Antonín Dvořák
Obsah boxu
| Antonín Dvořák | |
|---|---|
| Soubor:Antonin Dvorak.jpg | |
| Antonín Dvořák kolem roku 1890 | |
| Datum narození | 8. září 1841 |
| Místo narození | Nelahozeves, Rakouské císařství (dnešní Česko) |
| Datum úmrtí | 1. května 1904 (ve věku 62 let) |
| Místo úmrtí | Praha, Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | František Dvořák, Anna Dvořáková (rozená Zděnková) |
| Manželka | Anna Dvořáková (rozená Čermáková) |
| Profese | Hudební skladatel, dirigent, varhaník, pedagog |
| Ocenění | (např. čestný doktorát Univerzity v Cambridgi a Karlově univerzitě) |
Antonín Dvořák (8. září 1841, Nelahozeves – 1. května 1904, Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů a světově proslulým představitelem romantismu. Jeho dílo, prostoupené inspirací českou lidovou hudbou a slovanskými melodiemi, je ceněno pro svou bohatou melodičnost, harmonickou vynalézavost a emocionální hloubku. Je považován za pokračovatele Bedřicha Smetany v rozvoji české národní hudby.
Životopis
Antonín Dvořák se narodil v obci Nelahozeves u Kralup nad Vltavou do rodiny řezníka a hostinského Františka Dvořáka. Již od útlého věku projevoval hudební talent, učil se hrát na housle, klavír a varhany. Původně se měl stát řezníkem, ale jeho otec nakonec podpořil jeho hudební nadání.
V letech 1857–1859 studoval na Varhanické škole v Praze, kde se zdokonaloval v hře na varhany, klavír a kompozici. Po dokončení studií působil jako violista v orchestru Karla Komzáka staršího, který se později stal součástí Prozatímního divadla v Praze. Zde hrál pod taktovkou Bedřicha Smetany, což ho inspirovalo k vlastní tvorbě. Zároveň dával hodiny hudby, aby se uživil.
Průlom v jeho kariéře nastal v 70. letech 19. století, kdy získal stipendium od rakouského ministerstva kultu a vyučování. Mezi členy komise, která o stipendiích rozhodovala, byl i slavný německý skladatel Johannes Brahms, který Dvořákův talent okamžitě rozpoznal a stal se jeho mentorem a přítelem. Brahms pomohl Dvořákovi získat vydavatele a otevřel mu cestu na mezinárodní hudební scénu.
Díky Brahmské podpoře a úspěchu jeho Slovanských tanců (1878) získal Dvořák světovou slávu a začal cestovat po Evropě, kde dirigoval svá díla a získával četná ocenění. Navštívil opakovaně Anglii, kde se mu dostalo velkého uznání, a v roce 1891 mu Univerzita v Cambridgi udělila čestný doktorát.
Nejvýznamnější období jeho života a tvorby nastalo v letech 1892–1895, kdy působil jako ředitel Národní konzervatoře hudby v New Yorku ve Spojených státech amerických. Během svého pobytu v Americe se inspiroval afroamerickými spirituály a hudbou původních obyvatel Ameriky, což se promítlo do jeho nejslavnějšího díla, Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“.
Po návratu z Ameriky v roce 1895 se Dvořák stal profesorem Pražské konzervatoře a od roku 1901 jejím ředitelem. Až do své smrti pokračoval v intenzivní skladatelské činnosti. Zemřel v Praze na mrtvici a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Dílo
Dvořákovo dílo je obrovské a zahrnuje všechny hlavní hudební žánry. Jeho styl je charakteristický spojením klasických forem s bohatými melodiemi inspirovanými lidovou hudbou, zejména českými a slovanskými motivy.
Symfonie
Dvořák je autorem devíti symfonií, z nichž nejznámější jsou:
- Symfonie č. 7 d moll (1885) – jedna z jeho nejintenzivnějších a dramatických symfonií.
- Symfonie č. 8 G dur (1889) – často nazývána „Anglická“, plná radosti a optimismu.
- Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“ (Z Nového světa, From the New World, 1893) – jeho nejslavnější dílo, inspirované pobytem v USA a afroamerickou a domorodou hudbou. Obsahuje známou melodii z 2. věty, "Goin' Home".
Koncerty
- Koncert pro violoncello h moll (1895) – považovaný za jeden z nejvýznamnějších violoncellových koncertů v historii hudby.
- Koncert pro housle a moll (1880)
- Koncert pro klavír a moll (1876)
Opery
Dvořák složil deset oper, z nichž nejpopulárnější je:
- Rusalka (1901) – pohádková opera s lyrickým a romantickým příběhem o vodní víle. Je to jeho nejúspěšnější opera a patří k základním kamenům českého operního repertoáru.
- Jakobín (1889)
- Dimitrij (1882)
- Čert a Káča (1899)
Orchestrální díla
- Slovanské tance (Op. 46, 1878; Op. 72, 1886) – dvě série skladeb inspirovaných slovanskými lidovými tanci, které Dvořákovi přinesly mezinárodní slávu.
- Symfonické básně: Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek.
Komorní hudba
- Mnoho smyčcových kvartetů (např. Americký kvartet F dur), klavírních trií a dalších komorních skladeb.
Vokálně-instrumentální díla
- Stabat Mater (1877) – velké oratorium.
- Rekviem (1890)
- Te Deum (1892)
- Biblické písně (1894) – cyklus deseti písní pro zpěv a klavír (nebo orchestr).
Význam
Antonín Dvořák je jednou z nejvýznamnějších postav české kultury a jedním z nejhranějších světových skladatelů. Jeho hudba je charakteristická svou silnou melodickou invencí, bohatou instrumentací a hlubokou emocionalitou. Dokázal propojit klasické formy s prvky lidové hudby, čímž vytvořil jedinečný a rozpoznatelný styl. Jeho devátá symfonie Z Nového světa je jedním z nejpopulárnějších klasických děl všech dob a je považována za symbol inspirace a propojení kultur. Dvořákova práce významně přispěla k uznání české hudby na mezinárodní úrovni a upevnila pozici české národní školy.
Pro laiky
Představte si, že slyšíte hudbu, která je tak krásná a chytlavá, že si ji okamžitě zamilujete. Takový byl Antonín Dvořák! Byl to pán z malé vesnice, který se stal světovou hvězdou. Napsal symfonii Z Nového světa, což je hudba, kterou zná celý svět – je to taková óda na Ameriku, kterou napsal, když tam žil. Ale hlavně do ní schoval spoustu českých a slovanských melodií, takže zní krásně a povědomě. Dvořák taky napsal operu o vodní víle Rusalce a mnoho dalších úžasných skladeb, které zní jako zpěv přírody nebo lidové písně. Byl to hudební kouzelník, který dokázal do not napsat radost, smutek, i celé příběhy. Jeho hudba prostě umí "pohladit po duši" a proto je tak oblíbený po celém světě.
Externí odkazy
- Oficiální stránky Antonína Dvořáka
- Muzeum Antonína Dvořáka v Praze
- Antonín Dvořák v Československé bibliografické databázi
- Antonín Dvořák v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Kategorie
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Lidé
- Češi
- Hudební skladatelé
- Dirigenti
- Varhaníci
- Hudební pedagogové
- Romantičtí skladatelé
- Narození 1841
- Úmrtí 1904
- Narození v Nelahozevsi
- Úmrtí v Praze
- Absolventi Pražské konzervatoře
- Zesnulí lidé
- Muži
- Znamení Panna
- Pohřbení na Vyšehradském hřbitově
- Nositelé čestných doktorátů
- Skladatelé oper