Jiří I. Britský
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Jiří I. (německy Georg Ludwig; * 28. května 1660, Osnabrück – † 11. června 1727, Osnabrück) byl od roku 1714 král Velké Británie a Irska a zároveň kurfiřt brunšvicko-lüneburský (hannoverský). Byl prvním britským panovníkem z hannoverské dynastie, která na britský trůn nastoupila po vymření rodu Stuartovců.
Jeho nástupnictví bylo výsledkem Zákona o nástupnictví z roku 1701, který vyloučil katolíky z následnictví trůnu. Jiří byl nejbližším protestantským příbuzným královny Anny Stuartovny. Během jeho vlády došlo k posílení moci parlamentu a k vzestupu pozice prvního ministra, především v osobě Sira Roberta Walpolea. Tento vývoj byl částečně způsoben královou jazykovou bariérou (hovořil převážně německy a francouzsky, anglicky jen velmi málo) a jeho častými pobyty v rodném Hannoveru. Jeho vláda čelila významnému jakobitskému povstání v roce 1715.
📜 Život před nástupem na britský trůn
Georg Ludwig se narodil 28. května 1660 v Osnabrücku jako nejstarší syn Arnošta Augusta, vévody brunšvicko-lüneburského, a jeho manželky Žofie Hannoverské. Žofie byla vnučkou anglického krále Jakuba I. Stuarta, což se později ukázalo jako klíčové pro nástupnictví hannoverské dynastie na britský trůn.
V mládí získal vojenské zkušenosti, když bojoval ve válce proti Osmanské říši a v devítileté válce proti Francii pod velením Viléma Oranžského. V roce 1698, po smrti svého otce, zdědil titul vévody brunšvicko-lüneburského a kurfiřta Svaté říše římské, čímž se stal jedním z nejvlivnějších německých panovníků. Jako kurfiřt se aktivně účastnil Války o španělské dědictví na straně protifrancouzské koalice.
💔 Manželství a aféra Königsmarck
V roce 1682 se Jiří oženil se svou sestřenicí Žofií Doroteou z Celle, čímž spojil dvě větve rodu Welfů. Manželství bylo od počátku nešťastné a politicky motivované. Pár měl dvě děti: budoucího krále Jiřího Augusta a Žofii Doroteu, pozdější pruskou královnu a matku Fridricha Velikého.
Manželství se rozpadlo kvůli milostnému poměru Žofie Dorotey se švédským hrabětem Philipem Christophem von Königsmarck. V roce 1694 Königsmarck za záhadných okolností zmizel (předpokládá se, že byl na Jiřího příkaz zavražděn) a Jiří se s Žofií Doroteou rozvedl. Následně ji nechal uvěznit na zámku Ahlden, kde strávila více než třicet let až do své smrti, aniž by kdy znovu viděla své děti. Tato aféra poškodila Jiřího pověst a přispěla k jeho napjatému vztahu se synem.
👑 Nástup na trůn a jakobitské povstání
Dne 1. srpna 1714 zemřela bezdětná britská královna Anna Stuartovna. Podle Act of Settlement 1701 se následníkem trůnu stal nejbližší protestantský příbuzný, kterým byla Jiřího matka Žofie. Ta však zemřela pouhé dva měsíce před Annou, a tak právo na trůn přešlo přímo na Jiřího.
Jiří dorazil do Anglie v září 1714 ve věku 54 let. Jeho nástup nebyl všeobecně přijat. Mnozí Toryové a obyvatelé Skotska a severní Anglie podporovali nárok Jakuba Františka Stuarta, katolického syna sesazeného krále Jakuba II., známého jako "Starý pretendent". Tito stoupenci, zvaní Jakobité, v roce 1715 vyvolali velké povstání. Povstání, známé jako "The Fifteen", bylo však špatně organizované a armádou věrnou Jiřímu I. bylo potlačeno. Vůdci povstání byli popraveni nebo uprchli do exilu. Tím byla hannoverská dynastie na britském trůně prozatím zajištěna.
🏛️ Vláda a politický vývoj
Jiří I. se nikdy plně nesžil s britskou kulturou a politikou. Trávil mnoho času ve svém rodném Hannoveru a o britské vnitřní záležitosti jevil jen malý zájem. Jeho neznalost angličtiny a spoléhání se na ministry vedly k zásadním změnám v britském politickém systému.
