1814
Rozbalit box
Obsah boxu
Rok 1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou. Tento rok je v evropských dějinách klíčový, neboť byl svědkem pádu Prvního francouzského císařství, první abdikace Napoleona Bonaparta a začátku Vídeňského kongresu, který měl za cíl přeorganizovat politickou mapu Evropy po napoleonských válkách.
📜 Události
🇪🇺 Evropa – Konec napoleonských válek
- 14. ledna – Kielský mír: Dánsko bylo donuceno postoupit Norsko Švédsku výměnou za Švédské Pomořansko. Tato smlouva ukončila dánsko-norskou unii a položila základ pro vznik moderního Norska.
- 29. ledna – Bitva u Brienne: Napoleon Bonaparte porazil koaliční vojska pod velením pruského maršála Blüchera. Jednalo se o jedno z jeho posledních taktických vítězství na francouzské půdě.
- 1. února – Bitva u La Rothière: Koaliční armády Rakouska, Pruska a Ruska porazily Napoleona. Byla to jeho první porážka na francouzském území v tomto tažení.
- 10. února – 14. února – Šestidenní tažení: Napoleon vedl sérii rychlých a úspěšných bitev (Bitva u Champaubertu, Bitva u Montmirailu, Bitva u Vauchamps) proti rozděleným koaličním silám, čímž dočasně zastavil jejich postup na Paříž.
- 9. března – 10. března – Bitva u Laonu: Napoleon byl rozhodně poražen prusko-ruskou armádou pod velením maršála Blüchera. Tato porážka mu znemožnila zničit severní koaliční armádu.
- 20. března – 21. března – Bitva u Arcis-sur-Aube: Napoleon svedl nerozhodnou bitvu s rakouskou armádou knížete Schwarzenberga, po níž byl nucen ustoupit.
- 30. března – 31. března – Bitva o Paříž: Koaliční armády zaútočily na Paříž. Po krátkém, ale krvavém boji město kapitulovalo.
- 6. dubna – Napoleon Bonaparte bezpodmínečně abdikoval ve Fontainebleau.
- 11. dubna – Smlouva z Fontainebleau: Spojenci poslali Napoleona do vyhnanství na ostrov Elba a přiznali mu titul císaře a roční rentu. Jeho manželka Marie Louisa Habsbursko-Lotrinská získala vévodství Parma, Piacenza a Guastalla.
- 4. května – Napoleon dorazil na Elbu a ujal se vlády nad ostrovem.
- 3. května – Ludvík XVIII. se vrátil do Paříže, čímž byla ve Francii formálně obnovena bourbonská monarchie.
- 17. května – V Norsku byla v Eidsvollu přijata ústava, která deklarovala nezávislost na Dánsku a Švédsku.
- 30. května – Byla podepsána První pařížská smlouva, která oficiálně ukončila válku mezi Francií a šestou koalicí. Francie se vrátila do hranic z roku 1792.
- 26. července – Začala krátká švédsko-norská válka, když Švédsko napadlo Norsko, aby si vynutilo podmínky Kielského míru.
- 14. srpna – Úmluva z Mossu ukončila švédsko-norskou válku. Norsko bylo nuceno vstoupit do personální unie se Švédskem, ale mohlo si ponechat svou ústavu a značnou autonomii.
- 1. listopadu – Oficiální zahájení Vídeňského kongresu, jehož cílem bylo uspořádat Evropu po napoleonských válkách. Hlavními postavami byli Klemens von Metternich za Rakousko, Talleyrand za Francii, lord Castlereagh za Velkou Británii a car Alexandr I. za Rusko.
🇺🇸 Severní Amerika – Britsko-americká válka
- 24. srpna – Vypálení Washingtonu: Britské jednotky pod velením generála Roberta Rosse obsadily Washington, D.C. a vypálily mnoho vládních budov, včetně Bílého domu a Kapitolu, jako odvetu za americké vypálení Yorku (dnešní Toronto) v roce 1813.
- 13. září – 14. září – Bitva o Baltimore: Americké síly úspěšně ubránily Baltimore před britským útokem. Ostřelování pevnosti Fort McHenry inspirovalo právníka Francise Scotta Keye k napsání básně "The Defence of Fort M'Henry", která se později stala textem americké státní hymny The Star-Spangled Banner.
- 24. prosince – Gentská smlouva: V Gentu (v dnešní Belgii) byla podepsána mírová smlouva mezi Spojenými státy a Velkou Británií, která ukončila válku roku 1812. Kvůli pomalé komunikaci se zpráva o míru dostala do Ameriky až po bitvě u New Orleans v lednu 1815.
