Georg Friedrich Händel

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - hudební skladatel Georg Friedrich Händel (v Anglii známý jako George Frideric Handel; * 23. února 1685, Halle nad Sálou – † 14. dubna 1759, Londýn) byl německý, později britský hudební skladatel barokní éry. Spolu se svým současníkem Johannem Sebastianem Bachem (narozeným ve stejném roce) představuje vrcholného mistra barokní hudby. Händel je považován za jednoho z nejvlivnějších skladatelů všech dob, proslul především svými operami, oratorii a instrumentálními skladbami. Většinu svého tvůrčího života strávil v Londýně, kde se stal ústřední postavou hudebního života a v roce 1727 přijal britské občanství. Jeho nejznámějším dílem je oratorium Mesiáš, jehož sbor „Hallelujah“ patří k nejikoničtějším skladbám klasické hudby.

📜 Život

Händelův život byl plný cestování, uměleckých triumfů i obchodních neúspěchů. Jeho kosmopolitní kariéra, která propojila německou, italskou a anglickou hudební tradici, z něj učinila skutečně evropského skladatele.

🇩🇪 Mládí v Halle (1685–1703)

Georg Friedrich Händel se narodil v Halle v Sasku-Weissenfelsku. Jeho otec, Georg Händel, byl váženým lazebníkem a chirurgem, který sloužil na dvoře vévody Johanna Adolfa I. Otec si pro syna přál kariéru právníka a na jeho hudební nadání pohlížel s nevolí. Mladý Händel však projevoval mimořádný talent a podle legendy tajně cvičil na klavichord na půdě domu.

Během návštěvy vévodského dvora si jeho hry na varhany všiml sám vévoda, který přesvědčil otce, aby synovi umožnil hudební vzdělání. Händelovým prvním a jediným formálním učitelem se stal Friedrich Wilhelm Zachow, varhaník v Liebfrauenkirche v Halle. Zachow ho naučil hře na varhany, cembalo a housle a seznámil ho s kompozičními technikami německé i italské školy. V roce 1702 se Händel na přání otce zapsal na právnickou fakultu Univerzity v Halle, ale zároveň přijal místo varhaníka v místním kalvínském kostele. Po roce však studia zanechal a rozhodl se plně věnovat hudbě.

🏛️ Hamburk a Itálie (1703–1710)

V roce 1703 se Händel přestěhoval do Hamburku, tehdejšího centra německé opery. Získal místo houslisty a později cembalisty v orchestru Oper am Gänsemarkt. Zde se seznámil s významnými hudebníky, jako byl Johann Mattheson, a napsal své první opery, Almira a Nero, které byly s úspěchem uvedeny v roce 1705.

Mezi lety 1706 a 1710 pobýval v Itálii, což bylo pro jeho umělecký vývoj klíčové období. Navštívil Florencii, Řím, Neapol a Benátky, kde se setkal s předními italskými skladateli, jako byli Arcangelo Corelli, Alessandro Scarlatti a Domenico Scarlatti. V Itálii plně vstřebal styl italské opery (opera seria) a kantáty. Zkomponoval zde úspěšnou operu Agrippina (1709) a oratorium La Resurrezione (1708), které upevnily jeho pověst jednoho z nejtalentovanějších mladých skladatelů Evropy.

🇬🇧 Usazení v Londýně (1710–1727)

V roce 1710 přijal Händel místo kapelníka na dvoře hannoverského kurfiřta Jiřího Ludvíka v Hannoveru. Ještě téhož roku však odjel na povolenou dovolenou do Londýna, kde s obrovským úspěchem uvedl svou operu Rinaldo (1711). Árie „Lascia ch'io pianga“ z této opery se stala nesmrtelnou. Londýnská hudební scéna ho uchvátila natolik, že se po krátkém návratu do Hannoveru v roce 1712 rozhodl v Anglii usadit natrvalo.

Situace se zkomplikovala v roce 1714, kdy po smrti královny Anny na britský trůn usedl právě Händelův hannoverský zaměstnavatel jako král Jiří I. Legenda praví, že si Händel krále usmířil zkomponováním slavné Vodní hudby (Water Music), která byla provedena na královské slavnosti na řece Temži v roce 1717. Ať už je příběh pravdivý, či ne, Händel se brzy stal prominentním skladatelem britského dvora. V roce 1727 oficiálně přijal britské občanství a poangličtil si jméno na George Frideric Handel.

