Hannoverské kurfiřtství
Obsah boxu
Hannoverské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Hannover), oficiálně Kurfiřtství brunšvicko-lüneburské (německy Kurfürstentum Braunschweig-Lüneburg), byl stát Svaté říše římské, který existoval od roku 1692 do roku 1814. Jeho hlavním městem byl Hannover, podle kterého je neformálně pojmenováno.
Kurfiřtství vzniklo povýšením vévody z Brunšvicka-Lüneburska-Calenbergu na devátého kurfiřta Svaté říše římské. Nejvýznamnějším obdobím jeho historie byla personální unie s Královstvím Velké Británie (později Spojeným královstvím), která trvala od roku 1714 až do roku 1837. Během napoleonských válek bylo kurfiřtství okupováno Francií a dočasně zrušeno. Po porážce Napoleona bylo na Vídeňském kongresu v roce 1814 obnoveno a povýšeno na Hannoverské království.
📜 Historie
🌱 Vznik a kořeny
Území kurfiřtství bylo historicky součástí Brunšvicko-lüneburského vévodství, které vzniklo ve 13. století a bylo ovládáno dynastií Welfů. V průběhu staletí se vévodství opakovaně dělilo mezi různé větve rodu. Klíčovými se stala knížectví Calenberg (s centrem v Hannoveru) a Lüneburg (s centrem v Celle).
V roce 1636 přesunul vévoda Jiří z Calenbergu své sídlo do Hannoveru, který se stal hlavním městem. Jeho synům se podařilo postupně sjednotit několik welfských území. Klíčovou postavou pro vznik kurfiřtství byl vévoda Arnošt August.
👑 Zisk kurfiřtské hodnosti
Arnošt August byl ambiciózní panovník, který toužil po zvýšení prestiže svého rodu. V roce 1692 se mu naskytla příležitost. Císař Leopold I. potřeboval vojenskou a politickou podporu v devítileté válce proti Francii Ludvíka XIV.. Arnošt August přislíbil císaři pomoc a na oplátku byl jmenován devátým kurfiřtem Svaté říše římské.
Toto jmenování vyvolalo značný odpor mezi ostatními říšskými knížaty, která se obávala narušení rovnováhy sil. Oficiální potvrzení kurfiřtské hodnosti Říšským sněmem tak proběhlo až v roce 1708, již za vlády syna Arnošta Augusta, Jiřího Ludvíka. Nové kurfiřtství získalo také čestný úřad arcipokladníka Svaté říše římské.
🇬🇧 Personální unie s Velkou Británií
Nejvýznamnější událostí v dějinách kurfiřtství byl vznik personální unie s Velkou Británií. Manželka Arnošta Augusta, Žofie Hannoverská, byla vnučkou anglického krále Jakuba I.. Britský parlament přijal v roce 1701 Zákon o nástupnictví, který vyloučil katolíky z následnictví na britský trůn a jako nejbližší protestantské dědice určil právě Žofii a její potomky.
Žofie zemřela jen několik týdnů před britskou královnou Annou v roce 1714. Na britský trůn tak usedl její syn, kurfiřt Jiří Ludvík, jako král Jiří I.. Tím začala personální unie, která spojila osudy malého německého státu s globální námořní velmocí. Hannoverská dynastie vládla v Británii až do smrti královny Viktorie v roce 1901.
Pro kurfiřtství to znamenalo, že jeho panovník sídlil převážně v Londýně. Správu země vykonávala zemská vláda v Hannoveru (tzv. Geheimer Rat). Zahraniční politika Hannoveru byla úzce spjata s britskými zájmy, což zemi zatahovalo do mnoha evropských konfliktů.
⚔️ Války 18. století
Díky unii s Británií se hannoverská armáda účastnila všech velkých válek 18. století.
- Války o rakouské dědictví (1740–1748): Hannoverské a britské jednotky bojovaly společně proti Francii. Král Jiří II. osobně vedl armádu v bitvě u Dettingenu (1743) a stal se tak posledním britským monarchou, který vedl vojsko do bitvy.
