František Křižík
| František Křižík | |
|---|---|
| Soubor:František Křižík 1900.jpg | |
| František Křižík kolem roku 1900 | |
| Datum narození | 8. července 1847 |
| Místo narození | Plánice, Rakouské císařství |
| Národnost | česká |
František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl významný český vynálezce, průmyslník a inženýr, průkopník elektrotechniky a elektrifikace v českých zemích. Pro svůj obrovský přínos a množství vynálezů v oblasti elektrotechniky je často přezdíván „český Edison“. Jeho nejznámějším vynálezem je zdokonalená oblouková lampa s diferenciálním regulátorem, která mu přinesla celosvětové uznání. Stál také za stavbou první elektrické tramvajové trati v Praze a proslulé světelné fontány na pražském Výstavišti.
⏳ Život
👶 Mládí a studia
František Křižík se narodil v Plánici u Klatov ve velmi chudých poměrech. Jeho otec byl švec a venkovský chalupník. Navzdory nedostatku financí projevoval mladý František mimořádné technické nadání a touhu po vzdělání. Po absolvování reálky v Praze se zapsal na pražskou techniku (dnešní ČVUT), ačkoliv neměl prostředky na zaplacení školného. Díky pochopení profesora Václava Zengera mu bylo umožněno studovat jako mimořádný posluchač. Během studií si přivydělával doučováním a drobnými opravami telegrafních přístrojů.
🚂 Práce u dráhy a první vynálezy
Po studiích, která z finančních důvodů nedokončil státní zkouškou, nastoupil v roce 1873 jako úředník a opravář telegrafních zařízení u různých železničních společností. Právě práce u dráhy jej inspirovala k prvním vynálezům v oblasti železniční signalizace a zabezpečovacích zařízení. Zkonstruoval například elektrické stavědlo, které zabraňovalo srážce vlaků, a vylepšený blokový signalizační systém. Tyto vynálezy mu přinesly první finanční prostředky, které se staly základem jeho budoucího podnikání.
🏭 Podnikatelská dráha a mezinárodní úspěch
Zlom v Křižíkově kariéře nastal v roce 1878, kdy navštívil Světovou výstavu v Paříži a poprvé uviděl elektrickou obloukovou lampu ruského vynálezce Pavla Jabločkova. Uvědomil si její nedokonalosti, především rychlé hoření uhlíků a nestabilní světlo. Po návratu se pustil do vlastního vývoje a v roce 1880 si nechal patentovat vlastní konstrukci, tzv. diferenciální obloukovou lampu. Její princip spočíval v automatické regulaci vzdálenosti mezi uhlíky pomocí dvou elektromagnetů, což zajišťovalo stabilní a dlouhotrvající svit.
S tímto vynálezem sklidil obrovský úspěch na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži v roce 1881, kde jeho lampa získala zlatou medaili a porazila i lampu Thomase Alvy Edisona. Tento úspěch mu přinesl mezinárodní slávu a řadu zakázek. Patent prodal do několika zemí a získané peníze investoval do založení vlastního elektrotechnického závodu v pražském Karlíně v roce 1884. Závod se rychle rozrůstal a vyráběl nejen obloukovky, ale i dynama, elektromotory, lustry a kompletní vybavení pro elektrárny.
⚡ Věk elektřiny v Praze
František Křižík se stal hlavním propagátorem elektřiny v Rakousku-Uhersku. Jeho velkou příležitostí se stala Jubilejní zemská výstava v Praze v roce 1891. Pro tuto událost Křižík kompletně osvětlil areál výstaviště svými obloukovkami a představil dvě hlavní atrakce:
- První elektrická tramvajová trať v Praze: Trať vedla z Letné na Výstaviště a stala se senzací. Ukázala Pražanům budoucnost městské hromadné dopravy.
- Křižíkova světelná fontána: Velkolepá fontána, která kombinovala proudící vodu s barevným osvětlením pomocí podvodních reflektorů. Stala se symbolem výstavy a dodnes je (v modernizované podobě) v provozu.
