1946

1946
Rok	1946
	Soubor:Churchill iron curtain speech.jpg
	Winston Churchill během svého projevu o "železné oponě" v březnu 1946
Století	20. století
Desetiletí	40. léta
Předchozí	1945
Následující	1947

Rozbalit box

Obsah boxu

1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Rok 1946 byl prvním celým rokem míru po skončení druhé světové války a stal se klíčovým obdobím, které definovalo poválečné uspořádání světa. Byl to rok naděje, obnovy, ale také rostoucího napětí mezi bývalými spojenci, které položilo základy studené války. Probíhaly Norimberské procesy s nacistickými válečnými zločinci, vznikaly nové mezinárodní organizace a v mnoha zemích, včetně Československa, docházelo k zásadním politickým a společenským změnám.

🏛️ Události

🇨🇿 Československo

26. května – Konaly se první poválečné a na dlouhou dobu poslední svobodné parlamentní volby. S velkým náskokem v nich zvítězila Komunistická strana Československa (KSČ), která v českých zemích získala přes 40 % hlasů. Na Slovensku zvítězila Demokratická strana^[1].
19. června – Edvard Beneš byl podruhé a naposledy zvolen prezidentem Československa.
2. července – Byla jmenována nová vláda v čele s předsedou KSČ Klementem Gottwaldem. Komunisté tak poprvé v historii země stanuli v čele vlády^[2].
Během celého roku probíhal masivní a organizovaný odsun německého obyvatelstva z československého pohraničí na základě Postupimské dohody.

🌍 Svět

10. ledna – V Londýně se konalo první zasedání Valného shromáždění nově vzniklé Organizace spojených národů (OSN)^[3].
1. února – Trygve Lie z Norska byl zvolen prvním generálním tajemníkem OSN.
5. března – Bývalý britský premiér Winston Churchill pronesl ve Fultonu v Missouri (USA) svůj slavný projev, ve kterém poprvé použil termín "železná opona" pro popis rozdělení Evropy na demokratický Západ a komunistický Východ pod kontrolou Sovětského svazu. Tento projev je považován za jeden z formálních počátků studené války^[4].
22. července – V Jeruzalémě provedla židovská militantní organizace Irgun bombový útok na King David Hotel, který sloužil jako sídlo britské mandátní správy. Zahynulo 91 lidí^[5].
1. října – Byl vynesen rozsudek v Norimberském procesu s hlavními nacistickými válečnými zločinci. Dvanáct obžalovaných bylo odsouzeno k trestu smrti.
16. října – Byli popraveni odsouzení z Norimberského procesu, včetně Joachima von Ribbentropa a Alfreda Rosenberga. Hermann Göring spáchal sebevraždu den před popravou.
2. června – V Itálii se konalo referendum, ve kterém se obyvatelé vyslovili pro zrušení monarchie a zřízení republiky^[6].
4. července – Filipíny získaly nezávislost na Spojených státech.
29. prosince – V Palestině zesílily střety mezi židovskými a arabskými komunitami, které předznamenaly budoucí válku.

🔬 Věda a technika

14. února – Na Pensylvánské univerzitě byl představen ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer), první plně elektronický univerzální počítač. Zabíral celou místnost a vážil 30 tun^[7].
1. července – Spojené státy provedly první ze série poválečných jaderných testů na atolu Bikini v Tichém oceánu (Operace Crossroads). Testu se zúčastnila i flotila vyřazených válečných lodí, aby se zjistil dopad výbuchu^[8].
Založení organizace Mensa ve Velké Británii, sdružující lidi s vysokým IQ.
Americký chemik Willard Libby vyvinul metodu radiokarbonového datování, která způsobila revoluci v archeologii a paleontologii.
Zahájení prodeje prvního skútru značky Vespa v Itálii, který se stal symbolem poválečné obnovy a mobility.

🎭 Kultura

14. prosince – Valné shromáždění OSN rozhodlo o umístění svého stálého sídla do New Yorku.
Vznikl Mezinárodní filmový festival v Cannes. První ročník se konal v září 1946^[9].
Byl založen Dětský fond OSN – UNICEF.
Ve Francii byl poprvé představen a prodáván nový typ dvoudílných plavek, které jejich tvůrce Louis Réard pojmenoval bikiny podle atolu, kde probíhaly jaderné testy^[10].
Filmy: Mezi nejvýznamnější filmy roku patřily Život je krásný (It's a Wonderful Life) režiséra Franka Capry a Nejlepší léta našeho života (The Best Years of Our Lives), který získal Oscara za nejlepší film.
Literatura: Francouzský spisovatel Boris Vian vydal svůj slavný román Pěna dní (L'Écume des jours).
Hudba: Zpěvačka Edith Piaf nahrála jednu ze svých nejznámějších písní, La Vie en rose.

