Vyšehradský hřbitov
Obsah boxu
Vyšehradský hřbitov je nejvýznamnější národní pohřebiště v Česku. Nachází se v areálu národní kulturní památky Vyšehrad v Praze, v těsném sousedství kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla. Na ploše necelého hektaru je pohřbeno více než 600 významných osobností českého národa – spisovatelů, vědců, skladatelů, umělců, politiků a sportovců. Dominantou hřbitova je monumentální společná hrobka Slavín.
Hřbitov je proslulý nejen jmény zde pohřbených, ale také vysokou uměleckou hodnotou mnoha náhrobků, které vytvořili přední čeští sochaři a architekti, jako byli Josef Václav Myslbek, František Bílek, Bohumil Kafka nebo Antonín Wiehl.
📜 Historie
Hřbitov na Vyšehradě existoval již ve středověku, pravděpodobně od 13. století, a sloužil jako farní pohřebiště pro vyšehradskou kapitulu a okolí. Jeho význam však zásadně vzrostl ve druhé polovině 19. století v období národního obrození.
🏛️ Vznik národního pohřebiště
Myšlenka na vytvoření čestného pohřebiště pro zasloužilé české osobnosti se zrodila v 60. letech 19. století. Hlavním iniciátorem přeměny malého farního hřbitova na národní pantheon byl probošt vyšehradské kapituly Václav Štulc. Cílem bylo vytvořit důstojné místo posledního odpočinku, které by symbolizovalo kulturní a duchovní velikost českého národa, podobně jako Westminsterské opatství v Londýně nebo Panthéon v Paříži.
V roce 1869 byl hřbitov oficiálně prohlášen za národní pohřebiště. Jeho rozšíření a architektonickou úpravu navrhl architekt Antonín Barvitius. V letech 1889–1893 byla podle návrhu architekta Antonína Wiehla postavena monumentální společná hrobka Slavín, určená pro nejvýznamnější osobnosti národa. Wiehl je také autorem návrhu novorenesančních arkád, které lemují část hřbitova.
První významnou osobností, která zde byla pohřbena po přeměně na národní pohřebiště, byl v roce 1887 básník Vítězslav Hálek. Postupně sem byly přeneseny i ostatky starších osobností, jako například Karel Hynek Mácha.
🏛️ Architektura a uspořádání
Vyšehradský hřbitov je unikátní spojením pietního místa s galerií sochařství a architektury pod širým nebem. Areál je rozdělen na několik částí a jeho dominantou je Slavín.
Slavín
Slavín je masivní společná hrobka, která se nachází ve východní části hřbitova. Byla postavena v letech 1889–1893 podle návrhu Antonína Wiehla. Sochařskou výzdobu vytvořil Josef Mauder. Na vrcholu památníku stojí okřídlená postava génia s rakví. Po stranách jsou dvě postavy symbolizující Vlast truchlící a Vlast vítěznou. Na čelní straně je nápis s veršem básníka Julia Zeyera: „Ač zemřeli, ještě mluví.“
Prvním, kdo byl ve Slavíně pohřben, byl básník Jaroslav Vrchlický v roce 1912. Mezi další osobnosti uložené ve Slavíně patří například herec Jaroslav Marvan, operní pěvkyně Ema Destinnová, malíř Alfons Mucha nebo architekt Josef Gočár.
Arkády
Část hřbitova lemují novorenesanční arkády, které rovněž navrhl Antonín Wiehl. Tyto kryté chodby s hrobkami dodávají místu monumentální a slavnostní charakter. Jsou zdobeny malbami a mozaikami a nacházejí se v nich hroby mnoha významných osobností.
Hrobky a náhrobky
Mnoho hrobů na Vyšehradském hřbitově je samo o sobě uměleckým dílem. Mezi nejznámější patří:
- Náhrobek Josefa Václava Myslbeka, který si sochař sám navrhl.
- Hrobka rodiny Dvořákovy, kterou zdobí socha od Ladislava Šalouna.