🗣️ Jazyková bariéra a vzestup premiéra
Protože král nerozuměl anglicky a jeho ministři německy, komunikace probíhala často ve francouzštině. Jiří I. se postupně přestal účastnit zasedání kabinetu (vlády). Tím vzniklo mocenské vakuum, které zaplnil vůdčí ministr, jenž předsedal kabinetu a koordinoval jeho činnost. Tuto roli na sebe vzal Sir Robert Walpole, vůdce strany Whigů. Ačkoliv titul "premiér" tehdy oficiálně neexistoval, Walpole je všeobecně považován za prvního britského premiéra. Tento systém, kde vládu fakticky řídí premiér a kabinet odpovědný parlamentu, se stal základem moderní britské konstituční monarchie.
💰 Krize South Sea Bubble
V roce 1720 zasáhla Británii obrovská finanční krize známá jako South Sea Bubble (Bublina Jihomořské společnosti). South Sea Company byla společnost, která převzala část státního dluhu výměnou za exkluzivní práva na obchod s Jižní Amerikou. Spekulativní horečka vyhnala ceny jejích akcií do astronomických výšin, načež následoval jejich strmý pád. Mnoho investorů, včetně členů aristokracie, přišlo o celé jmění. Krize vyvolala obrovský skandál a hrozila pádem vlády. Robert Walpole dokázal situaci politicky ustát, obnovil důvěru ve finanční systém a potrestal některé viníky. Tím si upevnil svou pozici a stal se na dalších dvacet let dominantní postavou britské politiky.
👨👦 Vztah se synem
Jiří I. měl notoricky špatný vztah se svým synem a následníkem, Jiřím Augustem, princem z Walesu (pozdějším Jiří II.). Jejich vzájemná nenávist byla veřejným tajemstvím. Princův londýnský palác, Leicester House, se stal centrem politické opozice vůči králi a jeho vládě. Tento vzorec konfliktu mezi panovníkem a jeho následníkem se opakoval i v dalších generacích hannoverské dynastie.
🌍 Zahraniční politika
V zahraniční politice se Jiří I. soustředil především na ochranu zájmů svého hannoverského kurfiřtství, což někdy vedlo ke střetu s britskými zájmy. Británie pod jeho vládou uzavřela spojenectví s Francií a Nizozemskou republikou, aby čelila expanzivním snahám Španělska. Aktivně se také zapojil do dění kolem Velké severní války, kde se snažil omezit vliv Švédska a Ruska v Baltském moři.
⚰️ Smrt a odkaz
Jiří I. zemřel na mrtvici 11. června 1727 během jedné ze svých cest do Hannoveru. Byl pohřben v kapli zámku Leineschloss v Hannoveru. Jeho ostatky byly po druhé světové válce přeneseny do Herrenhausenských zahrad.
Ačkoliv byl Jiří I. v Británii nepopulární a často vnímán jako cizinec, jeho vláda měla pro zemi dalekosáhlé důsledky.
- **Zajištění protestantské sukcese:** Úspěšně upevnil pozici hannoverské dynastie a zabránil návratu katolických Stuartovců.
- **Vznik úřadu premiéra:** Jeho nezájem o vládnutí a jazyková bariéra nepřímo vedly ke vzniku moderního kabinetního systému a role premiéra.
- **Politická stabilita:** Po bouřlivém 17. století přinesla jeho vláda (a vláda Walpolea) období relativní politické stability, které umožnilo hospodářský růst.
Jeho panování představuje klíčové období přechodu od osobní vlády panovníka k parlamentnímu systému, který charakterizuje Spojené království dodnes.
🤔 Pro laiky
- Hannoverská dynastie: Německý královský rod, který vládl ve Velké Británii od roku 1714 do roku 1901. Jiří I. byl jejím prvním britským králem.
- Act of Settlement (Zákon o nástupnictví): Důležitý britský zákon z roku 1701, který stanovil, že králem nebo královnou se může stát pouze protestant. Právě tento zákon umožnil Jiřímu I., který byl Němec, usednout na britský trůn, protože byl nejbližším protestantským příbuzným zemřelé královny Anny.
- Jakobité: Stoupenci sesazeného katolického krále Jakuba II. Stuarta a jeho potomků. Snažili se je vrátit na trůn a organizovali několik povstání, z nichž to v roce 1715 bylo namířeno právě proti Jiřímu I.
- První ministr (premiér): Protože Jiří I. neuměl dobře anglicky a nezajímal se o britskou politiku, potřeboval někoho, kdo by za něj vedl vládu. Tímto člověkem se stal Robert Walpole. Postupně se z této role vyvinul úřad premiéra, nejdůležitějšího politika v zemi, jak ho známe dnes.