🌏 Zbytek světa
- Chile: Španělské royalistické síly porazily chilské vlastence v bitvě u Rancaguy (1.–2. října), což ukončilo období známé jako Patria Vieja a dočasně obnovilo španělskou nadvládu.
- Indie: Začala Anglo-nepálská válka (1814–1816) mezi Britskou Východoindickou společností a Nepálským královstvím.
🔬 Věda a technika
- George Stephenson zkonstruoval svou první parní lokomotivu, Blücher, pro důl Killingworth Colliery. Byla schopna utáhnout 30 tun nákladu rychlostí 6,4 km/h.
- Německý optik Joseph von Fraunhofer objevil a systematicky studoval tmavé absorpční čáry ve slunečním spektru, které jsou dnes známé jako Fraunhoferovy čáry.
- 17. října – Londýnská pivní potopa: V londýnské farnosti St. Giles praskla obrovská káď s pivem v pivovaru Meux and Company Brewery. Následná vlna piva zničila několik domů a způsobila smrt osmi lidí.
🎨 Umění a kultura
- Francisco Goya dokončil své slavné obrazy Druhý květen 1808 a Třetí květen 1808, které zobrazují španělský odpor proti francouzské okupaci.
- Walter Scott anonymně vydal svůj první historický román Waverley, který zaznamenal obrovský úspěch a definoval žánr.
- Jane Austen vydala román Mansfieldský park.
- Lord Byron publikoval epickou báseň Korzár (The Corsair), které se v den vydání prodalo 10 000 výtisků.
- Franz Schubert složil svou slavnou píseň Markétka u přeslice (Gretchen am Spinnrade) na text z Goethova Fausta.
- Ludwig van Beethoven uvedl finální verzi své jediné opery Fidelio ve Vídni.
👶 Narození
- 27. ledna – Eugène Viollet-le-Duc, francouzský architekt a historik umění († 1879)
- 9. března – Taras Ševčenko, ukrajinský básník, spisovatel a malíř († 1861)
- 19. července – Samuel Colt, americký vynálezce a průmyslník, zakladatel firmy Colt's Manufacturing Company († 1862)
- 13. srpna – Anders Jonas Ångström, švédský fyzik, jeden ze zakladatelů spektroskopie († 1874)
- 28. srpna – Sheridan Le Fanu, irský spisovatel hororových příběhů († 1873)
- 4. října – Jean-François Millet, francouzský malíř, představitel realismu († 1875)
- 15. října – Michail Jurjevič Lermontov, ruský básník, prozaik a dramatik († 1841)
- 6. listopadu – Adolphe Sax, belgický vynálezce hudebních nástrojů, tvůrce saxofonu († 1894)
⚰️ Úmrtí
- 27. ledna – Johann Gottlieb Fichte, německý filozof, představitel německého idealismu (* 1762)
- 26. června – Dominique Villars, francouzský botanik (* 1745)
- 19. července – Matthew Flinders, britský mořeplavec a kartograf, který obeplul Austrálii (* 1774)
- 21. srpna – Benjamin Thompson, hrabě Rumford, anglo-americký fyzik a vynálezce (* 1753)
- 29. května – Joséphine de Beauharnais, francouzská císařovna, první manželka Napoleona Bonaparta (* 1763)
- 2. prosince – Markýz de Sade, francouzský aristokrat, spisovatel a filozof, od jehož jména je odvozen termín sadismus (* 1740)
💡 Pro laiky
Rok 1814 lze jednoduše popsat jako rok, kdy skončila éra Napoleona jako vládce Evropy. Po téměř dvou desetiletích válek, které změnily tvář kontinentu, byl francouzský císař konečně poražen spojenými silami velkých evropských mocností (hlavně Ruska, Pruska, Rakouska a Velké Británie). Byl donucen vzdát se trůnu a odejít do vyhnanství na malý ostrov Elba ve Středozemním moři.
Po jeho pádu se ve Francii vrátila k moci stará královská rodina Bourbonů. Aby se Evropa dohodla, jak bude vypadat po všech těch válkách, sešli se zástupci všech důležitých států na velkém setkání ve Vídni, známém jako Vídeňský kongres. Jejich hlavním cílem bylo nastolit v Evropě nový pořádek a rovnováhu sil, aby se zabránilo tomu, že by se některá země stala opět tak mocnou jako Napoleonova Francie. Tento kongres položil základy politického uspořádání Evropy na téměř sto let.
Mezitím na druhé straně Atlantiku stále probíhala válka mezi USA a Velkou Británií. V tomto roce Britové dokonce obsadili a vypálili americké hlavní město Washington, D.C. Na konci roku byl sice podepsán mír, ale rok 1814 ukázal, že i mladé Spojené státy jsou schopny se bránit silné světové mocnosti.