1873
Obsah boxu
Rok 1873 (MDCCCLXXIII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal středou. Tento rok je v dějinách často spojován s počátkem dlouhotrvající ekonomické krize známé jako Dlouhá deprese, která byla odstartována krachem na vídeňské a newyorské burze. V politické sféře došlo k významným změnám, jako bylo vyhlášení První španělské republiky. V oblasti techniky a kultury přinesl rok patentování džínů a vydání slavného románu Julese Verna Cesta kolem světa za 80 dní.
🌍 Události
🏛️ Politika a společnost
- 11. únor – Po abdikaci krále Amadea I. byla ve Španělsku vyhlášena První španělská republika. Měla však jen krátké trvání a zanikla již v následujícím roce.
- 4. březen – Ulysses S. Grant zahájil své druhé funkční období jako prezident Spojených států amerických.
- 12. únor – Spojené státy přijaly zákon Coinage Act of 1873, který ukončil bimetalismus a de facto zavedl zlatý standard. Kritiky byl označován jako "Zločin roku '73".
- 26. březen – Nizozemsko vyhlásilo válku sultanátu Aceh na Sumatře, čímž začala vleklá a krvavá Acežská válka.
- 1. duben – Britská zaoceánská loď SS Atlantic ztroskotala u pobřeží Nového Skotska; zahynulo 545 lidí.
- 20. květen – Levi Strauss a Jacob Davis získali patent na výrobu pracovních kalhot s měděnými nýty, dnes známých jako džíny.
- 1. červenec – Ostrov prince Edwarda se připojil ke Kanadské konfederaci jako sedmá provincie.
- 2. srpen – V San Franciscu byl zprovozněn první systém lanové tramvaje na světě.
- 18. září – Krachem banky Jay Cooke & Company v USA začala Panika roku 1873, která odstartovala celosvětovou hospodářskou krizi známou jako Dlouhá deprese.
- 17. listopad – Spojením měst Budín, Starého Budína (Óbuda) a Pešť vznikla Budapešť, nové hlavní město Uherska.
🇨🇿 Události v Česku
- 17. srpen – V Brně byl zahájen provoz koněspřežné tramvaje, čímž se Brno stalo třetím městem v Rakousku-Uhersku (po Vídni a Pešti) s tímto druhem městské dopravy.
- Bylo založeno Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
- V Praze byla dokončena stavba Nové mlýnské vodárenské věže.
🔬 Věda a technika
- James Clerk Maxwell publikoval své klíčové dílo Pojednání o elektřině a magnetismu (A Treatise on Electricity and Magnetism), ve kterém sjednotil poznatky o elektřině, magnetismu a světle do čtyř matematických rovnic.
- Johannes Diderik van der Waals obhájil svou doktorskou práci, v níž představil svou slavnou stavovou rovnici popisující chování reálných plynů.
- Belgický vynálezce Zénobe Gramme představil na světové výstavě ve Vídni svůj dynamoelektrický stroj, který mohl fungovat i jako elektromotor.
🎨 Umění a kultura
- Jules Verne vydal svůj slavný dobrodružný román Cesta kolem světa za 80 dní.
- Lev Nikolajevič Tolstoj začal v časopise Ruský věstník na pokračování vydávat svůj román Anna Kareninová.
- Arthur Rimbaud publikoval svou básnickou sbírku v próze Sezóna v pekle.
- V Paříži byla založena umělecká skupina Société Anonyme Coopérative des Artistes Peintres, Sculpteurs, Graveurs, která o rok později uspořádala první výstavu impresionistů.