⚔️ Souboj proudů a pozdní léta
Křižík byl velkým zastáncem stejnosměrného proudu (DC). Na přelomu 19. a 20. století se však celosvětově rozhořel technologický spor známý jako „válka proudů“ se zastánci střídavého proudu (AC), jehož hlavním propagátorem v Čechách byl inženýr Emil Kolben. Střídavý proud se nakonec ukázal jako výhodnější pro dálkový přenos energie. Křižíkova tvrdohlavá sázka na stejnosměrný systém vedla k postupné ztrátě konkurenceschopnosti jeho podniku. V roce 1917, pod tlakem bank a finančních potíží, přeměnil svou firmu na akciovou společnost, ve které ztratil rozhodující vliv.
I ve vysokém věku zůstal aktivní. Získal čestný doktorát na ČVUT a byl všeobecně uznávanou autoritou. Zemřel v úctyhodném věku 93 let na zámku ve Stádlci u Tábora, kde trávil poslední léta svého života. Je pohřben na vyšehradském Slavíně vedle dalších velikánů českého národa.
💡 Hlavní vynálezy a dílo
Diferenciální oblouková lampa
Křižíkův nejvýznamnější vynález, který jej proslavil. Na rozdíl od starších typů obloukovek, které vyžadovaly častou manuální úpravu, Křižíkova lampa fungovala automaticky. Využívala dva elektromagnety – jeden na hlavním a druhý na vedlejším obvodu. Jejich vzájemné působení udržovalo optimální vzdálenost mezi uhlíkovými elektrodami, čímž se zajistil klidný a stabilní oblouk s jasným světlem. Tento princip byl tak dokonalý, že se stal celosvětovým standardem až do nástupu žárovek.
Elektrická dráha a doprava
Křižík je považován za otce elektrické trakce v českých zemích.
- Tramvajová trať Letná–Výstaviště (1891): První elektrická tramvaj v Praze, dlouhá 800 metrů.
- Tramvajová trať Florenc–Libeň–Vysočany (1896): Další významná trať, která propojila pražská předměstí.
- Elektrická dráha Tábor–Bechyně (1903): První plně elektrifikovaná železniční trať v Rakousku-Uhersku určená pro veřejnou dopravu. Trať je v provozu dodnes.
Křižíkova světelná fontána
Technický zázrak své doby, který byl hlavní atrakcí Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Fontána se skládala z několika vodních trysek a pod vodní hladinou bylo umístěno 50 silných obloukových lamp s barevnými skleněnými filtry. Obsluha mohla kombinovat různé barvy a výšku vodních proudů, čímž vytvářela působivé vizuální efekty. Původní fontána byla ze dřeva, později byla přestavěna a dnes je vybavena moderní technologií.
Elektrifikace a elektrárny
Křižíkův podnik se významně podílel na elektrifikaci českých měst a průmyslových závodů. Postavil řadu městských elektráren (např. na Žižkově, v Karlíně) a zavedl elektrické osvětlení do mnoha divadel, továren a domácností. Jeho práce položila základy moderní elektrické rozvodné sítě v Česku.
🏛️ Odkaz a význam
František Křižík patří mezi nejvýznamnější postavy české vědy a techniky. Byl nejen geniálním vynálezcem, ale také schopným podnikatelem a velkým vlastencem, který se snažil pozvednout český průmysl na světovou úroveň. Jeho práce zásadně ovlivnila modernizaci společnosti na přelomu 19. a 20. století.
Jeho jméno dnes nesou ulice v mnoha českých městech, stanice pražského metra a také planetka (5719) Křižík. Jeho odkaz je stále živý v jeho dílech, která přetrvala dodnes, jako je Elektrická dráha Tábor–Bechyně nebo Křižíkova světelná fontána.
👨👩👧👦 Osobní život
V roce 1872 se oženil s Pavlínou Šťastnou. Jejich manželství bylo šťastné a vzešlo z něj osm dětí – pět dcer a tři synové. Rodina pro něj byla velkou oporou v jeho náročné práci. Jeho žena ho přežila o sedm let.
✨ Zajímavosti
- Křižík byl majitelem jednoho z prvních automobilů v Praze, elektromobilu značky Thomas.
- Přestože byl velkým konkurentem Emila Kolbena v „souboji proudů“, oba muži k sobě chovali profesionální úctu.
- Během svého života zaregistroval více než 130 patentů v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.
- Jeho obloukovky osvětlovaly nejen města v Evropě, ale například i Suezský průplav.