🎭 Vládce operní scény a přechod k oratoriu (1720–1741)

V roce 1719 se Händel stal hudebním ředitelem nově založené operní společnosti Royal Academy of Music. Pro tuto společnost napsal řadu svých nejlepších oper, včetně Giulio Cesare (1724), Rodelinda (1725) a Admeto (1727). Spolupracoval s nejlepšími pěvci své doby, jako byli kastrát Senesino a sopranistka Francesca Cuzzoni.

Ve 30. letech 18. století však začal vkus londýnského publika upadat a italská opera seria ztrácela na popularitě. Händel čelil silné konkurenci ze strany konkurenční společnosti Opera of the Nobility a také finančním potížím. V roce 1737 utrpěl mrtvici, která mu dočasně ochromila pravou ruku. Po zotavení se postupně začal odklánět od opery a soustředil se na nový žánr, který sám pomohl vytvořit: anglické oratorium. Oratoria, dramatická díla na biblická témata zpívaná v angličtině, byla pro publikum srozumitelnější a levnější na provedení. Mezi jeho první úspěšná oratoria patří Saul a Israel in Egypt (obě 1739).

🙏 Triumf oratoria a poslední léta (1741–1759)

Vrcholem Händelovy kariéry se stalo oratorium Mesiáš (Messiah). Zkomponoval ho v roce 1741 za pouhých 24 dní. Premiéra se konala v Dublinu v roce 1742 a měla fenomenální úspěch. V Londýně se dílo stalo každoroční tradicí a Händel výtěžky z jeho provádění věnoval charitativní nemocnici Foundling Hospital.

V následujících letech napsal další slavná oratoria, jako Samson (1743), Judas Maccabaeus (1747) a Solomon (1749). Jeho posledními velkými díly byly Jephtha (1752) a monumentální Hudba k ohňostroji (Music for the Royal Fireworks), zkomponovaná v roce 1749 na oslavu konce Války o rakouské dědictví.

Okolo roku 1751 začal Händel ztrácet zrak kvůli šedému zákalu. I přes několik neúspěšných operací nakonec zcela oslepl. Přesto nepřestal komponovat (diktováním) a koncertovat na varhany. Zemřel 14. dubna 1759 v Londýně a byl s nejvyššími poctami pohřben ve Westminsterském opatství, v tzv. Koutku básníků.

🎵 Hudební styl a dílo

Händelův styl je syntézou německé kontrapunktické tradice, italské melodické vynalézavosti a francouzské rytmické elegance, to vše přizpůsobené anglickému vkusu. Jeho hudba je charakteristická svou velkolepostí, dramatickou silou, slavnostním rázem a hlubokou citovostí.

🎼 Charakteristika stylu

Melodika: Händel byl mistrem vokální i instrumentální melodie. Jeho árie jsou zpěvné, výrazné a dokonale vystihují emoce postav.
Harmonie: Jeho harmonie je jasná, pevná a často využívá majestátní akordické bloky, zejména ve sborech.
Rytmus: Využíval výrazné, často taneční rytmy, ovlivněné francouzskou dvorskou hudbou.
Dramatičnost: Jako operní skladatel měl mimořádný cit pro drama, který dokázal přenést i do svých oratorií a instrumentálních děl.
Instrumentace: Byl inovativním orchestrátorem, který efektivně využíval barvy dechových nástrojů (zejména trubek, lesních rohů a hobojů) pro dosažení slavnostního a monumentálního účinku.

🎤 Oratoria

Händel je považován za tvůrce anglického oratoria. Na rozdíl od opery se oratoria neprováděla scénicky, byla zpívána v angličtině a často čerpala z příběhů Starého zákona. Sbor v nich hraje mnohem významnější roli než v opeře, často komentuje děj po vzoru antického řeckého chóru.

Mesiáš (HWV 56): Jeho nejslavnější dílo, které na rozdíl od ostatních není dramatické, ale spíše lyricko-epickou meditací o životě a významu Ježíše Krista.
Israel in Egypt (HWV 54): Monumentální dílo proslulé svými masivními sbory, které líčí biblický Exodus.
Judas Maccabaeus (HWV 63): Vlastenecké oratorium oslavující židovského hrdinu, které se stalo v Anglii nesmírně populární.
Saul (HWV 53): Psychologické drama o vztahu krále Saula a Davida.

🏛️ Opery

Händel napsal přes 40 oper, většinou ve stylu italské opera seria. Tato forma se vyznačovala střídáním recitativů (posouvajících děj) a da capo árií (vyjadřujících emoce).