👶 Narození

🇨🇿 Česko

5. ledna – Jaroslav Vejvoda, fotbalový trenér
18. ledna – Jaroslav Těšínský, filmový publicista († 13. července 2024)
20. ledna – Vladimír Merta, písničkář a spisovatel
21. února – Josef Augusta, hokejista a trenér († 16. února 2017)
26. února – Viktor Vodák, básník († 20. dubna 2021)
3. března – Jan Lopatka, basketbalista († 9. července 1993)
19. března – Ivan Levačić, chorvatský cyklista
7. dubna – Jan Nedvěd, zpěvák a kytarista
1. května – Danuše Nerudová, ekonomka a politička
19. června – Salmán Rušdí, britský spisovatel indického původu
6. července – George W. Bush, 43. prezident USA
6. července – Sylvester Stallone, americký herec
22. července – Mireille Mathieu, francouzská zpěvačka
19. srpna – Bill Clinton, 42. prezident USA
5. září – Freddie Mercury, britský zpěvák, frontman skupiny Queen († 24. listopadu 1991)
15. září – Oliver Stone, americký filmový režisér
4. října – Susan Sarandon, americká herečka
20. října – Elfriede Jelinek, rakouská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny
29. října – Peter Green, britský kytarista, zakladatel Fleetwood Mac († 25. července 2020)
6. listopadu – Sally Field, americká herečka
18. prosince – Steven Spielberg, americký filmový režisér

🥀 Úmrtí

🇨🇿 Česko

1. února – Theodor Pištěk, herec (* 13. června 1895)
3. února – Antonín Hajn, novinář a politik (* 22. července 1868)
13. února – Josef Pekař, historik (* 12. dubna 1870)
14. února – František Hojer, fotbalista (* 27. dubna 1896)
20. dubna – Augustin Kratochvíl, historik a archivář (* 29. srpna 1865)
23. května – Zdeněk Městecký, atlet (* 16. srpna 1881)
14. června – Otilie Sklenářová-Malá, herečka (* 12. prosince 1844)
13. července – Václav Pukl, veslař (* 25. listopadu 1904)
17. července – Dragutin Lerman, chorvatský cestovatel (* 24. srpna 1863)
18. září – František Zavřel, spisovatel a dramatik (* 1. května 1884)
20. září – Raimund Popper, rakouský hudební skladatel (* 31. srpna 1869)
26. září – Alois Musil, orientalista a cestovatel (* 30. června 1868)
29. září – František Křižík, vynálezce a podnikatel (* 8. července 1847)
18. října – Josef Rovenský, herec a režisér (* 17. dubna 1894)
21. října – Kornel Stodola, slovenský politik a podnikatel (* 29. srpna 1866)
18. listopadu – Otokar Walter, sochař (* 30. října 1890)
24. listopadu – László Moholy-Nagy, maďarský malíř a fotograf (* 20. července 1895)
25. prosince – W. C. Fields, americký komik a herec (* 29. ledna 1880)

Nobelova cena

Fyzika – Percy Williams Bridgman (za výzkum ve fyzice vysokých tlaků)
Chemie – James Batcheller Sumner, John Howard Northrop a Wendell Meredith Stanley (za objev krystalizace enzymů a přípravu čistých enzymů a virových proteinů)
Fyziologie nebo lékařství – Hermann Joseph Muller (za objev mutací vyvolaných rentgenovým zářením)
Literatura – Hermann Hesse
Mír – Emily Greene Balch a John Raleigh Mott

Reference

[1] Parlamentní volby v květnu 1946 - Moderní dějiny

[2] Přehled členů vlády Klementa Gottwalda I. - Vláda ČR

[3] The UN in the late 1940s and early 1950s

[4] Iron Curtain Speech | Churchill’s Speech in Fulton, Missouri [1946 | Britannica]

[5] King David Hotel bombing | Palestine [1946 | Britannica]

[6] Italy abolishes monarchy - HISTORY

[7] ENIAC | History, Computer, & Bletchley Park | Britannica

[8] Operation Crossroads - The Manhattan Project

[9] A brief history - Festival de Cannes

[10] Bikini introduced - HISTORY

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]