- Sedmiletá válka (1756–1763): Kurfiřtství se stalo hlavním bojištěm v kontinentální Evropě. Bylo okupováno francouzskými vojsky, ale spojenecká armáda složená z hannoverských, britských, pruských a dalších německých vojáků je dokázala vytlačit. Klíčovou byla bitva u Mindenu (1759).
🇫🇷 Éra napoleonských válek a zánik
Francouzská revoluce a následné napoleonské války znamenaly pro kurfiřtství konec. V roce 1803 bylo v rozporu se svou neutralitou obsazeno francouzskými vojsky. V roce 1806 bylo formálně anektováno Pruskem a po pruské porážce v bitvě u Jeny bylo v roce 1807 začleněno do nově vytvořeného Vestfálského království, kterému vládl Napoleonův bratr Jérôme Bonaparte.
Mnoho hannoverských vojáků a důstojníků uprchlo do Británie, kde zformovali slavnou King's German Legion (Královskou německou legii). Tato jednotka bojovala s vyznamenáním po boku britské armády, například ve válce na Pyrenejském poloostrově a v bitvě u Waterloo.
Po Napoleonově pádu bylo na Vídeňském kongresu v roce 1814 rozhodnuto o obnovení státu. Aby se vyrovnal statusu ostatních německých monarchií (jako Bavorsko či Württembersko), bylo Hannoverské kurfiřtství povýšeno na Hannoverské království.
🏛️ Státní zřízení a politika
Hannoverské kurfiřtství bylo absolutistickou monarchií a zároveň stavovským státem v rámci Svaté říše římské. Kurfiřt měl právo volit císaře a disponoval významným vlivem v říšských záležitostech.
Po vzniku personální unie v roce 1714 byla faktická moc v rukou Tajné rady (Geheimer Rat) v Hannoveru, která spravovala zemi jménem nepřítomného panovníka. Ačkoliv byla zahraniční politika podřízena britským zájmům, vnitřní záležitosti si kurfiřtství spravovalo do značné míry samo. Armáda, soudnictví i správa daní zůstaly oddělené od britských.
🌍 Geografie a území
Kurfiřtství se nacházelo v severozápadním Německu, na území dnešní spolkové země Dolní Sasko. Jeho jádro tvořila knížectví Calenberg a Lüneburg. V roce 1719 získalo od Švédska bývalá biskupství Brémy-Verden, čímž získalo přístup k Severnímu moři.
Hlavními městy byla:
- Hannover: Hlavní a rezidenční město.
- Celle: Bývalé sídlo vévodů z Lüneburgu.
- Göttingen: Významné univerzitní město.
- Stade: Administrativní centrum území Brémy-Verden.
💰 Hospodářství a společnost
Ekonomika kurfiřtství byla převážně zemědělská. Pěstovalo se obilí, len a choval se dobytek. Významný byl chov koní, který dal základ plemeni hannoverského koně. Průmysl byl rozvinut jen málo, jednalo se především o textilní výrobu a těžbu v pohoří Harz.
Nejvýznamnějším počinem v oblasti kultury a vzdělání bylo založení Univerzity v Göttingenu v roce 1734 králem Jiřím II. Univerzita se rychle stala jedním z nejprestižnějších center osvícenství v Evropě a přitahovala studenty a profesory z celého světa.
💡 Pro laiky
- Co je to kurfiřtství?
Představte si Svatou říši římskou jako velký spolek mnoha menších států (vévodství, knížectví, hrabství). Kurfiřti byli vládci těch nejdůležitějších z nich. Jejich výjimečnost spočívala v tom, že měli právo volit císaře, který stál v čele celé říše. Být kurfiřtem bylo něco jako být "super-vévodou" s velkou politickou mocí a prestiží.
- Co znamená personální unie?
Je to situace, kdy jsou dva nebo více samostatných států spojeny osobou společného panovníka, ale jinak si zachovávají vlastní zákony, vládu a instituce. Představte si, že ředitel dvou různých firem je jedna a tatáž osoba. Každá firma má své vlastní zaměstnance, pravidla a účetnictví, ale nejvyšší šéf je společný. Přesně tak to bylo s Hannoverskem a Velkou Británií – měly společného krále, ale byly to dva oddělené státy.