.
  • D/Es trubka: Používá se pro interpretaci klasicistních koncertů (Joseph Haydn, Johann Nepomuk Hummel).
  • Basová trubka: Větší nástroj znějící o oktávu níže, používaný v některých orchestrálních dílech (Richard Wagner, Igor Stravinskij).
  • Kapesní trubka (Pocket Trumpet): Kompaktní verze B trubky se stejným rozsahem, ale s vícekrát stočeným tělem.

🎵 Využití v hudbě

Trubka je díky svému jasnému a pronikavému zvuku velmi všestranný nástroj.

Klasická hudba

V symfonickém orchestru tvoří trubky základ žesťové sekce. Mají jak fanfárovou, tak melodickou úlohu. Existuje také bohatý sólový repertoár, mezi jehož vrcholy patří koncerty od Haydna, Hummela a Aruťunjana. Trubka je také nedílnou součástí žesťových kvintetů a dalších komorních souborů.

Jazz

V jazzu je trubka jedním z dominantních nástrojů. Od raného neworleanského jazzu přes swing a bebop až po moderní formy, trumpetisté vždy stáli v čele inovací. Improvizace je zde klíčovým prvkem.

Ostatní žánry

Trubka se hojně využívá v latinskoamerické hudbě (salsa, mambo), ska, reggae, funku (Earth, Wind & Fire), soulu a rocku (Chicago). Je také nepostradatelná ve vojenských a dechových hudbách.

👑 Významní trumpetisté

🤔 Pro laiky: Jak trubka funguje?

Představte si trubku jako zesilovač pro bzučení vašich rtů.

  1. Vytvoření zvuku: Hráč napne rty a foukne do nátrubku. Rty začnou rychle vibrovat (bzučet). Tato vibrace vytvoří základní zvukovou vlnu.
  2. Zesílení a formování: Zvuková vlna putuje dlouhou, stočenou trubicí nástroje. Tělo trubky tuto vlnu zesílí a ozvučník na konci ji promítne do prostoru.
  3. Změna výšky tónu: Hráč mění výšku tónu dvěma způsoby:
   *   Změnou nátisku: Změnou napětí a rychlosti vibrace rtů může hráč "přeskakovat" mezi různými tóny přirozené tónové řady (podobně jako když foukáte přes hrdlo láhve a měníte sílu foukání).
   *   Použitím ventilů: Když hráč nestiskne žádný ventil, vzduch prochází nejkratší cestou. Stisknutím ventilu se vzduch pošle oklikou přes delší trubici. Delší trubice znamená hlubší tón. Kombinací tří ventilů může hráč prodloužit dráhu vzduchu o sedm různých délek a tím zahrát všechny chybějící tóny mezi tóny přirozené řady.

Jednoduše řečeno, rty vybírají "základní kanál" a ventily tento kanál "přelaďují" níže.


Šablona:Aktualizováno