👶 Narození
- 2. leden – Terezie z Lisieux, francouzská řeholnice a světice († 1897)
- 20. leden – Johannes Vilhelm Jensen, dánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 1950)
- 28. leden – Colette, francouzská spisovatelka († 1954)
- 2. únor – Konstantin von Neurath, německý nacistický politik, první říšský protektor v Protektorátu Čechy a Morava († 1956)
- 13. únor – Fjodor Ivanovič Šaljapin, ruský operní pěvec († 1938)
- 25. únor – Enrico Caruso, italský operní pěvec († 1921)
- 1. duben – Sergej Vasiljevič Rachmaninov, ruský hudební skladatel, klavírista a dirigent († 1943)
- 23. květen – Leo Baeck, německý rabín a vůdce progresivního judaismu († 1956)
- 28. květen – Olga Engl, česká herečka († 1946)
- 3. červen – Otto Loewi, německo-americký farmakolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství († 1961)
- 20. červenec – Alberto Santos-Dumont, brazilský průkopník letectví († 1932)
- 26. srpen – Lee de Forest, americký vynálezce, "otec rádia" († 1961)
- 8. září – Alfred Jarry, francouzský básník a dramatik, tvůrce 'patafyziky († 1907)
- 9. říjen – Karl Schwarzschild, německý astronom a fyzik († 1916)
- 14. říjen – Ray Ewry, americký atlet, desetinásobný olympijský vítěz († 1937)
- 30. říjen – Francisco Madero, mexický prezident († 1913)
- 20. listopad – William Coblentz, americký fyzik, průkopník infračervené spektroskopie († 1962)
💀 Úmrtí
- 9. leden – Napoleon III., poslední francouzský císař (* 1808)
- 18. leden – Edward Bulwer-Lytton, anglický spisovatel a politik (* 1803)
- 18. únor – Vasil Levski, bulharský národní hrdina a revolucionář (* 1837)
- 18. duben – Justus von Liebig, německý chemik, zakladatel agrochemie (* 1803)
- 1. květen – David Livingstone, skotský misionář a cestovatel v Africe (* 1813)
- 8. květen – John Stuart Mill, britský filozof, ekonom a politik (* 1806)
- 22. květen – Alessandro Manzoni, italský spisovatel a básník (* 1785)
- 27. červenec – Fjodor Ivanovič Ťutčev, ruský básník a diplomat (* 1803)
- 8. srpen – Václav F. Kumpošt, český lékař, spoluzakladatel časopisu Vesmír (* 1843)
- 14. prosinec – Louis Agassiz, švýcarsko-americký přírodovědec, geolog a paleontolog (* 1807)
- 23. prosinec – Pavel Josef Šafařík, slovenský a český spisovatel, historik a jazykovědec (* 1795)
💡 Pro laiky
Co byla Panika roku 1873 a Dlouhá deprese?
Představte si, že ekonomika je jako velká horská dráha. Někdy jede rychle nahoru a všichni se radují (tomu se říká hospodářský růst), ale občas se dostane na vrchol a pak následuje prudký sjezd dolů. Přesně to se stalo v roce 1873.
Po občanské válce v USA a válce v Evropě se hodně stavělo, hlavně železnice. Lidé a banky do těchto projektů investovali obrovské množství peněz, protože věřili, že se jim to mnohonásobně vrátí. Byla to taková "investiční horečka". Jenže se postavilo víc železnic, než bylo potřeba, a mnoho z nich nevydělávalo. Byla to "bublina", která musela prasknout.
V září 1873 jedna velká americká banka, která masivně financovala železnice, oznámila, že nemá peníze na splácení dluhů (zkrachovala). To vyvolalo obrovskou paniku. Lidé se báli, že přijdou o své úspory, a začali hromadně vybírat peníze z ostatních bank. Burza v New Yorku se zhroutila a musela být na deset dní uzavřena. Tato panika se rychle rozšířila i do Evropy, kde už dříve v tom roce zkrachovala burza ve Vídni.
Tím začalo období, kterému historikové říkají Dlouhá deprese. Nebyla to krátká krize, ale vleklý ekonomický útlum, který trval v některých zemích až do konce 19. století. Firmy krachovaly, továrny se zavíraly a miliony lidí přišly o práci. Ceny zboží klesaly, což zní dobře, ale pro výrobce to znamenalo nižší zisky a další propouštění. Tato krize ukázala, jak propojená už tehdy světová ekonomika byla, a vedla k mnoha sociálním nepokojům a vzestupu dělnických hnutí.