- Symbolistní náhrobek houslisty Josefa Slavíka od sochaře Františka Bílka.
- Hrob Bedřicha Smetany s jednoduchým, ale působivým pomníkem.
- Hrob Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové.
🌟 Významné osobnosti
Na hřbitově je pohřbeno přes 600 osobností. Následující seznam je pouze výběrem těch nejznámějších.
✍️ Spisovatelé a básníci
- Mikoláš Aleš (také malíř)
- Jakub Arbes
- Karel Čapek
- Svatopluk Čech
- Vítězslav Hálek
- František Hrubín
- Karel Hynek Mácha
- Josef Václav Sládek
- Božena Němcová
- Jan Neruda
- Vítězslav Nezval
- Ferdinand Peroutka
- Karolina Světlá
- Vladislav Vančura
- Jaroslav Vrchlický
- Julius Zeyer
🎵 Skladatelé a hudebníci
- Antonín Dvořák
- Ema Destinnová (operní pěvkyně)
- Zdeněk Fibich
- Rafael Kubelík (dirigent a skladatel)
- Oskar Nedbal
- Jan Kubelík (houslista)
- Bedřich Smetana
- Waldemar Matuška (zpěvák)
🎨 Malíři, sochaři a architekti
- Mikoláš Aleš
- František Bílek
- Josef Gočár
- Kamil Hilbert
- Vojtěch Hynais
- Josef Lada
- Alfons Mucha
- Josef Václav Myslbek
- Max Švabinský
- Antonín Wiehl
🎭 Herci a režiséři
- Vlasta Burian
- Zdeněk Dítě
- Vlasta Fabianová
- Jaroslav Marvan
- Ladislav Pešek
- Zdeněk Štěpánek
- Jiřina Štěpničková
- Helena Růžičková
🔬 Vědci a vynálezci
- Jaroslav Heyrovský (nositel Nobelovy ceny za chemii)
- František Křižík
- Jan Evangelista Purkyně
- Bedřich Hrozný (rozluštitel chetitského jazyka)
🏛️ Politici a další osobnosti
- Milada Horáková (symbolický hrob)
- Jan Masaryk (ostatky přeneseny do rodinné hrobky v Lánech)
- Josef Bican (fotbalista)
- Augustin Vološin (prezident Karpatské Ukrajiny)
🗺️ Poloha a dostupnost
Vyšehradský hřbitov se nachází v areálu Vyšehrad v městské části Praha 2. Je snadno dostupný městskou hromadnou dopravou:
- Metrem: linka C, stanice Vyšehrad, odtud přibližně 10 minut chůze.
- Tramvají: linky 2, 3, 7, 17, 21, zastávka Výtoň, odtud pěšky do kopce.
Vstup na hřbitov je zdarma. Otevírací doba se liší podle ročního období. V bezprostřední blízkosti se nachází Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě, Rotunda svatého Martina a vyšehradské kasematy.
🧑🏫 Pro laiky
- Národní pohřebiště: Představte si to jako "síň slávy" pro zesnulé. Není to obyčejný hřbitov, ale čestné místo, kde stát a národ ukládá k odpočinku své nejvýznamnější osobnosti – lidi, kteří se proslavili v umění, vědě, politice nebo sportu. Je to místo, které má připomínat jejich odkaz dalším generacím. Podobná místa existují i jinde ve světě, například Père-Lachaise v Paříži.
- Slavín: Uvnitř tohoto "hřbitova slavných" je ještě exkluzivnější místo – Slavín. Je to velká společná hrobka pro ty úplně největší z největších. Místo v něm se neuděluje každému, ale jen těm, jejichž přínos je považován za naprosto mimořádný. Je to tedy jakýsi "pantheon v pantheonu".
- Arkády: Jsou to kryté sloupové chodby, které lemují část hřbitova. Díky nim nepůsobí místo jen jako otevřená plocha s hroby, ale spíše jako slavnostní nádvoří nebo klášterní ambit. Hrobky jsou často zabudovány přímo do zdí těchto chodeb.