Rinaldo (HWV 7): První italská opera napsaná speciálně pro londýnskou scénu.
Giulio Cesare (HWV 17): Považována za jednu z nejlepších barokních oper, plná dramatických zvratů a nádherných árií.
Alcina (HWV 34): Kouzelná opera s fantastickým námětem.
Serse (HWV 40): Známá úvodní árií „Ombra mai fu“, často mylně nazývanou „Händelovo Largo“.

🎻 Instrumentální hudba

Ačkoliv je Händel znám především jako vokální skladatel, jeho instrumentální dílo je rovněž zásadní.

Vodní hudba (HWV 348–350): Soubor tří suit pro orchestr, určený k provedení pod širým nebem.
Hudba k ohňostroji (HWV 351): Majestátní suita pro velký dechový orchestr, později upravená i pro smyčce.
Concerti grossi, Op. 6 (HWV 319–330): Cyklus dvanácti koncertů, který je považován za jeden z vrcholů barokního instrumentálního koncertu, srovnatelný s Bachovými Braniborskými koncerty.
Varhanní koncerty: Händel je považován za tvůrce tohoto žánru. Často je sám hrál jako mezihry během provádění svých oratorií.

🌟 Odkaz a vliv

Händelův vliv na následující generace skladatelů byl obrovský. Wolfgang Amadeus Mozart studoval jeho díla a vytvořil nové aranže Mesiáše. Joseph Haydn byl hluboce ovlivněn jeho oratorii, což ho inspirovalo k napsání Stvoření a Ročních období. Ludwig van Beethoven ho údajně považoval za „největšího skladatele, který kdy žil“.

Na rozdíl od mnoha svých současníků (včetně Bacha) Händelova hudba nikdy zcela neupadla v zapomnění. Jeho oratoria, zejména Mesiáš, se v Anglii prováděla nepřetržitě od jeho smrti. V 19. století se stala populární monstrózní provedení jeho děl s obrovskými sbory a orchestry. Ve 20. století pak došlo k renesanci zájmu o jeho opery a k návratu k historicky poučené interpretaci jeho hudby. Dnes patří Georg Friedrich Händel k nejhranějším a nejmilovanějším skladatelům klasické hudby.

✨ Zajímavosti

Ačkoliv se Händel a J. S. Bach narodili ve stejném roce a asi 130 km od sebe, nikdy se osobně nesetkali. Oba však na sklonku života oslepli po operaci u stejného potulného chirurga Johna Taylora.
Händel byl známý svou vznětlivou povahou. Traduje se, že jednou hrozil sopranistce Francesce Cuzzoni, že ji vyhodí z okna, pokud odmítne zpívat árii tak, jak ji napsal.
Byl také proslulý svou chutí k jídlu a pití. Existuje mnoho anekdot o jeho velkém apetitu.
Hymna Zadok the Priest, zkomponovaná pro korunovaci krále Jiřího II. v roce 1727, se od té doby hraje při každé britské korunovaci. Její úvodní motiv byl také inspirací pro hymnu Ligy mistrů UEFA.
Händel se nikdy neoženil a neměl žádné děti. Celý svůj život zasvětil hudbě.

🧐 Pro laiky

Oratorium: Je to jako opera, ale bez kostýmů, kulis a herecké akce. Jde o rozsáhlé hudební dílo pro sólisty, sbor a orchestr, které vypráví nějaký příběh, nejčastěji z Bible. Zpívá se v jazyce publika (v Händelově případě v angličtině), takže mu lidé dobře rozuměli.
Opera seria: Vážná italská opera, která byla v baroku velmi populární. Děje se často točily kolem hrdinů z mytologie nebo historie. Hudba se skládala hlavně z recitativů (zpívaná mluva, která posouvá děj) a árií (velké písně, kde postavy vyjadřují své pocity).
Concerto grosso: Typ barokního koncertu, kde proti sobě „hrají“ dvě skupiny nástrojů – malá skupinka sólistů (concertino) a zbytek orchestru (ripieno). Tyto dvě skupiny se střídají a vytvářejí zajímavý zvukový kontrast.
Kontrapunkt: Kompoziční technika, kde se proplétá několik samostatných melodických linek (hlasů) najednou. Představte si několik lidí, jak zpívají různé melodie, které ale dohromady tvoří krásný a logický celek. Händel byl, podobně jako Bach, mistrem této techniky.

Šablona:Aktualizováno